Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Také bych se ráda zeptala, zda je doporučené nějaké maximální množství sirné patlanice. Když se to dobře ochutí tak tu dávku z 250 g tvarohu jsem spořádala už za 2 dny a to jsem se brzdila

[quote="dagi":gi9kf01o]Také bych se ráda zeptala, zda je doporučené nějaké maximální množství sirné patlanice. Když se to dobře ochutí tak tu dávku z 250 g tvarohu jsem spořádala už za 2 dny a to jsem se brzdila

http://www.weiss.de/krankheiten/pilzerk ... -im-magen/
V podstatě se tam píše, že sice ve zdravém žaludku se candida neusadí, ale jakmile vznikne třeba vřed, je to pro candidu živná půda. No a pak když se na ten vřed berou léky snižující kyselost žaludku, tak to candidu jen podpoří. Takže dochází k začarovanému kruhu. A že u 1/3 operovaných žaludečních vředů se najde candida. Dále že kandida v laboratoři v HCL přežila 11 dní.

Kandida je silný a záludný soupeř, čili se na ní ,musí velice tvrdě i když to mnohdy i bolí. Škoda, že to je v cizím jazyce, ale i tak si mnoho lidí může počíst a upravit své návyky.

Když odšťavňujete tu pampelišku nebo vojtěšku, to pak pijete tu šťávu samotnou, nebo to s něčím mícháte?

Samotná je opravdu dost nechutná, ale jde to také, nicméně ji většinou míchám do jiné šťávy a pak problém s nechutností celkem mizí.

Vím, že doporučujete jíst 3 velká jídla denně a mezitím nechat žaludek odpočinout, což zní logicky. Ale mě dělá docela dobře, když jím často malé porce. Samozřejmě dodržuju odstupy a nemíchám nesprávné věci. Třeba místo velkého zeleninového salátu sním každou hodinu jiný kus zeleniny a oříšky samotné za další hodinu. Je to tak vyloženě špatně, nebo mám dát na své pocity?

Tak vyloženě špatně to není, ale ideál také ne, trávení by se mělo v přestávkách mezi jídly vypínat a to takto nenastane.

Mám dotaz ohledně jídelníčku a režimu po ránu.
Už vícekrát jsem četl, že je dobré co nejdříve po probuzení na lačno vypít čistou vodu. Optimálně 600ml, ale více snad také neuškodí.
(Například i zde: http://gnm.webnode.sk/news/pite-cerstvu-vodu-/ )
Dále je nejvhodnější snídat hlavně ovoce (zásadotvorné, dodá energii), logické.
Takže jak kombinovat běh, ovoce a vodu po ránu, když voda se má nejlépe pít tak 0,5 - 1 hod před jídlem (ovoce).

Vstanu, vypiji co nejvíc čisté vody, počkám 45 minut, nasnídám se a jde se běhat? Má tenhle postup nějakou vadu?
Může se sportovat hned po jídle, nebo třeba raději 20 minut pauza?

Nechci to nějak hrotit, ale nejlepší je mít určitý řád.

Všetci čo robili závodne nejaký šport, snáď okrem šachu, vedia a na vlastnej koži sa presvedčili, že s lodžgajúcou vodou v žalúdku a s jedlom v žalúdku sa nedajú podávať výkony.

Ten postup je v pořádku, alem nevím jak se dá běhat s plným žaludkem, já pouze rychle chodím a u toho nemám problém, ale s běháním jsem to nezkoušel.

Osobně mám vyzkoušené, že po lehkém jídle to chce s běháním počkat tak 30 minut.

Tak jak to píšete tak já bych asi vypila ráno 2 sklenice vody, pak šla běhat a pak po běhání snídala..já běhání ráno nestíhám, ale běhám večer tak asi 2 hodiny po jídle..

Ono je otázkou, zda běhání je ta ideální forma pohybu, já se domnívám že není a raději lidem doporučuji rychlou chůzi.

Nevím, no, co se běhání týče, tak u mě to začalo velice zajímavě. Nějak jsem vždycky chtěla běhat, ale nikdy to nešlo, uběhla jsem 100 metrů a byla jsem vyřízená. Kamarádka mi říkala, že musím běhat pomalu, pak že i netrénovaný člověk vydrží běžet 50 min. To jsem zkoušela, ale nikdy mi to nešlo. Paradoxně jsem začala s běháním poté, co jsem si na lyžích poranila obě kolena. Prostě jsem jednoho dne šla na procházku a úplně pomalinku jsem se rozběhla. Běžela jsem jenom tak, abych u toho necítila žádnou bolest, a to bylo asi tak šetrně a pomalu, že jsem opravdu běžela skoro hodinu a vůbec jsem s tím neměla žádný problém, prostě jsem běžela a běžela jako Forest Gump , což bych si dřív nedokázala ani představit. No a od té doby běhám. Co se týče kolen, tak problémy s koleny jsem "šetrným" běháním dokonce odstranila! Před pár lety, to mi bylo asi 26, jsem třeba občas mívala lehké bolesti kolena při rychlé chůzi, prostě jsem to koleno jenom cítila, občas se to objevilo. Šla jsem třeba s tímhle běhat a po uběhnutí 10 km to bylo pryč a teď už pár let o tom vůbec nevím, dokonce si myslím, že jsem to tím běháním odstranila. Ale fakt je ten, že pro mě to běhání bylo jako meditace, třeba najaře jsem se tím neskutečně psychicky nabíjela. Měla jsem docela psychicky náročnou práci a domů jsem chodila se spoustou "psychických nánosů". Tím běháním vždycky jako kdyby se mi vyčistila hlava a byla jsem pak jiný člověk.