Co kdo děláte se zbytkem sebraných "nečistot" z přepuštěného másla ?
(příbuzní nedodržují zásady zdravé stravy, a smaží ostošest, tak zvažuju jim to dát na smažení... )
------------
jinde na netu čtu:
- ghí je vhodné k uchování na delší dobu než normální máslo a dochází u ghí ke zvýšení jeho teplotní odolnosti
- Jeho umírněné množství údajně povzbuzuje trávení více než ostatní oleje. Je schopno také podpořit imunitní systém (Ojas v Ayurveda). Je také velmi chutný a bez vedlejších účinků prostého (neupraveného) másla. Pokud odstraníme z másla vlhkost nemusíme je ani skladovat v lednici.
- lépe skladovat v lednici. Pokud se rozhodnete jinak, nevadí, i tak máslo
vydrží roky. Na Východě se říká, že čím je ghí starší, tím je léčivější.
- máslo takto zbavené mléčné látky
nežlukne.
Vydrží měsíce i když jej nedáme do lednice. Jde o tuk oříškové vůně, který se při vysokých teplotách nepřepaluje. Je tudíž vhodný nejen na smažení, ale lahodné jsou z něho i polévky, omáčky a sladké pečivo. Dodá jídlu krásnou vůni a jemnost. Ghí je elixír na dlouhověkost. Regeneruje organismus, chrání nervové tkáně, podporuje imunitu, čistí naše energetické kanály, posiluje mozek, a odstraňuje z těla jedy.
- Kršna doporučuje zbylou pěnu a kousky čehosi uschovat a použít do polévek či buchet. (v Kršnově vegetariánské kuchařce od Adirádžy dásy (The Bhaktivedanta Book Trust).
- té sebrané pěně a čemusi se říká šmolc, podle jiných se tomu "blátu" z přepuštěného másla se říkalo (nářečně v Čechách, nikoliv podle Wiki) rantaš
http://en.wikipedia.org/wiki/Schmaltz- Ghee je v originále výrobek z buvolího mléka a pravověrný Ind by se ofrňoval nad naším máslem - na ghee totiž berou máslo, které bylo vyrobeno ne naši cestou přes smetanu, ale přes dahi jogurt - v postupu zahřívají na 90 st. pro vypaření vody, ale nakonec ještě přikouří na 120 st. pro karamelizaci a změnu chuti….
- se dřív přepuštěnému máslu říkalo máslo, čerstvému pak „putra“. Dnes mu prý profesionální kuchaři říkají klarifikované máslo. Přepuštěné máslo je jasný český název, dříve se mu také říkávalo „šmolc“ (nebo „šmalc“) a pochází to z německého „Butterschmalz“, což si lze koupit v každém německém supermarketu – velkou kulatou vaničku
- hodně záleží na kvalitě vstupního másla (v zahraničí bývá o dost méně syrovátky, než si dovolí prodávat u nás
, dle některých je u nás výtěžnost: z 500g hnusu mám 307g lahody....
- Používá se ke zjemnění chuti. Činí pokrmy stravitelnými, posiluje jejich chuť a při dušení zachovává vitamíny potravin. Posiluje zrak a ochlazuje přemírný žár (může se použít na ošetření popálenin kůže). Je přirozeným lapačem radikálů a tak ochraňuje buňky. Ghí obsahuje vitamíny A, E, niacin a minerály sodík, draslík, vápník, fosfor, hořčík a železo
-
Jednodušší výrobní postup – máslo rozpustit, sundat z plamene a v téže nádobě nechat ztuhnout. Do tukového „škraloupu“ udělat díru, vylít spodní vrstvu (voda a mléčné zbytky), škraloup přehodit do čisté nádoby, rozpustit, sebrat zbytek pěny, nechat odpařit zbytek vody. Postup je z praxe farmářky, co zpracovává den co den celou dávku nadojeného mléka od jedné domácí kravičky.
- Ještě jedna metoda na přepouštění másla – bez filtrace hadříkem (kdo neumí anglicky, pochopí z fotek):
http://www.cookingforengineers.com/arti ... -Butter-IIMožno dál modifikovat rozpuštěním másla rovnou v pytlíku ve vodní lázni – odpadne umaštěný kastrol a bryndání másla při přelévání
(i když ne každý by asi viděl igelit jako ideální, kde je možnost přenosu chem.látek při tepelném zacházení...)