Kdo má játra vytrénované spišskou borovičkou a domácí ruskou samohonkou, ten vypije olivový olej i z třetího lisu, a s požitkem
Ale teď vážně : některé u nás prodávané "extra panenské" olivové oleje jsou sajrajt dobrý tak na mazání zemědělských strojů, ani se nedivím, že se někomu zvedá kufr.
Já jsem testoval co přišlo pod ruku, většinou nic moc, ale do žlučníku to doteklo ... nicméně narazil jsem na značku, která se dá, a tu teď používám stabilně - španělský olej "Franz Josef" (stejně jako předchozí příspěvek, takže to asi nebude náhoda
), mívají ho v Bille a v Albertu (a možná že i jinde) a stojí od padesáti do sedmdesáti za půl litru, takže flaška vyjde na čtyři procedury. Mohu doporučit jako "ucházející", s grepem (používám červený) to docela chutná i při pomalém pití.
Ještě poznámka k oleji obecně : letos jsem byl v Řecku a vzbudil jsem u domorodců všeobecné veselí, když jsem je požádal o tip na dobrou značku oleje z obchodu s tamějšími "značkovými" produkty. Podle nich všechno co jde do obchodní sítě je ve větší či menší míře pančováno rafinovaným olejem a nikdo z Řeků by se toho ani náhodou nenapil, dokonce ani na tepelnou úpravu to nedoporučují. Když viděli, že termín "cold press" mi není úplně neznámý, po nějakém přemlouvání mi přenechali něco ze svých domácích zásob. Byl to tedy šok - něco tak delikátního jsem nečekal, do prvního ochutnání jsem vlastně nevěděl, co to je opravdový zastudena lisovaný olej z prvního lisu. Kromě naprosto špičkové chuti (má takovou máslovo smetanovo oříškovou příchuť s lehce pikantním ocasem - to díky troše pecek, které tam nechávají) je rozdíl i v barvě - v žádném případě tam není ani náznak zelené (protože se lisuje zásadně ze ZRALÝCH oliv až kolem vánoc a ty jsou tmavohnědé až do černa).
Je to prostě delikatesa 1A a obávám se dne,kdy mi moje zásoby dojdou. Na jaterní očistu ho samozřejmě nepoužívám, to by byla věčná škoda. Dávám ho do salátů, poř. piju ze štamprle (jedna "velká" oleje je mnohem lepší než Metaxa).
Asi už vím kam pojedu příští léto