Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Jak je to podle celostnimediciny s primarni pricinou autoimunitnich nemoci, vcelku bych souhlasil, skoda ze nerekli co je ta primarni prevence, podle mne spravna zivotosprava podle cirkadialnich rytmu bez premiry stresu (psychickeho nebo fyzickeho), ktery se co nejdriv kompenzuje relaxaci, laskou nebo uznanim nebo cimkoliv co cloveka uspokojuje a ovlivnuje psychosomatiku. Protoze se rika tam kde je laska tam je zdravi, kde je zdravi tam sou penize. Jenze me tak napada ze u nekoho znamenaji penize lasku... a kdyz nahodou dojdou tak se zdravi podlomi...

http://www.celostnimedicina.cz/vysoka-hladina-aslo.htm

"Vysoká hladina ASLO tedy udává, že v těle koluje nebezpečné množství protilátek nejen proti streptokoku, nýbrž i proti vlastním tkáním. Jde vlastně o autoimunitní onemocnění. Imunitní systém ničí své vlastní tkáně. Pokud se včas nasadí citlivé ATB, které streptokoka zničí, zabrání se tím, aby streptokok nezačal produkovat streptolysin. Někdy je ovšem složité včas streptokoka odhalit, často přijde pacient k lékaři pozdě. Antibiotikum je nasazeno, přesto již začne výše popsaný proces probíhat. Antibiotická clona už tvorbu protilátek stěží zastaví. Jsou známy situace, kdy pacient dostává několik měsíců dlouhodobě působící penicilin, a stejně vysoká hladina ASLO přesto přetrvává.

ASLO není choroba, je to hladina protilátek, stanovení ASLO nestanovuje příčinu, ukazuje reakci, následek, který způsobil bacil. Ale ani tento bacil není skutečnou příčinou. Ten jenom využil slabosti imunity ke svému prosazení. Je potom otázkou, jakou cestou si pacient tuto situaci sám navodil. Jaké příčinné řetězce si vytvořil předtím, než se s bacilem setkal.

Útok na bacil je v oné akutní fázi nutností, ale je třeba také chápat, že to není útok na příčinu. Po zvládnutí akutního nebezpečí je třeba pozornost soustředit do rekonstrukce imunity, imunomodulace. Je třeba dosáhnout takového stavu, aby si imunitní systém nebyl nucen protilátky tvořit. Aby jeho receptory fungovaly správně, aby dokázaly streptokoka odhalit a zničit. Jedinec potýkající se s tímto problémem musí bezodkladně podniknout totální změnu svého života, neboť přirozená cesta zbavení se oněch protilátek spočívá v tom, že si s nimi imunita musí poradit sama."

Nadmerna lekarska pece skodi. Blize v dokumentu.
http://www.ulozto.cz/7572699/mudr-jan-h ... n-2011-doc
a dalsi zajimave odkazy:
http://www.adastra.estranky.cz/clanky/m ... inek_-smrt
http://osud.wordpress.com/2010/12/28/ve ... nze-knihy/
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/j ... emid=11773

Nedivíme se že poptávka trhu ovlivňuje cíleně vše ostatní...ale ne vždy ku prospěchu lidem...

Nelze se divit že např.i lékaři jsou "okrádáni" o informace alternativní medicíny a holistického přístupu(i když čest výjimkám), vlivem různých farma lobby...a přiznejme si, i poptávkou většiny lidí pro které je péče o své zdraví přítěží a rádi ji přenechají přece těm vystudovaným a Vyvoleným(státem )...).

(Totéž by se dalo říci o mnoha školách...zvláště základních, kde se již děti učí nemyslet a přebírat pouze názory AUTORIT nebo kohokoli- z internetu, než aby více četli různé zdroje, porovnávali, a dělali si časem svůj vlastní názor....
Dobrá debata o neutěšeném stavu školství a cestě ven(i pro rodiče ):
http://www.dedekkorenar.cz/diskuze/tema/1096.html )

Kniha Prof.Liessmanna "Teorie nevzdělanosti" vyšla v edici 21.století nakladatelství Academia.
http://www.kosmas.cz/knihy/145045/teorie-nevzdelanosti/
systematicky dovozuje, že mnohé z toho, co se propaguje pod názvem „společnost vědění“, jsou jen rétorické fráze. Ve skutečnosti nejde o ideu vzdělání a vědění, ale o silné politické a ekonomické zájmy. Čím víc se přísahá na hodnotu vědění, tím rychleji ztrácí vědění a vzdělání hodnotu, a jak uzavírá autor, „kapitalizace ducha“ ústí v nevzdělanost.

Co je to vzdělání? Proč usilujeme o vzdělání? Abychom se lépe uplatnili ve světě a vydělali víc peněz? To jsou otázky, které klade ve své knize rakouský myslitel Konrád Paul Liessman. Odpovědi jsou překvapivé a velmi kritické k dnešnímu akademickému prostředí.

http://www.academia.cz/edice/21-stoleti.html
Petruška Šusterová o této edici a knihách co tam vychází, píše mj.toto:

"...věda může být (a bývá) omylná, čistě vědecký přístup ke světu odlidšťuje naše poznání. Věk, ve kterém jsme žili a ve kterém jsme se naučili myslet, končí, nebo už možná skončil. Musíme se kriticky zamyslet nad světem, v němž se nacházíme, a znovu uvažovat, jak se k němu stavět.
Podobně neotřelý a kritický pohled mají i další autoři, jejichž díla v edici 21. století vycházejí.

Globalizace, společenský řád a jeho rozvrat nebo přechod k informační společnosti – to jsou hlavní témata dalších svazků z této edice. A všichni autoři zkoumají svět kriticky, s jistými obavami a nadějemi, ale vždy s varováním: budeme-li nové jevy měřit starým metrem, můžeme se snadno dostat na scestí.

Nepochopíme-li včas obrovské změny, kterými bychom mohli symbolizovat jedenadvacáté století, a nenajdeme-li na ně přiměřenou reakci, mohl by nás nový svět zcela odlidštit a rozdrtit. Lék tito myslitelé často paradoxně nacházejí v myšlenkách, které by měly být – a bývaly - samozřejmé, ale které jako by dvacáté století se svými krutými válkami a nástup věku bezbřehého konzumu odsunulo jako bezcennou veteš. Jenže nevrátíme-li se k nim, varují autoři knih z edice 21. století, může se bezcenná, konzumující a bezmyšlenkovitě vraždící veteš stát z nás..."

http://blog.peoplecomm.cz/clanek/na-co-nas-pripravuji-ve-skole

Všimli jste si, že ti nejchytřejší ve škole nejsou těmi nejúspěšnějšími v životě?

Ve škole nás učí fakta. Úkolem žáka během 9–17 let školní docházky je shromáždit a zapamatovat si co nejvíce. Ti, kteří mají dobrou paměť nebo se o daný předmět zajímají, mají nesrovnatelnou výhodu oproti těm, kteří mají jiné zájmy a jiné přednosti než právě paměť. Kromě toho fakta jsou minulost a někteří lidé již od přírody směrují svou pozornost do budoucnosti. Vize a představy o budoucnosti ale do školy nepatří. A proto malí vizionáři ve škole zaostávají za sběrači faktů a znalostí. Sběr dat (obzvlášť tak, jak nám ho zprostředkovává většina učitelů) je často tak nudí, že kromě horších známek nosí domů i poznámky. A tak ten malý vizionář „vyrušuje, nedává pozor, je neukázněný, neposlušný…“

Zdá se, že pro úspěch v životě potřebujeme něco jiného než plnou hlavu vzorečků, dat, zákonů a jiných znalostí. Nepotřebujeme ani poslušnost a kázeň. Potřebujeme sebevědomí, dovednosti komunikovat a touhu uspět, tj. vizi, představu toho, jaké to může být v budoucnu.

Proč vůbec existují školy? Aby do nás nahustily hromadu znalostí a vybavily nás certifikáty? Nebo aby vyprodukovaly sebevědomé bytosti, které se nebudou bát vyrazit vlastní cestou?

V momentě, kdy skončí povinná školní docházka, se děje něco zajímavého. Sběrači dat mají před vizionáři obrovský náskok. Na vysvědčení se jim lesknou jedničky, kromě toho mají obvykle sadu dalších certifikátů, medailí, diplomů a punc premianta. Vizionáři (pokud se jim podaří školu dochodit a nejsou odsunuti do speciálního zařízení pro děti s poruchami chování) končí s trojkami, čtyřkami, často i s nižšími známkami z chování.

Sběrači pokračují ve sběru na dalších školách a dál kumulují certifikáty a diplomy svědčící o tom, co nasbírali. Jednoho dne na základě těchto osvědčení získají slušné zaměstnání.

Ti neposlušní trojkaři, čtyřkaři se buď ještě chvíli trápí na středních nebo vysokých školách, nebo hned vstupují do života. Díky své orientaci na budoucnost mají nápady, za které se dnes platí. Nemají hlavu zatíženou starými fakty a obvykle životem proplouvají s větší lehkostí. Zakládají své podniky, razí nové cesty, produkují originální a tím i oceňované nápady. Náskok sběračů tak během krátké chvíle mažou.

Položme si tedy otázku, proč vůbec existuje vzdělávací systém? Aby do našich dětí nahustil hromadu znalostí a vybavil je certifikáty, díky kterým získají slušné zaměstnání? Nebo aby vyprodukoval sebevědomé bytosti, které se nebudou bát vyrazit vlastní cestou a změnit svět? Já jsem si ve vzdělávacím systému odseděl 26 let. S jeho následky se budu vypořádávat celý život.

http://www.novinky.cz/ekonomika/217256-co-ma-spolecneho-pet-nejvynosnejsich-leku-nikoho-nevyleci.html

(pátek 19. listopadu 2010, 19:57 )

Co má společného pět nejvýnosnějších léků? Nikoho nevyléčí

V USA je ilegální lék Ibogain, experimentální halucinogenní látka, která dokáže vyléčit narkomany ze závislosti na metamfetaminu a heroinu. Web villagevoice.com zkoumal, proč přes úspěšné klinické testy nemají oficiální místa ani farmaceutické firmy o lék zájem. Závěr je podle nich prostý - právě proto, že Ibogain nejen léčí, ale i vyléčí.

„Farmaceutické firmy nemají rády léky, které vyléčí. Opravdu, jakkoli je to smutné. Mají rády léčení. Něco na cholesterol nebo vysoký tlak, co musíte brát po celé roky každý den. Tam jsou zisky,“ vysvětluje Martin Kuehe, chemik z Vermontské univerzity.

Ačkoli farmaceutické firmy vyrábějí i léky, které vyléčí, nejvíce vydělávají na dlouhodobě užívaných medikamentech. Kueheho obvinění tak poměrně věrohodně ilustruje žebříček pěti nejziskovějších léků v USA. Kromě vysokého profitu mají jedno společné: nikoho nevyléčí.

Příjmy z prodeje léků v USA v roce 2009:

Lék / mld USD / účinky

Lipitor / 75 / Má snižovat cholesterol LDL a triglyceridy a naopak zvyšovat hladinu cholesterolu HDL.

Nexium / 6,3 / Přípravek má snižovat množství kyselin, které se tvoří v žaludku, ale na okamžité zmírnění pálení žáhy nepůsobí.

Plavix / 5,6 / Prevence proti vytváření sraženin v krvi, které by mohly vést k mrtvici, zvláště pokud člověk nějaký ten infarkt prodělal. Ovšem na druhé straně zvyšuje lék riziko krvácení při zevních poraněních a vnitřního krvácení v žaludku - zvláště ve spojení s alkoholem.

Advair Diskus / 4,7 / Pro astmatiky k inhalaci dvakrát denně pro snížení dýchacích potíží a pocení. Látka však zároveň napomáhá tomu, že astmatické záchvaty bývají mnohem závažnější.

Seroquel / 4,2 / Antipsychotikum, které má léčit schizofrenii, hluboké deprese a rozdvojení osobnosti tlumením chemické aktivity v mozku.