Sybilla píše:
Asi budeš dosť mladý a nepamätáš normálne kyslé mlieko z normálneho mlieka. Neboj, ak zoberieš živého mlieka viac, že skysne. Kyslé mlieko je dobrota a voľakedy sme ho píjavali často. Až potom, keď začali dodávať iba sáčkové a krabicové a k tomu homogenizované a pasterizované, tak z toho kyslé mlieko nevyrobíš, iba zhnitý hnus. Najlepšie je v lete na večeru a do neho najemno nastrúhanú uhorku s cesnakom, bašta.
Ja som čítala, že ku kefírkam (ani kefíru) sa nemá dostať žiaden kov. Ja neviem ako je to so smaltom, ale ja by som do takého smaltovaného kefír (ani mlieko) za nič na svete nedala. Zásadne používam sklo alebo starý "krájač" po babičke. Sklenené čajníky predávajú v rôznych veľkostiach a často na ne sú akcie, výjde ťa to tak do cca 4 eur.
Zdravím, kameninové krájáče tu mám a aj do ledničky se vlezou, i když jen tak tak. Jsou veliké a těžké. Do smaltu - nového chodím dojit. Je to třílitrák a je hehký do ruky. A když je koza důra a zvrhne mi to, což se taky zadaří, tak toho nevylije nikdá tolika.
Ale už jsem to v ňom i uchovala, že nebylo zbytí a na mléko to nikdá vliv nemělo. Je tedy pravda, že je mám nové a jen na mléko a nikde nejsou porušené ani zvenčí ani zevnitř a na jejich mytí nepoužívám žádnou chemii. Jen je vypařuji vodou. Žádná drátěnka, hrubá houba, či písek.
Jít se sklem ke koze si nedovolím. To jsem kdysi prubla a měla jsem práci na půl dne navíc. A kamenina je pro mne těžká. Máme jen velké nádoby a s těma nejni jednoduchá manipulace. Doma mám krajáčky malé jen na pití a to zas je na dojení nepraktické.
Ideál jsou velké flašky od okurek. Ty se dají sehnat i po restauracích a jídelnách, kde je vyhazují do smetí.
Píši zde o uchování mléka, né o výrobě kefírku. Na to používám pouze sklo, které se báječně udržuje v čistotě, až strilitě.
A je doň prima vidět a mohu kontrolovat stav houbiček i jejich práci.