sakul píše:
muflon píše:
Monfort mimochodem řekl v diskusi, že nesouhlasí s Jasmuheen v tom, že ten kdo se o to bude pokoušet, by neměl první týden vůbec pít...
Nepít se může fatálně podepsat...na takových "bláznech"
Podle odkazů Jindry, je rozumné (stejně jako u dlouhodobějšího půstu) věnovat se nejprve postupně procesu čištění celého těla (rok až dva)
...
... pokud koukneš na film o breathariánství, který jsem tu postoval, tak v Indii podrobili přísně vědeckému zkoumání jogína, který nejedl mnoho desítek let a mimo jiné, že to zkoumání zcela potvrdilo tak se ukázalo, že se mu tvoří moč v močovém měchýři, nicméně je po čase sublimována zpět do těla. Tento jogin nepřijímal ani vodu a ani ji nevylučoval. Tedy tato část odgánů zústává aktivní. Jsou breathariáni, kteří tvrdí že se po čase mohou k jídlu třeba i částečně vrátit, na druhou stranu pitva u jednoho z nich prokázala, že má zcela zakrněné střeva, tedy že dlouhá léta nebo desetiletí nebylo jeho trávicí ústrojí aktivní.
Jojo právě na to koukám..., mimochodem vzpomínám si že kdysi jsem četl nějakou knihu od M.Kushi (myslím Orientální diagnostika... nebo tak něco), kde popisoval že tělo si dokáže při určitém stupni bytí dokonce samo tvořit úplně všechny minerály a vitamíny...a netřeba je tedy brát orálně...
V tom film.dokumentu mne zaujalo, že historicky většina starobylých duchovních tradic (křesťanství, hinduismu, taoismu atd), mluví o technikách dosažení stavu nejedení... (např. se tam zmínili o chi-kung (Qi gong) jako jednu ze součástí taoistické tradice "Bi Gu" (nejedení)..... v ČR začíná být pro některé lidi přitažlivé cviky taiči a chi-kung...ale ne každý na západě bere tato cvičení známá z čínských parků nejen jako gymnastická cvičení pro zdravé tělo a psýché, ale také jako cestu pro práci s chi (čchi, pránou a jak se to kde nazývá). ČÍňanka v dokumentu tvrdí, že když nemůže ten den cvičit chi-kung (Qi gong) a má moc práce, tak občas něco malého sní - třeba ovoce.
Zaujalo mne v tom dokumentu, že nejezení nebylo cílem takových lidí, ale jen jakýmsi "vedlejším efektem" harmonizace s přírodou a vesmírem....překvapivé je že ač se prý někteří k tomu propracovali přes dlouhé půsty, na následujícím Jindrově odkaze jsou jako cca dvouletá příprava doporučené krátké 1-3 denní půsty (myslím že i kdyby se nikdo k breathariánství nepropracoval, tak už zmíněné časté půsty prováděné po dobu dvou let, člověku velmi podpoří zdraví a prodlouží život...a posunou člověka někam dál nejen po fyzické ale i na dalších rovinách...
http://www.pranicka-vyziva.cz/otazky-a-odpovedi.htmlZajímavé je to Brno...: Pokud se to nepovede a nějaká vaše část to nepochopí, tak holt počkáte a někdy to zkusíte znovu. Ale nemusíte projít všech těch 21 dnů, protože budete už přeprogramovaní (vaše buňky). Pokud jste už jednou prošli procesem 21 dnů, pak se můžete stát breathariánem kdykoli. Stává se velmi často, že lidé potřebují určitou dobu, které se říká integrace, tzn. že na určitou dobu začnou znovu jíst, ale když to znovu naskočí, tak se začnou živit pránou. V každém případě je potřeba poslouchat to, co vám tělo říká....Nemusíte sobě ani nikomu jinému nic dokazovat.
PS:opravil jsem překlep v mém příspěvku..."(na rozdíl od anorexie)"
Ještě si dovolím poznámku, jak by mohl uvažovat filosof či teolog v pokud možno větším nadhledu než jsou jen DOČASNÉ zisky a světlá místa celého toho procesu....- dejme tomu že to funguje...ale co když jde o napojení na síly které sice dají mnoho zisků a přínosů, ale vyžádají si na konci velmi krutou daň (jako třeba drogy které sice mohou i poměrně dlouhou dobu dávat člověku vyjímečné schopnosti ale nakonec..) - pozitivnímu "osvícenci" se nabízí Goethův příběh Fausta, kde unikne následkům smlouvy s Mefistofelem..., zatímco existencialistický filosof by nejspíš byl značně skeptičtější k možnostem úniku "nevyhnutelného"... , zatímco pragmatický člověk chce "vše a hned" a jedno z jakého zdroje - tedy není ochoten čekat až na nějaké (kdoví zda skutečné) nebeské výšiny či posmrtné "bonusy"...