Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Aha, myslel jsem, že pečlivé rozkousání tím, co mi příroda dala, bude stačit. Výroba mléka či másla, pomazánky už je výroba, není to "od přírody"...
Kupuju od Lifefoodu Jakonellu a Čokoládový sen, obojí je založeno na tahini (pasta ze sezamového semínka) a obojí je pochoutka. Tudy už asi cesta k využití sezamu vede, doufám, to už si tělo látky odebere
Prosím Vás, popisujete tady někde na Vašem webu, jak ze sezamu mléko, máslo, pomazánku vyrobit? To bych doma rád uměl, jistě to bude mňamko. Děkuji.

Čistě teoreticky, pokud budete každé sousto žvýkat až do zkapalnění a pak ho vlastně vypijete, tak není prakticky žádný rozdíl. Tedy není to o tom zda to jde, nebo ne, prostě mi na to z velice pochybných důvodů nemáme čas. Výroba se v mém případě odbude pouze tím, že semínka proženu dvouhřídelovým odšťavňovačem a tím nahradím ten čas, nutný na dokonalé rozžvýkání. To, co koupíte v obchodě, musí již být nějakým způsobem konzervováno a jde tedy o mrtvý a škodlivý produkt. Pro ověření rozmixujte trochu těch semen, dejte do skleničky a uzavřete, tak je údajně vyrobený produkt bez konzervantů. Ta Vaše pokusná sklenička nejdéle do týdne vybuchne a ta v obchodě vydrží i několik měsíců, divné ne, čili tudy cesta rozhodně nevede.
Zadejte do "hledat" vpravo nahoře výrazy jako ořechové mléko, máslo, kakao a podobně, je zde toho na toto téma celkem dost. Pokud to nebude stačit, tak napište co není jasné. Kuchařku budu psát jak bude trochu času, ale nyní to moc nestíhám.

Chcem sa opytat, ci nahodou niekto nevie, ako sa robia testy a vysledne tabulky na meranie zasadotvornosti a kyselinotvornosti potravin. Pretoze tie tabulky sa v niektorych veciach dost lisia.
U masa, vajec a surovej zeleniny nieje taky zmatok. Tam sa tabulky zhoduju. Ale u ovocia (hlavne sladkeho), obilovin a niektorych inych druhoch je naprosty zmatok.

Tak napriklad. V niektorych tabulkach je sladke ovocie uvadzane ako kyselinotvorne, pretoze obsahuje cukor. Ako na to dosli? V Petriho miske? Pretoze v ludskom tele to moze fungovat inak. Takisto je rozdiel, ci sa to konzumuje zle skombinovane, alebo na precisteni traviaci trakt a na lacno, napriklad rano. Pri ovoci by sa malo proste testovat na prazdny zaludok, ale tabulka to nikdy nehovori. Ked napriklad pijem ananasovu stavu cely den, zrovna mi to pH moci a na konci dna je uz skoro zasadita. Pritom ananas ma vela cukru. Podobne melon. Najvacsi zmatok je asi okolo bananov, sladkych jablk, marhul a broskyn. Tu ich skoro vsetky tabulky uvadzaju kyselinotvorne, ale vitariani, ako aj knizky o surovej strave ich uvadzaju zasadotvorne. Jednoducho preto, ze vsetko surove, dozrete ovocie je zasadotvorne.

Ja by som rad poznal, ci je niekde poriadna tabulka, o ktoru sa da opriet. Cize, kde ovocie testuju tak ako ma byt spravne konzumovane.

Nechame teraz ovocie tak, pretoze ja si myslim, ze bude vsetko zasadotvorne, ak sa je na lacny zaludok, a s nicim sa nekombinuje, a je dozrete.
Dalsi zmatok je okolo strukovin a obilovin. Nikdy nieje uvedene, ci sa jedna o obilovinu naklicenu, namocenu alebo varenu. Tu bude podla mna rozdiel. Rad by som vedel, ako je to s tymito varenymi obilovinami, a aku mieru prekyselenia sposobuju:

spaldova psenica - uvadza sa ako velmi mierne zasadotvorna, avsak obiloviny su predsa prekyselujuce
jacmen - je kyselinotvorny, ale niekde je silne kyselinotvorny, kym inde len velmi jemne
ovos, ryza - tam sa vacsinou zhodnu, ze je stredne kyselinotvorna, biela ryza viac ako celozrnne odrody
cervena ryza - to neviem
pseno(jahly) - mierne zasadotvorne
pohanka - surova namocena mierne zasadotvorna , varena je aka?
quinoa - to vobec neviem?

_________________
Prehľadné, stručné a aktualizované návody fóra Zdraví-AZ

Tak takovou tabulku a nějaký opravdu přesný systém na rozlišování zásadotvorných a kyselinotvorných potravin, hledáte dle mého názoru naprosto zbytečně. Sám jsem to také dlouho řešil, než jsem přišel na to, že je to hovadina se tím zabývat, hnedle z několika důvodů. Každá potravina reaguje jinak v těle než je její přirozené pH, čili kyseliny mohou být zásadotvorné a opačně, navíc stejná potravina reaguje jinak v jiném těle. Další úskalí jsou kombinace různých potravin, kdy dvě čistě zásadotvorné potraviny, již zareagují v těle kyselinotvorně a poslední bod je Vaše psychika, která celkem v pohodě dokáže přebít naprosto vše a budete překyselený i v tom případě, že budete jíst jenom zásadotvorné potraviny. Jediné, co opravdu funguje, jsou vlastní zkušenosti na vlastním těle a pravidelné měření pH moče, které je jediným pevným bodem celého problému, vše ostatní závisí na tolika faktorech, že se s tím zabýváte opravdu zbytečně.

Dvouhřídelový lis nemám (zatím jen jednohřídelový), takže sezamové semínko semelu na mlýnku na mák (doufám to stačí), přidám trochu bio sirupu (javor, jakonella nebo agave) a je to mňamko! Někdy přidám drcené nepražené kakaové boby (Lifefood). Takhle sním sezamového semínka běžně cca 100-150 g za den; nevadí to něčemu? A ještě, když už se toho sezamu fakt nemůžu nabažit, je vhodnější jej jíst dopoledne nebo odpoledne či navečer nebo je to úplně jedno?
(malá poznámka: co jsem si tyhle sezamové pochoutky začal dělat, jsem stoprocentně na vita stravě, z čehož mám velkou radost! Když mne totiž honily chutě, sklouzl jsem často k oplatce, sušenkám apod., ale teď už mám své sezamové sladkosti z bio surovin)

To, co popisujete, je vlastně pasta tachini, jsou to rozemletá sezamová semínka a nejčastěji se podávají smíchaná s medem. Také řecká sezamová chalva se vyrábí podle tradičních receptur z rozemletých sezamových semínek a zahuštěného medu. Vámi uvedené množství, je celkem dost velké, ale pokud Vám to nedělá žádné problémy, tak proč ne.Dle mého názoru by jste pak již celý den neměl jíst jiná olejnatá semena, ani ořechy, jedná se o celodenní vhodné množství. Je to velice syté jídlo a raději bych jej večer nejedl kvůli dokonalému strávení, na které je třeba více času. Každopádně je to mnohem zdravější, než "přátelské oplatky".

Chtěla bych se Vás zeptat, jak si mohu zvýšit ph.Před dvěma měsíci jsem si poprvé změřila ph sliny,vyšlo mi 6.Toto extrémní překyselení/ někdy mi vycházelo ph i pod 6/ zřejmě způsobuje moje chronické zdravotní problémy / bolesti hlavy,různé nevolnosti,únava, trávicí obtíže atd. Myslela jsem, že náprava bude snadná,hlavně, že znám příčinu.
Přečetla jsem si seznam zásadotvorných a kyselinotvorných potravin a zjistila jsem,že pokud to chci přísně dodržovat,tak mohu jíst jen ovoce, zeleninu a bambory, abych se mi ph co nejdříve zvýšilo.Na podporu tohoto léčebného procesu jsem začala užívat 2-3 x denně Supracid od Diochi.Protože nedocházelo ke zlepšení,přidala jsem denně ještě jednu švestičku umeboshi.Když ani to nepomáhalo,přidala jsem ještě jedlou sodu,aspoň pro začátek,než dosáhnu správného ph.Bohužel se mi ph stále nedaří zvýšit, už ztrácím trpělivost a zmírňuji dietu.Moje ph sliny ráno nalačno je stále okolo šesti.Manžel se stravuje zcela normálně, čili nezdravě a ph má lehce nad 7 .
Mohl byste mi,prosím,poradit,jak dál postupovat? Myslím,že toto je cesta k nápravě,jen se mi nedaří.Čím to je, že moje tělo na léčbu nereaguje?
Děkuji za odpověď

Kazdy organizumus sa vie vysporiadat s kyselinami rozne dobre. Napriklad, stres, hnev a negativne myslenie tiez prekyseluje. Manzel mozno nieco v sebe nedusi, co mu vyvolava negativne energie a tym padom, aj ked sa stravuje nezdravsie, jeho telo nieje zaplavovane tolkymi kyselinami. Takisto, jeho suhra organov moze byt lepsia, tym padom sa jeho telo zbavi kyselin lahsie, a nemusi ich ukladat. To je len nazorny priklad, a zaroven aj odpoved, preco niekto je co chce, a je zdravy, a druhy sa stravuje dobre, ale pritom je jeho zdravotny stav horsi. Na odkyselenie takisto vplyva aerobna fyzicka cinnost, a dychanie cerstveho vzduchu spravnym sposobom, tj. brusne uvolnene dychanie. Je to prepojene, takze ked ma niekto chronicky stres alebo uzkost, ma zablokovane toto dychanie, a je jasne, ze telo sa nemoze tak dobre zbavovat kyselin a inych toxickych odpadov.

Ja by som ti odporucal precitat knizku specializovanu na temu odkyselenie. Z hlavy poznam dve, Omladzujuce Odkyselenie a Zazracne pH. Najdes tam aj ine doporucenia, napriklad kupel v zasaditej vode ma tiez odkyselujuce ucinky, a moze odkyselit ine tkaniva, ako sa dari odkyselit stravou. Rovnako, pohyb na cerstvom vzduchu... preto je lepsie spojit viac technik, inak sa ani zdravie dosiahnut neda. Zdravie je totiz: Strava, myslenie, laska, vzduch, voda, cvicenie, slnko, spanok, relax. Medzi tymi elementami nieje "alebo", ale "a", cize akonahle chyba co i len jedna zlozka, nastava energeticka disharmonia, a clovek zacina stracat vitalitu, co sa niekde prejavi zdravotnym problemom. Cim viac negativnych vplyvov, tym vacsia disharmonia...

Samozrejme, nemusi byt vsetko dokonale, kazdy si moze zvolit postup, ktory mu vyhovuje... napriklad, ked sa ti nebude chciet jest iba zasadotvorne potraviny, co znamena takmer vyhradne surove ovocie a zeleninu, musis viac popracovat na inych odkyselujucich technikach: pozitivne mysliet, zbavit sa stresu, uvolnene dychat cerstvy vzduch, kupele, masaze a aerobne cvicenie.

_________________
Prehľadné, stručné a aktualizované návody fóra Zdraví-AZ

Váš dotaz má drobné nedostatky v zadání informací, bez nichž nejsem schopen určit, co je špatně a co ne, takto se to bohužel perfektně vyselektovat nedá. Podstatné je v kolik hodin to pH slin měříte, jakým způsobem to pH slin měříte a další důležitá informace by byla, jaké v ten daný moment máte pH moči. Bez těchto informací bohužel není možné jednoznačně říci, zda a jakým způsobem je organismus překyselený, protože můžete mít špatný postup a hodnoty jsou naprosto jiné než při postupu správném, tohle všechno je jenom otázka systému měření. Jinak se dá říct, že člen Xion vám odpověděl v zásadě správně a já se osobně domnívám, že pokud jste zkoušela takto intenzivně zásadité věci, pak musí být problém spíše v něčem jiném než ve vlastní stravě. Můj názor je, že bych vyzkoušel ještě jeden postup. Nasaďte jednodenní, nebo lépe několikadenní monodietu optimálně melounovou, pokud ještě meloun seženete. Tato dieta spočívá v tom, že se v průběhu jednoho, nebo několika dní, nejí nic jiného než meloun a pije se jen melounová šťávou. Šťávu můžete připravovat dokonce i z té kůry, pouze odstraňte tu tenkou tvrdou zelenou vrstvu, třeba škrabkou na brambory. Využitelnost melounu je tak přes 95 % čili se nezahodí skoro nic. Meloun má zásaditost někde kolem 9 pH a prakticky pokud to nesrovnáte ani tímto způsobem, alespoň na krátkou dobu, tak to ve stravě asi není a děláte blbě něco jiného.

Dobrý den, pane Jardo. Jsem přesvědčena o tom, že příroda nám nadělila "jídlo" v takové podobě, v jaké je pro nás nejpřijatelnější. Nějakou dobu jsem se zabývala makrobiotikou, příliš krátkoku na to,abych mohla něco hodnotit nebo kritizovat, ale některé její názory mi připadají logické, nicméně si protiřečí s těmi, o nichž mluvíte vy. Konhkrétně mám na mysli například brambory, rajčata a banány. Podle vás jsou to všechno zásadotvorné potraviny, ale všechny obsahují několikasetnásobně vyšší množství draslíku, než je zdravé, brambory a rajčata mají krom toho v sobě jedovaté alkaloidy a banány jsou navíc potravina, která u nás neroste, takže není uzpůsobena pro naše trávení. K čemu je tedy dobré, že všechno tohle je zásadotvorné, když bychom se jim vlastně měli spíš vyhýbat? A kromě toho prý pro náš organismus je stravitelnější krátce, zdůrazňuji krátce vařená zelenina, která pokud je vařená cca 15 min a méně a sní se hned po uvaření, zůstává zásadotvorná. Nesnažím se v žádném případě kritizovat vitariánství, prosím proto, abyste se nevyjadřoval opovržlivě vůči makrobiotice. Nejsem zarytý zastánce ani jednoho směru, snažím se jen najít pro sebe tu nejlepší cestu. Děkuji za odpověď.

To jste z těchto stránek pochopila málo a špatně, já nejsem v žádném případě vitarián a tento směr považuji za naprosto stejně špatný, jako tu vaši makrobiotiku a mnoho dalších jednostranně postavených stravovacích metod. Já žiji v duchu stravovacích návyků našich dávných předků, před několika tisíci lety a snažím se deficit potřebných látek, které člověk ve své nabubřelé aroganci pána tvorstva již stačil z přírody vytlačit, dodat jinou vhodnou cestou. Naši moudří předci měli úsloví, že všeho moc škodí a já je často doplňuji o neexistuje zdravá a nezdravá potravina. Záleží, kde se zrovna dotyčný nemocný nachází se stavem svého pH, pokud je v acidóze, je zdravé třeba to rajče, brambory a banány, když má alkalózu, tak se má narvat vepřovým masem, bez ohledu na to, co tvrdí jakýkoliv stravovací směr. O alkaloidech si něco nastudujte a vemte při tom studiu také kvasinky typu aspergillus, které má z té zdravé makrobiotiky mnoho jejích zastánců a dost často se u mě objevují jako pacienti. Draslík to je kapitola sama pro sebe a jde o veliký průser úmyslně zastíraný miliónům nemocných lidí, něco málo o tom si přečtěte a pak mi asi dáte zapravdu.

Ako je to vlastne s mrkvou? Počúvala som kolegyne ako sa bavili, že mrkva, ak má byť z nej nejaký úžitok, musí sa aspoň krátko tepelne upraviť a okrem toho ešte aj premiesiť s olejom. Skúsila som gúgliť, ale po celodennom čítaní som z tých protichidných názorov jeleň, teda vlastne laň. Jedni tvrdia upraviť, lebo surová poslúži nanajvýš ako metlička na čistenie čriev a druhí zase, že iba surovú.

Já tvrdím syrovou, ale takto vám to asi moc nepomůže, tak alespoň dodám své poznatky. Mrkvovou šťávu téměř výhradně používám jako ořechové mléko, kde se samozřejmě potřebné tuky vyskytují a využitelnost je tedy výborná. Velice rychle to poznáte změnou barvy kůže, já vypadám slušně opálený i v zimně, což mnoho lidí udivuje. U vařené mrkve stoupá sice využitelnost vitamínu A, ale pokud to piji na litry a jím na kila, tak s tím takto čarovat může být i nebezpečné. Jednou jsem z dlouhé chvíle, kterých bohužel mnoho nemám, zjišťoval kolik toho vitamínu A vlastně denně beru, abych snad netrpěl nedostatkem vitamínu A. Po delším zkoumání a opakovaném přepočítávání jsem dospěl k šokujícímu závěru, že běžně denně přijímám trojnásobek smrtelné dávky vitamínu A a stále na mrtvolu nevypadám. Tělo si tedy takto vezme pouze to, co potřebuje a zbytek vyloučí, ale u vařené mrkve to již neplatí a předávkovat by se to asi dalo, ale to zkoušet nehodlám. Je to rada použitelná pro lidi, kteří snědí maximálně dvě mrkve za týden, což je běžný průměr a tam to význam asi má.

Kolik toho ořechového mléka s mrkvovou šťávou denně přibližně pijete? Já vypiju ráno postupně približně jeden a půl litru šťávy (většinou mrkev/jablko/pomeranč) a do prvního půl litru šťávy lisuju ořechové mléko, zbytek šťávy piju bez mléka. Z toho co píšete je tedy z hlediska využitelnosti asi lepší postup ty namočené semena/ořechy lisovat po částech do co největšího množství dávek šťávy postupně. Je to tak Jardo?

To velice záleží na mém momentálním stavu pH moče a slin, ale většinou 0,5 až 1,5 litru. Je to mnohem vhodnější rozmixovat do většího množství, mléko potom není tak husté a já ho nedělám jenom pro sebe, ale pije ho celá rodina, takže toho mléka vyrábím celkem dost. Vždy by se množství mělo řídit podle pH moče, protože ořechové mléko obsahuje velké množství alkalicky reagujících minerálů a tím poměrně slušně zvedá pH. Člověk by se tak mohl snadno, při velkých dávkách, dostat do alkalózy a to také není cesta ke zdraví. Záleží tedy v jakém výchozím stavu pH se člověk nachází, ale u naprosté většiny, běžně se stravujících lidí, to bude prospěšné.