Elkimek píše:
Lubane, popřípadě Jardo, mohli by jste natočit nějaké instruktážní video?
Tak u klempíře jsem koupil plechy zinku nastříhané na cca 5 cm šířku a měl to asi metr dlouhý, dál to pak doma nůžkama na plech stříhám na proužky o síle asi 1cm. zcela čistý zinkový plech asi nejde sehnat, tenhle má příměs titanu asi 5%, což by při výrobě vodíku neměl být problém. Ty proužky ještě kleštěma trochu pokroutím aby to ve sklenici nebylo úplně slepený na sobě.
V drogerii jsem zakoupil 31% kyselinu chlorovodíkovou (technická kyselina solná) . Mám k vodíku respekt, tak výrobu provádím na balkoně
pěkně na luftu. Do infúzní sklenice, která je utěsněná gumovým špuntem a z něj kouká hadička, naleju do poloviny plíšků HCl a doleju to vodou tak, aby plíšky byly těsně potopený. Na konci hadičky je vzduchovací kamínek. Do čistého lavoru asi 15cm výška naleju skoro po okraj pitnou studenou vodu. Mám připravené skleničky od dětských přesnídávek, vezmu první a naberu do ní vodu. Otočím dnem vzhůru, pod ní strčím vzduch. kamínek, ze kterého už perlí vodík. Ten postupně vytlačuje vodu až sklenička vyplave na hladinu. Skleničku pod vodou uzavřu a pak ji vyndám z lavoru. Položím na tácek víčkem dolu. Pak druhou, třetí a xtou. 2 hodiny nechám ležet a pak to postupně piju.
Denně (podle toho jak stíhám) těch skleníček vypiju 3-6. Jsem v tomto začátečník, ale snažím se.
Taky mám několik otázek :
1) jak dlouho ten vodík v těch skleničkách vydrží, když uniká i přes to sklo
2) je ten vodík nějak nebezpečnej v bytě, asi není dobrej nápad
to pouštět do vzduchu v místnosti, co kdyby někdo zrovna zazvonil , nebouchlo by to náhodou?
3) lze vodík pouštět do vany a koupat se v tom?
4) prý je možné ho kapat do očí