Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Dr. Paull Kouchakoff už v roce 1930 přednesl výsledky své zajímavé práce v Paříži. Bohužel jeho práce je téměř zapomenuta a nedoceněna. Na zahraničních webech jsou citace z jeho zprávy. Nicméně, v české internetové kotlině zatím jiný překlad není, proto vkládám svůj překlad:

Vliv vařeného jídla na stav krve člověka

Paul Kouchakoff (Suísse), M.D.
Institut klinické chemie, Lausanne, Švýcarsko
Sborník: První mezinárodní kongres mikrobiologie, Paříž 1930.

Překlad Lee Foundation pro Nutritional Research, Milwaukee 1, Wisconsin

Živý organismus je velmi citlivý ke všem škodlivým vlivům, a reaguje na ně okamžitě.

Vidíme následující, když uděláme analýzu naší krve v průběhu prostých a infekčních chorob, kdy jsou cizorodé látky vpraveny do našeho systému, atd.

V takových případech je počet bílých krvinek změněn a procentní korelace (souvztažnost) mezi nimi je narušena. To je jedna z indikací pro patologický proces probíhající v našem systému.

Po každé dávce jídla, pozorujeme také celkový nárůst bílých krvinek, a změny v korelaci jejich procentuálním podílu. Tento jev je považován, až do teď, za fyziologický, a je nazýván trávicí leukocytózou (chorobné zmnožení bílých krvinek).

Používáme pro naši potravu, syrové potraviny, potraviny, které byly změněny pomocí vysoké teploty, a zpracované potraviny. Jak tedy každá z nich odděleně ovlivňuje náš krevní stav?

Pozorujeme, že po přijetí syrových potravin, ani počet bílých krvinek, ani korelace jejich podílu se nezměnila. Obyčejná nevařená pitná voda, minerální voda, sůl, různé zelené potraviny, obiloviny, ořechy, med, syrová vejce, syrové maso, syrové ryby, čerstvé mléko, zakysané mléko, máslo - jinými slovy, potraviny ve stavu, v němž existují přirozeně, patří do skupiny těch, které nevyvolávají jakoukoli změnu v našem krevním vzorci.

Po požití stejných přírodních potravin, změněných pomocí vysoké teploty, zjišťujeme, že celkový počet bílých krvinek se změnil, ale jejich procentuální korelace (mezi bílými krvinkami) zůstala stejná.
Po konzumaci potravin vyráběných (zpracovaných) nejen počet bílých krvinek, ale také procentuální korelace mezi nimi (bílými krvinkami) byla změněna.

Do této skupiny patří cukr, víno, čokoláda ve formě tablet, atd.

Všechny naše pokusy ukázaly, že to není kvantita, ale kvalita potravin, která hraje důležitou roli při změně našeho krevního obrazu, a to 200 miligramů, nebo dokonce 50 miligramů potravin produkují stejnou reakci jako velké dávky z nich. Experimenty také ukazují, že reakce v naší krvi nastává v okamžiku, kdy jídlo vstoupí do žaludku, zatímco žvýkání potravy v ústech změkčí reakci.

Již jsme řekli, že syrové potraviny, změněné pomocí vysoké teploty pouze vyvolávají zvětšení celkového počtu bílých krvinek.

Dochází k tomu pouze tehdy, pokud tyto potraviny jsou zahřáté k bodu varu, nebo je stejný jev vyvolán nižšími teplotami?

Zdá se, že každá syrová potravina má svou vlastní teplotu, která nesmí být překonána zahříváním, jinak ztrácí své původní ctnosti a vyvolává reakci v systému.

Běžná pitná voda, zahřátá půl hodiny na teplotu 87 °C nezmění prostředí krve, ale ta samá voda, zahřátá na 88 °C to změní.

Nejvyšší stupeň teploty, při které konkrétní potraviny mohou být vařeny půl hodiny v bain-marie *1, a snědeny, aniž by se změnil náš krevní vzorec, jsme pojmenovali „kritická teplota“.

Tato kritická teplota není stejná pro všechny syrové potraviny. Liší se v rozmezí deseti stupňů.Nejnižší kritická teplota vody je 87 °C, u mléka je to 88 °C, pro obiloviny, rajčata, zelí, banány, 89 °C, pro hrušky, maso, 90 °C, u másla, 91 °C, pro jablka a pomeranče, 92 °C, u brambor, 93 °C, pro jahody mrkev, a fíky, 97 °C. (viz poslední stránka pro přepočet na Fahrenheit)

Naše experimenty ukazují, že je možné ochromit činnost potraviny, jakmile je její kritická teplota překročena. Existují přesně definované zákony na to, a kritická teplota hraje nejdůležitější roli.

Pokud je vařená potravina snědena spolu se stejným produktem v syrovém stavu, není zde žádná reakce.

Syrový produkt neutralizoval akci, kterou by býval stejný výrobek, s jeho kritickou teplotou, vyvolal. Jinými slovy, syrový produkt obnovil ctnosti produktu změněného vysokou teplotou, Takové znovu založení je také možné, když dva různé produkty byly absorbovány, ale s jednou podmínkou, jejich kritická teplota musí být buď stejná, nebo jinak, kritická teplota syrového produktu musí být vyšší než kritická teplota přehřátého (produktu).

Pokud je kritická teplota syrového produktu nižší než u přehřátého (produktu), je jisté že se reakce uskuteční, v tomto případě, ani zvětšení množství syrového produktu nepomůže.

Tento zákon zůstává stejný, kdykoli je syrový produkt ve směsi s několika přehřátými (produkty) se stejnou kritickou teplotou.

Pokud je několik vařených potravin přijímáno, každá s jinou kritickou teplotu, společně se syrovými potravinami, reakce probíhá, a to i v případě, že surový produkt má vyšší kritickou teplotu než kterákoliv z vařených potravin.

Nyní se přenesme na třetí skupinu potravin, jako je cukr, víno atd., získané složitými výrobními procesy, a produkující dvojité reakce v našem organismu. Tyto produkty mohou být konzumovány, aniž by způsobovali nějakou reakci, ale pouze tehdy, když jsou zavedeny do našeho organismu společně s ne méně než dvěma syrovými potravinami z jiné kritické teploty. Dokonce i jeden syrový produkt má blahodárný vliv na tuto třetí skupinu, a připravuje je o jeden ze svých vlastností, a sice moc měnit korelaci procenta bílých krvinek. Co se týče poměrů, syrový produkt musí být přidán do vařených potravin, tam je nesnížitelné minimum. Pro vodu, například, to je 50%.

ZÁVĚR:
Po více než 300 pokusech na deseti jedincích různého věku a pohlaví, jsme došli k následujícím závěrům:

1. Zvětšování počtu bílých krvinek a změna korelace procenta mezi nimi, která se koná vždy po konzumaci potravin, a která byla považována až dosud za fyziologický jev, je ve skutečnosti, patologický (jev), je vyvoláván zavedením do systému potravin změněných pomocí vysoké teploty, a komplikovanými upravami běžných produktů vyrobených přírodou.
2. Po konzumaci čerstvých syrových potravin, vyrobených přírodou, náš krevní vzorec se nemění v žádném časovém odstupu, ani v důsledku jakékoli kombinace.
3. Po konzumaci potravin vyrobených přírodou, ale změněných pomocí vysoké teploty, se objeví celkové zvětšení počtu bílých krvinek, ale korelace procenta mezi nimi zůstává stejná.
4. Po konzumaci potravin vyrobených přírodou, ale změněných výrobními postupy, dochází ke zvýšení celkového počtu bílých krvinek, stejně tak jako ke změně v korelaci jejich podílu.
5. Bylo prokázáno, že je možné přijmout, aniž by se změnil krevní obraz, jakýkoliv druh potraviny, který je obvykle nyní konzumován, ale pouze na základě tohoto pravidla, zejména: - že to musí být užíváno spolu se syrovými produkty, podle daného vzorce.
6. Ve zdravém organismu není možné, aby konzumací jakékoli potraviny byla změněna procentní korelace mezi bílými krvinkami, bez jejich celkového zvyšování.
7. Nezdá se, že by potraviny měly nějaký vliv na monocyty (pozn. překladatele určitý druh bílých krvinek, patřící do skupiny polymorfonukleárních) a polymorfonukleární eozinofily (pozn. překladatele – určitý druh bílých krvinek, v krvi zastoupen asi 1-4%), procentní korelace mezi nimi se nemění.
8. Můžeme změnit náš krevní vzorec, ve směru ve kterém chceme stravovacím způsobem.
9. Krevní vyšetření může mít význam jako diagnóza, je-li provedeno na prázdný žaludek.

Strava - kritická teplota
Pitná voda - 191 stupňů F (88,3 °C)
Mléko - 191 stupňů F (88,3 °C)
Obilniny - 192 stupňů F (88,9 °C)
Rajčata - 192 stupňů F (88,9 °C)
Zelí - 192 stupňů F (88,9 °C)
Banány - 192 stupňů F (88,9 °C)
Máslo - 196 stupňů F (91,1 °C)
Jablka - 197 stupňů F (91,7 °C)
Pomeranče - 197 stupňů F (91,7 °C)
Brambory - 200 stupňů F (93,3 °C)
Mrkev - 206 stupňů F (96,7 °C)
Jahody - 206 stupňů F (96,7 °C)
Fíky - 206 stupňů F (96,7 °C)

*1 Bain-Marie (vodní lázeň) odkazuje na způsob umístění rendlíku s potravinami v jiném rendlíku s vodou, k dosažení teplotní stabilizace potravin.

PS: Co se ti medici vlastně učí?! Co dělají páni docenti, kteří připravují výukový systém pro budoucí lékaře?!...Když informace s tak hlubokým dopadem na organizmus je předávána pouze mezi nadšenci...

Jde o leukocytózu, tedy velice známy jev, který zde dost často popisuji a opravdu organizmus dost vyčerpává. Jinak, co se učí ti lékaři je jasné, odstraňovat projevy důsledků a neřešit problém samotný, což je cesta k penězům a radosti debilních pacientů, kteří mají dobrý dojem, že je o ně často a dobře pečováno. U dobrého léčitele bohatě stačí vykonat jednu, maximálně dvě návštěvy a odstraní se příčina, pak sice přijde o pacienta, ale to ho netrápí, protože těch je tolik, že mu z toho hrabe, nicméně totéž neplatí u lékařů. Tin žijí právě ze stálých návštěv svých pacientů a přijít o ně tedy nechtějí, proto pokud se jich zeptáte na stravu, tak vám většina z nich je ochotna sdělit, že strava s tím nijak nesouvisí.