Proběhla tady debata o mnoha různých způsobech očisty. Z mé zkušenosti (a studiem vytvořeného názoru) asi toto:
- každé tělo chce něco jiného a funguje jinak
- někdo pije 14 dní jen kopřivy, jiný sebou prožene 10 kg melounů, další 10 l kefíru
- někomu nevyhovuje chléb,a někomu dělá extrémně dobře, někdo jí chléb čerstvý, jiný týden starý
- někdo může a dokonce musí mít maso (což vůbec nevadí), někdo ho na mnoho let vysadí a pak ho jí jen tehdy, když na něj má prostě chuť (třeba jednou měsíčně)
- někoho prvoplánově přitahuje chuť sladká, jiného kyselá, dalšího hořká atd.
- někomu svědčí věci syrové zakvašené, jinému čerstvé syrové, třetímu dušené ...
Celé to je IMHO o tom se pomocí očisty a nějakého ústupu od "tradičního" humusáckého jídelníčku zcitlivět ... získat cit pro svoje tělo a potřeby a atmosférické poruchy a čas a místo ... pak už každý den jíš a vaříš jen to, co ti chutná ... o čem tělo samo řekne, že to je to správné ...
Nám v rodině pomohl život na vsi a v horách, na luftu a bez zaměstnání, v naprosté bezbřehosti. A naše zahrádka a kozy a koně a makrobiotika. A tráva a haš.
Dnes máme všichni rádi pampelišky, kopřivy, čerstvé bylinky, kozí mléko, luštěniny, obilniny, dobrý chléb, houby. A jíme si to jak chceme, tělo si samo řekne.
Syn má rád maso, proč ne. Já ho nevyhledávám, žena si občas dá. Já nesnesu smažené, žena si dá. Dcera ráda sladké, já zas kyselé a hořké. Já miluji živočišné tuky, kvalitní máslo, sádlo, škvarky, syn si dá Ramu. Já tmavý dobrý chléb, on rohlíky. Já olivový olej a voňavé čerstvé rajče a mozzarellu, on toasty s eidamem a šunkou. Celá rodina griluje, já si ze zdvořilosti kousnu 2 cm klobásky.
Já miluji proso a pohanku, syn je vysloveně rýžový.
S ženou se naprosto shodneme na naklíčených luštěninách všeho druhu, lehce udělaných jako ssypké, žádné kaše. A samy o sobě, jen s bylinkami a mrkví, NIC navíc.
Nechte všemu volný průběh, jen si rozšiřujte obzory, dejte věcem prostor.
Hlauně nejezte ty zcivilisované věci, zužte svůj jídelníček třeba jen na jednu dvě tři čtyři základní suroviny, ne na upravené věci, choďte se "napást".
Pozorujte sami sebe. Vydejte se do louky, čichejte, ochutnávejte. A pak jezte to, co vám svědčí.
Kamarád, chlap jak hora, makal u mne v dílně ... a pil denně dva litry čerstvé meduňky, obden mátu.
Mi třeba zrouna teď svědčí smetanka (pampeliška) a čekanka. List i kořen. Ve větším množství samozřejmě halucinogen. Ale tělo si to žádá.
Jde o to, abyste SAMI věděli a cítili, co máte jíst a pít. Třeba nic. I to je možné.
Dobrou chuť!