Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Právě je ned lis 24, 2024 7:16 am

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 96 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3, 4, 5 ... 7  Další
Autor Zpráva
PříspěvekNapsal: sob čer 26, 2010 1:08 pm 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472
Aktualizace 2011: velmi uzitecna kniha s názvem "Doba jedová" (Anna Strunecká, Jiří Patočka) :
http://www.heureka.cz/?h[fraze]=Doba+jedov%C3%A1%22&utm_source=opera&utm_medium=browser&utm_campaign=opera_search

--------
Malokdo si uvedomuje co vse spatneho mohou plisne a skodlive mikrohouby napachat na lidskem zdravi..... \":!:\"
Proto jsem velmi privital jaky duraz pan Jarda klade na PRAVIDELNOU KONZUMACI fungicidnich potravin a rostlin.

Burcujici je tato citace z http://www.sanquis.cz/index2.php?linkID=art465:
Vzestupný trend mortality na mykózy byl potvrzen i v sekčních materiálech, s výskytem 455 mykóz z 4096 autopsií (Bodey 1992). V multicentrické mezinárodní studii byly mykózy bezprostřední příčinou smrti 7 % nemocných. Z 364 malignit s potvrzenou mykózou zaujímaly polovinu z nich leukemie a transplantovaní nemocní. Incidence 58 % kandidóz (41-79 % v jednotlivých zemích) a 30 % (22-55 %) aspergilóz potvrdila vzestupný trend dříve neobvyklých oportunních agens.

Do vyhledávače Google možno zadat "fungicidní účinek potravin" (ale při zadání fungicidní účinek rostlin by to naslo hlavne jen chemicke postriky(fungicidy) a desinfekcni prostredky....)

Slovník cizích slov:
FUNGICIDNÍ=ničící parazitní houby a plísně.

Cituji-pan Jarda pise:
Spory plísní jsou prakticky všudypřítomné a nedá se jim vyhnout, lepší je udržovat PRAVIDELNOU OČISTOU střevní trakt a pojídat preventivně fungicidní rostliny:

FUNGICIDNÍ ROSTLINY jsou např.:
* česnek
* cibule
* zázvor (má baktericidní a fungicidní účinky)
http://www.biosfera.cz/zazvorovy-caj/clanek/cz/
* chili papriky
* koření kurkuma
* lichořeřišnice
* karabinec
* Levandule

PS: Já jsem našel ještě tyto účinky u brokolice. Byly například dokázány její baktericidní a fungicidní účinky. Ničí i bakterii Helicobacter pylori, o které se tvrdí, že je zodpovědná za vředové onemocnění žaludku.
* brokolice:
http://www.dia-potraviny.cz/brokolice.html
a tuším že tyto účinky má také:
* skořice(používat nikoli čínskou ale Cejlonskou(Srí Lanka)-kvuli nizsimu obsahu kumarinu)
* medvedi cesnek(=listy rostliny)
http://www.spektrumzdravi.cz/lecive-ros ... k-medvedi/
* Čerstvě drcená semena papaye poskytují účinnou látku odborně nazývané aglykon glukotropaeolinu benzylu isothiokyanátu (BITC), který je bakteriostatický, bakteriocidní a fungicidní. Tento enzym se nachází v přirozeně vysoké koncentraci v dosud zelené slupce a v jádrech ovocného plodu.


VÝZVA PRO OSTATNÍ: Pokud najdete další potraviny nebo koření či rostliny, vložte je prosím do tohoto vlákna pro snazší nalezeni pro dalsi hledajici.... \":wink:\"


Naposledy upravil muflon dne ned pro 25, 2011 1:11 am, celkově upraveno 20

Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: sob čer 26, 2010 1:20 pm 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472
MVDr. Vladimír Ostrý, CSc., vedoucí Národního referenčního centra pro mikroskopické houby a jejich toxiny v potravinových řetězcích, Centrum hygieny potravinových řetězců v Brně, Státního zdravotního ústavu v Praze píše(udělal jsem výcuc toho podstatného):
http://derewi.blog.cz/0706/plisne-na-potravinach-1
http://www.stripky.cz/537-plisne-potraviny.html

Kontaminace chleba a pečiva plísněmi
kontaminace chleba a pečiva plísněmi z prostředí pekárny, přepravních prostředků, přepravek, z prostředí obchodu
kontaminace chleba po dotyku rukou atd.(pozn.:chlebovka kde skladujete chleba, látková utěrka, mikrotenové sáčky vícekrát použité...atd.)
(Pozn:PROTO JE LEPE SE PECIVU A OBILOVINAM(krome bezlepkovych) OBECNE SPISE VYHYBAT JAK RADI pan Jarda.... \":)\" )

Dostane-li se potravina do optimálních vnějších podmínek (teplota, vodní aktivita) a vnitřní faktory příznivé pro růst toxinogenních mikroskopických hub a produkci mykotoxinů (např. vhodné složení, nepřítomnost mikrobiálních překážek), stane se potravina velmi vhodná pro růst a rozmnožování plísní a je velká pravděpodobnost, že se v ní vytvoří mykotoxiny.
Zbytky jídel a potravin nenechávat dlouho v chladničce a spíži.
Použité obaly na chléb (např. mikrotenové sáčly) opakovaně nepoužívat a zlikvidovat do komunálního odpadu.
Postupovat podle zásad správné technologické praxe.
Očista a dezinfekce v domácnostech(Pozn:VYBORNY JE NAPR. ROZTOK OCTU (Pozn:V ROZPRASOVACI-HLAVNE PRO KUCH:LINKU A HOUBICKY NA NADOBI !!! \":!:\" \":idea:\" )
Výskyt plísní v prostředí a ovzduší domácnosti zejména závisí:
na způsobu provádění úklidu a dezinfekce v kuchyni, dostatečné větrání, pravidelné malování, pravidelné odstraňování organických odpadků, pravidelná očista a používání vhodných desinfekčních prostředků v domácnosti (např. kuchyně, chladničky a spíže) zamezí přítomnosti a rozvoji toxinogenních plísní a tím znemožní možnost druhotného nakažení potravin v domácnosti
dodržování obecných hygienických zásad velký význam má i povědomí občanů o nutnosti dodržování obecných hygienických zásad v domácnost (např. v kuchyni, v chladničce, ve spíži)
na klimatických podmínkách výskyt mikroskopických hub v ovzduší je příznivější zvláště na jaře a na podzim.
Příznaky růstu a rozmnožování plísní v potravinách
Použijte lupu při prohlídce podezřelých potravin.
Čich může v některých případech signalizovat přítomnost a aktivitu plísní na potravinách.
Růst plísní může být někdy zaměněn např. za pomoučení, nerozpoznání zaplísnění prostým okem, zvláště v prvních dnech růstu, či mu nemusí být věnována dostatečná pozornost.

Doporučení pro spotřebitele:
-Nákup potravin si včas plánujte, aby jste nedojídaly necerstve a dlouho skladovane potraviny(radeji kupovat méně a častěji, co nejčerstvější potraviny). Informovat se v obchode kdy maji zavazku noveho zbozi kvuli maximalni cerstvosti...Sledovat peclive datum spotreby a nekupovat zbozi s končící zárukou nebo prošlé-i když cenově výhodné v akci... \":!:\" Ty peníze co ušetříte zas dáte za léčení následků.... \":oops:\" )
-Nakupujte pouze v množství podle požadavků a potřeb členů rodin
-V obchodě neosahávejte rukou - jestliže chcete zjistit jeho čerstvost, navlíkněte si na ruku vnější stranou mikrotenový sáček a vnitřní stranou sáčku proveďte kontrolu hmatem. Jestliže se rozhodnete pro jeho koupi, druhou rukou přetáhnete sáček. Jestliže se nerozhodnete pro jeho koupi, pak použitý sáček odhoďte do odpadkového koše. (Při manipulaci s obalovým materiálem není přípustné pomáhat si foukáním do sáčků, sliněním prstů a pod.)
-Nenechávejte zbytečně ležet bez obalu na kuchyňské lince.
pravidelně provádějte úklid domácnosti - dostatečné větrání, funkční digestoř v kuchyni, pravidelné malování, pravidelné odstraňování organických odpadků, pravidelná očista a používání vhodných desinfekčních prostředků v domácnosti
plesnivé potraviny nekonzumujte, ani nedávejte hospodářským nebo domácím zvířatům
-V domácnostech potraviny UCHOVÁVAT CO NEJMÉNĚ DLOUHO:
ve spíži - rozvěšením, spíž by měla být suchá a dobře větratelná, abychom zabránili časnému plesnivění
v chladničce - volně nebo ve vhodném obalu
Obal nejčastěji tvoří:
papírový obal - vhodný obal je pergamenová náhrada popřípadě papírový obal s nástřikem polyetylénové fólie, nepoužívat papírové obaly, které nejsou určeny k balení potravin !!! - často pak dochází k plesnivění
perforovaný plastový sáček - miniaturními otvory po celé ploše sáčku - u nás se s tím setkáváme zatím zřídka
mikrotenová fólie - je méně vhodná pro dlouhodobé uchování
-Dnes je možnost si pořídit i vakuové nádoby(kde se vysaje vzduch vypumpovaním mechanickým držadlem ktere je součástí nádoby!)


Naposledy upravil muflon dne ned čer 27, 2010 9:23 am, celkově upraveno 4

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Epidemiologicky rizikové potraviny
PříspěvekNapsal: sob čer 26, 2010 1:21 pm 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472
Epidemiologicky rizikové potraviny:
chléb, pečivo - (aflatoxiny, ochratoxin A)
masné výrobky - trvanlivé salámy - (aflatoxiny, ochratoxin A)
tvrdé a tavené sýry - (aflatoxiny, ochratoxin A, sterigmatocystin)
plísňové sýry - (kyselina cyklopiazonová)
ovoce, zelenina, konzervované ovocné a zeleninové potraviny - kompoty, džemy, marmelády - (aflatoxiny, ochratoxin A, patulin)
koření - (aflatoxiny)
sušené plody např. fíky - (aflatoxiny), hrozinky - (ochratoxin A)
rýže - (aflatoxiny, citrinin, luteoskyrin)
kojenecká výživa - (aflatoxiny)

http://www.stripky.cz/537-plisne-potraviny.html


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: OVOCE A ZELENINA
PříspěvekNapsal: sob čer 26, 2010 1:52 pm 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472
Ovoce a zelenina

MVDr. Vladimír Ostrý, CSc., vedoucí Národního referenčního centra pro mikroskopické houby a jejich toxiny v potravinových řetězcích, Centrum hygieny potravinových řetězců v Brně, Státního zdravotního ústavu v Praze

Čerstvé ovoce a zelenina se má skladovat odděleně, v čistých, dobře větratelných prostorách. Čerstvé ovoce a zelenina mají omezenou trvanlivost.

Snaha o prodloužení trvanlivosti čerstvého ovoce a zeleniny vedla výrobce k vývoji řady technologických postupů, z nichž se používá nejčastěji:
skladování v ochranné atmosféře - např. u jablek
použití protiplísňových látek- fungicidy - proti plísním a insekticidy - proti hmyzu
použítí konzervace - zavařování či sušení

Kontaminace ovoce a zeleniny plísněmi
při sklizni
při nevhodném skladování

Jestliže bylo jablko kontaminováno spórami toxinogenní plísně Penicillium expansum, byly v něm stanoveny vysoké hodnoty patulinu jak v nahnilé, tak i ve zdravé vykrájené části.

V domácnostech je ovoce a zelenina uchovávána nejčastěji:
v chladničce - v plastových nádobách ve spodní části chladničky
ve spíži - suchá a dobře větratelná, abychom zabránili časnému plesnivění
ve sklepě

Obal nejčastěji tvoří:
mikrotenový sáček - je nejpoužívaněší u nás, pro krátkodobé uchování
nádoby na ovoce a zeleninu - z plastu - přepravky, je nutné je pravidelně čistit
papírový sáček - miniaturními otvory po celé ploše sáčku - u nás se s tím setkáváme zatím zřídka
perforovaný plastový sáček - miniaturními otvory po celé ploše sáčku - u nás se s tím setkáváme zatím zřídka

Doporučení pro spotřebitele:
nakupujte ovoce a zeleninu v čerstvém stavu
nakupujte pouze v množství podle požadavků a potřeb členů rodiny
v žádném případě nekupujte ovoce a zeleninu plesnivé, nahnilé - vzhledem k relativně vysoké ceně ovoce a zeleniny na trhu nereaguje prodejce dostatečně pružně na situaci, že mu uvedené produkty “leží dlouho na pultě”. Sníží cenu, až když začíná docházet ke ztrátě čerstvosti a k prvním příznakům počátečního kažení ovoce nebo zeleniny. (Mykotoxin patulin mohou obsahovat i lesní plody např.přezrálé borůvky)
nekupujte nahnilé banány
- spotřebitel bez zkušeností mnohdy neodliší nahnilé banány od přezrálých
nevykrajujte plesnivé a nahnilé ovoce a zeleninu
před nákupem ovoce a zeleniny, které neznáte, se seznamte s možnostmi jejich použití - objevuje se řada druhů exotického ovoce a zeleniny, které spotřebitel většinou nezná. Neví, jaká jejich část se může konzumovat, jak se upravuje, ani jak má vypadat v době zralosti.
dodržujte základní hygienická pravidla při manipulaci s ovocem a zeleninou před konzumací - OMÝT V HORKÉ pitné VODĚ PŘED KONZUMACÍ, důležité je dodržování značení ovoce v obchodní síti, kdy by ovoce mělo být na obalech viditelně označeno nápisy, např. "plody chemicky ošetřeny", "kůra nezpůsobilá k používání", atd.
pravidelně provádějte úklid domácnosti - chladničky a spíže

Ovocné a zeleninové výrobky

MVDr. Vladimír Ostrý, CSc., vedoucí Národního referenčního centra pro mikroskopické houby a jejich toxiny v potravinových řetězcích, Centrum hygieny potravinových řetězců v Brně, Státního zdravotního ústavu v Praze

Z hlediska možné kontaminace toxinogenními plísněmi a mykotoxiny jsou významné zejména zavařeniny, marmelády, džemy a mošty, které si připravujeme v domácnostech. Uvedené výrobky mají v ČR dlouhou tradici.

!!! nekonzumujte plesnivé kompoty, zavařeniny a mošty !!! (celá řada občanů postupuje tak,že plesnivou část odebere, jestliže je kompot beze změn chuti a vůně tak ho zkonzumuje) Ale POZOR! Jediným důkazem zdravotní nezávadnosti kompotu z hlediska obsahu mykotoxinů je jeho laboratorní analýza (rozbor). Cena analýzy pro občana je však vysoká, pohybuje se řádově v několika tisících Kč a převyšuje mnohonásobně cenu vyšetřovaného kompotu.
nepoužívejte nahnilou a zaplesnivělou surovinu k přípravě pokrmů !!! - vykrájení poškozených částí nestačí, i zdravá část po vykrájení může být kontaminována mykotoxiny

Sušené plody


MVDr. Vladimír Ostrý, CSc., vedoucí Národního referenčního centra pro mikroskopické houby a jejich toxiny v potravinových řetězcích, Centrum hygieny potravinových řetězců v Brně, Státního zdravotního ústavu v Praze

Z hlediska možné kontaminace toxinogenními plísněmi a mykotoxiny jsou významné zejména: vlašské a lískové ořechy, mandle, pistáciové oříšky, kešu oříšky, arašídy, para ořechy a sušené ovoce - fíky, rozinky, datle, křížaly, sušené meruňky atd.

Kontaminace ovoce a zeleniny plísněmi
při sklizni- spóry plísní kontaminují povrch ovoce a ořechů z okolního prostředí
při zpracování surovin na sušené plody - během technologického zpracování a sušení, a podmínkách, jak bude dále skladován a uchováván, a úrovni hygieny při zpracování

V domácnostech jsou sušené plody uchovávány nejčastěji:
v originálním balení
ve spíži v čistém plátěném sáčku - spíž by měla být suchá a dobře větratelná, abychom zabránili časnému plesnivění

Doporučení pro spotřebitele
používejte k vlastnímu sušení tuzemských plodů pouze nezávadnou surovinu
při sušení plodů je nutné použít vhodné technologické zařízení, např. sušičku a sušené plody následně vhodně uchovat
nakupujte pouzejakostní subtropické a tropické sušené plody
nekupujte “podezřele levné” sušené plody- arašídy, pistácie a para ořechy především horší jakosti jsou často kontaminovány mykotoxiny


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Česnek a cibule
PříspěvekNapsal: sob čer 26, 2010 1:58 pm 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472
Nejsme-li si jisti zda jde o pomačkání potraviny při manipulaci(např.nahnědlé skvrny u česneku...), je lépe stroužek česneku nebo celou cibuli vyhodit než riskovat intoxikaci.

U cibule(častěji u červené a bílé než u žluté), není vhodné sloupávat pár nahnilých či plesnivých slupek(jak se to běžně dělává... \":(\" ).


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Přírodní antimikrobní látky
PříspěvekNapsal: sob čer 26, 2010 2:24 pm 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472
Přírodní antimikrobní látky
http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipr ... /2854.aspx

Sloučeniny s antimikrobními a často mnoha dalšími biologickými účinky se syntetizují a akumulují v rostlinných pletivech jako reakce na vnější podnět. Vnějším podnětem může být nejen napadení viry a fytopatogenními organismy (baktériemi, plísněmi), ale také různé stresové faktory (UV záření, chlad, ionty těžkých kovů, fungicidy, herbicidy aj.).Sloučeniny, které jsou stálou součástí rostlinných pletiv, se nazývají fytoanticipiny. Jsou produkovány zdravou rostlinou od počátku růstu a mají sloužit pouze jako pasivní obrana proti případným škodlivým činitelům. Z fytoanticipinů vznikají de novo fytoalefiny zvané též fytoncidy, rostlinná antibiotika nebo i rostlinné pesticidy, neboť tyto látky jsou toxické vůči patogenním ilicitorům (virům, mikroorganismům), ale i živočišným škůdcům (hmyz, vyšší živočichové). Stejná látka může rostlině sloužit zároveň jako fytoalexin i jako fytoanticipin (obě skupiny látek se často označují jako fytoalexiny). Schopnost syntetizovat a akumulovat fytoalexiny je doložena u více než 200 druhů rostlin náležících zhruba do 40 rodů a 20 čeledí.

Příkladem takových prekurzorů jsou glukosinoláty, které jsou při porušení pletiva enzymově hydrolyzovány za vzniku antimikrobně působících isothiokyanátů. Dalším příkladem je Alicin(např. v česneku), allylisothiokyanát z křenu nebo kapsaicin z pálivé papriky) vznikající z aminokyselin allinu činnosti enzymu alliinasy.

Antimikrobní aktivitu v potravinářsky významných rostlinách vykazují četné fenolové sloučeniny, terpenoidní látky, deriváty acetylenu, dusíkaté heterocyklické sloučeniny a mnohé další. Např. většina antimikrobních látek produkovaných rostlinami čeledi bobovitých (Fabaceae) jsou isoflavony, isoflavany, příbuzné pterokarpany, z dalších fenolových sloučenin jsou aktivní některé stilbeny. Pro čeleď lilkovitých (Solanaceae) jsou typické terpenové sloučeniny, pro rostliny čeledi brukvovitých (Brassicaceae) jsou to deriváty indolu a pro čeleď miříkovitých (Apiaceae) polyacetyleny. Uveden je poze malý výčet potravinářsky významnějších antimikrobních látek, jenž má demonstrovat chemickou rozmanitost těchto sloučenin.

Antimikrobní účinky vykazují u potravin také některé sloučeniny řezené mezi aromatické látky (např. nesuché fenoly, které jsou složkami silic.)

Na uvedenem odkazu jsou dost podrobne rozebirany i dnes pouzivane
konzervacni pridavky.(lepe se jim vsak uplne vyhnout a jak radi pan Jarda kupovat pouze to ceho se CHEMICKO-potravinarsky byznys dotkl co nejmene...-PS:ted jsem cetl ze potraviny pod stejnou vyrobni znackou se velmi lisi na trzich v zapadni a vychodni Evrope(kam nas porad Evropa prirazuje, a podle toho s vyrobou a zpracovanim potravin zachazi. Jak rika pan Jarda muzeme si za to castecne i my tim ze vyvijime tlak na dodavatele aby ceny potravin byli co nejnizsi-casto na hranici ci pod hranici vyrobnich a subdodavatelskych nakladu... \":cry:\" . Mimochodem typicky priklad je mleko, a mlecne automaty zavadene v CR po vzoru Svycarska,Rakouska a Nemecka,jsou mj. produktem krize kdy se farmáři snaží aspon cast nakladu na vyrobu mleka dostat zpet.)

Během posledních let ztratila řada dříve používaných konzervačních činidel svůj význam z hygienických důvodů (v některých případech bylo zjištěno, že se jedná o karcinogeny) a ve většině zemí jsou zakázány. Takovými látkami např. jsou dehydrooctová kyselina a její sodná sůl používané ke konzervaci džemů a margarínů, hexamethylentetramin (klihovková střívka, rybí výrobky), 8-hydroxychinolin (tabák), thiomočovina (čerstvé ovoce), salicylová kyselina (ovoce a zelenina), 3-(5-nitro-2-furyl)akrylová kyselina (víno) aj.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Konzervacni prostredky
PříspěvekNapsal: sob čer 26, 2010 2:51 pm 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472
Zdravotní hodnocení
http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipr ... /2854.aspx

Pozn:Snažil jsem se uvest jen neco co dokumentuje že i tzv."neškodné" dnes bezne pouzivane konzervacni prostredky maji pro mnoho lidi neblahy dopad.

Benzoová kyselina (také benzoáty) je málo toxická(pozn.ALE PROČ OTRAVOVAT - I KDYBY JEN MÁLO - SVŮJ ORGANISMUS, VŽDYŤ JINÝCH ZÁTĚŽÍ IMUNITY MÁME DNES I TAK DOST A DOST TAK PROČ PŘIDÁVAT DALŠÍ...! \":!:\"-to se týká jakýchkoli potravin ošetřených Éčky-s výjimkou vit.C(kys.askorbové)+E(tokoferoly) které také mají své číslo v řadě přidávaných Éček).
Někteří jedinci vykazují vůči benzoátům zvýšenou citlivost.(časté je používání v kečupech, hořčicích apod)

Sorbová kyselina (také sorbáty) se považuje za jeden z nejméně toxických konzervantů, ale v kosmetických a farmaceutických výrobcích může u citlivých jedinců dráždit pokožku.

Parabeny jsou málo toxické,u citlivých osob mohou způsobovat dermatosy.

Hydrogensiřičitany se v organismu oxidují sulfitoxidasou (sulfit : ferricytochrom c oxidoreduktasa) na sírany a ty se vylučují močí. Aktivita enzymu je individuální a toxické účinky oxidu siřičitého a siřičitanů jsou proto proměnlivé. Někteří jedinci tolerují množství až 50 mg.kg-1, zatímco u citlivých jedinců tyto koncentrace vyvolávají bolesti hlavy, zvedání žaludku a průjem. U astmatiků užívajících steroidy vyvolávají siřičitany alergické reakce .

Opakované používání vyšších množství dusitanů způsobuje zvláště u dětí methemoglobinemii. Expozici dusitanů se přičítá řada onemocnění u lidí i zvířat. Hlavním negativním prijevem konzumace dusitanů je zřejmě možnost indukce nádorového bujení přímým působením na lymficyty a nepřímo tvorbou toxických nitrosaminů.

Boritá kyselina a borax (hodnota ADI není určena) se v organismu rychle resorbují a pomalu vylučují. Ve srovnání s jinými kyselinami, ketré působí jako konzervanty se jedná o toxičtější látku. Chronické podávání působí krvácení, dermatosy a anémii.

Biologická aktivita fytoalexinů (a přirozených pesticidů obecně) se neomezuje pouze na mikroorganismya a další škůdce, ale postihuje prakticky všechny organismy. Tyto látky vykazují široké spektrum účinků, od relativně neškodných (halucinogenní a narkotické účinky myristicinu) až po toxické (karcinogenní furanokumariny). Mechanismy biologických účinků většiny fytoalefinů nejsou známé a toxikologické údaje hodnotící vliv dlouhodobého působení (chronická toxicita) prakticky neexistují.

Legislativa


Sloučeniny, které smějí být používány ke konzervaci potravin jsou uvedeny v tabulce č.1. Kyselinami sorbovou, benzovou, p-hydroxybenzoovou a jejich deriváty se mohou konzervovat pouze určité potraviny (do nejvyššího povoleného množství). Např. pro džemy, rosoly a marmelády je povoleny benzoová kyselina (500 mg.kg-1) nebo směsi sorbové kyseliny (1000 mg.kg-1), pro olivy sorbová kyselina (1000 mg.kg-1), pro plátkový chléb s trvanlivostí delší než 7 dní sorbová kyselina (2000 mg.kg-1) apod.

Za látku přídatnou se nepovažuje benzoová kyselina v množství do 30 mg.kg-1 v kysaných mléčných vyrobcích, kde vzniká z hippurové kyseliny. Určeny jsou také potraviny, ke kterým smí být přidáván oxid siřičitý a jeho sloučeniny a nejvyšší povolená množství těchto látek. Ta jsou např. pro sušené brambory v prášku 50 mg.kg-1, sušená jablka a hrušky 600 mg.kg-1, vína (bílá, růžová a červená podle obsahu zbytkového cukru) 160-260 mg.kg-1, hořčice fijónského typu 500 mg.kg-1 (nesmí se souběžně konzervovat sorbovou či benzoovou kyselinou) a ostatní hořčice 250 mg.kg-1. Obsah 10 mg.kg-1 (mg.dm-3) a nižší se považuje za nulový.

Potraviny s obsahem oxidu siřičitého vyšším než 50 mg. kg-1, u kterých není upozornění, že jsou určeny pro přípravu pokrmů za tepla nebo po omytí v teplé vodě, musí být (s výjimkou révových vín) opatřena upozorněním sířeno.

Použití propionové kyseliny a jejích solí je povoleno např. pro balený plátkový chléb s trvanlivostí delší než 7 dní (3000 mg.kg-1). Ve fermentovaných mléčných výrobcích (sýrech typu Emmental) se může jednat o přirozený obsah a pak se přítomná propionová kyselina za přídatnou látku nepovažuje.

Boritá kyselina a tetraboritan disodný jsou povoleny jen ke konzervaci kaviáru (4000 mg.kg-1), bifenyl ( 70 mg.kg-1) a o-fenylfenol (12 mg.kg-1) jen k ošetření povrchu citrusových plodů, ke stejnému účelu (6 mg.kg-1) nebo k ošetření povrchu banánů (3 mg.kg-1) je povolen fungicid thiabendazol, pro nealkoholické nápoje, výluhy z čaje a bylin dimethyldikarbonát (250 mg.kg-1), pro sýry nisin (12,5 mg.kg-1), tavené sýry lysozym (nezbytné množství). K ošetření povrchu sýrů, trvanlivých salámů je povoleno antibiotikum natamycin (1 mg.dm-2).

Tabulka č.1 Seznam konzervantů povolených v ČR:

Číslo E Název

E 200 sorbová kyselina

E 202 kaliumsorbát

E 203 kalciumsorbát

E 210 benzoová kyselina

E 211 natriumbenzoát

E 212 kaliumbenzoát

E 213 kalciumbenzoát

E 214 ethyl-p-hydroxybenzoát

E 215 ethyl-p-hydroxybenzoát (sodná sůl)

E 216 propyl-p-hydroxybenzoát

E 217 propyl-p-hydroxybenzoát (sodná sůl)

E 218 methyl-p-hydroxybenzoát

E 219 methyl-p-hydroxybenzoát (sodná sůl)

E 220 oxid siřičitý (SO2)

E 221 siřičitan disodný (Na2SO3)

E 222 dihydrogensiřičitan sodný (NaHSO3)

E 223 disiřičitan disodný (pyrosiřičitan sodný,Na2S2O5)

E 224 disiřičitan didraselný (pyrosiřičitan draselný,K2S2O5)

E 226 siřičitan vápenatý (CaSO3)

E 227 hydrogensiřičitan vápenatý, Ca(HSO3)2

E 228 hydrogensiřičitan draselný (KHSO3)

E 230 bifenyl

E 231 o-fenylfenol

E 232 natrium-o-fenylfenolát

E 233 nisin

E 235 nathamycin (pimaricin)

E 242 dimethyldikarbonát (dimethylpyrokarbonát)

E 249 dusitan draselný (KNO2)

E 250 dusitan sodný (NaNO2)

E 251 dusičnan sodný (NaNO3)

E 252 dusičnan draselný (KNO3)

E 280 propionová kyselina

E 281 natriumpropionát

E 282 kalciumpropionát

E 283 kaliumpropionát

E 284 kyselina boritá (H3BO3)

E 285 tetraboritan disodný (borax, Na2B4O7)

E 1105 lysozym


Naposledy upravil muflon dne sob čer 26, 2010 4:16 pm, celkově upraveno 6

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Antioxidanty
PříspěvekNapsal: sob čer 26, 2010 3:43 pm 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472
Jelikož v potravinách již dnes není potřebné množství antioxidantů, je potřeba je také konzumovat v potravních doplňcích(zvláště vit.C+E).
Vit.C mimojiné váže plísně v organismu a má další velmi pozitivní účinky, viz více ve vlákně o vitamínech a minerálech:


Naposledy upravil muflon dne čtv led 01, 1970 2:00 am, celkově upraveno 569
1279235452


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: sob čer 26, 2010 4:40 pm 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472
Jak už jsem se zminil jinde, napr.obycejny ocet v postrikovaci, muze velmi omezit mnozeni mikrobu a plisni v houbicce na nadobi a v okoli kuchynske linky.

V potravinarstvi se take casto pouzivaji kyseliny a zasady pro konzervaci a zlepseni chut.vlastnosti potravin. Casto vsak na ukor zdravi....

http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipr ... /2854.aspx

Acidulanty a regulátory kyselosti

Acidulanty používané jako potravinářská aditiva jsou organické a anorganické kyseliny většinou identické s těmi, které se v potravinách přirozeně vyskytují.

Kyseliny se nejčastěji používají pro kyselou chuť, kterou udílejí potravině. Často mají také další prospěšné vlastnosti(Pozn.O TECH NEPROSPESNYCH SE PRO JISTOTU CHEM-POTR.PRUMYSL NEZMINUJE...).

Používání některých kyselin:

Ø vykazují antimikrobní účinky a používají se proto současně jako konzervační prostředky (octová, dehydrooctová, propinová kyselina a jiné)

Ø mají významné organoleptické vlastnosti (chuť i vuni) a používají se jako aromatické látky (octová, kaprlová, jantarová, mléčná kyselina)

Ø jsou stabilizátory barvy (askorbová kyselina v mastných výrobcích, citronová kyselina ve výrobcích z ovoce)

Ø působí jako sekvestranty a synergisty antioxidantů (ethylendiamintetraoctová, citrónová, vinná, jablečná, askorbová, fosforečná kyselina)

Ø jsou látkami, které modifikují texturu (např. citronová kyselina umožňuje vznik některých pektinových gelů, sražení mléka chymosinem, inhibuje tvorbu krystalů v cukrovinkách)

Ø potlačují tvorbu zákalů (např. mléčná kyselina v nálevech fermentovaných oliv)

Ø jsou činidly, která hydrolyzují proteiny (chlorovodíková kyselina při výrobě kyselých hydrolyzátů bílkovin)

K okyselujícím látkám lze dále řadit ty, ze kterých kyseliny vznikají hydrolýzou nebo při termických operacích. Do této skupiny aditiv náleží soli používané jako kypřící přípravky (uhličitany sodné, draselné a amonné) uvolňující v těstě oxid uhličitý. Tato aditiva se používají také při výrobě šumivých nápojů. V trvanlivých fermentovaných salámech, mléčných a jiných výrobcích se používá δ-lakton D-glukonové kyseliny, ze které vzniká hydrolýzou D-glukonová kyselina.

Regulátory kyselosti nebo regulátory pH mění nebo udržují kyselost a alkalitu potravin. Nejčastěji jsou různé soli kyselin s pufrujícími účinky a alkálie. Jako stabilizátory disperzí u mléčných (tavící soli) a masných výrobků (látky zvyšující vaznost vody) se používají di-, tri- a polyfosfáty. Uhličitan hydrogen sodný se používá pro úpravu pH při výrobě tmavého kakaového prášku holandského typu, uhličitan sodný nebo hydroxid sodný pro neutralizaci hydrolyzátů bílkovin, hydroxid sodný pro odhořčování oliv a pro loupání ovoce a zeleniny.

2.2.3.1 Legislativa

Přehled látek, které smějí být používány obecně při výrobě potravin v nezbytném množství je uveden v tab. č.12.

Látky, které se mohou používat omezeně uvádí tab. č.13. Pro tyto látky jsou určeny druhy potravin a nejvyšší povolená množství jednotlivých sloučenin nebo jejich směsí (pouze u fosfátů).

Kyselina fosforečná je např. povolena pro ochucené nealkoholické nápoje v množství 700 mg.dm-3, fosfáty (jako P2O5) pro měkké čerstvé sýry (2000 mg.kg-1), tavené sýry (tavící soli, 20000 mg.kg-1), masné výrobky (látky zvyšují vaznost, 5000 mg.kg-1).

Laktid metavinná kyselina, která vzniká zahříváním vinné kyseliny je povolena pouze pro vína (100 mg.dm-3), soli ethylendiamintetraoctové kyselina v množství 75 mg.kg-1 (pro emulgované omáčky, majonézy, sterilované výrobky z korýšů, měkkýšů a ryb) až 250 mg.kg-1 (sterilované luskové zeleniny, artyčoky, žampióny a luštěniny).

Pro zvýraznění barvy černých oliv je povolen glukonan nebo mléčnan železnatý
(150 mg.kg-1, počítáno jako železo). Močovina se smí používat jenom pro žvýkačky bez přidaného cukru (30000 mg.kg-1), triethylester citrónové kyseliny pro vaječné bílky (nezbytné množství).

Tabulka č.12 Seznam kyselin, zásad a jejich derivátů používaných v ČR v nezbytném množství

Číslo E Název

E170 uhličitany vápenaté, (i) uhličitan vápenatý, (ii) hydrogen uhličitan vápenatý

E260 octová kyselina

E261 octan draselný

E262 octany sodné, (i) octan sodný, (ii) hydrogendiacetát sodný a)

E263 octan vápenatý

E270 mléčná kyselina

E296 jablečná kyselina

E300 askorbová kyselina

E301 askorban sodný

E302 askorban vápenatý

E325 mléčnan sodný

E326 mléčnan draselný

E327 mléčnan vápenatý

E330 citronová kyselina

E331 citronany sodné, (i) dihydrogencitronan sodný, (ii), dihydrogencitronan disodný, (iii) citronan sodný

E332 citronany draselné, (i) dihydrogencitronan draselný, (ii) citronan draselný

E333 citronany vápenaté, (i) hydrogencitronan vápenatý, (ii) dihydrogencitronan vápenatý, (iii) citronan vápenatý

E334 vinná kyselina

E335 vinany sodné, (i) hydrogenvinan sodný, (ii) vinan sodný

E336 vinany draselé, (i) hydrogenvinan draselný, (ii) vinan draselný

E337 vinan sodnodraselný

E350 jablečnany sodné, (i)jablečnan sodný, (ii) hydrogenjablečnan sodný

E351 jablečnan draselný¨

E352 jablečnany vápenaté, (i) jablečnan vápenatý, (ii) hydrogenjablečnan vápenatý

E354 vinan vápenatý

E380 citronan amonný

E470(a) soli (sodné, draselné, vápenaté) mastných kyselin z jedlých tuků

E470(b) hořečnaté soli mastných kyselin z jedlých tuků

E500 uhličitany sodné, (i) uhličitan sodný, (ii) hydrogenuhličitan sodný, (iii) ekvimolární

E501 uhličitany draselné, (i) uhličitan draselný, (ii) hydrogenuhličitan draselný

E503 uhličitany amonné, (i) uhličitan amonný, (ii) hydrogenuhličitan amonný

E504 uhličitany hořečnaté, (i) uhličitan hořečnatý, (ii) hydrogenuhličitan hořečnatý

E507 kyselina chlorovodíková

E508 chlorid draselný

E509 chlorid vápenatý

E511 chlorid hořečnatý

E513 kyselina sírová

E514 sírany sodné, (i) síran sodný, (ii) hydrogensíran sodný

E515 sírany draselné, (i) síran draselný, (ii) hydrogensíran draselný

E516 síran vápenatý

E518 síran hořečnatý

E524 hydroxid sodný

E525 hydroxid draselný

E526 hydroxid vápenatý

E527 hydroxid amonný

E528 hydroxid hořečnatý

E529 oxid vápenatý

E530 oxid hořečnatý

E570 mastné kyseliny

E574 glukonová kyselina

E575 δ-lakton glukonové kyseliny

E576 glukonan sodný

E577 glukonan draselný

E578 glukonan vápenatý

E640 glycin a jeho sodná sůl

E1518 glyceryltriacetát (triacetin)


Tabulka č.13 Seznam kyselin a solí a dalších látek používaných v ČR omezeně pro některé druhy potravin

Číslo E Název

E297 fumarová kyselina

E338 kyselina fosforečná

E339 fosforečnany sodné, (i) dihydrogenfosforečnan sodný, (ii) hydrogenfosforečnan disdodný, (iii) fosforečnan sodný

E340 fosforečnany draselné, (i) dihydrogenfosforečnan draselný, (ii) hydrogenfosforečnan didraselný, (iii) fosforečnan draselný

E341 fosforečnany vápenaté, (i) hydrogenfosforečnan vápenatý, (ii) dihydrogenfosforečnan vápenatý, (iii) fosforečnan vápenatý

E353 matavinná kyselina

E355 adipová kyselina

E356 adipan sodný

E357 adipan draselný

E363 jantarová kyselina

E385 dvojsodnovápenatá sůl ethylendiamintetraoctová kyseliny (EDTA)

E450 difosforečnany, (i) dihydrogendifosforečnan disodný, (ii) hydrogendifosforečnan trisodný, (iii) difosforečnan sodný, (iv) dihydrogendifosforečnan didraselný, (v) difosforečnan draselný, (vi) difosforečnan vápenatý, (vii) dihydrogenfosforečnan vápenatý

E451 trifosforečnany, (i) trifosforečnan sodný, (ii) trifosforečnan draselný

E452 polyfosfáty, (i) polyfosfát sodný, (ii) polyfosfát draselný, (iii) polyfosfát sodnovápenatý, (iv) polyfosfát vápenatý

E579 glukonan železnatý

E585 mléčnan železnatý

E927(b) močovina (karbamid)

E1505 triethylcitrát


Zdravotní hodnocení

Kyseliny a jejich soli jsou vesměs považovány za přirozené složky potravin. Citronová, fumarová a jantarová kyselina jsou intermediáty Krebsova cyklu, kaprlová kyselina se metabolizuje stejně jako jiné mastné kyseliny (hodnoty ADI nejsou stanoveny).Vůči některým
kyselinám jsou určité výhrady. Octová kyselina vyvolává u citlivých jedinců epidermální reakce aj. symptomy alergické typu. Adipová (ADI = 5 mg.kg-1) má u zvířat vliv na růst.
Omezení se dále týkají fumarové kyseliny (ADI = 6 mg.kg-1), racemické jablečné kyseliny(ADI = 100 mg.kg-1, L-isomer je normální složkou potravin), L-vinné kyseliny působí u kojenců acidosu, zvracení a dehydrataci organismu. Hodnota ADI není stanovena, nedoporučuje se je však v dětské výživě používat.

PS: pokud se chcete dozvedet dalsi Éčka(napr.synteticka barviva atd.-tak na uvedenem odkaze jsou take-musite vsak trochu pohledat(tabulka vsech Ecek je temer na konci dost dlouheho dokumentu na uvedenem odkaze, nebo zagooglit-to už nespada do vlakna o plisnich, a predpokladam ze kdo se jen trochu zajima o sve zdravi se zdaleka vyhne vsem syntetickym stabilizatorum a dochucovadlam a dalsim "dobrotám"....) \":roll:\"


Naposledy upravil muflon dne sob čer 26, 2010 5:54 pm, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: sob čer 26, 2010 5:22 pm 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472
Tim zatím konci tento "seriál" vycucu z dlouheho dokumentu z kabinetu prirodnich ved pro pedagogicke pracovniky, na
http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipr ... /2854.aspx

Éčka se používají pro konzervaci, zlepseni chutovych, vizualnich a dalsich vlastnosti potravin. Casto vsak na ukor zdravi....(proto žel, často plati že čím je chutnější potravina tím nezdravější...a naopak \":!:\" \":wink:\" - jako kdaž chce rybář chytit rybu tak dá na háček to co nejvíc bude chutnat...tak si to zapamatujme abychom na ukor zdravi neuprednostnovali pouze nase chutove skodlive navyky(i chut se casem muze zmenit po zmene jidelnicku!! \":idea:\" ).

V "seriálu" jsem CITOVAL POUZE MALOU CAST z odkazu(i tak je toho az dost..., ALE DOPORUCUJU ASPON ZBEZNE PROLETNOUT CELY ODKAZ-zvlaste tem lidem co maji blahovou predstavu o tom jak zdrave ze si to vybiraji pri nakupu potravin. Pote co zjisti co vsechno se cpe do potravin aby se zvyraznila a udrzela barva,chut, konzistence atd., tak SOUDNY CLOVEK MUSI UZ SNAD DOSPET K ROZHODNUTI VYRAZNE ZMENY PRI NAKUPECH A OMEZENI, NEBO NEJLEPE VYLOUCENI JEDENI VSECH TECHTO ZPRACOVANYCH POTRAVIN !! \":arrow:\" \":!:\"

Podotykam ze se nejedna o zadny propagandisticky utok na Éčka, ale o střízlivý výčet pouzivanych aditiv("vylepšovadel") potravin, s okrajovym uvedením jen těch do očí bijících znamych skodlivych ucinku.....(kde spise jeste zlehcuji vse s tim, ze problemy ma pry jen mizive procento lidi...)

CITUJI:
Podle některých zdrojů jsou nežádoucí účinky „Éček“ častěji pozorovány mezi dospělými, což může být způsobeno tím, že čím déle je člověk vystaven vlivu určité látky, tím spíše na ni začne být citlivý. Tento jev však lze částečně vysvětlit tzv. psychosomatickými reakcemi – dospělí, kteří se z časopisů a televize dozvídají o nežádoucích účincích potravinářských aditiv, začnou pozorovat tyto reakce i u sebe.
(Pozn.Mozna proto ze drive si toho nevsimali a pripisovali sve problemy necemu jinemu.....JE PRAVDA ZE PSYCHIKA DOKAZE LECCOS ALE "STOKRAT NIC UMORILO I OSLA", takze kumulace skodlivin v nasem tele a dalsi dosud nezjistene a nedokazane negat.ucinky(jak objektivne pripusti i tento dokument!), se leckomu casem opravdu mohou vymstit!. Proc asi pribyva hyperaktivnich deti, ruznych alergii a jinych bonusu nasi "vyspele" civilizace??....selsky rozum nepotrebuje vedecke dukazy o skodlivosti podezrelych latek.... \":wink:\" . Staci si zaexperimentovat, vyradit urcite potraviny a UKAZDY NA SOBE A SVYCH DETECH ZDA JE TO K LEPSIMU NEBO HORSIMU....Vzdyt neni nutne cekat az co se objevi v reklame TV(treba o prospesnosti Actimelu, margarínu, atd...), nebo na co prijdou nasi nebo zahranicni vedatori a jak to pak interpretuji ruzna potravinarska nebo farmaceuticka lobby... v nejnovejsich zpravach v TV, novinach nebo dalsich "serioznich" aktualitnich serverech na internetu. \":idea:\" \":lol:\" )

CITUJI dále(úsudek at si kazdy udela uz sam, kdo nechce pouzivat vlastni hlavu ale spoleha na hlavy jinych, tomu podle mne zatim neni pomoci....a predem lituji draheho casu pana Jardy ktery se presto trpelive mnohym takovym "beznadejnym" pripadum venuje. O to krasnejsi je ze casem opravdu nekteri pomalu zacnou pouzivat i svoji vlastni hlavu... \":P\" :

Mezi příznaky patří:
a) Kožní projevy – kopřivka, angioedém a ekzém.
b) Problémy zažívacího ústrojí – opakované bolesti břicha, nadýmání, průjmy, nevolnosti a zvracení.
c) Neurologické projevy – bolesti hlavy, malátnost, bolesti svalů, poruchy paměti a koncentrace, deprese, poruchy spánku, náladovost, poruchy vidění, zvonění v uších, závratě, parestézie (nezvyklé pocity na pokožce – pálení, mravenčení apod.), hyperaktivita, duševní rozrušení, neuralgie (prudká bolest podél dráhy nervu).
d) Projevy horního respiračního traktu – ucpaný nos, zvýšená produkce hlenů, opakované bolesti v krku a zánět dutin. U některých jedinců může dojít ke vzniku astmatu.
e) Reakce anafylaktického typu.

...Lidí prokazatelně trpících přecitlivělostí na přídatné látky je(RIKA SE V TOM ODKAZU) velmi málo. Podle odhadu Evropské komise z roku 1981(pozn:TJ.PRED 30 LETY!!!-KOLIK BY TO ASI BYLO DNES??? \":?:\" ), tvoří tito jedinci pouhých 0,03 až 0,15% z celkové populace. Jen v České republice by to však bylo 3000 až 15000 lidí a to už není úplně zanedbatelný počet.. Mezi aditiva, na která mohou být jedinci přecitlivělí, patří látky, které pravděpodobně způsobují imunologické reakce organismu.

PS: V odkazu je zminena i novelizace urciteho zakona z r.2001, a citovana Pouzita literatura obsahuje knihu z r.2002), takze az zas tak stary dokument a informace to celkove nejsou.....


Naposledy upravil muflon dne sob čer 26, 2010 6:23 pm, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Aditiva v potravinach-DOTAZNIK
PříspěvekNapsal: sob čer 26, 2010 5:49 pm 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472
Co si myslíte o chemických přísadách v potravinách???

(barviva, konzervační látky, antioxidanty, emulgátory, želírovací látky → zjednodušeně „Éčka“)

Možnosti odpovědi:


a) O této problematice nemám dostatek informací.

b) O „Éčkách“ jsem se dozvěděl z tisku a internetu a souhlasím z jejich nebezpečností.

c) Souhlasím, že díky důkladné kontrole jsou aditivní látky bezpečné a nemají větší vliv na lidské zdraví.

d) Zajímá mě co jím a jsem dobře obeznámen s účinky aditivních látek na organismus.

e) Bojím se aditivních látek a snažím se jim vyhýbat.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: sob čer 26, 2010 6:17 pm 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472
Jeste mne zaujal tento zaverecny citat z
http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipr ... /2854.aspx

(Kazdou chvili se objevuji informace)...uvádějící znepokojivé informace o "přísadách do potravin". Autoři textu uvádějí přídatné látky pod číselným kódem a dělí je na neškodné, podezřelé, nebezpečné, poškozující zdraví a rakovinotvorné....Vzhledem k této dramatické gradaci není divu, že nezasvěcený čtenář začne pochybovat o ochráncích svého zdraví.
(POZN: TO JE OPRAVDU FAMILIERNI OZNACENI-KDOZE TO JE TEN OCHRANCE NASEHO ZDRAVI-AUTOMATY NA SLAZENE NAPOJE V MNOHA SKOLACH???....
......JE SPRAVNE PREMYSLET CO TO VLASTNE CPEME DO ZALUDKU, DRUHOU VOLBOU JE UZ JEN BEZ ROZMYSLU DELAT TO CO PRECE DELAJI VSICHNI...kupuji podle reklam(nebo mozna casteji jen podle svych chutovych navyku...) apod.)

Aditivům v potravinách se věnuje pozornost již dlouho. Některá (např. barviva či zahušťovadla) jsou v nich dobře rozpoznatelná smysly. I za dřívějších skromných technických podmínek se alespoň ta škodlivější musela uvádět na obalu. Přitom aditiva určitě nejsou zdrojem největšího ohrožení zdraví potravinami.

Na mezinárodním fóru se stanovilo toto pořadí nebezpečnosti:
1) přítomnost nebezpečných mikrobů,
2) přítomnost přírodních toxických látek,
3) kontaminanty a další biologicky účinné látky přicházející do potravin ze zemědělské prvovýroby, (POZN: ANO- A PROTO TREBA PAN JARDA NEDOPORUCUJE KVULI PLISNIM KOMZUMACI VETSINY DRUHU OBILOVIN....!!)
4) aditiva a další látky používané záměrně při výrobě potravin.

Přiměřeně nízká dávka

Použití aditiv může být bezpečné jen tehdy, pokud denní příjem nepřekročí (v přepočtu na 1 kg tělesné hmotnosti) povolenou hodnotu (ADI, Acceptable Daily Intake). To se týká příjmu ze všech zdrojů(Pozn.NO PRAVE-POKUD K TOMU JESTE PRIDAME NEJAKY POTRAVNI DOPLNEK-MUZE BYT UZ PROBLEM.... \":mrgreen:\" ). Je-li použití aditiva povoleno ve více potravinách, je třeba vzít v úvahu celkový příjem. Také se nesmí zapomenout na možnost přirozeného výskytu téže látky v potravině.

Příkladem může být barvivo kantaxantin E 161g, které má nízkou povolenou hodnotu ADI (0,025 mg/kg tělesné hmotnosti). Dospělý člověk (60 kg) může tedy bez obav konzumovat jen 1,5 mg této látky denně (po celý život). To opravdu není moc. V Evropské unii (a také v České republice) je proto použití tohoto barviva povoleno pouze v jediné potravině. Zároveň je však látka povolena jako přísada do krmiva nosnic (barvivo přechází do vajec, která pak mají krásně oranžové žloutky). A s tím je nutno počítat.

Jsou aditiva vždy "chemikálie"?

Nadále není aditivem želatina ani většina aminokyselin. V uspořádání Evropské unie místy chybí logika: chloridy draselný i vápenatý jsou aditiva, chlorid amonný nikoliv. Tři aminokyseliny včetně kyseliny glutamové jsou aditiva, další nikoliv. Předpisy EU v dnešní podobě jsou výsledkem dlouhodobého vývoje, který odráží tradice jednotlivých členských států.

V krajních případech jsou aditiva charakterem téměř totožná s potravinovými surovinami. Extrakt z červené řepy, užívaný k barvení, a proto hodnocený jako aditivum, se složením blíží šťávě získané z téhož materiálu. Velmi podobně je na tom extrakt z papriky. Pro zařazení mezi aditiva však rozhoduje účel použití. Některá aditiva pocházejí také z bio-technologické produkce. To se týká nejen kyseliny citronové nebo mléčné, ale také zahušťovadla xantanu a dalších. Nezáleží na přírodním či nepřírodním původu látky, nýbrž na její toxicitě.

Vyháníme čerta ďáblem?

Ø Použití antioxidantů chrání tuky a další složky potravin před nežádoucí oxidací. Konzervanty chrání potraviny před mikrobiální zkázou.

Ø Zvyšování užitných vlastností. Emulgátory zvyšují vláčnost těsta pekařských výrobků, stabilitu tukových emulzí, majonézových omáček či margarinů, pěnotvorné látky udržují stálost pěny(Pozn:třeba u piva!!!) u našlehaných potravin. Bez zahušťovadel by nebylo možno vyrobit řadu studených omáček se sníženým obsahem energie. Část spotřebitelů nahrazuje cukr sladidlem se sníženou či nulovou energetickou hodnotou. Milovníci vína by určitě nechtěli víno bez přísady oxidu siřičitého, neboť by to byla nahnědlá "zlomená" břečka.

Ø Snaha vyhovět zvyklostem. Krásné světle oranžové sušené meruňky mají vysoký obsah oxidu siřičitého. Marinované sterilované zelí by bez oxidu siřičitého mělo nahnědlou, nepříliš atraktivní barvu. Ani dnes neobsahuje každý cukr-moučka protihrudkující látky. Je to na škodu, nebo není? Náš spotřebitel zatím nevyžaduje, aby potraviny byly sytě barevné. Na potravinách dovážených k nám z jižních částí Evropy je vidět, že tato zdrženlivost není pravidlem.

Ø Česká republika se jako člen EU přizpůsobila pravidlům včetně názorů na použití aditiv. Přizpůsobili se již v Rakousku a Švédsku, kde před vstupem do EU nebylo povoleno přidávat do potravin barvivo tartrazin, které může u některých lidí vyvolat alergickou reakci. Na našem trhu již byly dřívější uniformní potraviny zaměněny potravinami velmi různorodými a tento trend bude pokračovat. Můžeme doufat, že spotřebitel bude...(vyuzije moznost) volby, zda dát přednost potravinám zdánlivě prostým, bez aditiv, či potravinám na pohled dokonalým, obsahujícím řadu aditivních látek. Ve srovnání s počátkem osmdesátých let je u nás již dnes povoleno mnohem více aditiv, a často ve vyšších množstvích. Po úplné harmonizaci s EU povolené množství ještě o něco vzroste. \":!:\"

Zdravotní nezávadnost a biologická hodnota


Potravina zdravotně nezávadná není vždy biologicky hodnotná. České předpisy umožňují vyrábět limonády z cukru, kyseliny citronové, ovocného aromatu, syntetického barviva. Bývají sycené oxidem uhličitým či konzervované. Limonáda je zdravotně nezávadná. Kromě energie, pocházející z přítomných cukrů, a organické kyseliny, však našemu tělu nepřináší z výživového hlediska vůbec nic - naopak, přítomnost barviva "zaměstná" detoxikační mechanizmy našeho těla. Naproti tomu ovocná šťáva poskytne řadu cenných látek, např. ovocnou vlákninu, vitaminy nebo provitaminy, minerální a stopové prvky. Zdravotní nezávadnost je srovnatelná, rozdíl v biologické hodnotě výrazný.

Mnohdy výrobci použitím aditiv záměrně snižují obsah cukrů, tuku a využitelné energie. Jindy je snížení biologické hodnoty výsledkem "nastavení" tradiční suroviny přísadou biologicky méně hodnotnou (např. párky, ve kterých je část masa nahrazena rostlinným zahušťovadlem).

Rozhodnutí záleží na spotřebiteli

Zasedání výboru Codex Alimentarius CCFAC se pravidelně účastní zástupci svazu spotřebitelů Consumers International. V Evropě působí nejen národní svazy, ale také European Bureau of Consumers -Unions. Takto spojeni se spotřebitelé mohou v před-stihu dozvídat o připravovaných opatřeních v mezi-národní výměně zboží včetně aplikace aditiv a prostřednictvím zástupců v Evropském parlamentu také ovlivňovat běh věcí.

Mnohem operativnější možnost ovlivnění má spotřebitel při nákupu. Jestliže chce mléko spotřebovat týž den, nemusí si kupovat trvanlivé. Může také uvážit, zda dá přednost dražší potravině s vyšším obsahem původní ušlechtilé suroviny, nebo zvolí "podle peněženky". Vliv reakce spotřebitelů na složení potravin skutečně funguje. V Belgii před několika lety tisk rozpoutal kampaň, která spotřebitelům vysvětlila, kolik vody lze dodatečně vpravit do šunky díky použitým aditivům. Odbyt tak poklesl, že domácí výrobci zavedli zvláštní kategorii šunky, která tyto přísady nesmí obsahovat.

Co bude dál?
Západoevropské státy už své představy o využití aditiv sjednotily. Nás čeká nepohodlné, ale nezbytné období přizpůsobování. Náš stát - stejně jako členové EU - podepsal dohodu o volném obchodu WTO. Cílem činnosti Codex Alimentarius je dosáhnout celosvětové dohody o aditivech. Kompromis tedy budou hledat státy navzájem si vzdálené zeměpisně, s odlišnou tradicí, s různou úrovní výroby a distribuce potravin a s různou spotřebou jednotlivých potravin. Vývoj použití nových aditiv samozřejmě pokračuje ve snaze, aby aditivní látky byly dobrým sluhou a nikoliv zlým pánem.

Zajímavost:

Prohlášení hlavního hygienika ČR k přídatným látkám
:

Přídatné látky v potravinách označené „E…“

Na různých místech ČR se již druhým rokem objevují letáky varující občany před potravinami obsahujícími přídatné látky, označované na spotřebitelských obalech potravin písmenem „E“ a třemi nebo čtyřmi čísly identifikující konkrétní přídatnou látku.

Text letáku „Přísady do potravin“ se šíří formou řetězového dopisu. Údajným distributorem je Klinika dětské onkologie University Düsseldorf. Informace uvádí, že některé látky, používané úmyslně jako přísady při výrobě potravin, jsou podezřelé, nebezpečné či dokonce poškozující zdraví. Další látky označuje jako rakovinotvorné (karcinogenní). Většina látek uvedených v těchto skupinách je povolena pro výrobu potravin také v ČR. Hlavní hygienik ČR prohlašuje, že tyto látky se v ČR používají způsobem, který je principiálně shodný s podmínkami, užívanými v zemích EU a ve shodě se zásadami, které pro jejich používání stanovila Světová zdravotnická organizace ve spolupráci se Světovou organizací pro výživu po důkladném toxikologickém zhodnocení. Proto je použití odpovídající předpisům ČR bezpečné, při dodržení stanovených limitních hodnot neohrožuje zdraví spotřebitelů a odpovídá současným poznatkům lidstva.
(POZN.AHA-TAKZE ZA DESET LET BUDE ZASE TREBA MARGARIN ZDRAVEJSI NEZ JINE TUKY???...)
Pro řadu těchto látek platí, že musí být z organizmu odstraněny. U spotřebitelů, kteří konzumují hodně potravin, obsahujících tyto „přísady“, jsou tedy játra či ledviny, kde většinou k odstranění dochází, zatíženy více.

POUŽITÁ LITERATURA

VELÍŠEK J., DrSc.: Chemie potravin 3 : OSSIS 1999. ISBN 80-902391-5-3

VRBOVÁ T., Dr.: Víme , co jíme? aneb Průvodce „Éčky“ v potravinách : nakladatelství EcoHouse, 2001. ISBN 80-238-7504-3

SYROVÝ V., Ing.: Tajemství výrobců potravin, 2002. ISBN 80-238-8599-5


Internetové adresy:

http://www.uzpi.cz/adresar/barviva.htm
http://www.appecastro.cz/cz/detaily/aditiva.html http://www.consumer.cz/index.php/articl ... /4399/1/27

Příklad negativní reakce na některou z používaných látek:

Sýr obsahuje tyramin, látku, která může u citlivých osob způsobovat bolesti hlavy.

Příklad skrytého výskytu látek na které mohou být někteří jedinci citlivý:

Celé burské oříšky asi není těžké poznat, ale arašídy v prášku jsou přísadou mnoha potravinářských výrobků.

Je důležité si všímat i toho co si kupujeme. Aditiva nemusí být pro člověka nebezpečná, ale některé firmy uvádí, že pro děti nemusí být vhodná, protože jsou ve vývoji a jisté potraviny pro ně nejsou vhodné:

Instantní mléčná výživa.

Zde většina firem přestala přidávat arašídový olej do této dětské mléčné výživy, ale i přesto by si rodiče měli dávat pozor na složení všech potravin určených pro děti.


Naposledy upravil muflon dne sob čer 26, 2010 6:46 pm, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Ochrana pred plisnemi
PříspěvekNapsal: sob čer 26, 2010 6:42 pm 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472
Jako postrik PROTI PLISNIM u potravin(zvlaste ovoce a zeleniny), lze s uspechem pouzit roztok mms (pokud se nepletu tak je to 6 aktivovanych kapek podle navodu(ale tusim ze by stacily 2 kapky!). \":wink:\"

Nevim zda by sla do postrikovace pouzit i mrtva voda(elektrolyza v pristroji na zivou a mrtvou vodu).

Vnitrni ochrana a PRAVIDELNA PRUBEZNA OCISTA od plisni nejspis bude spocivat v caste konzumaci fungicidnich potravin(viz prvni prispevek v tomto vlakne), a v klystyrech s mms, pro odvaznejsi mozna i v obcasne nebo udrzovaci "kůře" s mms1, mms2 apod (viz vlakno o MMS
search.php?search_id=active_topics
nebo take forum u pramene:
http://www.upramene.cz/forum/viewforum.php?f=36

Dost mozna take v zajisteni dostatku HCL v zaludku....


Naposledy upravil muflon dne sob čer 26, 2010 10:36 pm, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: káva, čaj, pepř
PříspěvekNapsal: sob čer 26, 2010 6:59 pm 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472
Káva, čaj, pepř obsahuji sice take latky zabranujici mikrobum a plisnim, ale pravidelna konzumace se pro zdravi z hlediska vlivu na pH organismu a dalsich "vedlejsich" ucinku, jevi jako nevhodna.....


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Bakalarska prace
PříspěvekNapsal: sob čer 26, 2010 7:06 pm 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472


Naposledy upravil muflon dne čtv led 01, 1970 2:00 am, celkově upraveno 0
186a70124a84ae86b2aa0c4fd5a9c486


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 96 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3, 4, 5 ... 7  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 6 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
Založeno na phpBB® Forum Software © phpBB Group
Český překlad – phpBB.cz