Alopat píše:
Jestlipak kasino, na které tady hazardní dealer dělá reklamu, bude nemocným lidem (závislákům) vracet prohrané peníze. Na to by měl pamatovat i zákon, protože dříve byl alespoň nějaký limit dán dobou vhozu kovové mince. Už jenom skutečnost, že někdo potřebuje cizí kontrolu nad tím, aby za večer neprohrál v amoku celý svůj majetek, svědčí o stavu nepříčetnosti.
Tak jistě, jde o formu falešného požitku a naprosto nelogického stavu pozitivních očekávání, která v naprosté většině případů nenastanou. Normální člověk by si měl před návštěvou kasina, nebo před zahájením podobných aktivit na kalkulačce spočítat jaké má šance a až mu vyjde že skoro nulové tak to akceptovat a štěstí nepokoušet. Z mého pohledu hazardní hry fungují jenom ve prospěch provozovatele a hráči mají užitek velice sporadicky. Na střední škole jsem chodil na pivo do takové zaplivané knajpy kde denně seděl u stolu dědek, který přišel s padesátikorunou v kapse, celý večer hrál mariáš, najedl se a napil a odcházel s padesátikorunou v kapse. Již při první hře jsem věděl že vyhrát nemohu, hru jsem bral ne jako prohru, ale jako investici do budoucí činnosti a z dědka jsem postupně za dva roky vytahal spoustu rozumů jak na to. Jeho jsem sice skoro nikdy nedostal byl fakt dobrej, ale to co jsem se od něj naučil mě bohatě živilo celou vojenskou službu a ještě i dlouho potom. Nikdy jsem ale nešel dál než šel dědek, prostě zadarmo se najíst a napít a odejít se stejnou částkou s jakou jsem přišel, což vlastně není hazard, to se dá nazvat uměním a tak jsem to i bral, prostě,"Kdo umí, ten umí a kdo neumí, ten čumí". Toto doporučuji vyzkoušet před opravdovým hazardem a naprostá většina lidí hazard již pak vůbec nezkusí.