Xrazovy_nick píše:
Haluzak : Haluzák, ďakujem za peknú reakciu na môj príspevok (alebo možno na moju osobu? To nie je podstatné...) ....
Moja jedinečnosť (ktorú so mnou podľa všetkého zdieľaš) je v tom, že som NIKDY nebol "veriaci" v niečo. Odjakživa som všetko spochybňoval, nie však formou pesimizmu, ale formou realizmu.... Akonáhle som zistil že sa v niečom mýlim, okamžite som tú (tým pádom len teóriu) opustil. Keď nejaký môj "najväčší nepriateľ z fóra" napísal niečo čo dáva zmysel, nikdy som nemal problém uznať mu to. Inak som ako ty aj v tom, že som materiálne/finančne CHUDOBNÝ, väčšinu dospelého života (som o 2 roky starší ako ty) nepracujem, pretože moja duša sa TAK SILNO búri proti tomu aby som pracoval v obalsti ktorá ma nebaví (a ktorá nemá vyšší zmysel), že keby som bol nútený pracovať na plný úväzok a celé roky (prakticky len v oblasti ktorá by ma nenapĺňala - len toto mi ponúka trh práce), už tu dávno pradávno nie som, lebo by som sa v obrovskej depresii zasamovraždil (pravdepodobne zoskokom). Aspoň teda v minulosti....... Pretože niektoré veci sa zmenili, a ja napíšem čo konkrétne mám na mysli....
Stále som chudobný, a pre ženy z hľadiska "skúseností vo vážnych vzťahoch", majetkového a finančného zabezpečenia vyslovene NEZAUJÍMAVÝ (až tragický)....a moja v podstate pekná tvár a objektívne pekné (celé) telo túto skutočnosť nezachraňujú. Ani to, že v erotike vôbec neusilujem o orgazmus a milujem dlhú celotelovú predohru...... Totiž vzťahy medzi mužmi a ženami sú PROGRA, SOFTWÉROVÝ PROGRAM, kde na prvom mieste pre ženu sú veci, ktoré nespĺňam, a tie v ktorých excelujem, tie sú pre ne "menej dôležité veci, ktoré potešia, ale nie sú nutné, a bez tých dôležitejších sú prakticky nanič"...Ale nechcem o tom...
Nakoľko som si hlbšie uvedomil "problematiku reinkarnácie" (kde patrí aj to, že osvietený človek by mal byť z reinkarnácie oslobodený), tak som pochopil, že samovražda proste NIE JE riešením, pokiaľ netrpím neznesiteľnými fyzickými mukami (bolesť, nútená spánková deprivácia, nútený hladomor a podobne). Problém takých ľudí ako som ja alebo Ty je ten, že nám niečo veľmi, ale veľmi dôležité chýba.....Niečo, čo by z nás urobilo celistvé obdivuhodné a nesmierne charizmatické osoby. Tým niečim je nebojácnosť & absencia neinteligentného strachu.
Nesúhlasím s Tebou v tom, že podľa teba je "čo najlepšie rozvinutý rozum" receptom na ten najšťastneší život (aspoň tak som pochopil Tvojmu textu). Rozum je vždy len sluhom. A čím rozvinutejší zdravý rozum človek nosí vo svojej hlave, tým NUTNEJŠIE je, aby spolu s ním ruka v ruke mal ten človek vlastnosť, ktorou je NEBOJÁCNOSŤ.
Píšeš, že bezdomovcami sa stanú ľudia, ktorí sú vo svojej podstate obdivuhodní, pretože odmietli otročiť, odmietli sa prispôsobiť nevedomej väčšine, atď (časť z nich taká byť môže, všetci ale takí nie sú, no to vieš určite aj ty, len si to zovšeobecnil)......Lenže tým bezdomovcom práve chýba to, čo aj nám (akurát mali menej šťastie než máme my).... Chýba im NEBOJÁCNOSŤ, alebo prinajmenšom VEĽKÁ ODVAHA (to je krok - neviem či metrový alebo míľový - pred nebojácnosťou), ktorú keby mali, bolo by nemožné aby skončili na ulici, pretože NEBOJACNY ČLOVEK SA STÁVA OKÚZĽUJÚCIM BOŽKSKÝM "ČARODEJOM" (pretože vo svojom živote vyslovene "vyčarúva" "čarovné" situácie).
Nebojácnosťou môže disponovať ako človek s veľkými vedomosťami vyplývajúcimi zo zdravého rozumu (takže nie "z encyklopédií"), tak človek, ktorý je OVCOU = nemá zdravý rozum, akurát nie je ani v najmenšom ovládaný strachom z vecí, ktoré neohrozujú jeho život. Oba tieto typy ľudí sú veľmi zaujímavé, ale ak sa spojí nebojácnosť s realtívne/reálne veľkou "zdravorozumovou" múdrosťou, tak z človeka sa stáva niečo ako "stelesnený Boh" (ktorý ale nepotrebuje a ani NECHCE, aby ho ľudia vyznávali a podiaďovali sa mu). Samozrejme tým nemyslím, že by bolo nemožné, aby sa takými ľuďmi stali aj milióny ďalších (a taký "stelesnený Boh" by bol tomu len a len RÁD).
"Do špiku kostí" cítim, že prekypujem veľkými vedomosťami (tým nemyslím, že musia ísť do najväčších detailov) vyplývajúcimi zo zdravého rozumu, ale zároveň "do/zo špiku kostí cítim", že sa utrápim, ak to nevyvážim nebojácnosťou.
Všetky okolnosti v mojom živote mi až príliš okato naznačujú, že je to moja jediná cesta...... Nechcem tu spomínať aké iné cesty (boli len dve) som považoval za tie správne, akých túžob som sa nechcel (a nevedel) vzdať, ale akonáhle som pochopil, že moja jediná cesta je stať sa nebojácnym (a v tom stave začať žiť SKUTOČNÝ život), prijal som fakt (o ktorom som vždy vedel...), že na tom aby som sa stal nebojácnym (a ostal anonymným pre masy kľudne celý život) mi záleží 100-1000x viac, než na mojich dvoch ďalších túžbach (ktoré nemajú nič spoločné s duchovným rastom, ale na druhej strane nie sú ani čisto fyzického/materiálneho charakteru, to ani zďaleka...).
Záverom asi toľko : Jedinou odpoveďou je NEBOJÁCNOSŤ, a jediným naozaj zmysluplným konaním v pozemskom živote (pred dosiahnutím nebojácnosti) je AKTÍVNA CESTA za nebojácnosťou. Keď nastane v človeku stav nebojácnosti (nemusím ho zažiť a už viem o čom to je, pretože túto možnosť máme v DNA), tak začína vyslovene NEBO NA ZEMI....obrovská radosť, ktorá zastaví čas - nie fyzicky, ale pocitovo. Obrovská radosť z reálnosti/opravdovosti, z toho že je človek sám sebou ODPROSTENÝ od parazita menom STRACH, ktorý je konštruktom buď Satana, alebo BohoSatana.
Vzhľadom na to, že je možné sa neinteligentného strachu raz a navždy zbaviť, malo by to byť dôkazom toho, že Satan alebo BohoSatan ovládajúci svet nám nezobral všetky karty.......ale dáva nám možnosť bojovať (ignoráciou) so strachom zahniezdeným v našom rozume (lebo je to konštrukt mysle napadnutej Satanom/BohoSatanom) s tým, že ak sa do toho pustíme s neoblomným zámerom, tak víťazstvo je isté... Neovplyvníme tým chod na Zemi (ak, tak len tak máličko, že si to nikto nevšimne, ale každý balvan na púšti sa počíta...), ale chod nášho života tým ovplyvníme do tej najväčšej možnej miery.
Má to ale jednu chybičku krásy. Prakticky nikto v našom okolí, ani nikto "na telefóne" nás v dosiahnutí nebojácnosti nepodporuje, a o to ťahšie je ju dosiahnuť (snaží sa mi nahovori Satan/BohoSatan). Možno tak maximálne vetou "Áno, jasné že ti prajem, aby si sa stal nebojácnym...", a to je všetko....
Hele, Tvé myšlenkové pochody, jsi o 2 roky starší, ale duchovně o 5 mladší... To ale není žádná chyba, spíše to já jsem napřed. Naprosto tě chápu, už jsem ti chtěl 3x odpovědět.. Mám totožný názor.. až na tu spánkovou deprivaci.. Konečně mám někoho k diskuzi kdo mi dává celkem zabrat. Heh.. to je šílené.. připadám si jako bych argumentoval proti sobě samému, a fascinuje mě. Nebudeme řešit teď mě, já jsem se právě probral, a jsem naprosto bez problému, doslova jsem se vysvobodil, objevil jsem... práci... cože? O tom Bohovi, no to co jsi napsal, to právě prožívám.. Čeho se teda bojíš????! Proč nejsi nebojácný ? DĚLÁÁÁŠ CHYBU !! Proboha. Neber to osobně, ale řešíš svůj život, a zajímá tě život druhých? Co vlastně chceš? Co by sis přál, nebo čeho chceš dosáhnout? Jaký máš smysl života? A taky, jak vlastně žiješ, já nepracoval do svých 32 let, a doslova jsem umíral, a pokud takhle píšeš a komunikuješ.. tak jsi přímo rozený obchodník.. A pozor, nemusí na tom být nic špatného, nemusíš prodávat krámy, ale nabízet prospěšné dobré zboží. Navíc si psal že máš ksicht i tělo.. heh, v tom jsme odlišní, já nemám ani jedno.. teda už asi jo, protože o tomhle to vůůůbec není, člověk je sympatický, pokud má dobrou náladu, je zdravý a dobře se cítí, pokud si i věří.. Díky tobě jsem pochopil, proč nikdo nepomohl mě, protože tobě nejde pomoct, ty si pomůžeš sám... dřív nebo později se propřemýšlíš na svobodu, mysli především, v mém případě je další překážka fyzička, vážil jsem ještě před měsícem.. 47kg, při 175cm.. Nemám téměř žádný podkožní tuk a svalové hmoty kritický nedostatek, po měsíci bez lepku se doslova před očima měním. Přibral jsem kg svalové hmoty.. Cvičím, mám energii konečně, náladu jsem od vysazení lepku neměl špatnou.. Ty musíš najít tuhle pozitivitu! Musíš najít tu energii.. vlastně tobě se nedá pomoci, ty to musíš vidět.. a tady to vidíš.. Ale co vidím já na tobě, je ta mezera.. přehlížíš něco zásadního.. něco ti prostě vůbec nedochází.. Nechápu jak to funguje.. Ale nějak začínám pochybovat že to v mém případě bylo jen tím lepkem. Byl jsem jak pes celý život uvázaný na vodítku, agresivní, vzteklý podrážděný a nonstop unavený. Doslova ze dne na den, ta změna byla šílená!! 2 měsíce jsem byl téměř v mánii, nemohl jsem spát z přebytku energie, a tak tak jsem to nadšení kočíroval.. byl jsem jak malé děcko.. a jsem pořád.. Zrovna předevčírem, jdu po přechodě, a schválně si toho všimni jak děcka chodí po přechodě, i když auto nejede tak přeběhnou.. a ještě takovým hopsavým způsobem..No normálně jsem se srazili, protože jsme oba ve stejnou dobu, stejným způsobem a stejným směrem dohopsali na stejné místo..
a víc si toho všímám, jsem prostě pořád hyperaktivní, pořád něco dělám, taky se ale tak i cítím, a co je už extrém.. že tak i vypadám!!! Mě je 32 cítím se a vypadám na 15. Jenže díky tomu lepku, a jednomu s druhým, jsem prostě téměř nejedl.. ani nepil, skoro 10 let, nechápu že žiju. Všechno to mělo důvod.. Lepek lepek lepe, ten zapráskaný zmetek! Nadruhou stranu, nebýt něj, tak nemám tušení co vlastně by semnou bylo, jelikož jsem rostl pro kriminál, a díky těm problémům jsem našel sám sebe, takže ničeho nelituji, a žiju hrou
16 dnů jsem pracoval.. a snažili se ze mě udělat elektrošmejda po telefonu, přitom já jsem si z nich udělal totální prdel, nejdřív jsem jim hned ukázal, co ve mě je a po pár dnech v první práci, kterou jsem nikdy nedělal, jsem dostal od vedení pochvalu
:D další týden ukončení poměru
:D jelikož jsem jim jasně dal najevo, že to poslední co bych dělal je lákal lidi do problémů, ignorovali to, hráli psychologickou hru.. tak já taky.. Teď je celé callcentrum na nervy. A jeden dodavatel energií asi taky..
Ještě jsem nevrátil vybavení, a už mám dneska další pohovor, a vím že mě vezmou
Protože podobně jako ty, i já dokážu napsat něco neodolatelného.. Navíc je to jednoduché, pravda a upřímnost, poctivost a skromnost, rázem jsi prostě dobrý v čemkoli co tě baví.. Ten rozdíl mezi námi a stádovými ovcemi je markantní. Lidé okolo jssou slepí, hluší, přízemní, vystrašení a slabí.. především psychicky.. Viděl jsem co ta práce s lidmi dělala, byli odvaření, a já pracoval od rána do večera.. Nemůžu si pomoct, ale všechno to začalo koronou, ta zamíchala kartama.. a mě se změnil svět, do té doby jsem trpěl, a teď začínají trpět všichni ti bezohlední okolo. Nikomu to nepřeji nelíbí se mi to, ale já začal žít coronou, nehodlám si koronou kazit život. Mým cílem je tady dokázat nechat postavit, velký sociální komplex pro bezdomovce, velmi jednoduché, jen několik baráků s místnostmi, teplem a nějakou kuchyň. Stavba by byla drahá, ale práce tam a udržování by už moc nestálo. Taky nastaly největší změny, když jsem pomohl tomu chudákovi.. Celé to prostě bylo šílené.. Už se to nedá slovy ani popsat, hlavně, tahle etapa definitivně končí, už prostě, nemám co psát, teď musím činit. K tomuhle taky dojdeš. Jen svou cestou, přes své problémy, ale štěstí je možné hledej ho a najdeš, ale ničemu se nebraň.. hledej hledej hledej a najdeš.. Já hledal na pervitinu, proto jsem našel asi dřív, tobě to nedoporučuji, já to začal užívat, v 17 ti a bylo to hodně těžké ukočírovat... ale dodnes jsem nezvýšil dávku, je to pro mě prostě lék. Měj se, a budu tady na to myslet a snažit se odpovědět bude-li to potřeba.. Hlavně nezoufej, na sebevraždu máš logicky stejný názor.. Ale pozor, těžká deprese je svinstvo.. Takže pokud se do ní dostaneš, poznáš to tak, že ti bude hrozně, a tma, bezvýchodná situace, sevře se ti žaludek, a ty neuvidíš žádné východisko, je to nesnesitelný stav, a v tu chvíli si musíš uvědomit, že tohle je chyba v hlavě, vše ti tak jen připadá, a musíš vydržet dokud to nepřejde, většinou do dalšího dne.. pokud ne, něco užij, ať už drogu, nebo klepku od psychiatra, jen né pravidelně, nikdy v životě nedopusť užívání léků. Zničí ti to duši, i tělo..