Co kdo děláte se zbytkem sebraných "nečistot" z přepuštěného másla ?
(příbuzní nedodržují zásady zdravé stravy, a smaží ostošest, tak zvažuju jim to dát na smažení... )
------------
jinde na netu čtu:
- ghí je vhodné k uchování na delší dobu než normální máslo a dochází u ghí ke zvýšení jeho teplotní odolnosti
- Jeho umírněné množství údajně povzbuzuje trávení více než ostatní oleje. Je schopno také podpořit imunitní systém (Ojas v Ayurveda). Je také velmi chutný a bez vedlejších účinků prostého (neupraveného) másla. Pokud odstraníme z másla vlhkost nemusíme je ani skladovat v lednici.
- lépe skladovat v lednici. Pokud se rozhodnete jinak, nevadí, i tak máslo
vydrží roky. Na Východě se říká, že čím je ghí starší, tím je léčivější.
- máslo takto zbavené mléčné látky
nežlukne.
Vydrží měsíce i když jej nedáme do lednice. Jde o tuk oříškové vůně, který se při vysokých teplotách nepřepaluje. Je tudíž vhodný nejen na smažení, ale lahodné jsou z něho i polévky, omáčky a sladké pečivo. Dodá jídlu krásnou vůni a jemnost. Ghí je elixír na dlouhověkost. Regeneruje organismus, chrání nervové tkáně, podporuje imunitu, čistí naše energetické kanály, posiluje mozek, a odstraňuje z těla jedy.
- Kršna doporučuje zbylou pěnu a kousky čehosi uschovat a použít do polévek či buchet. (v Kršnově vegetariánské kuchařce od Adirádžy dásy (The Bhaktivedanta Book Trust).
- té sebrané pěně a čemusi se říká šmolc, podle jiných se tomu "blátu" z přepuštěného másla se říkalo (nářečně v Čechách, nikoliv podle Wiki) rantaš
http://en.wikipedia.org/wiki/Schmaltz- Ghee je v originále výrobek z buvolího mléka a pravověrný Ind by se ofrňoval nad naším máslem - na ghee totiž berou máslo, které bylo vyrobeno ne naši cestou přes smetanu, ale přes dahi jogurt - v postupu zahřívají na 90 st. pro vypaření vody, ale nakonec ještě přikouří na 120 st. pro karamelizaci a změnu chuti….
- se dřív přepuštěnému máslu říkalo máslo, čerstvému pak „putra“. Dnes mu prý profesionální kuchaři říkají klarifikované máslo. Přepuštěné máslo je jasný český název, dříve se mu také říkávalo „šmolc“ (nebo „šmalc“) a pochází to z německého „Butterschmalz“, což si lze koupit v každém německém supermarketu – velkou kulatou vaničku
- hodně záleží na kvalitě vstupního másla (v zahraničí bývá o dost méně syrovátky, než si dovolí prodávat u nás
, dle některých je u nás výtěžnost: z 500g hnusu mám 307g lahody....
- Používá se ke zjemnění chuti. Činí pokrmy stravitelnými, posiluje jejich chuť a při dušení zachovává vitamíny potravin. Posiluje zrak a ochlazuje přemírný žár (může se použít na ošetření popálenin kůže). Je přirozeným lapačem radikálů a tak ochraňuje buňky. Ghí obsahuje vitamíny A, E, niacin a minerály sodík, draslík, vápník, fosfor, hořčík a železo
-
Jednodušší výrobní postup – máslo rozpustit, sundat z plamene a v téže nádobě nechat ztuhnout. Do tukového „škraloupu“ udělat díru, vylít spodní vrstvu (voda a mléčné zbytky), škraloup přehodit do čisté nádoby, rozpustit, sebrat zbytek pěny, nechat odpařit zbytek vody. Postup je z praxe farmářky, co zpracovává den co den celou dávku nadojeného mléka od jedné domácí kravičky.
- Ještě jedna metoda na přepouštění másla – bez filtrace hadříkem (kdo neumí anglicky, pochopí z fotek):
http://www.cookingforengineers.com/arti ... -Butter-IIMožno dál modifikovat rozpuštěním másla rovnou v pytlíku ve vodní lázni – odpadne umaštěný kastrol a bryndání másla při přelévání
(i když ne každý by asi viděl igelit jako ideální, kde je možnost přenosu chem.látek při tepelném zacházení...)
Zajímavé poznatky, ty se mohou lidem hodit, ne každý má dobré nápady. Pokud jde o tu bílkovinu, je otázkou, jak je zdravá, ale pokud jíte sýry, tak jde vlastně o skoro stejný produkt, jako třeba smažený sýr.