Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

kolektiv MUDr. Jan Hnízdil, MUDr. Jiří Šavlík, CSc., Mgr. Blanka Beránková napsali společně psychosomatický náhled na věc bolení zad ve své knize z roku 2005: "Bolesti zad: mýty a realita - Pro ty, kteří bolesti zad léčí, i ty, kteří jimi trpí ..."
(starší vydání knihy je z roku 2000 pod názvem: "Bolesti zad jako životní realita -- jejich příčiny,diagnostika,terapie a prevence - Jan Hnízdil, Blanka Beránková")

Recenze:
Kniha Bolesti zad: mýty a realita je projektem v současné době unikátním mimo jiné i proto, že se na jejím vydání finančně neposílel žádný výrobce léků nebo zdravotnické techniky. Díky tomu se podařilo vytvořit publikaci zcela "ekologickou", sloužící výlučně ku prospěchu samotných pacientů. Autoři zdůrazňují nutnost porozumění bolesti coby důležitému ochrannému mechanismu a varují před nadbytečným užíváním analgetik a jejich nežádoucími účinky.

Popis

Výrok věhlasného lékaře A. Huxleye: "Lékařská věda dosáhla takového pokroku, že nikdo na světě už není zdravý", je i mottem knihy věnované bolestem zad v komplexním psychosomatickém přístupu. Na příkladu jedné z nejčastějších zdravotních obtíží autoři upozorňují na obecný problém a fatální důsledky, jenž přináší mechanisticko-biologická a instrumentální orientace současné vědecké medicíny. Ta, ačkoliv pracuje s lidmi, dnes vykonává medicínu spíše "na lidech", přičemž zcela ignoruje skutečnost, že i pacient je člověkem, žijícím svůj život v přirozeném světe. Tento zcela demotivující způsob medicínské praxe pak jen vytváří živnou půdu pro dravé prosazování zájmů medicínsko-farmaceutického komplexu a přispívá tak k hluboké krizi systému zdravotnictví. Kromě části teoretické, věnované prevenci, včasné diagnostice a léčbě, publikace obsahuje i doporučení konkrétních pohybových programů, kompenzačních cviků a úpravy životního stylu.

Do ordinací přichází denně více než osmdesát procent pacientů s bolestmi zad, jejichž příčinu se nepodaří objasnit ani těmi nejmodernějšími prostředky lékařské techniky. Stejně tak svízelná a neúspěšná je pak i následná léčba. Na jejich vzniku se totiž podílí řada faktorů ústících do chronického přetížení možností organismu, stresu, jehož synonymem je i sedavý životní styl, nedostatek aktivní regenerace, případně nadváha. Východiskem z těchto obtíží pak v drtivé většině případů není užívání léků a opakované návštěvy lékařských specialistů, nýbrž právě komplexní psychosomatický přístup objasňující skutečné příčiny obtíží, motivující pacienty k využití vlastních zdrojů a k aktivnímu přístupu v péči o vlastní zdraví.

Hodnocení knihy uživatelů na Heuréka:
Pro:
Velmi přehledná a zajímavá kniha provšechny, kteří mají problémy s bolestmi zad


Lenka
Chtěla jsem knihu nabídnout svému otci a příteli, který trpí se zády, otce výčet úvah o příčinách bolesti odvrátil od chuti si ji přečíst, snad se inspiruje cviky v zadní části knihy. Přítel si ji snad přečte a možná se i zamyslí nad původem svých bolestí, uvidíme, já si z knihy vezmu inspiraci pro cvičení uvolňovacích cviků pro děti.
Pro:
Uvádí nabídku cviků na uvolnění zad a to pro dospělé i pro děti a nabízí pohled na možné příčiny vzniku bolestí, nad kterými se může čtenář zamyslet, případně se jich zkusit vyvarovat.

to RaDu:

PPS: nejčastější problém dnes jsou stresy, hektický uspěchaný život a hlavně se nedostatečně přirozeně hýbeme(u starších osob velmi vhodné SM-cviky 10minut denně, ale nutné nechat se zaškolit od zkušeného cvičitele-viz předch.příspěvky), často chodit (optimální je min.30-60min. denně ve VHODNÉ obuvi (viz předchozí příspěvky). Velmi prospěšné je upravit vhodně spaní (McKenzie váleček na spaní, zdravotní matrace, nespat na břichu ale na boku a zádech), upravit místo kde trávíme v sedě hodně času (vzdálenost monitoru PC či TV, aby to nebylo pohled zešikma ale rovně na obrazovku, McKenzie váleček bederní (na židli nebo do auta), často měnit polohu během sezení, resp.často vstávat a dělat přestávky cca po 45-60min. a jít si třeba pro sklenici vody či co kdo pije...atd atd .možností je více...

Pokud už je problém chronický či nějak "vyhřezlý"...jakmile to bude možné vyhledat fyzioterapeuta a změnit pasivní přístup na aktivní, přemýšlet než udělá člověk nějaké zdvihání břemen (fyzioterapeuti nabízí i tzv.školení "Škola zad"-jak vhodně sedět, zvedat břemena, dokonce ti lepší fyzioterapeuti i vysvětlí jak docílit změny postury (=DRŽENÍ TĚLA) apod. http://knihy.heureka.cz/drzeni-tela-ana ... an-larsen/

Hodně[b:2njv45ef] je to také o oslabených některých svalech a "přilepených" fasciích (povázky) na svaly či kosti - to pak dělá problémy v celém těle, kdy volný pohyb vaziv a svalů vázne, silnější svaly přetahují ty oslabené na jednu stranu, má to vliv nejen na páteř a záda , ale i na vnitřní orgány...navíc TAM KDE JE BOLEST, VŮBEC NEMUSÍ BÝT PŘÍČINA...!
[/b:2njv45ef]
Je [b:2njv45ef]nutné posilovat HLUBOKÉ svalstvo zad a břicha a další v těle, které se NEDÁ posílit běžným cvičením ani posilováním v posilovnách.
Vhodné jsou na to třeba ty SM-cviky, nebo cvičební pomůcka BOSU:[/b:2njv45ef]
http://www.weve-reha.cz/detail.php?id_produkt=432
....ta BOSU original je dost drahá, a mají ji prej v některých fitkách, ale pokud se tam nevětrá je to o ničem...a možná by stačila na doma i levnější varianta, v dobře vyvětrané místnosti doma....:
(levnější a méně kvalitní, možná pro začátečníky dočasně postačující "Bosu") Balanční podložka dome Ball-Dynaso bosa:

Naposledy upravil Anonymous dne čtv led 01, 1970 2:00 am, celkově upraveno 65535

2njv45ef

Valnou většinu dne prosedíme pohodlně rozvaleni na židli, pěkně zhrouceni v sedadle auta, popřípadě na gauči u televize. Někteří z nás jsou takoví experti, že celý jejich den sestává z kombinace všech těchto oblíbených činností a nevmezeřují mezi ně ani žádné jiné. Každý, i laik, snad v tuto chvíli usoudí, že to asi nebude nejzdravější způsob života... A co Vy ostatní, kteří se bijete v hruď, že Vy alespoň do té posilovny zajdete a dáte svému prací zmučenému tělu zabrat? Myslíte, že Vám poděkuje, pokud si sednete na stroj pozkracovaní, ztuhlí a přesně stejným stylem, jak jste vytvarováni do židle, a taháte zátěže bůhví čím (protože ač se třeba snažíte, přetížené svaly stejně přebírají práci těm flákajícím se)? Prospíváte mu? Nemyslím. Jen dále prohlubujete nerovnováhy (dysbalance) svalů, kterých má většina z nás už i tak dost. Co tedy dělat, aby to bylo správně?
Více viz: http://medicina.ronnie.cz/c-3866-senzom ... svaly.html

¨Trocha teorie níkoho (snad) nezabije... - teorie ohledně hlubokého svalstva zad a jinde v těle, hluboce uložené svalstvo, které nelze běžnými způsoby posílit (viz předch.příspěvek) a je oslabené u většiny lidí...(!!!), ...tzv. Hluboký stabilizační systém (HSS)

Dynamická stabilita bederní páteře

Řada prací v oblasti fyzioterapie v posledních letech ukazuje, že pro stabilizaci páteře, zejména pak bederní, jsou rozhodující hluboko uložené trupové svaly (1, 2, 3). Jedná se zejména o m. tranversus abdominis (příčný břišní sval), svaly pánevního dna, bránici a krátké autochtonní zádové svaly jako např. mm. multifidi. Tyto svaly de facto obklopují ze všech stran břišní dutinu, která ve skutečnosti "dutá" není. Její obsah - vnitřní orgány uložené v břiše a pánvi - je uspořádán tak, že tvoří jakýsi kompaktní "polštář ". Bránice pak obepíná tento polštář jako kupole shora, pánevní dno jej podepírá zdola a příčný břišní sval tvoří "široký opasek " rozprostírající se od dolních žeber až k pánvi, který tlačí obsah břišní dutiny vzad proti páteři a tím jí zpředu poskytuje oporu. Uvedené svaly, pro které se užívá název Hluboký stabilizační systém (HSS), fungují společně jako jedna funkční jednotka a dysfunkce jediného z nich znamená vždy dysfunkci celého tohoto systému.

Funkce HSS se uplatňuje jako významný prvek v držení těla (posturální funkce), dynamické stability páteře, je klíčová pro zajištění tzv. posturální baze pohybu a je výrazně provázána s funkcí dechovou (4, 5, 2).

Popis funkce HSS

Bránice je plochý sval oddělující příčně břišní dutinu od dutiny hrudní. Svalové snopce bránice začínají po obvodu dolní části hrudníku na žebrech, dolní části hrudní kosti a prvních dvou (horních) bederních obratlech. Všechny snopce se sbíhají do šlašitého středu, který se při výdechovém postavení bránice nachází relativně vysoko v hrudní dutině v úrovni 4-5 mezižebří, což dává bránici tvar kupole (6).

Při nádechu se svalové snopce bránice koncentricky kontrahují a stahují šlašitý střed dolů do břišní dutiny. Kupole se takto oplošťuje a vyvolává shora tlak na polštář břišních orgánů. Tento tlak se přenáší až do pánevní oblasti. Aby nedošlo k výhřezu pánevních orgánů, kontrahuje se současně s bránicí koncentricky i svalstvo pánevního dna. Bránice a pánevní dno tak tvoří dva jakési písty, které působí proti sobě shora a zdola, čímž roztlačují polštář orgánů břišní dutiny do zbylých směrů - vpřed a do stran, resp. vzad. Zde se uplatňuje funkce příčného břišního svalu, který se aktivuje excentricky a brzdí pohyb obsahu břišní dutiny (OBD) vpřed a do stran (5) - při nádechu se proto zvětšuje obvod pasu.

Tendence k pohybu OBD při nádechu směrem vzad je při většině posturálních situací (poloh) minimální (do zbylých směrů je pohyb OBD snazší). Krátké, hluboko uložené intersegmentální (meziobratlové) svaly páteře nastavují držení jednotlivých obratlů vůči sobě navzájem a za některých posturálních situací jako je leh břichem na lavičce nebo na stehnech (např. při upažování s jednoručními činkami v sedě-předklonu), kdy je mechanicky bráněno posunu OBD vpřed, brzdí tyto svaly při nádechu excentrickým režimem flexi (vyhrbení) bederní páteře vzad.

Dokonalá souhra všech svalů tvořících HSS dovoluje udržet relativně konstantní nitrobřišní tlak v průběhu dýchání. Nitrobřišní tlak je vysoce významnou součástí sil, působících na bederní páteř a uplatňuje se jako řiditelný faktor při tzv. kontrole neutrální zóny. Pozice neutrální zóny je označením pro takové nastavení dvou sousedních obratlů (pohybového segmentu páteře), kdy vektorový součet sil působící na segment = 0. Tato pozice maximálně chrání segment před přetížením (2).

Při zvýšených nárocích na zatížení páteře je proto nutné, aby došlo i k adekvátnímu zvýšení nitrobřišního tlaku. To se děje převážně automaticky - podvědomně tím, že zadržíme dech (např. při mrtvém tahu). Toto zadržení dechu není ničím jiným, než synergickou kontrakcí všech svalů HSS, jejichž aktivita se úměrně intenzitě zátěže rozšíří i do povrchových svalových skupin, a dojde k výraznému zvýšení nitrobřišního tlaku, který více "podepře" páteř zpředu.

Povrchové versus hluboké svaly

Z uvedeného vyplývá, že při oslabení svalů HSS je páteř méně stabilní. Při realizaci pohybu taková situace klade zvýšené nároky na aktivitu povrchových svalů (musí se aktivovat více), které však nemají segmentové uspořádání. Jejich aktivita ovlivňuje delší úseky páteře při nedostatečném zajištění vzájemné pozice obratlů jednoho vůči druhému. To s sebou nese zvýšené riziko vzniku mikrotraumat měkkých tkání v oblasti páteře, výhřezu meziobratlového disku apod.

Není také náhodou, že herniae (kýla) - částečné vyhřeznutí obsahu břišní dutiny skrze břišní stěnu s protržením svaloviny břišní stěny - vzniká při oslabení svalů HSS právě v místech, kde nejsou anatomicky překryty dalšími povrchovými svaly.

Opakovaná pravidelná aktivace povrchových svalů při dysfunkci HSS vede ke zvýšení klidového svalového tonu a hyperaktivitě svalů povrchových a snížení klidového svalového tonu a útlumu svalů hlubokých. Jinými slovy: začátečník "obdařený" dysfunkcí svalů HSS, který bez předchozí úpravy funkce těchto svalů začne cvičit povrchové svaly (břišní a zádové) bude stále více prohlubovat dysbalanci mezi hlubokými a povrchovými svaly, zhoršovat stabilitu bederní páteře a riskovat bolestivé obtíže.

Ve fyzioterapii je též známo, že jakékoli afekce promítající se do funkce páteře jako první vedou ke ztrátě rotace trupu při chůzi, která je pak kompenzována úklony trupu. Stejného výsledku lze dosáhnout posilováním povrchových zádových svalů bez vůči tomu vyvážené aktivace krátkých hlubokých svalů páteře. Tím vzniká svalová dysbalance s hypertonem a hyperaktivitou povrchových svalů a útlumem svalů hlubokých. Typickou kolébavou chůzi kulturisty bez rotace trupu, bez uvolněného pohybu v rameni a lokti můžeme často vidět již od prvních měsíců intenzivního posilování.

Dysfunkce svalů HSS

Svaly HSS mají některé charakteristiky, které vedou k jejich větší funkční fragilitě. Uvádím některé z nich:
Při pohybovém vývoji jedince se tyto svaly zapojují do držení těla mezi 4-6 týdnem po porodu. U více než 1/3 populace dochází k neoptimálnímu uzrání pohybových programů v mozku, které řídí funkci těchto svalů (7). Není-li tento stav během prvních měsíců až jednoho roku života odhalen a adekvátně léčen, dochází k fixaci dysfunkce, která je pak trvalá a velmi špatně ovlivnitelná cvičením (8). Jedním ze znaků této dysfunkce viditelných i v dospělosti může být tzv. diastáza (rozestup) břišních svalů, kdy vidíme mezi oběma provazci přímého břišního svalu hlubokou mezeru. Nádherným příkladem může být sám nynější Mr. Olympia Ronie Coleman.
Správně funkční svaly HSS se aktivují už při pouhé představě pohybu a nastavují tak správné výchozí nastavení páteře a trupu pro následný pohyb (4, 5). Programy v mozku řídící tyto svaly proto citlivě reagují na změny polohy a pohybu. Dlouhodobá monotónní statická zátěž jako např. sezení (v práci, v autě, apod.) nepřináší potřebné podněty a dochází k útlumu aktivity svalů HSS a zvyšování napětí povrchových svalových skupin, které musí jejich výpadek kompenzovat (9).

U každého, kdo má sedavé zaměstnání a jehož jedinou tělesnou aktivitou je posilovací trénink, lze tedy předpokládat riziko rozvoje svalové dysbalance ve smyslu oslabení HSS a hypertonie svalů povrchových. Z toho plyne nutnost aktivace HSS před každým tréninkem již v rámci rozcvičení.

Aktivita svalů HSS závisí na psychickém stavu (2). Faktory jako duševní únava, deprese, nedostatečná koncentrace na trénink, vedou k narušení jejich funkce. Řadu těchto negativních vlivů lze potlačit kvalitním, dostatečně intenzivním rozcvičením, které převede pozornost od starostí všedního dne k tréninku. Je však třeba tuto pozornost udržovat v celém průběhu cvičení.

Literatura:
1 LEWIT, K. Stabilizační systém bederní páteře a pánevní dno. Rehabilitace a fyzikální lékařství, 1999, č. 2, s. 46-48.
2 VACEK, J. Stabilizační systém páteře a jeho význam v rehabilitaci - přednáška. 17. ročník Vojenských fyziatrických dnů. ÚVN Praha, 2. 6. 2000.
3 VAŘEKA, I., DVOŘÁK, R. Posturální model řetězení poruch funkce pohybového systému. Rehabilitace a fyzikální lékařství, 2001, č. 1, s. 33-37.
4 LEWIT, K., HORÁČEK, O. Případ selektivní parézy hlubokého stabilizačního systému jako následek boreliózy. Rehabilitace a fyzikální lékařství, 2003, č. 1, s. 7-8.
5 VÉLE, F. Kineziologie pro klinickou praxi. Praha: Grada Publishing, 1997.
5 ČIHÁK, R. Anatomie 1. Praha: Grada Publisming, 1997.
6 VOJTA, V. Mozkové hybné poruchy v kojeneckém věku. Praha: Grada Publishing, 1993.
7 KOLÁŘ, P. poznámky z přednášek vývojové kineziologie. 2. LF UK Praha, 1998-2002.
8 RAŠEV, E. Posturální funkce motoriky, koordinace - přednáška. FTVS UK Praha, 3. 10. 2001.
9 WALL, P., D., MELZACK, R. Textbook of Pain .3rd ed. Edinburgh: Churchill Livingstone, 1994.
-----------------

PS: je to sice z webu pro bodybuilding, ale pro pochopení jak HSS v těle (ne)pracuje i během chůze a veškerých pohybů, včetně stání a držení těla (postury), to myslím je vypovídající...

HSSP - hluboké stabilizační svaly páteře

Pro udržení těla v gravitačním poli (tedy udržení rovnováhy při působení gravitace) i pro jakýkoli pohyb nejen horními či dolními končetinami potřebujeme zapojit svaly HSSP a zastabilizovat páteř a trup. Ani pouhé polknutí nelze provést bez stabilizace jazyka jeho opřením o patro a bez stabilizační funkce dalších svalů. Chcete hnout jakoukoli částí těla, třeba zvednout či držet břemeno atd.? Pak se Vám v reakci zapojí svaly celého pohybového systému. Že při bicepsovém zdvihu zapojíte jen svaly na ohyb lokte? Dobrá, tak všechny svaly paže, aby se děla jen cílená flexe v lokti a ne např. přídatný pohyb v rameni? Nestačí? Svaly hrudníku, trupu, břicha a zad, abyste se tíhou břemena třeba nepřevážili a neupadli? Ano, i svaly nohou masivně zapojíte. Vězte, že naprosto stejná aktivita probíhá, aniž zvedáte cokoli těžkého (tím si vše pro ozřejmení jen zvýrazníte...). Tělo si prostě jen snaží vytvořit dostatečnou oporu pro provedení daného pohybu bez zbytečného (a nežádoucího) zatížení choulostivých struktur. Co se stane, není-li HSSP funkční a v pořádku...?

Páteř, pánev, hrudník a pletence končetin vytvářejí pomocí stabilizační funkce svalů jakýsi pevný opěrný bod. Zásadní pro správné fungování pohybového systému je spolupráce hlubokých svalů - flexorů a extenzorů (které jsou součástí m. erector trunci) v oblasti krku (hluboké flexory šíje vyrovnávají aktivitu extenzorů šíje a povrchových flexorů jako sternocleidomastoideu a scaleni, podílejí se tím na omezení vzniku hyperlordózy Cp nebo předsunutého držení hlavy), v terénu bederní páteře hlubokých extenzorů a flexorů (souhra mezi bránicí, břišními svaly a pánevním dnem), které stabilizují zvýšením nitrobřišního tlaku bederní páteř z přední strany (aktivují se při jakémkoli statickém zatížení a každém cíleném pohybu horních a dolních končetin). Souhra mezi zmíněnými hlubokými flexory a extenzory (zjednodušeně svaly přední a zadní strany těla) je dána motorickým programem v mozku, který uzrává v průběhu našeho vývoje a formuje také zakřivení naší páteře (ve smyslu lordózy a kyfózy). Již jím je tedy dáno budoucí zatěžování struktur naší páteře, tendence k potížím atd. Nejčastějším problémem v dnešním životě je nedostatečnost zmíněné přední stabilizace páteře (insuficience funkčních břišních svalů a pánevního dna) oproti převažujícím povrchovým extenzorům páteře se zvýšeným svalovým napětím, které pak musí přebírat práci za nefunkční hluboké svaly. Vzniká jakýsi začarovaný kruh, protože tím více hluboké svaly ochabují. Oslabení hlubokého stabilizačního systému svalů vede mimo jiné k většímu zatížení plotének a k jejich možné traumatizaci.

To je část, z krátkého teoretické počtení s pěkným humorným obrázkem , o hlubokém stabilizačním svalstvu a senzomotorice:
http://medicina.ronnie.cz/c-3866-senzom ... svaly.html

to RaDu:

[b:2qmg5edm][i:2qmg5edm]Na posílení hlubokého svalstva těla (těžko dosažitelné při jiných cvicích), lze cvičit doma v dobře vyvětrané místnosti: cviky na VELKÉM MÍČI (= tzv. Fitball ), nebo SM-cviky, nebo na cvičební balanční ("nestabilní") pomůcce s názvem BOSU (více také předchozí příspěvky).
[/i:2qmg5edm][/b:2qmg5edm]
...na rozdíl od SM-cviků (určených k rehabilitaci i prevenci), lze na BOSU cvičit bez zaškolení.... SM-cviky jsou v mnoha ohledech propracovanější a lepší než BOSU, nejlépe obojí kombinovat, pokud máte pohybové potíže, nebo berete vážně jejich prevenci či léčbu

VIDEA...s instruktáží ke cvikům na BOSU :

Naposledy upravil Dracula dne čtv led 01, 1970 2:00 am, celkově upraveno 1

YQ==

O hodně levnější variantou předešlého příspěvku, je místo na BOSU, provádět podobné cviky na balanční podložce - na té co jsem popisoval dříve, co se dá dát nejen na sedák židle, ale i s ní různě cvičit...

DVD CVIČENÍ S BALANČNÍMI POMŮCKAMI:
http://www.weve-reha.cz/detail.php?id_produkt=131
(ale asi tam není Bosu, je to spíš na ty balanční desky menší.., píšou: Balanční plocha „Stability Trainer” :
http://www.weve-reha.cz/detail.php?id_produkt=64
Za cenu okolo 700kč je černá Balanční plocha 44,5x26x7cm, určená pro náročnější uživatele. Měkká nafukovací plocha je naplněna vzduchem, čímž se zvyšuje její nestabilita ve všech směrech. Na jedné její straně se nacházejí zakulacené hroty pro senzomotorickou stimulaci. Zesílené bočnice pak snižují riziko zvrtnutí kotníku během cvičení.

Existují i velmi levné (okolo 200kč) Balanční čočky např. :
http://www.weve-reha.cz/detail.php?id_produkt=46
(Tvrdost a elastičnost čočky SensoBalanceIgel se může přiměřeným nafouknutím jehlovou pumpičkou přizpůsobit)

Spíš než ty čočky, mne zaujal balanční půlbalon CORE BALANCE, ale má průměr (šířku) jen 40cm a výšku 25cm (takové zmenšené Bosu, a za o dost menší cenu než Bosu...) :
http://www.weve-reha.cz/detail.php?id_produkt=434
- ale to už je pak otázka zda nekoupit raději za podobnou cenu už rovnou:

Naposledy upravil Anonymous dne čtv led 01, 1970 2:00 am, celkově upraveno 0

20uo575d

fyzioterapeut Jan Šlechta má na svých stránkách diagnostiku pro laiky:

Laická diagnostika skoliozy

Vyšetřete dítě (platí nejspíš i na dospělého?) svlečeného do půl pasu a dívejte se na ně zezadu když stojí zcela uvolněně a pak v předklonu. Všimněte si jednotlivých charakteristických znaků a odpovězte si na níže uvedené otázky, které Vám mohou napomoci k laické diagnostice skoliózy.

Ve stoje:
Je jedno rameno výše než druhé?
Je jedna lopatka výše než druhá, nebo vyčnívá více než druhá?
Jsou boky symetrické? ( při stoji, když jsou ruce volně spuštěny vedle těla by měla být stejná vzdálenost rukou od boků )
Zdá se, že je pánev na jedné straně výše než na druhé?
Je páteř rovná?

V předklonu:
Je páteř rovná?
Je přítomná jakákoliv asymetrie trupu ?

Díky, muflone, za ten tip na cvičení na bosu. Zrovna jsem si ho pořídil a včera zkoušel. Je to pecka. SM cviky už mne po tolika měsících dost nudí, ale tady na tom se dá parádně vyblbnout. A není to vůbec taková prča, jak to vypadá na různých videích

Na HLUBOKÉ svalstvo, které u mnoha cviků ovládaných uvědomněle mozkem a vůlí, nemá šanci být moc uvolněno a procvičeno…
...jsem si zatím vytipoval KOMBINOVAT kromě SM-cviků, BOSU, a Velký míč (Fitball)… Taky mně nudí když něco dlouho stereotypní...
Chce to kreativitu, vymýšlet si třeba i svoje cviky inspirované videy na youtube..., nebo si pořídit nějakou knihu či DVD...

Kromě cvičebních pomůcek, lze využít i svižnou chůzi, tím že člověk bude (hlavně v létě ) vyhledávat hodně terény, nahoru a dolů kopcovité i jinak nerovné...(napadají mne třeba v zimě i sněžnice s hůlkama, a přes pole do přírody...pěkně nerovné

...obecně by se dalo říci, že vhodné jsou téměř jakékoli balanční pohyby k vyrovnávání nerovnováhy.

Někdo doporučuje i bojová umění, ale to není můj šálek, kdyžuž tak možná taiči nebo chi-kung, jak jsem popisoval dříve (v Číně to denně cvičí v parcích...). Oproti tai či, je chi kung klidnější a vhodnější pro kompenzaci stresů...http://www.taiji.cz/taiji-taichi-pro-dospeli/cchi-kung/
http://www.celostnimedicina.cz/cchi-kun ... DgodqXOoTA

Pro západního člověka je asi jedním z nejdokonaleji vyvinutých cvičebních systémů Pilates (je to syntéza východních a západních přístupů).

Mám sedavé zaměstnání a trpí krční páteř a ramena… PILATES je velice vhodné pro lidi, kteří trpí přetížením svalů v oblasti krku a ramen. Jenže mne nebaví se svíjet na zemi v nějakých cvicích jak je hodně cviků v Pilates (jsou v něm několik směrů a druhů- dle cvičebníhi náčiní a pomůcek)…

Mne zaujali cviky – kombinovaná metoda Pilates cviky dělané na velkém míči(fit ball), nebo Pilates na BOSU (aby se tam zapojily právě i ty hluboké svaly…) :http://aquaaerobic-ov-fm.sweb.cz/ostatni.html

Stačí dát na youtube vyhledat klíčová slova: Pilates on the Fitball , nebo Pilates bosu

PS: pro začátek pro ty se sedavým zaměstnáním: je dobré každých 45 minut vstát a 5 minut posedět a pohopsat v sedě na Velkém baloně (nebo na Bosu), nebo prostě ze začátku jen pár minut stát na Bosu...
(později i se zavřenýma očima nebo nějakými pohyby, dřepy apod. Pozor ale na úrazy - v okolí nic ostrého, nejlépe možnost se něčeho chytit či spadnout do "měkkého" koberce ap.)

(ono s tím vymýšlením svých cviků zrovna u Pilates je to ožehavé - BEZ POROZUMĚNÍ principů Pilates můžou nám pak nějaké cviky i uškodit...!! Cituju odborníka na Pilates:
"Pan Pilates vytvořil repertoár cvičení a to jak na podložce, tak i s různými stroji. Z archivních materiálů se daří jím vytvořených cviků nalézat stále více. Chceme-li být opravdu tvůrčí, je třeba znát nejenom jednotlivé cviky, ale i jejich smysl, účel a provázanost. Na takovýchto základech pak můžeme tvořit. V dnešní době však vidím čím dál více nových cviků a modifikací, které nestaví na pochopení metody, ale na jejím označení za "nebezpečnou". To je veliká škoda, protože se nejedná o tvořivost na základě pochopení ale právě naopak." http://www.aerobicstyl.cz/magazin/clanek/169/ ....takže to chce se seznámit nejprve se základními zásadami metody Pilates, a volit cviky podle svého zdr.potíží a omezení, či potřeb.

[quote="muflon":1sbr5cfm]O hodně levnější variantou předešlého příspěvku, je místo na BOSU, provádět podobné cviky na balanční podložce - na té co jsem popisoval dříve, co se dá dát nejen na sedák židle, ale i s ní různě cvičit...

DVD CVIČENÍ S BALANČNÍMI POMŮCKAMI:
http://www.weve-reha.cz/detail.php?id_produkt=131
(ale asi tam není Bosu, je to spíš na ty balanční desky menší.., píšou: Balanční plocha „Stability Trainer” :
http://www.weve-reha.cz/detail.php?id_produkt=64
Za cenu okolo 700kč je černá Balanční plocha 44,5x26x7cm, určená pro náročnější uživatele. Měkká nafukovací plocha je naplněna vzduchem, čímž se zvyšuje její nestabilita ve všech směrech. Na jedné její straně se nacházejí zakulacené hroty pro senzomotorickou stimulaci. Zesílené bočnice pak snižují riziko zvrtnutí kotníku během cvičení.

Existují i velmi levné (okolo 200kč) Balanční čočky např. :
http://www.weve-reha.cz/detail.php?id_produkt=46
(Tvrdost a elastičnost čočky SensoBalanceIgel se může přiměřeným nafouknutím jehlovou pumpičkou přizpůsobit)

Spíš než ty čočky, mne zaujal balanční půlbalon CORE BALANCE, ale má průměr (šířku) jen 40cm a výšku 25cm (takové zmenšené Bosu, a za o dost menší cenu než Bosu...) :
http://www.weve-reha.cz/detail.php?id_produkt=434
- ale to už je pak otázka zda nekoupit raději za podobnou cenu už rovnou:

Naposledy upravil Anonymous dne čtv led 01, 1970 2:00 am, celkově upraveno 0

1sbr5cfm

Ohledně psychosomaticky působících tzv. BODY & MIND technikách, si lze dohledat na netu docela dost, ale tohoto termínu se módně i dost zneužívá, takže je někdy těžké se vyznat co a proč tam ještě (ne)patří... Tady je přehled zakladních:

(PS: Pokud se dobře naučí člověk dýchat tak Pilates - jinak si podle mne nesprávně prováděným Pilates lze i uškodit !...). Některé se řadí mezi techniky používané na aerobiku....různé formy aerobiku sice přitahují hlavně ženy, ale [i:1i40fbz5][b:1i40fbz5]MUDr.HNízdil,v té knize o bolestech zad říká že AEROBIC nepatří mezi doporučené formy pohybu (žádné švihání tělem ani velké hopsání neprospívá páteři ani kloubům, zvláště na tvrdém povrchu...[/b:1i40fbz5][/i:1i40fbz5]

Jedna z definic z diplomky na netu (Dusíková) :
"Body znamená v překladu tělo a Mind znamená mysl. Vyjadřují různé cvičební styly, relaxační a
očistné techniky, ať většinou je do nich přidaná síla, hudba a tanec, nebo různé cvičební
pomůcky. Cílem těchto programů je cvičit pro rozvoj těla, eliminovat svalové dysbalance a také
odbourávat stres klidnou formou cvičení, vytvarovat si postavu, prodloužit svaly ke štíhlosti,
zpevnit je a také si dokonale odpočinout a relaxovat. Nyní se jen lehce zmíním o některých
stylech, které patří ke cvičebním programům Body and Mind. Podrobnější charakteristiku najdete
v kapitole 1.5.2. Cvičební programy Body and mind, které si víc a víc vyžadují pozornost
klientek navštěvující fitness centra jsou: Body ball, over ball, fit ball, Powerjóga, Flow
powerjóga, dancejóga, Fitbalet, Pilates, Chi – toning, cvičení na balanční podložce Reebo
core, Bosu, Gravidjóga, Balantes a další..."


[b:1i40fbz5][size=150:1i40fbz5]Některé Body and mind cvičební programy[/size:1i40fbz5][/b:1i40fbz5]


1.5.2.1 Ball formy


o [b:1i40fbz5]Body ball[/b:1i40fbz5]

Cvičení na velkých gymnastických míčích. Můžeme jej charakterizovat jako zdravotní, relaxační,
pohybově nenáročné cvičení k získání základní kondice a síly. Také přispívá k odstranění
bolesti páteře a kloubů.


o [b:1i40fbz5]Fit ball (Velký míč)[/b:1i40fbz5]

Jedná se o cvičební lekci, při které se maximálně šetří kloubní systém těla. Důležité je
správné posazení na míči, díky kterému se uvádí do rovnováhy všechny svaly. Lekce jsou vhodné
pro všechny a to bez rozdílu věku, ale i hmotnosti.

o [b:1i40fbz5]Over ball – Balantes[/b:1i40fbz5]

Jedná se o zajímavé a velmi účinné cvičení. V rámci těchto lekcí zatěžujeme ty svaly, které
většinou zahálejí, nejsou trénované, a přesto je tak potřebujeme ke svému zdravému vývoji a
životu. Jedná se o svaly, které zajišťují správné držení těla (TOUFAROVÁ, 2003).



1.5.2.2 Pilates formy

[b:1i40fbz5] Pilates[/b:1i40fbz5]

Zakladatelem této metody byl němec Joseph H. Pilates. Pilatesova metoda je komplexní a
důkladná sestava mentálních a fyzických cviků, jež mohou být průběžně doplňovány. Jejího
pozitivního vlivu a především schopnosti upravit dysbalance, formovat postavu a posilovat
tělesnou zdatnost využívali v minulosti především tanečníci a filmové hvězdy (CRAIG, 2001).
Joseph H. Pilates měl mnoho následovníků, kteří jeho metodu studovali a zdokonalovali na
základě nejmodernějších lékařských poznatků. Postupem času se vyvinuly další možné způsoby
cvičení podle Pilatesovy metody.

o základem je Pilates na podložce
o Pilates na míči
o Pilates na rolleru
o Pilates na MA-rolleru
o Pilates s thera band (cvičení s gumovým pásem)
o Pilates s circle magic (se specielní posilovací obručí)
o Pilates s flexi-barem (specielní původně rehabilitační pomůcka)
o musclelates (posilovací cvičení Pilatesovou metodou)
o jogalates (aplikace Pilatesovy metody na klasické pozice jogy)
o Medical Pilates

Po absolvování základního Pilatesova cvičení na podložce se přechází na cvičení s
originálními náčiními, která umožňují posílení hlubokých svalů zádových, veškerého břišního
svalstva a svalů pánevního dna (http://www.studiopilates.cz/druhy-cviceni-pilates.htm).

(moje Pozn.: [size=150:1i40fbz5]ALE POZOR!!! - Jak je důležité a ošemetné správné dýchání břichem, s nutností posílat dech až do boků a zadní části zad a až do pánve... - překvapilo mne, když mi sdělila jedna známá že její kolega byl v Anglii, jen aby se naučil dobře cvičit Pilates…a celé 3 měsíce se tam na kursu zaměřovali hlavně na správné dýchání…

Takže pokud člověk cvičí nevhodně nějaké cviky – dýcháním nebo způsobem provádění cviků může si neprospět či možná i ublížit, zvlášť pokud nemá dost silné hluboké stabilizační svalstvo těla a jejich oslabení pak přebírá nadměrnou zátěží jiné svlay v těle… (např. známá co pracuje ve fitku cvičí Pilates ale jelikož slabé břicho, bolí ji již bederní svaly a páteř.... riziko je i u SM cviků akorát menší než u Pilates a dá se oproti (správnému) Pilates o dost snadněji naučit…).[/size:1i40fbz5]


1.5.2.3 [b:1i40fbz5]Gyro metoda[/b:1i40fbz5]

Pro mnoho obdivovatelů Pilatesovy metody je gyro metoda dalším krokem pohybového vývoje.
Obě metody jsou založeny na posílení středu těla. Pilates jej nazývá „powerhouse“ nebo „core“
v gyro cvičení je to „seed center“. Většina Pilatesových pohybů je přímočarých a prováděných
v jedné rovině, gyro přidává rotační a spirálovité pohyby a jde také o hlubší využití dýchání,
kdy se dýchání vyvíjí v nástroj, který má v úmyslu uvolnit blokády v těle, stimulovat nervový
systém a zvětšit obecnou vitalitu.
Gyro metoda tvoří širokou paletu krouživých pohybů s důrazem na mobilizaci kloubů spolu
s posílením svalů střední části těla. Zvláštní pozornost je věnována zvětšování flexibility
páteře, uvolnění napětí horní části těla a zlepšení koordinace pohybů. Cvičení je kombinované
se synchronizací dýchacích návyků se zvýšením aerobní a kardiovaskulární stimulace a zlepšením
nervosvalového omlazení.
Gyro cvičení zlepšuje strukturu kostí, podporuje plynulost pohybů a tím umožňuje svalům jejich
prodloužení místo pohybů, které jim přinášejí zkrácení a napětí.
10 účinků gyro cvičení:

1. Mobilizuje páteř a uvolňuje klouby.
2. Vytváří silný střed těla.
3. Uvolňuje napětí v těle.
4. Zvyšuje nervosvalovou stimulaci.
5. Detoxikuje tělo pomocí specifického způsobu dýchání.
6. Snižuje hmotnost.
7. Rozvíjí návyky správného držení těla.
8. Zlepšuje sílu a hustotu kostí.
9. Prodlužuje svaly.
10. Obnovuje přirozenou energii



1.5.2.4 Formy jógy

o [b:1i40fbz5]Power jóga[/b:1i40fbz5]

KREJČÍK (2005) píše o power józe, jako o cvičebním stylu , který se chová k tělu velice
šetrně a stal se součástí doby, často vyhledávaným prostředkem pro trávení volného času. Je
vhodným doplňkem, či řádnou aktivitou pro rovnoměrný rozvoj tělesné, psychické a duchovní
stránky člověka. Power jóga si půjčila jednotlivé pozice z jógy a upravila je za pomocí
různých fyzioterapeutických a strýčinkových metod do koloběhu síly a protažení tak, že celé
tělo je souměrně zatěžováno. Zatíží svaly, posílí je, protáhne. Při tomto druhu zatížení se
postupně učíte dýchat, ovládat, koncentrovat, relaxovat.



o [b:1i40fbz5]Dance jóga[/b:1i40fbz5]

PAVLA ROŽUMBERSKÁ (In: KREJČÍK, 2005) popisuje dance jógu jako spojení power jógy (cvičení
založeného na pravidelném opakování základních jógových pozic) a klasického baletu (tanec
zaměřeného na ladnost pohybu a techniku provedení, a moderní taneční techniky). Je určena
především pro lidi, kteří mají rádi tanec a vyjádření svých pocitů pomocí tance. Základní
pozice power jógy se rozpohybují a přidá se ladnost provedení. Při příjemné hudbě se nechá
tělo mluvit za vás.


o [b:1i40fbz5]Fitness jóga[/b:1i40fbz5]

Je cvičení pro fyzickou a psychickou kondici čerpající prvky z hathajógy. Většina lidí
zařazuje fitness jógu a power jógu pod jeden druh cvičení. Fitness jóga však není silově a
fyzicky tolik náročná, je více spojena s jógovými cvičením a klade větší důraz na dech a
vnitřní koncentraci. (BUZKOVÁ, 2006)

o [b:1i40fbz5]Jógalates[/b:1i40fbz5]

Styl jógy kombinující jógu, power jógu a Pilates jako fitness systém zaměřený převážně na
zpevňování svalového korzetu, zlepšení fyzické a psychické kondice, relaxaci. Jsou využívány
pozice s Pilates, které jsou aplikovány pro zvýšení efektu do systému Power jóga. Pro lepší
uvědomění si, ovládání a posilování centra těla, neboli silového pásu jsou používány malé
overball míčky, které pomáhají a zvyšují efektivitu cvičení. Principem celého cvičení je
zaměření se na zpevnění břišních svalů, které jsou hlavní oporou celého těla, zpevnění a
uvolněné zádových svalů, které jsou často zanedbávány


1.5.2.5 [b:1i40fbz5]Bosu[/b:1i40fbz5]

Jedná se o novinku, kterou si většina z vás oblíbí. Cvičení, která lze provádět na zemi,
se může podobně cvičit i na bosu. A co to vlastně BOSU je? Jedná se o specificky navržené cvičební
nářadí, vypadající jak rozpůlený gymnastický míč. Je určen k dosáhnutí rovnováhy mezi
svalovými systémy posturálních a fázických řetězců rychleji, bezpečněji a kompletněji. Lidé
si mohou vybrat mezi cardio bosu nebo core bosu.


1.5.2.6 [b:1i40fbz5]Chi – tonning[/b:1i40fbz5]

Je charakterizován jako „ cvičení budoucnosti z minulosti “. Slovo CHI znamená energii,
slovo TONNING můžeme přeložit jako zpevnění, posílení. Chi – tonning je kombinací cviků
z jógy, pěti Tibeťanů, pilatesu a strečinku.To znamená, že v této lekci spojujeme cviky na
obnovení, doplnění a zvýšení tělesné i psychické energie se cviky pro zpevnění svalů i těla
celkově. Lekce chi – tonningu vám pomůže zvýšit svalovou sílu a vytrvalost, zlepšit ohebnost a
držení těla i najít tělesnou a duševní rovnováhu (FIT STYLE č. 3, 2007, str. 112 – 113).


1.5.2.8 [b:1i40fbz5]Fit balet[/b:1i40fbz5]

PAVLA ROŽUMBERSKÁ (In: KREJČÍK, 2005) uvádí fit balet jako cvičení, které přispívá
k dobré fyzické a psychické kondici, ladnosti a koordinaci pohybu, a především ke správnému
držení těla. Pohyb je založen na prvcích klasického baletu, ale je zjednodušený a zaměřený na
posílení a protažení celého těla.



1.5.2.9 [b:1i40fbz5]Power zen [/b:1i40fbz5]

Power zen je cvičení pomalého charakteru, které využívá oblíbené pozice z jógy a tai –
či pro zvýšení zatížení celého organismu. Tento sportovní styl vychází ze základního
sportovního tréninku – cvičení na balanční podložce – Reebok core training. Jedná se o
trojrozměrný pohyb ze strany na stranu, zepředu dozadu a rotace. V celém cvičení se dobře
protáhnete a posílíte souměrně svaly celého těla (KREJČÍK, 2005).


1.4.2.11 SM systém – stabilizace a mobilizace páteře

Cvičební metoda, která urychluje léčbu akutních bolestí bederní a krční páteře. Umožňuje
efektivní léčbu výhřezu meziobratlové ploténky a předchází jeho recidivě. Je účinnou součástí
léčby bolesti hlavy a závratí. Dobře ovlivňuje bolest a stabilitu u artrózy kyčelního a
kolenního kloubu. Podporuje dobrou funkci vnitřních a pohlavních orgánů. Optimalizuje funkci
centrálního nervového systému

Naposledy upravil muflon dne čtv led 01, 1970 2:00 am, celkově upraveno 0

rls=cs&

[b:37kihkfj]CVIKY Makko-ho [/b:37kihkfj]

- někteří jej popisují jako možná jednu z nejlepších harmonizačních sestav...
- původem ze starého Japonska, jsou samo o sobě takovou domácí formou Shiatsu

Těchto ŠEST CVIKŮ vám může ukázat, jak jste na tom s energetickým stavem jednotlivých drah. Pokud vám některý cvik působí problémy nebo velkou bolest, znamená to, že energie v dráze je zablokovaná. V takovém případě věnujte těmto pozicím zvýšenou pozornost. Pravidelným cvičením se za krátký čas meridiány protáhnou a aktivují. Buď se věnujte celému systému a cvičte cviky v daném pořadí, nebo se můžete věnovat těm pozicím, které vám činí největší potíže, jednotlivě. Nejlépe v době, kdy je daný orgán a s ním související dráha aktivní.

U každého cviku je nutné vnitřní soustředění. Je důležité soustředit se na jednotlivé dráhy a procítit účinky každého cviku. Toto uvědomění vám pomůže vnímat lépe sebe i okolí a rozvinout smysly.

VIDEA na youtube:

Naposledy upravil muflon dne čtv led 01, 1970 2:00 am, celkově upraveno 0

59709f3133feca698a34e83a55d708e1

Zázračné účinky Taiji (TAI-CHI, taiči) z pohledu fyzioterapeuta

Tai chi (lépe asi taiji) - to je to co cvičí Zora Jandová a miliony Číňanů v parcích , a mnozí lidé po celém světě...třeba i v Praze ve Stromovce...

- celým názvem: Tai Ji Quan (TAI CHI ČCHUAN, píše se také Tchaj-ťi čchüan), dělí se pak ještě na další styly, z nichž nejpoužívanější pro začátečníky je styl Yang a Chen

- Díky zvýšené produkci endorfinů (hormonů blaha) při cvičení Tchaj-ťi, se stáváme šťastnější, je nám zkrátka dobře na světě.

Tchaj-ťi čchüan je dokonalý nástroj sebepoznání a sebekultivace. Navenek trénujeme tělo: svaly, šlachy, kosti a kůži; uvnitř trénujeme energii, dech, mysl, záměr a bdělou pozornost.

Praktikující se otevírá vnímavosti, sebejistotě a klidu. Principem cvičení je „klidné srdce a koncentrovaná mysl“, které dovolují odpočinout nervovému centru a zlepšují funkce vnitřních tělesných orgánů.

Relaxace celého těla, hluboké a přirozené dýchání, jemné, obloukovité či spirálovité pohyby vycházející z pasu a tréninková metoda zaměřená na rozvádění vnitřní síly do končetin – všechny tyto prvky ústí v harmonii vnitřního i vnějšího těla, uvolňují kanály pro proudění energie (ťing-luo).

Tchaj-ťi pracuje s vnitřní energií čchi, která vzniká transformací energie vzduchu, potravy a sexuální energie (ťing), v kotli tělesného a energetického středu v hloubi břicha (spodní tan-tchien). Postupným uvolněním dochází ke zjemnění pohybů, začíná se v nich hromadit síla – pevnost.

Bez nadsázky se dá říci, že Taiji je vyšší školou Qi-gong (Čchi-kung) a vysokou školou pohybu samého, stejně jako všech ostatních pohybových aktivit (chůze, tanec...). Dochází totiž ke kultivaci samotné podstaty pohybu.

Během letitého cvičení dochází k totální přeměně pohybových stereotypů. Taiji Quan je tréninkem vnější a vnitřní rovnováhy. Zlepšuje se tělesná senzomotorika, při Taiji se zapojují i ty nejmenší svaly páteře (autochtonní svaly - nejhlubší vrstva zádových svalů; jde o krátké svaly bohatě prostoupené vazivem, tzv. dynamická ligamenta, jež jsou ve své aktivitě značně autonomní a na vůli nezávislé; zajišťují pohybovou diferenciaci). Právě díky tréninku rovnováhy se prakticky při každém Taiji kroku procvičuje hluboké svalstvo břicha a zad.

Taiji je tedy nejúčinnější - navíc staletími prověřený - trénink hlubokého stabilizačního a posturálního systému jaký znám a který mohu úplně všem - po 12 letech ambulantní praxe fyzioterapeuta a stejných letech cvičení Taiji Quan - vřele doporučit. Úplně všem proto, že Taiji je prevencí a nejvhodnějším pohybovým řešením 100+1 ortopedických problémů a diagnóz. A nejen to...

Taiji Quan je v tomto jedinečný a to do té míry, že ani jakékoliv jiné soubory Qi-gong (vyjma pomalého cvičení Qi-gong v chůzi) neobsahují zmíněný trénink senzomotoriky, hlubokého stabilizačního a posturálního systému i tzv. Jingu (Ťingu), jak bude řečeno dále. Z jednoduchého důvodu - protože statický Qi-gong probíhá obvykle prakticky na místě bez přesunů. Qi-gong netrénuje Jing proto, že není (oproti Taiji) vybudován na teorii jinu a jangu, tedy otvírání a zavírání jednotlivých pozic.

To, co znovu-objevily a s čím pracují mladé pohybové metodiky jako Pilates, cvičení na balančních úsečích (např. Bosu) a gymnastických balonech, Feldenkraisova či Alexandrova metoda, Rolfing, Powerjoga, Terapimaster - Redcord (rehabilitační a sportovní cvičení v závěsu v tzv. uzavřeném kinetickém řetězci) a desítky dalších moderních metodik a technik - to vše naráz a ještě mnohem, mnohem více naleznete a dostanete kdykoliv a kdekoliv, nejlépe v objetí přírody, aniž byste museli navštěvovat zapocenou posilovnu či fitness centrum, při pravidelném cvičení starobylého, staletími prověřeného, levného cvičení Taiji (Tai chi)

Zlepšení rovnováhy a senzomotoriky, jakož i posílení nohou a kostí (účinná prevence a ideální pohybová léčba osteoporózy event. i artrózy) je velice potřebné nejen pro stáří, kdy právě celková mobilita je tím co definitivně rozhoduje o kvalitě "podzimu a zimy" života, ale i u mladších cvičenců a sportovců je účinnou prevencí úrazů a sportovních zranění. Perfektní schopnost pohybové reakce se hodí např. každou zimu na zledovatělém chodníku.

Ani bolavé klouby - kolena, kyčle, kříž... nejsou překážkou a postupným cvičením se stav kloubů zlepšuje, protože velice prospěšným a specifickým Taiji pohybem dostávají klouby svou výživu. Střídavé zatěžování a odlehčování kloubů vytváří efekt pumpy, kdy si klouby samy nasávají difůzí živiny.

Velice prospěšným efektem cvičení Taiji je schopnost hluboce se uvolnit a relaxovat, která souvisí s vědomým spuštěním váhy a čchi dolů, především z oblasti šíje a ramen, což radostně ocení a uvítají zejména kancelářské profese a všichni, kteří nuceně sedí více hodin denně před počítačem atd.

Narozdíl od Qi-gong (Čchi-kung) se v Taiji Quan po letech praktikování objevuje zcela nová pohybová kvalita - tzv. Taiji Jing (Ťing). Taiji Jing (Ťing) si můžeme představit jako velice jemnou biomechanickou vlnu jdoucí od chodidel nahoru celým tělem. Tato vlna je umožněna biomechanickým zřetězením svalů. Při své cestě nahoru tělem dokáže odstranit a zmobilizovat (znovurozpohybovat) případné sebemenší kloubní blokády. Taiji Jing je v sólové sestavě kultivovanou odpovědí těla (přeuspořádáním struktury ve vlně) na gravitaci.

Asi nejmarkantnějším efektem cvičení Taiji Quan je prokazatelné zvýšení energie a neustálý pocit vnitřní radostnosti, který souvisí s tímto zvýšením hladiny energie čchi.

Nesmí vás zmást, že při nejzákladnější výuce sestavy, která trvá jeden školní rok, budete muset zapojit mnohem více úsilí a energie (prakticky každodenní radostné domácí procvičování), než cvičenci pokročilí, kteří již tuto nebo další sestavy znají a již si naplno užívají všeho dobrodiní, které pravidelné cvičení provází nebo je jeho důsledkem..

Nejvíce energie potřebuje letadlo i auto při startu, pak již stačí s minimem energie udržovat letadlo v jeho letu a jen se kochat tou krásou.

Někdy se stane, že si začátečníci udělají zcela mylný názor na Taiji, protože nemají dostatek trpělivosti a odradí je třeba po několika měsících výcviku to, že se stále trénují jen základní dovednosti, principy a nové pohyby či technika a ona energie čchi stále nikde... Nebo mají pocit, že se nějak v tom pohybu zamotávají...

Alespoň trochu objektivní názor na Taiji si opravdu nelze udělat za 1 lekci na kurzu, ani za 10 lekcí. Trvá řadu měsíců nebo i pár let, než se naučíte svůj cvičební materiál, jste schopni s ním pracovat a pak teprve můžete říci: "Ano, cvičil jsem poctivě a pravidelně 2 - 3 roky a jen díky tomu, že jsem to nevzdal (i když jsem to možná chtěl párkrát zabalit, když mi to nešlo) nyní vidím naprosto zřetelný přínos tohoto cvičení.

Ono, mezi námi: 2-3 roky utečou hned... A co jsou 2-3 roky strávené pravidelným cvičením prospěšného Taiji oproti mnohdy desítkám let, kdy si lidé huntují svá těla nesprávným držením těla, nedostatkem specifického pohybu atd... Když si léta nebo desítky let člověk ničí své tělo, nemůže chtít, aby byl za jeden měsíc s Taiji jako nový. Vše je postupná proměna a to, že Taiji dokáže při pravidelném cvičení zlepšovat náš stav ihned po naučení se základním formám a principům, tedy řádově po několika měsících výcviku, je skutečně zázrak sám o sobě.

Tedy dobrá rada pro začátečníky, nebo pro každého, kdo potřebuje v tomto podpořit: vytrvejte alespoň 1 rok v základním výcviku a pak ve druhém roce si kurz zopakujte abyste pochytili i cenné detaily a hlubší pochopení principů, které vám při základním výcviku v té přemíře pohybů či informací možná utekly, nebo na ně ještě nebyla ta správná chvíle.

Jakmile zhruba po 2 - 3 letech dobře zvládnete třeba jen sestavu 24 forem, pak, pokud cvičíte pravidelně nejlépe každý den alespoň 30 minut, si uvědomíte ten ohromný přínos Taiji i to, jak se nenásilně proměnila kvalita vašeho života na všech úrovních.

Pokud vydržíte toto překlenovací období několika měsíců až let nácviku, už nikdy nebudete chtít přestat...

Yang 24 forem

Nejjednodušší sestava pro vstup do Tai Ji Quan je styl Yang 24 forem (začíná se jen několika formami z této sestavy). Tai Ji Quan (TAI CHI ČCHUAN, píše se také Tchaj-ťi čchüan) jenejpraktikovanější a nejznámější sestava na světě. Tato sestava má titul tzv. „čínská národní sestava“, v Číně a po celém světě se cvičí v masovém měřítku. "24" vznikla roku 1956 v Číně a je zjednodušenou verzí tradiční sestavy stylu Yang, které se říká "Pomalá dlouhá forma" (viz sestava YANG 108 forem). Provedení, eventuelně procvičování jednotlivých ("24" a "108" společných) forem ve "24" se prakticky neliší od provedení forem ve "108". Tato snadná, moderní sestava je vhodná pro začátečníky v Taiji Quan, pozitivně působí na lidské zdraví a je nezbytným "slabikářem" základních technik a principů stylu Yang Tai Ji Quan . Zacvičení sestavy trvá kolem 4 - 7 minut, nácvik sestavy začátečníkem v kurzu zabere 1 školní rok, tedy necelých 10 měsíců.
...Sestava je pěkná na pohled, příjemná na zacvičení, je symetrická a vyváženě procvičí celé tělo, rozproudí vnitřní energii a dá odpočinout nervovému systému.

----------------

PS: Hodně se kromě stylu Yang cvičí také styl Chen... (začíná se většinou jednodušším stylem Yang).

Doporučené minimum cvičení doma je 15 minut denně. V případě, že nemáte možnost dopřát si každý den cvičení Tchaj-ťi, vyplatí se další den věnovat praxi dvojnásob pozornosti a času. Doporučeným naprostým minimem je pak 30 minut obden.
...Chvilkové cvičení jedenkrát nebo dvakrát týdně (pokud se sestavu teprve učíte a ještě nejste pokročilí) nepřináší očekávaný efekt, blahodárné účinky Tchaj-ťi se nemohou plně projevit, budete pravděpodobně zklamáni. Jde o to, být k sobě samému štědrý a dopřát si čas k praktikování. Odměnou za každodenní, byť možná jen 15 minutové, praktikování vám bude příliv energie a svěžesti, takže toho po cvičení nakonec stihnete udělat dvojnásob víc, než kdybyste si nezacvičili a pracovali dál neosvěženi.

...Denně nemusíte cvičit všechny dovednosti – zaměřte se především na to, v čem si nejste jistí , hlavně na sestavu nebo její části. Podle času a místa můžete doma procvičovat třeba i jen jeden cvik (formu), protože se říká, že cvičení Tchaj-ťi funguje jako hologram – tj. svoji hodnotu má i jen dílčí část sestavy nebo pouhý jednotlivý cvik.

Pokud přes den potřebujete rychle načerpat energii, proveďte expresní rozcvičku a třeba jen některé prvky z automasáže používané v taiji, postůjte několik minut v postoji Wu-Ji a pomocí dechových cviků rozdmýchejte ve svém centru kotel vnitřní energie čchi.

více O ZDRAVOTNÍCH ÚČINCÍCH TAI CHI (taiji) viz:
http://www.taiji.euweb.cz/ucinky.htm

Přehledná osnova s praktickými odkazy:
http://www.taiji.euweb.cz/osnova.htm

PPS: V Praze je např.taiji academie (http://www.taiji.cz) , lektoři s dlouholetými zkušenostmi ze zahraničí (zde nezačínají stylem Yang, ale stylem Chen). O úvodním kursu stylu Chen říkají: Seznámíte se se základní sestavou navíjení hedvábného vlákna školy rodiny Čchen. Soubor cviků je fyzicky nenáročný a je vhodný i pro méně zdatné cvičence. Naučíte se techniky práce s dechem a svou vnitřní energií. Pro styl rodiny Čchen je charakteristické střídání pomalých a rychlých spirálovitých pohybů.

Úvodní kurs obsahuje:
• umění "navíjení hedvábného vlákna"
• techniky dýchání – wu-ťi kung
• podrobný výklad správného způsobu dýchání
• výklad teorie vedení vnitřní síly v našem těle
• výuka sestavy 13 forem

Historie a rozdíly stylu Yang a Chen:
http://taiji.kvalitne.cz/info/
( Na rozdíly stylů se dá nahlížet jako na různé cesty vedoucí k jednomu cíli.)
Nejstarší formou taiji je Tchaj-ťi - Chen (v českém přepisu Čchen), pocházející ze 17. století. V Chen Tai Ji je oproti mladší a rozšířenější formě Jang (Yang) zřetelnější bojový původ tohoto cvičení, což umožňuje pochopit účel každého jednotlivého pohybu lépe, nežli je tomu u cviků, u nichž žák nedohlíží jejich možnou aplikaci.

Jak Taiji tak i další čínská bojová umění byly v polovině 20. století zviditelněny za účelem reprezentace čínského národa a zdraví. Bojová stránka byla potlačena. Na Principu Taiji není nic bojového, pokud není spojen s bojovými myšlenkami. Následné rozšíření Taiji do celého světa přineslo rozvětvení, zjednodušení a hlavně obrovskou komercializaci tohoto původně velmi složitého bojového systému.

„Pojem „Tai Ji“, tedy „Velký předěl“ v podstatě může znamenat energii. Stejně jako moderní fyzika, vychází i filozofie Tai Ji Quan z předpokladu, že pevná hmota není pravdivý jev. Tyto zdi nejsou skutečné – je to jen čirá a nezničitelná energie.

S příchodem střelných zbraní a zbraní hromadného ničení ztratilo umění boje muže proti muži velmi mnoho na svém strategickém významu a bylo odtajněno. Do popředí vystoupil zdravotní aspekt cvičení - věc, která v dobách bojové slávy tai chi byla přijímána pouze jako příjemný vedlejší efekt.

Z kategorie vnitřních bojových systémů; slovo vnitřní odkazuje k využití vnitřní, jemné, životní energie chi, v kontrastu k vnějším bojovým systémům, které kultivují a užívají vnější tělesnou sílu. Příkladem těch prvních - kromě tai chi - jsou aikidó a nei-ťia; příkladem těch druhých (používajících hlavně vnější sílu) jsou např. karate, tae-kwon-do nebo některé školy kung-fu (název nešťastný, ale v našich krajích zavedený; zůstaňme při něm. Správnější by bylo čchüan-fa (quanfa) neboli „cesta pěsti“, kterou Japonci nazývají kempó).
Slovo kung-fu jak se v různých významech používalo, neznamenalo hlavně bojové umění
(Správně se slovo "kung-fu" (gongfu) překládá jako dovednost získaná dlouhou a namáhavou prací. Je možné jej použít v souvislosti s libovolným řemeslem ...)
Mluvme tedy o taijiquan, tchaj-ťi-čchuan, nebo, jak se často zkráceně říká i píše, tai chi, taiči, ve kterém je velmi zapotřebí takové "dovednosti získané dlouhou a namáhavou prací"...(užitek, z něj však po čase má každý kdo vytrvale aspoň něco dělá - narozdíl od peciválů u televize a PC...).

Pozn:
Dalo by se nejspíš říct, že nejrozšířenější jsou styly Yang a Chen, existují ale i další styly (např. styl Wu, Hao (Wu/Hao) a styl Sun). Styl Yang je "pomalejší" a "vláčnější", zatímco u stylu Chen jsou propojené vyváženě jak pomalé tak i prudší pohyby a styl Chen díky obsahu těchto "akčnějších" pohybů jasněji ukazuje na původ a i dnešní možnost využití k bojovému umění sebeobrany. Přesto oba styly jsou dnes využívány v širokém měřítku hlavně pro udržení a znovunabití fyzického zdraví a duševní vyrovnanosti. Bojovým uměním se taiji stává až v okamžiku uplatnění a propojení s bojovými myšlenkami (např.Podstata bojového umění Taiji stylu Yang spočívá v propojení Principu Taiji s šaolinskými bojovými myšlenkami.... )

Pojďme si říct pár zásad stylu Yang a pak i stylu Chen (mnohé z nich jsou společné).
---

Hlavní rysy tradičního stylu Yang taiji (taichi) a jeho zdravotní úloha:

1. Nenáročné, pomalé, měkké pozice, je možné provádět ve vysokých nebo nízkých postojích. Každý dle vlastních možností, kondice.

2. Používáme sílu soustředění a svaly zůstavají uvolněné, tělo následuje mysl. Celé tělo i mysl jsou uvolněné a soustředěné, srdce a duch těla jsou klidné.

3. V pohybu hledat klid.

4. Tělesně oslabení, mohou pozvednout schopnosti svého těla, zlepšit svoji kondici. Cvičení vyrovnává tok energie a krve, udržuje v rovnováze protikladné síly yin yang. Duševní i těžká manualní práce nebo fyzicky náročný sport dlouhodobě přetěžují nervovou soustavu, vnitřní orgány i svaly a způsobují jejich předčasné stárnutí. Cvičení pomáhá nalézt úlevu a odstraňuje předčasné stárnutí a pocit vyčerpanosti.

5.
6. Cvičení taiji quan a jeho pohyby vedené po kruhu dokaží najednou rozhýbat každý sval, šlachu i kloub v těle.

7. Taiji Quan používá procvičování pozic k tréninku taiji, dlouhodobé procvičování tradičního stylu yangshi taiji quan vede k jeho porozumění a pochopení skrytých významů taiji.


Zákonitostí taoismu je přirozenost.

I. Taiji Quan je tzv. vnitřní - měkký styl. Procvičování formy znamená procvičování vnitřní energie - čchi. Lze říci, že to je zdraví prospěšný pohybový čchi-kung.

II. Dnešní pojetí Taiji Quan, lze rozdělit na:
1) fyzické cvičení Taiji Quan: jedná se o prosté procvičování pohybů formy, vnější způsob. Tento způsob se ničím zásadním neliší od vnějších stylů, snad jen tím že se provádí pomalu. Je to aktivní způsob tréninku.
2) duševní cvičení Taiji Quan: srdce a mysl velí tělu jako dirigent orchestru. Celé tělo se chová jako jeden celek. Končetiny vykonávají přirozené pohyby - stoupají, klesají, otáčejí se, pohybují se dopředu a dozadu. Jedná se o pasivní způsob tréninku.
Dá se říci, že Tchaj-ťi trénuje člověka, nikoli že člověk trénuje formu. Teprve opravdový dlouhodobý trénink vede k pomalému odstranění vnější síly a umožní volný tok vnitřní energie v meridiánech. Jen tak lze dosáhnout opravdového vnitřního umění Tchaj-ťi.

III. Taiji Quan je vnitřní síla tchaj-ťi. Roste jen na základě opravdového dlouhotrvajícího tréninku Taiji Quan. S každou úrovní se plynule mění způsoby tréninku.

Pohyb vedeme tak, aby celá sestava nebyla posloupností jednotlivých pohybů, ale jediným pohybem od začátku do konce.

Pohyb se odehrává jakoby celé tělo bylo zavěšené v husté tekutině. Pokročilého cvičícího skutečně provází pocit, že se jeho tělo pohybuje jakoby pod vodou a že voda jeho pohybu klade přirozený hydrodynamický odpor.

Pohyb vedeme tak, abychom v kterémkoli jeho bodě byli schopni zastavit beze ztráty rovnováhy.

Pomalé vedení pohybu spolu s bdělou pozorností nám umožní uvědomit si místa, kde pohyb ztrácí hladkost - místa bloků v našem těle. Přivedením těchto bloků do vědomí je můžeme léčit a odstranit.


Pracuje se se systémem vlastností pěti symbolických zvířat. Jsou to: had, drak, tygr, leopard a jeřáb. Jejich přínos spočívá v tom, že každé z nich ztělesňuje a tím našemu vědomí zpřístupňuje určité aspekty pohybu našeho těla.
(Hlubší porozumění je možné pouze skrze praxi: naše vlastní tělo a jeho cítění nám přinese ty nejlepší odpovědi.)

Pokud se podaří výše uvedené, tj. setrvání bdělé pozornosti u všech aspektů pěti zvířat a provedení sestavy od začátku do konce jako jediný pohyb na hranici jeho hladkosti, dostaví se jedinečný zážitek: pocit lehkosti, volnosti, bezdůvodné radosti a bezprostředního bytí. A to je ona droga, o které byla na začátku řeč: cvičení tai chi vyvolává návyk a dokonce může způsobit dlouhověkost. Všichni, kteří tomuto krásnému cvičení propadli, vám o tom rádi řeknou.

---------------


PRINCIPY TAICHI
(= nejužitečnější výpisky z knihy "Nic vám netajím")

Pozn. k textu: lze cvičit taichi i bez jakýchkoli zbraní nebo pomůcek (vějíř ap.), a také bez cvičení ve dvojici (prostě sám doma..., nebo společně s druhými třeba v parku či v přírodě... )

UVOLNĚNÍ, MĚKKOST

Nejdůležitějším principem Tchaj-ťi-čchüan je uvolnění. Celé tělo musí být uvolněné a otevřené, aby jím mohlo čchi (vitální energie) bez překážek proudit. To je principem tchaj-ťi jako cvičení pro zdraví i jako systému sebeobrany.

Být uvolnění neznamená být ochablý, ale zahrnuje určitý druh energie či síly. Začátečník se především musí zbavit napětí a tvrdé síly. Na tomto základě pak začne studovat rozdíl mezi ochablostí, která je bez života, a uvolněností kočky, která je zároveň čilá a pozorná.

Po úvodním období „opouštění napětí“ se žák začne setkávat se silou, která provází „uvolnění“. Při cvičení tuej-šou (pozn. cvičení ve dvojici) by se měl začátečník koncentrovat na vyprázdnění od jakéhokoli odporu a tvrdé síly. Postupně se bude stávat „měkčím“ a uvolněnějším a začne cítit a uvědomovat si své čchi. Po nějakém čase pochopí, že být uvolněný neznamená být jako puding, ale spíše, jak říkal profesor, jako chomáč bavlny, který čím víc je stlačený, tím je pevnější. Dokonce ani vystřelená kulka bavlnou neprojde, protože ji pohltí síla její měkkosti.



POZVOLNOST, TRPĚLIVOST

Dalším důležitým termínem je postupnost, pozvolnost. Pochopení principů tchaj-ťi můžete dojít jedině tehdy, jestliže vytrváte v jejich praktikování. Nelze to nijak přiblížit nebo urychlit. Je třeba být trpělivý, protože vývoj a mistrovství nikomu nespadnou jen tak do klína.

Objevuje se paradox – nespěchej a usilovně pracuj. Ve formě a tuej-šou se musíme vzdát napětí a tvrdé síly a otevřít všechny cesty proudění čchi. Pozvolna, jen pozvolna.

Naše společnost příliš věří v rychlá a snadná řešení: bolí tě hlava – vezmi si aspirin, máš nějaké nepříjemné pocity – napij se alkoholu, máš problémy v manželství – vyřeší je rozvod. Taková rychlá řešení mají celou řadu vedlejších důsledků, ale nejhorší je, že se neptáme, co leží za bolestmi hlavy, citovými problémy nebo rozpadem manželství. Alkohol, drogy i jiné návyky nám jen pomáhají utíkat sami před sebou.

Profesor přirovnával kung-fu v tchaj-ťi ke stavění věže z papíru. Každý den položíme jeden list – výška se změní jen nepatrně, ale přidáváme-li jeden list den po dni, a to roky nebo i desetiletí, naroste věž do obrovských rozměrů.

Jednou ráno dal profesor hádanku: „Abychom mohli ocenit, co je na určité věci dobré, je nutné, abychom porozuměli, co na ní dobrého není. Takže – co není dobré na tchaj-ťi-čchüan?“ Všichni byli naprosto zmatení. Tchaj-ťi je odporně dokonalé – je skvělé pro zdraví, dokáže vyléčit nemoci, je zdrojem dlouhověkosti, je to výborný systém sebeobrany, uvolňuje od hlavy až k patě. Nikdo nedokázal odpovědět. „Na tchaj-ťi není dobré, že je tak těžké se mu naučit. Dosáhnout v něm dokonalosti,“ řekl profesor. (Wolfe 1999, s.57)



DUCH HOSTA, ZDVOŘILOST

Člověk s rozvinutým smyslem pro kche-čchi je dobře připravený pro cvičení Tchaj-ťi-šchüan. Znak „kche“ se překládá jako „host“ a „čchi“, které je podstatou a jádrem tchaj-ťi, jako – dech, vzduch, duch, síla, energie apod. Kche-čchi je tedy „duch hosta“ (nebo „zdvořilost“).

Všichni jsme hosté. Představa, že vlastníme a ovládáme tento svět, je rozšířenou, ale destruktivní iluzí „civilizovaného“ člověka. Co znamená být hostem na zemi? – Pociťovat vděčnost a těšit se z toho krásného domu. Být plný úcty ke všemu, čeho nejsme pány, ale ani sluhy. A také pocit jistoty, že naše přítomnost ve světě je vítána a že v něm máme své místo.

Rovněž v tuej-šou (cvičení ve dvojici) by měl být náš postoj „duchem hosta“. Neměli bychom se snažit bojovat, porazit nebo ovládat partnera. Profesor říkával, že jestliže je naším záměrem někoho vyhodit z pozice nebo nedovolit, aby z ní někdo vyhodil nás – pak to, co cvičíme, už není tchaj-ťi. Správně máme nechat partnera jít svou cestou. Vyprázdnit se, umožnit jeho síle nerušeně probíhat a jen velice jemně následovat její směr. Bez vlastních nároků, pozorně a ohleduplně. Jako host. (Wolfe 1999, s.32)

Pýcha a arogance má svůj původ v pocitech nejistoty a méněcennosti, kdy si člověk buduje jakýsi krunýř. Když však člověk dokáže odhodit brnění a naučí se přijímat své skutečné já, získá pro svůj růst, tvořivost a schopnost milovat mnohem více energie.

V tuej-šou by měl být člověk poddajný a vděčný svému partnerovi (vždy by měl po cvičení poděkovat). Uvědomit si a rozpouštět své bloky a napětí, a ne zvítězit v souboji: to je smyslem a podstatnou tuej-šou.



CVIČENÍ VE DVOJICI – TUEJ-ŠOU

Tuej-šou (angl. pushing hands) – tlačící či odstrkující ruce. Jde o cvičení ve dvojicích, založené na principu střídání jin a jang, pasivity a aktivity. Partneři stojí mírně nakročení proti sobě, přenášejí váhu z přední nohy na zadní a lehce se dotýkají rukama. Žák se učí vycítit pohyby partnera a zareagovat na jeho napětí a bloky některým z osmi základních typů pohybu, aby ho vychýlil z rovnováhy. (Wolfe 1999, s.22) Pozor, ale o skutečný boj jde ve formě, ne v tuej-šou.

FORMY

Formy jsou přesně stanovený sled pohybů, které mají (kromě duchovních a zdravotních účinků) možnost naučit se aplikovat umění tchaj-ťi v boji (pozn.: to platí více u taichi stylu Chen než u stylu Yang). Praktikování forem je pak vlastně boj s neviditelným protivníkem. Ke cvičení forem bez protivníka se v historii přistoupilo, neboť při kontaktním cvičení docházelo ke zbytečným zraněním. Tuej-šou (cviky ve dvojicích) nebezpečné není, neboť je založené na trénování senzitivity, není útočné.

Vždy když cvičíš formu, mysli na tuej-šou. Když cvičíš tuej-šou, vzpomínej na formu.

ČCHI

V tchaj-ťi se učíme uvolnit, abychom otevřeli cesty proudění čchi (životní síla). „Čchi, které proudí vaším tělem, je totéž čchi, které pohybuje hvězdami po nebeské klenbě.“ Čchi souvisí s krevním oběhem, ale je rovněž energií myšlenek a ducha. Napětí a tvrdá, ztuhlá síla brání proudění čchi naším tělem. Lpíme na věcech, a tím vytváříme napětí a překážky duchu. (Wolfe 1999, s.35)



TŘI POKLADY (důležité části těla)

1. HLAVA

Představte si, že jste z nebe zavěšeni na vlasci, připevněném ve středu vaší hlavy nebo že vaše hlava tlačí vzhůru proti stropu. Profesor tvrdil, že můžete cvičit třeba třicet let, ale pokud nebudete věnovat pozornost zavěšení hlavy, vaše snažení nebude k ničemu.

To je důležité kvůli páteři. Jestliže hlava směřuje vzhůru – je zavěšená z nebe – páteř je v dokonale vzpřímené pozici a mezi obratli nedochází k nežádoucím stlačením a blokům. V taoistické fyziologii se páteř nazývá „pilířem nebes“ a jsou s ní spojeny všechny nervy a vnitřní orgány. (pozn.: každý fyzioterapeut dnes ví, že problémy s páteří mají vliv na vnitřní orgány a nervová zakončení).

Je-li páteř zcela vzpřímená, ale zároveň uvolněná, tedy ne tuhá a rovná podle pravítka, může čchi vstoupit páteří vzhůru až k samému vrcholku hlavy. Tento pohyb čchi je součástí nejvyšší transcendentální úrovně tchaj-ťi-čchüan, která se popisuje jako „osvícení“. (Wolfe 1999, s.62)

2. CHODIDLA

Bublající pramen – akupunkt.bod ledviny na chodidle, na průsečíku podélné a příčné klenby. Je to bod umístěný ve středu chodidla pod polštářky na jeho přední části. Žák by si měl představovat, že jeho váha prochází právě tímto místem do země. Po době pravidelného cvičení začne žák pociťovat vnitřní energii, jak prýští ze země a proniká tímto bodem do jeho těla. Porozumění vede k jednotě se zemí. „Pokud není chodidlo v dobrém kontaktu se zemí, nemohou se vytvářet kořeny“ „Jak se bude umění prohlubovat, budou i kořeny pronikat hlouběji, až budou dlouhé i několik stop.“

Kořeny umožňují cvičícímu podvolit se protivníkově síle a nechat jí projít, aniž by ho ohrozila. Podobně jako se chová palma uprostřed zuřícího hurikánu: kmen je pružný a ohebný, zatímco kořeny jsou pevně vrostlé do země, takže se vítr nemá o co opřít nebo čeho zachytit a nemůže ji strhnout s sebou.

Stání v pozicích. Snažíme se, aby střed chodidel, bez jakékoli vnější pomoci či usilování, přilnul k zemi. Cvičení zakořeňování je výchozím bodem pro dosažení úplného kung-fu „sjednocení se zemí“. (Wolfe 1999, s.39)

3. STŘED

Tan-tien – pole elixíru. Tento bod se nachází přibližně 2cm pod pupíkem uvnitř těla, asi v 3/7 vzdálenosti od povrchu břicha k zádům. Zde se rodí a shromažďuje čchi a odtud se rozlévá do ostatních částí těla a do kostí: tělo se naplní „duchem“ čchi a stane se odolnějším vůči úderům a mnoha nemocem. Aby žák rozvíjel tento poklad, musí přimět čchi a mysl srdce, aby se vzájemně udržovaly v tan-tienu. Čchci se překládá jako dech, vzduch, krev, energie. Mysl srdce je to, co jsme zvyklí nazývat levou hemisférou (intuitivní mysl). (pozn.: nevím zda to není překlep, řekl bych že je myšlena spíše pravá hemisféra, kterou narozdíl od levé většina lidí používá o dost méně...).



JEDNOTLIVÉ POKYNY

Dech – s nádechem do břicha, oblast tan-tien. Dech určuje rychlost pohybu, vede jej.

Vodící noha – vždy si jednu vybrat, dokud toho nejsme schopni, aspoň si to představovat. Zakořenit.

Kolena – vždy směřují ven, při otáčení pánví se pohybují pouze dopředu či dozadu, nepropadají. Kolena směřují zpravidla stejným směrem jako ukazováčky a špičky nohou. Koleno nepřesahuje přes špičku.

Páteř – vyrovnaná, kostrč má tendenci vědomě směřovat dolů, hlava vzhůru (jako by byla zavěšena za temeno) – celý trup s hlavou tvoří jeden blok. Otáčíme se v oblasti pánve, třísla otevíráme, zavíráme.

Ruce – uvolněné, jejich pohyb dán pohybem nohou a pánve. Oblast jejich pohybu vymezena postavením nohou (nikdy nepřesahují vně) a středem. Pohyb vychází zezdola, od nohou, postupuje dále od ramen až ke špičkám prstů. Nepoužívat sílu svalů rukou. Ruce jsou natažené, ale nikoliv propnuté - tvoří část kruhu. Důležitý je neustálý rotační pohyb i kolem osy ruky (tzv. vnitřní rotace) - neustále navíjí, jinak energie nebude dobře probíhat.

Střídání jin a jang – napětí střídá uvolnění (metafora luku), ruce i nohy střídají pozice otevření a zavření, kombinace vnitřní a vnější rotace. Různá rychlost – výdech může být rychlejší, fáze úderu.

Zdroje:
http://taiji.kvalitne.cz/info/
Lowenthal, Wolfe 1999. Nic vám netajím. Profesor Čeng Man-Čching a jeho Tchaj-ťi Čchüan. Praha: Argo.


--------------------
PS: jak už bylo řečeno, taiji je "vysoká škola" pohybu (včetně chůze...!!), takže některé principy se může snažit (otázka je s jakým výsledkem) uplatnit KAŽDÝ kdo chce zdokonalit svůj pohyb na matičce Zemi...
(další méně dokonalou ale postačující možností je např. absolvovat kurs Feldenkreisovy metody nebo Alexanderovy techniky, nebo alespoň cvičit některé jednoduché cviky některých dříve popsaných Body & Mind technik ).

V průběhu více než čtyřtisícileté historie vzniklo na obrovském území Číny velké množství různých tělesných, duševních a duchovních cvičení. Většinou byla motivována snahou o zachování, prodloužení a zkvalitnění života. Cvičení, která přetrvala dlouhé věky a prokázala tak svoji opodstatněnost, jsou v Číně stále populární. V současnosti patří k nejznámějším a nejrozšířenějším systémům Tai Ji Quan a Qi-gong.

Výhodou Tai Ji Quan je nejen jeho působení na zdraví, ale i to, že si v něm každý může najít, co mu vyhovuje, co ho zajímá, každý se může soustředit na své cíle, které chce cvičením Tai Ji dosáhnout.

Tai Ji Quan je možné cvičit prakticky kdekoliv a v jakémkoliv volném oděvu a běžné pohodlné obuvi. Vystačíte s prostorem několika málo metrů čtverečních kolem sebe, dá se však cvičit prakticky i namístě.

Kdo nemá trpělivost na taichi, nebo ho nebaví cvičit s cvičebními pomůckami, může zkusit třeba:

Cviky - Novpoklony dědka kořenáře (Břetislava Nového) :

Obrázky + návod:
http://www.dedekkorenar.cz/clanky/teles ... robne.html

"...Novpoklony jsou zkratkou slov Nový a poklony proto, aby se odlišily od jakýchkoliv jiných poklon. Každý, kdo je pravidelně cvičí, se během kvartálu dostává do stádia téměř notorického zdraví. A s našimi čaji navíc je vlastně úplně nevhodný pro zdravotní experimenty. Jako jeho odpovědný pozůstalý ho musíte umlátit. Ovšem, necvičíte-li 4×denně 28 novpoklon vy, stane se asi pozůstalým on.
Novpoklony se cvičí ráno, dopoledne, odpoledne a v podvečer. Cvičí se v násobcích sedmičky; zprvu menší počet, postupně se přidává: 7, 14, 21, 28, 35 až 49. Cvičí se jich tolik, na kolik se právě hmotně i duchovně cítíte, není nezbytné dodržovat striktní počet."

Pak má ještě Univerzální zmlazovací cvičení No-či:
http://www.dedekkorenar.cz/clanky/teles ... no-ci.html