Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

[quote="joler":19cxoxb8]Podľa niektorých informácií maximálna teplota, ktorú možno k extrahovaniu použiť bez rizika poklesu kvality získaného oleja je 50 stupňov Celzia. (Zdroj: Detoxikace střeva - Očista strěva je cesta ke zdraví, Josiane Mignot, Fontána, 2008).
Viac sa zdá pravdepodobné, že panenský olej sa získava pri teplote do 35 °C. Ale aj toto kritérium možno uvedený lis splňa :

Dneska jsem dostal lněný olej (2x po 0,5 l). Chci se zeptat zkušených jestli můžu olej skladovat normálně v lednici a používat ho a druhý dát do mrazáku jsou ve sklenicích.Záruční doba mě překvapila je do 20.1.2011 poměrně krátká a nechci aby se skazil.díky

Pokud ho zmrazíte tak, jak je, tak vydrží i rok, skla se nebojte, určitě vám to nepraskne, olej se v mraze, na rozdíl od vody, smršťuje. Jinak z té jedné nádoby bych si to rozlil do několika menších a v lednici uchovával tak 2 dcl, protože tam je životnost tak 3 týdny.

Rád bych věděl jak poznám, že mám zkažený lněný olej?Dneska jsem tam něco v tom objevil a na dně byly takové bílé puntíky. děkuji

Puntíky jsem v oleji nikdy neviděl a ten olej je prostě hořký a to celkem hodně, chutná jako fermež, to se nedá přehlédnout.

Složení oleje AGRO-EL :

omega-3 kys. alfa-linolenová ..... 54,8%
omega-6 kys. linolová ..... 16,3%

http://www.uloz.to/7748782/agro-el-lneny-olej-pdf
(136kB)

Dobrý večer p.Zajíček
Chcem sa spýtať či by sa dal vyrábať lanový olej doma, pomocou odšťavovača napriklad Angel Juicer
dakujem

Jsou přístroje, které ho umí vyrobit, ale odšťavovačem to asi nepůjde, nebo já o tom zatím nevím, nicméně již se to zde i probíralo a jsou zde také kontakty na přístroje, které ho vyrobit umí.

Angel Juicer nedokáže lisovať olej zo semien, semienko iba rozomelie, síce najemno, ale olej z neho nedostane.

pan Jarda

Citam tu o lanovych semienkach a sposoboch jeho pouzitia. Zaujima ma ci ma zmysel brat cele nepomlete lanove semienka kvoli spravnej stolici a cisteniu criev. V minulosti nasi predkovia si lanove semena urcte nemleli lebo nepoznali ani mlynceky a nevedeli ze vobec sa mozu pomliet.

Ma teda zmysel jest cele lanove semienka za nejakym ucelom? Ak ano za akym?

Je zajímavé jak máte ve svém věku špatnou paměť, protože na tento dotaz jsem vám již odpovídal, ale zopakuji. Celé lněné semínko je pro tělo člověka nevyužitelné a vykadí ho ve stejném stavu jak ho snědl, čili ho můžete rovnou házet do záchoda a budete z toho mít skoro stejný užitek. Navíc je na špičce poměrně ostré a tvrdé, což dost dráždí střeva a někomu může způsobovat potíže. Naši předci, na rozdíl od nás, žvýkali sousto prakticky tak dlouho, dokud z toho nebyla skoro voda, což vyžaduje minimálně 50 a optimálně 70 kousnutí do jednoho sousta. To dnes nikdo nedělá a pak se nemůže ohánět tím, co dělal náš předek.

Keď budeš v Zuberci, choď sa pozrieť do múzea Oravskej dediny http://muzeum.zuberec.sk/, kde nájdeš aj olejáreň a lis na ľan. Tam za dozvieš aj takéto:
Olejárne
Olejárne boli manufaktúrne zariadenia, v ktorých sa lisovalo ľanové semeno na ľanový olej. Olejáreň sa skladala z pece, stúp a lisovacieho stroja. Ľanové semeno sa najprv stĺklo v drevených stupách. Stupy boli diery v drevených kladách, do ktorých sa nasypalo semeno a drvilo šľapadlovými drevenými kladivami. Takto sa získala ľanová múčka, ktorá sa v peci pripražila a ešte za horúca sa nasypala do lisovacieho stroja. V lise sa vyvinutím veľkého tlaku vytlačil so semennej ľanovej múčky ľanový olej. Lisy boli dvojakého druhu. Na skrutku (šróbu) alebo na taran. Lis na skrutku stláčal múčku tlakom skrutky na kovové panvice, obalené plsťou z konského chvosta, kde bola múčka nasypaná. Plsť zo srsti konského chvosta mala úlohu cedidla. Pri taranovom lisovacom stroji boli panvice s múčkou stláčané klinmi, ktoré boli zatĺkané mohutnými drevenými kladivami – taranmi. Ľanový olej sa používal na mastenie jedál a hlavne kapustnice v pôstnom období.

p jarda

ok viem ze cele semienka lanove prejdu cez telo tak ako som ich zjedol mna skor zaujima ci tie creva precistuju nie ci vyjdu cele alebo uz nie. Ak precistuju creva a nesposobuju mi problemy nevidim problem davat si cele semienka napr do vlociek.

inak ma vyznam kupovat lanovy olej? Myslim teda ci obsahuje aj nejake vyzivne latky lebo aj zinok by mal byt v tekvicovom oleji a vravite ze tam nie je, tak ako je to s lanovym? Po otvoreni takehoto lanoveho oleja je nutne ho skladovat v chladnicke?

Podla coho viete ze nasi predkovia susto pozuli az takmer na vodu? Ved nasi predkovia mohli cele semienka jest alebo prehltat kto by izh uz len zuval? Je to nezmysel totalny , kludne semienka mohli sice aj pozut ale aj prehltat alebo ich mozno ani nejedli. Vase tvrdenia su na zaklade nejakych dokazov alebo len tak pisete kazdemu co Vam vyhovuje a aky mate vy nazor? Lebo vas nazor nemusi byt vzdy spravny a toto je totalna hovadina zeby oni zuli na vodu semienka, to by im tie zuby asi dlho nevydrzali vtedy a chutne to tiez isto nebolo tak nevidim dovod preco by to robili nakolko vtedy nevedeli ake su zdrave takze kvolizdravi ich iste nezuli a najest sa z nich tiez nedalo.

Nasi predkovia napr istotne nerobili klystiry aj ked su uzitocne, takze tak, nasi predkovia tiez robili chyby a mnoho veci robili alebo nerobili ako vravite a stejne zili zdravsie

O našich predkoch,
Počas rímskeho impéria bola priemerná dĺžka života 22(!) rokov, v stredoveku 33 rokov. V roku 1800 už 38 rokov, v roku 1900 43 rokov, v roku 1998 76 rokov. Prognostici predpokladajú, že v roku 2005 by to malo byť až 86 rokov a vízia na rok 2020 uvádza 140 rokov.

Čítajte viac: http://korzar.sme.sk/c/4640313/v-com-sp ... z1PpJjAyUa
Z toho môžme spraviť záver, že žili možno zdravšie, ale kratšie

lide si casto neuvedomuji, co to znamena PRUMERNA delka zivota a jak se vypocitava. opravdu netusim odkud berou ti, co to pocitaji, data z doby rimske rise ale budiz. kazdopadne porovnani treba s rokem 1900 je jasne, dnes vyssi prumerna delka zivota nez tenkrat. do prumerne delky zivota se zapocitava delka zivota VSECH narozenych lidi v urcitem obdobi. a jelikoz byla v roce 1900 porad jeste dost vysoka umrtnost kojencu (a v dobe rimskeho imperia a stredoveku urcite jeste vetsi) tak tam vychazi prumerna delka zivota nizsi.
kdyz to hodne hodne zjednodusim - 2011 - dva lide, jeden se dozije 54 a druhy 62 - prumer (62+54):2=58. 1900 - dva lide, jeden zemre po narozeni = 1, druhy v 69ti - prumer (1+69):2=35