PS: k předchozímu příspěvku:
Dobře je to vidět např. na mnoha stech druzích čínského cvičení Qigong (umění práce s dechem a vnitřní silou).
V souhrnu podle zaměření a cílů lze rozlišit pět základních škol či tříd Qi-gongu (čchi kung) :
· Buddhistický Qi-gong – zaměřený na dosažení osvícení, spásy sebe sama i všech živých bytostí. Důraz na dosažení správného stavu vědomí během cvičení a meditace. Můžeme sem zařadit Bódhidharmovo I-ťin-ťing nebo moderní styl vyučovaný i v ČR „Orel v hnízdě“.
· Taoistický Qi-gong – cílem je posílení těla a duše, prodloužení života a získání tzv. „Nesmrtelnosti“. Snaží se o získání mimořádných schopností a pochopení přírodních zákonitostí. Adept se navrací do prapůvodního stavu vědomí, sjednocuje se s TAO…
· Konfuciánský Qi-gong – cílem je zdokonalení charakteru a morálky, příkladné chování a celková kultivace osobnosti, bytostná čistota, plné rozvinutí potenciálu lidství…
· Bojový Qi-gong – je zaměřen na získání fyzických a psychických sil, rozvoj tělesné a duševní odolnosti. Využívá energie Qi (čchi,chi) v obraně a útoku, vede k rozvinutí vynikajících bojových schopností. Patří sem vnitřní školy čínských bojových umění –
především Tai Ji Quan (volný překlad je „Pěst Velkého předělu“ ), Sing-I Quan (Pěst formy a vůle) a Pa-Kua Quan (Pěst osmi trigramů).
· Zdravotně preventivní a léčebný Qi-gong – cílem je upevnění a posílení zdraví, posílení energie vnitřních orgánů a léčba chorob. Vychází z teorií TČM (tradiční čínské medicíny). Do tohoto Qi-gongu můžeme zařadit tradiční Wu-čchin-si (Cviky pěti zvířat), Pa-tuan-ťin (Osm kusů brokátu), z moderních Qi-gongů např. systém „Orel v hnízdě“ a další
...V posledních dvaceti letech začíná být čínský pojem "čchi" postupně chápán západní veřejností a akceptovaný moderní lékařskou společností.
Nyní se má za to, že čchi je "bioelektřina" obíhající v lidském těle. Teprve v posledních dvaceti letech se oblast bioelektřiny postupně zpřístupnila moderní společnosti. Kvůli zájmu o tento nový obor studia a také kvůli otevřenější komunikaci s čínskou kulturou, tato oblast bude pravděpodobně kvést v příštích dvaceti letech. Nejzřetelnějšími známkami toho je široce přijímané akupunkturní léčení nemocí a popularita čchi-kungu a tchaj-ťi čchüanu.
...dále se dělí Qigong třeba na Waj-tan Qi-gong (Vnější elixír). Tedy vnější a dosud pohybové způsoby, jak vytvářet čchi (např. "mávat rukama" ap.), aby cvičící dokázal reálně vnímat a posilovat čchi. Dále existuje také Nej-tan Qi-gong (vytváření čchi ve spodním tan-tchienu silou ponoření mysli do něj) a mnoho dalších. Nei-tan Qi-gong (Vnitřní elixír) je již čistě mentální záležitost, což vůbec neubírá na jeho hmatatelných účincích na tělesnou, organickou hmotu.
---------------
Také u velmi rozšířeného
Cvičení taiči (taiji, tai ji, tai chi), se dá vysledovat kromě prostého cvičení uvolněnosti pohybu těla a mysli, i další možná "nadstavba", nebo původní inspirace :
Tai Ji Quan je velmi silná a mocná harmonizující a vyrovnávací psychofyzická disciplína.
Prolínají se v něm taoismus, konfucianismus a buddhismus.
Základ filozofie Tai Ji Quan tvoří:
- „Bible taoismu“ - spis Tao-te-ťing (Kniha o Tao a ctnosti, autor Lao-c')
- Kniha proměn I-ťing s celou staročínskou kosmologií
- teorie jinu a jangu (obsažena v Knize proměn I-ťing)
- teorie pěti elementů (obsažena v Knize proměn I-ťing)
- teorie tradiční čínské medicíny (TCM) - např. Teorie pěti elementů (prvků)
Teorie pěti elementů (prvků) "dřeva, ohně, země, kovu a vody" - je podobně jako teorie jin-jangu (yin-yang) dávnou filozofickou koncepcí používanou k vysvětlení uspořádání a jevů fyzického vesmíru. V tradiční čínské medicíně se teorie pěti prvků používá k interpretaci vztahů mezi fyziologickými a patologickými stavy lidského těla a přírodního prostředí. Pět prvků podle této teorie podléhá ustavičnému pohybu a změně a jejich vzájemná závislost a vzájemná kontrola vysvětlují složité spojení mezi hmotnými objekty i jednotu mezi lidským tělem a světem přírody.
http://www.cinska-medicina.eu/teorie-peti-prvku- Teorie Tai Ji a jiných vnitřních stylů např. Pa-Kua a Sing-I vychází mj. i z dokonalého pochopení I-ťingu, „Knihy proměn“.
- kniha Zaklady taichi chi kung (autor Dr. YANG JWING-MING ) píše o taiči - s.51, odstavec 7, říká že cílem je dovézt adepta do stavu prázdnoty....stav wu-ti _stav nevýraznosti, zbavit jej veškerých lidských tužeb, splynout s přírodou...(TAO)
Praktikování Tai Ji Quan je vlastně filozofie TAO ismu v praxi… Taoismus se snaží popsat, jak je svět postaven a jak funguje na teorii střídání dvou protikladných sil jinu a jangu, které se vzájemně vyvažují. Je třeba říci, že praktikováním Tai Ji Quan nevytváříme princip TAO a rovnováhu jeho protikladných sil jinu a jangu. Cvičící se totiž principu TAO při cvičení podřizuje, neboť TAO není třeba vytvářet, ono je zde vždy přítomné…
...
Upevňujete-li vědomí, že jste nezničitelná energie, je možné být jako oblak bez hranic a rozpouštějící se v existenci.(...)...Nejen laikové, ale mnohdy ani sami cvičenci netuší, že Tai Ji Quan patří do systému čínských bojových umění wu-shu.
Mnohdy také netuší, že každý pohyb a cvik, byť má mírumilovný nebo poetický název, např. „Bílý jeřáb rozpíná křídla“ nebo „Zelenomodrý drak vylézá z vody“, představuje obranu nebo útok včetně naznačených bojových technik.
Z hlediska zdravotního a energetického však není znalost nebo úmysl (ne)použít to k bojové akci rozhodující.
... asi 80 % cvičenců na kurzech a seminářích v Čechách tvoří ženy. Stále zde vládne iluzorní představa o tom, že Tai Ji je druh tance nebo něco podobného a že to vůbec není sport pro muže. Historicky je ovšem pravda zcela opačná: všichni mistři Tai Ji byli v minulosti pouze muži...
...Taiji Quan (a další druhy Qi-gongu) praktikované na vyšších úrovních, jsme-li zasvěceni do procesu tzv. vnitřní alchymie (přeměna
tělesného ťingu (I) v čchi (životní energie) a následně čchi v šen (záměr mysli) = analogie „led – voda – pára“), umožňuje
neotřesitelný vhled do podstaty stvoření, vesmíru, života, duchovní sebeprobuzení a sebepoznání, návrat k Počátku, tedy k tomu, co zde bylo a je před Taiji (Tchaj-ťi) jako principem, tedy před dualitou, kterou naše vědomí nepřetržitě vytváří....Na každou následující úroveň dokonalosti provedení cvičení taiji, se dostává cvičící zapojováním a používáním dalších, hlubších a jemnějších principů Taiji, kterým se snaží porozumět, např. teoretickým studiem dědictví Taiji klasiků (teorie = jin) a následně je zapojuje do svého praktického tréninku (praxe = jang).
...
Abychom postoupili na vyšší úrovně praktického porozumění Taiji Quan, sestavy, pohybu a jeho kultivace, je nutné trénovat nejen sólovou sestavu – tzv. formu, ale i další pilíře Taiji Quan: vnitřní energii (Qi-gong), sebeobranné aplikace forem a Tuishou, které rozvíjejí vnitřní energii čchi, zakořenění, vnímavost, citlivost, instinkt, schopnost načasování a následování oponenta, jakož konečně i vnitřní sílu ŤIN (Jing, Ťing). Velký omyl by byl, myslet si, že aplikace a Tuishou (cvičení ve dvojici), jsou oddělené a nezávislé aspekty umění Taiji. ...Mnozí cvičenci říkají, že aplikace a Tuishou stejně nikdy nechtějí cvičit, s tím, že jim stačí pouze sestava, ve které se chtějí zdokonalovat. Jenže právě tento postoj je sebeklamný: bez porozumění a praktikování aplikací a Tuishou se nelze dostat na hlubší úrovně dovednosti samotné sólové sestavy. Nejsme pak schopni mj. naplno pracovat s čchi, protože bez Tuishou a aplikací neumíme pracovat s Yi, se záměrem. Mistři říkají, že
znalost formy, sestavy Taiji, je pouze 7% celého komplexního umění Taiji Quan....
Osobní cíle a motivace ve cvičení Tai Ji se různí, převažuje cvičení pro zdraví, relaxaci, pohodu a harmonii s Univerzem. Tai Ji Quan není bojový systém útočný, ale obranný.
Pokud jsme někým napadeni tzv. "zvenčí" (nemusí to být jen fyzický atak) a nejsme schopni se s ním harmonicky pro obě strany vypořádat zcela bez boje, poukazuje to vždy pouze na naše bloky, naše omezení, naši negativní karmu, "problémovou vnitřní konstelaci", kvůli které k takovéto "vnější" situaci vůbec mohlo dojít. Platí zákonitost "podobné přitahuje podobné". Pokud tedy dojde ke konfliktu, čí je to tedy zákonitě vina? - Pokud tohle přesto nepochopíme a budeme klást odpor faktu, a upozornění osudu, že máme něco na sobě změnit, jsme podobni opravdovým bláznům, kteří kolem sebe s nevědomou primitivností buší rukama a kopou nohama, zatímco spí a ve snu bojují proti vysněnému nepříteli, který nikdy neexistuje...
Uvědomění a praktikování těchto skutečností je to opravdové nejvyšší bojové umění: tedy zcela nenáhodný pravý význam a překlad pojmu Tchaj-ťi-čchuän (Taiji Quan).
...Nezáleží na tom, zda procvičuje jen několik cviků Qi-gong nebo celou stovku. Stačí zvládnout opravdu dobře pouze jeden jediný cvik (formu) Qi-gong k tomu, aby člověk začal vnímat, cítit čchi. Musí však být do formy - cviku plně ponořen myslí, protože bez ní to opravdu nejde. Samozřejmě je nutné mít správné instrukce a metodiku Totéž platí o počtu cvičených sestav v Taiji Quan. To opravdu důležité je, zda vnímá a cítí energii čchi, zda ji umí koncentrovat a umí s ní za pomoci mysli konstruktivně naložit.
...sledují se zejména tyto cíle: obnovení harmonie jin a jang, obnovení harmonie vědomí a spojení s Velkým Tao.
Vedlejší efektem při cvičení je získání energie a všeobecně ozdravný a bojový aspekt.
...učí dlouhému soustředění na tělo, pohyb a rytmus, při kterém se dostáváme do bezmyšlenkového stavu. Koncentrací dovnitř sebe můžeme docílit výborných výsledků, při kterých se zbavujeme stresu a nemocí.
Bezmyšlenkový stav je velice důležitý. Pokud se mysl a myšlenky směřují dovnitř, mozek zahájí proces obnovování a uzdravování.- Přesný překlad Taj chi cchuan je „pěst Velkého zrodu“, pojem vyjadřuje dojít ke zdokonalení, k Bohu, přes bojové umění.
Volný překlad také znamená "Velký předěl", dokonalost pravdy, cesta k Tao, snaha dojít k dokonalosti.
Termín cchuan značí "pěst" nebo bojové umění. Právě slovo cchuan poukazuje na snahu dosáhnout dokonalosti prostřednictvím bojového umění.
... Šaolin se stal ještě za života Bodhidharmi pojmem. Po jeho smrti v taj chi převládl bojový prvek a myšlenka duchovní rozvoje byla potlačena.
......ten,
s kým je důstojné a jedině nutné "bojovat", není nikdy druhý člověk před námi, ale je to náš vnitřní "nepřítel". Tedy veškeré naše bloky, omezení, neschopnosti. Náš duch, naše mysl, se tedy musí zdánlivě "poprat", "zabojovat" s naším tělem, aby tělo dokonale poslouchalo. Ano, měli bychom mít své tělo rádi, to jistě, ale jde o to překonat jeho rezistenci. Naše mysl ve skutečnosti s tělem doopravdy nikdy nebojuje, nemá to zapotřebí. Je to naopak - tělo se svou rezistencí brání a bojuje s příkazy naší mysli.