Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

To jsem nemyslel jiné chloridy hořčíku, ale obecně jiné chloridy. Nyní již zkouším dodávání bóru, pomocí roztoku kyseliny borité a také budu muset ověřit, jak se chová přímo borax. Obě chemikálie již mám a dále řeším dodávku zinku a mědi, také pomocí chloridů, které zatím sháním, tak uvidím jak se zadaří. Jinak toho chloridu draselného se zase tak bát nemusíte, je to skoro stejně bezpečné jako kuchyňská sůl. Jen tak pro zajímavost si běžné NaCl zkuste do něčeho nasypat 4gramy, což je u KCl bezpečná dávka, případně 8 gramů, což vás u KCl patrně ještě nijak vážně neohrozí. Možná budete reakcí organizmu, na tuto dávku soli, docela překvapen.

Pěkný víkend Jardo.Prosím,chci se zeptat na produkty mléčného kvašení.Je vhodné si dělat doma t.zv.okurky kvašáky,rychlokvašky?Mám je velice rád.Samozřejmě doma dělané,bez chemických přísad a konzervantů,čistě listy křenové,vinné,višňové,kopr a jiné,koření,(hořčičné semínko,pepř,nové koření,atd),ocet,dávám tam pro chuť i česnek,cibuli,křen a pod.Prý dodávají tělu a střevu mnoho prospěšných bakterií.
Dále,co burčák? Také kvasný nápoj,víno to ale není.Myslím to tak jako kefír je z mléka,které je jedním z bílích jedů a mléko a mléčné výrobky se z toho důvodu nedoporučují,přesto kefír je z mléka ale je velice prospěšný.Není to také tak s burčákem? Myslím samozřejmě střídmé pítí,skleničku až dvě denně,a to jen v době jeho výskytu,t.j.na podzim,1x ročně asi 2 měsíce.
Díky za radu.Milan.

Kvašáky jednoznačně ano a jsou velice prospěšné, přičemž to samé platí i pro ten burčák a nemusí se zase tak střídmě, akorát aby to s člověkem nešlehlo.

Dobrý den,
děkuji za tyto stránky, hodně jsem se tady naučil. Je mi 22 let, jídlem se zabývám posledních přibližně 7 měsíců,
ale k vitariánství a podobným směrům jsem se dostal až teď. Taky jsem nedávno zkoumal asi týden makrobiotiku,
kterou jsem ale docela rychle zavrhl jako velmi nebezpečnou a matoucí.
Takže nakonec jsem se dostal k vitariánství a pak i k těmto stránkám. Vypadá to rozumně a teď to tedy zkouším na sobě.
Poslední dva týdny jím jenom 100% syrová jídla
(zhruba - denně 1 až 2 litry mrkvové šťávy (zbytek tekutin - voda z kohoutku, taky 1 až 2 litry),
120g semínek, 100g pohanky, trochu ovoce a zeleniny, a koření, to je všechno,
je to dohromady jenom kolem 6000 kJ, víc do sebe téhle vláknité stravy za den nenarvu, ale ani dřív jsem nejedl o moc víc).
Ještě plánuju si koupit kokosový, olivový a lněný olej na vyvážení poměru mastných kyselin a doplnění energie bez vlákniny.
Na vařená a jiná "jedovatá" jídla jsem dosud neměl nějak moc chuť.
Kromě zhubnutí ze svého normálního dlouhodobého BMI 20,5 až na 18,5 nepozoruji žádné jiné změny jako detoxikační reakce atp.,
cítím se celou dobu skoro stejně jako na normální stravě (jedl jsem hodně pečiva, mléčných výrobků a cukru, taky maso, vejce atd.).
Hodně vitariánů má např. zkušenost, že potřebují spát mnohem méně. Na to jsem se těšil asi nejvíc, ale zatím
spím pořád svých obvyklých 9 hodin denně a energie přes den taky rozhodně nemám víc, všechno je tak nějak normální.
Takže zatím jediné dva, ale veliké rozdíly jsou, že tahle syrová strava je dražší a časově náročnější,
než to co jsem jedl do teď, a to se mi moc nelíbí.
Ještě zkusím zařadit nějaké doplňky (zatím beru jenom vitamín C a slabý B komplex (2mg B1 a B2, 7mg B3 atd.).
Objednal jsem si zinek v chelátové vazbě, jód 150mcg (kelp), pangamin,
silnější B komplex s 10mg B1 a B2, 50mg B3, 25mg B5, 10mg B6, 10mcg B12, a vitamín D3 (na zimu).

Prosím o názor na tenhle můj postup, jestli něco nedělám špatně nebo mám zkusit ještě něco jiného. Z čistících metod jsem
zkusil jenom půst, už dříve, a to jeden jednodenní, jeden dvoudenní a jeden třídenní. Ani při něm jsem nezaznamenal žádné
detoxikační reakce těla, pouze velké snížení váhy na BMI kolem 18.
Ještě bych doplnil informace o sobě - vážné nemoci asi nemám, jen dlouhodobé akné a rýmu - lehkou, ale v podstatě celoroční,
a studené prsty na rukou.

Ještě mě napadají otázky:
1) Jak řešit jídlo, když jsem třeba týden mimo civilizaci, v lese, v horách apod., bez odšťavňovače atd.
Když budu takhle zhruba 4 týdny v roce jíst normální nesyrová jídla jako chleba s něčím, sojové maso, těstoviny, apod.,
a ze syrových jen olejnatá semínka a možná trochu mrkve, uškodí to hodně?
Je lepší pít vodu z náhodného potoka v lese, než obyčejnou z kohoutku v pet flaškách? Pitných pramenů totiž moc není.
2) Je dobré míchat olejnatá semínka s pohankou?
Např. takové jídlo - 60g semínek, 60g pohanky a k tomu třeba brokolice, pórek.. a koření.
3) Nevíte jaké je přesně složení pangaminu? Nikde jsem se to nedočetl a vadí mi to jíst, když vůbec nemám ani trochu představu kolik tam čeho je..
4) Poměr draslíku k sodíku... jako ideální se všude udává K:Na - 2:1. Ale bez kuchyňské soli mi to vychází tak na 7:1,
a veškerý sodík mám v podstatě jenom z mrkve, nenastane v těle po určité době nerovnováha, ochlazení, snížení tlaku, atd.?
Zrovna s chladem a asi i s nižším tlakem mám totiž trochu problém už teď.
5) Stačí železo z rostlin? Je o dost míň vstřebatelné než živočišné a za den ho při svém současném jídelníčku sním tak 15mg.
6) Stačí podle vás omega 3 mastné kyseliny z rostlin (kyselina alfa linolenová)? Podle různých studií se zdá, že nestačí a musí se doplňovat
z živočišných zdrojů, protože přeměna kyseliny alfa linolenové na důležité kyseliny s dlouhým řetězcem, hlavně EPA atd. je v lidském těle
velmi malá, na rozdíl od zvířat, která to umí velmi dobře.

V zásadě to máte dobře ovšem nikde tam nepíšete o tom jaké jste měl, či nyní máte pH moče a to je naprosto stěžejní. Pokud jste stále překyselený, což se dá docílit snadno i na této stravě, tak se nic měnit nebude a vaše zklamání je zbytečné. Mnohem méně vadí určitý podíl vařené stravy, ale se správným pH, než celkově strava syrová, se špatným pH. Vaše zdravotní potíže ukazují na špatnou krev, patrně zamořenou nějakou kvasinkou, nebo plísní a to určitě není normální.
Jinak na vaše otázky:
1) Pokud tím udržíte správné pH tak je to skoro jedno, ale o tom docela pochybuji.
2) Dost záleží jaká semínka, ale obecně vzato to určitě není velký problém, zase záleží na výsledném pH, které tím docílíte.
3) To je napsané na obalu, případně není nejmenší problém to dohledat na netu.
4) Čistě teoreticky to možné je, ovšem šlo by o velice výjimečný případ, spíše vidím problém, že prostě jíte pouze jídla Jin a jídla Jang, tedy ohřívající, jste ze stravy vynechal, což je samozřejmě z dlouhodobého pohledu nesmysl.
5) U železa to není o objemu, který sníte, ale o jeho přisvojitelnosti, což ovlivňuje mnoho faktorů. Například je pro přisvojování nutná měď a velice dobře ho likvidují mléčné produkty.
6) Osobně se domnívám, že právě toto dobře vyřeší sirná patlanice, ovšem také se to dá řešit jako za našich předků, kteří pojídali len a používali lněný olej v kuchyni, sem tam nějaká kachna, nebo krocan a bohužel dnes už není možné zařadit nekontaminovanou rybu, třeba lososa, který dříve byl velice častým jídlem.

Děkuji za odpověď.
To pH jsem asi dost podcenil, myslel jsem že když změním jídelníček tak, aby tam bylo mnohem víc zásadotvorných potravin než dříve, tak by se to mělo projevit...
Jakou formu měření pH byste mi doporučil? Papírky z lékárny, nebo vyjde lépe zakoupit nějaký digitální pH metr?
ještě k těm otázkám:
1) Jaký máte názor na tu vodu z potoků v lese?
2) Jaké jsou rozdíly mezi semínky co se týče jejich kombinace s jinými potravinami? Vždyť mají všechna skoro stejné složení. Nejvíc mi pohanka chutná se slunečnicovými.
4) Která jídla jsou podle vás Jang? Po studiu makrobiotiky, čínské medicíny atp. mám v tom docela slušný zmatek. Zatím pravidelně přidávám do jídel skořici nebo zázvor, které by snad měly ohřívat. Ale z makrobiotického pohledu jsou naopak silně Jin, takže fakt nevím co si vybrat...

Dlouhodobě se určitě vyplatí pH metr, ideálně tento http://www.e-pristroje.cz/pictures/meter/p004.jpg, je sice dražší, ale jde o kontaktní měření z jediné kapky, což je u slin docela důležité. Zde je celá strana na které je také zobrazen jako P004 http://www.e-pristroje.cz/merici_pristroje-phmetry.html . Na kratší čas vyhovují pH papírky Albu Phan, nebo Tri Phan, které koupíte v lékárně, případně přesnější z USA nabízím v inzerci.
1) Pokud to nebude nějaký močůvkový potůček, tak je asi lepší než ta z kohoutku u vás doma.
2) To stejné složení je blbost a také mají velice různé reakce z hlediska pH, některé jsou kyselinotvorné a jiné zásadotvorné.
3) Jak mohou být Jin, když oheň je Jang, to asi toho blba, co to napsal, zázvor nepálil, možná si měl nasypat plnou hubu chili papričkou a posoudit ji jako Jin.

Dobře, zkusím si tedy zatím koupit ty papírky z lékárny, ať vím co nejdřív jak na tom jsem, ostatní možnosti zvážím později.
Semínka mohou být zásadotvorná? Která? Všude jsem myslím zatím četl jenom to, že semínka a ořechy jsou kyselinotvorné.
Všechno koření kromě sodíkové soli je podle makrobiotiky silný Jin, tedy opravdu i ty pálivé papričky. Jinak se na to kouká třeba tradiční čínská medicína.
Znáte kromě koření i jiná vhodná Jangová jídla?

Tak to trochu nastudujte, například mandle jsou zářný příklad zásadotvorného semena, ale je jich dost. O makrobiotice jsem se zde již mnohokrát vyjadřoval jako celkem nebezpečném stravovacím směru, který přenesený do našich podmínek a navíc upravený spoustou různých pseudoexpertů funguje jako ideální proplísňová dieta a místní makrobiotik je většinou kluk jak lusk, zelenej a křivej. Jiná věc je tradiční čínská logika vychytaná za tisíce let, tam bych asi byl ochoten dost věcí přijmout. Vyzkoušejte například jáhly se zázvorem a skořicí s trochou kokosového tuku a do toho pár datlí.

Dobry den Jardo, jak je to s údržbou toho pH metru? V nabídce je tam ještě kalibrační sada s pepsinovým čistícím roztokem a s tím už by se to docela prodražilo. Můžete prosím popsat jak sondu čistíte a kalibrujete? Diky

Tuto sondu uz mam asi tri mesiace. Pouzivam ju denne. Mam aj nahradnu sondu, rovnako aj cistiaci rozok, roztok pre doplnanie do hlavice sondy ako aj kalibracne roztoky pre vsetky tri rozsahy. Pokial ju chete pouzivat len na meranie mocu staci podla mna kalibracia v rozsahu pH7 a tomu zodpovedajuci roztok. Ja som ju vsak kalibroval vo vsetkych troch rozsahoch. Kvapalinu do hlavice som este nedoplnal, stale je plna. Cistenie robim len beznou vodou a raz za tyzden deionizovanou vodou. Do hubicky v krytke vsak davam roztok s pH4, tak ako pisu v navode. To robim tiez raz za tyzden. Kalibraciu drzi velmi presne a ani po mesiaci sa v rozsahu pH7 neposunula viac ako o +/- 0,1 pH. Cistenie cistiacim roztokom je potrebne hlavne, ked sa meraju kvapaliny viac vzdialene od pH7, teda kyseliny a luhy.

_________________
www.staudinger.sk

Jde o prakticky bezúdržbové zařízení a jediné, co s tím dělám, je důkladné omytí hlavice tekoucí vodou po vlastním použití a vysušení hlavice, než se zase zavře víčkem s udržovacím roztokem. Patrně se postupně buduje nějaká nepatrná odchylka, ale přesnost pH papírků to i po velice dlouhé době bez kalibrace stále bohatě předčí. Jde to samozřejmě dělat tak, jak to popisuje Igor, ale já to tak nedělám. Prostě to překalibrování vidím jako zbytečné, protože přesnost je opravdu vysoká. Také nějaké čištění tím pepsinovým roztokem vidím zbytečné, protože to se aplikuje hlavně po měření mastných vzorků, což se vám u uriny a slin asi zaneřádit nepovede.

Jestli správně chápu, tak měření slin pH metrem má větší vypovídací hodnotu než měření moči(tím samým pH metrem...).

Pokud bych si tento pH metr pořídil, stačí tedy jen měření slin, nebo pokud občas měřit jak sliny tak moč, tak jak často je vhodné měřit pouze sliny a kdy pouze moč...

To tak není, pH uriny informuje o odcházející kyselosti a ledvinách (orgán filtrující krev) a pH slin informuje o zásadité reservě v játrech a slinivce (orgány čisticí krev). Vhodné je měřit oboje naráz a mít tak představu, jak o vylučování kyselin z těla, tak o filtraci toxinů z krevního řečiště.

Díky za odpovědi, připadá mi to za tu cenu jako docela dobrá investice. Ten udržovací roztok do hlavice sondy jsem v obsahu součástí sondy nenašel, takže se musí kupovat, nebo se to dá nějak namíchat/nahradit?