pokračování:
[b:3fnymsgd]1. Základní východiska jógy a ájurvédy[/b:3fnymsgd]
Jóga a ájurvéda jsou jako strom o dvou kmenech vyrůstající z téhož kořene, a tím je filozofie Sámkji. Není účelem této práce zabývat se podrobnostmi Sámkhji, omezím se pouze na konstatování, že sámkhjová filozofie tvoří páteř obou nauk. Pojetí plného zdraví, celkové pohody a harmonické rovnováhy tak, jak ho obě tyto nauky chápou, je možno porozumět pouze po obeznámení se se Sámkhjou.
Jóga je věda o sjednocení s Božským bytím, Ájurvéda je věda života (ájus - život, véda - nauka).
Běžná interpretace tvrdí, že jóga je cestou k osvícení, zatímco ájurvéda vede k dosažení zdraví. To je pravdivé tvrzení potud, pokud cítíme potřebu obě nauky nějak odlišit za popisným účelem pro lineárně uvažující mysl začátečníka v obou disciplínách. Jejich neoddělitelné propojení se ozřejmí v okamžiku, kdy si praktikující plně uvědomí, že není osvícení bez pozitivního zdraví. Stejně tak zdraví nemůže být úplné, je-li oproštěno od své vlastní duchovní podstaty. Snažit se dosáhnout zdraví při ignorování jeho duchovní příčiny je jako snažit se vypěstovat květ bez poupěte. Co se míní pozitivním zdravím a duchovní podstatou zdraví, je vysvětleno v dalším textu.
Výstižnější je tedy popsat obě disciplíny jako sesterské cesty směřující k poznání Nejvyšší pravdy a dosažení trvalého štěstí (viz ájurvédské pojetí životní cesty - karma, artha, káma, mókša).
Při rozlišení specifik obou nauk je účelnější poukázat na to, že jóga je "vymezenější" a zdánlivě "striktnější" z hlediska "vstupních požadavků" na ty, kteří k ní chtějí přistoupit (viz Patándžali I.1). [b:3fnymsgd]Již se předpokládá určitá míra připravenosti (jama, nijama)[/b:3fnymsgd].
Ájurvéda je oproti tomu "všezahrnující", neboť a priori předpokládá, že lidi k ní přicházejí často ve stavu vážné fyzické, mentální a duchovní disharmonie, někdy až na dně svých fyzických a psychických sil, zcela v zajetí svých tendencí. Je dobré také připomenout, že [b:3fnymsgd]v dnešní době obě nauky trpí silnou " materializací" - podobně jako je ájurvéda ztotožňována s léčbou fyzického těla, jóga se příliš často redukuje na pouhé fyzické cvičení.[/b:3fnymsgd]
Cílem jógy i ájurvédy je integrace na nejvyšší úrovni. V procesu integrace dochází ke zmírnění a odstranění utrpení člověka. Nejvyšší integraci musí předcházet řada "dílčích" integrací na úrovni těla a mysli. Ájurvédské i jógové pojetí zdraví směřuje k dokonalé integraci. Ani sebedokonalejší systém sám integraci nepřivodí. Pro člověka praktikujícího jógu je prvotním předpokladem dosažení pokroku jeho subjektivní integrace znalosti principů zdraví v jeho každodenním životě.
Vztah jógy a ájurvédy a důvod jejich propojení vystihuje staré indické rčení: [i:3fnymsgd]"Člověk, který se oddává materiálním požitkům a snaží se tak dosáhnout uspokojení svých tužeb (bhógi), se posléze stává pacientem (rógi). Svojí nemocí trpí a jeho utrpení ho postupně vede k poznání skutečných hodnot. V tomto transformačním procesu se z něho stává jogín (jógi)."[/i:3fnymsgd]
[b:3fnymsgd]
2. Pojetí zdraví podle jógy a ájurvédy[/b:3fnymsgd]
[b:3fnymsgd][i:3fnymsgd]Koncept holistického zdraví[/i:3fnymsgd][/b:3fnymsgd]
Zatímco alopatická medicína ve své praxi teprve velmi pozvolna a váhavě přechází od mechanistického k psychosomatickému pojetí zdraví (v těch osvícenějších případech rozšířeného o environmentální vlivy), jóga a ájurvéda od svého počátku postulují pojetí holistického - celostního zdraví. Pozitivní zdraví je jedinečný koncept, k němuž musí západní medicína ještě dorůst.
[b:3fnymsgd][i:3fnymsgd]Pozitivní zdraví - Svasthja [/i:3fnymsgd][/b:3fnymsgd]
Ájurvéda i jóga chápe lidský život jako dynamické sjednocení duše - nejvyššího vědomí (átma), inteligentní mysli (manas) a těla (šaríra). Zdraví je [b:3fnymsgd]stav rovnovážné pohody a blahobytu ve fyzické, mentální a duchovní oblasti života jedince[/b:3fnymsgd]. [u:3fnymsgd]Zdraví není pouhá nepřítomnost nemoci.[/u:3fnymsgd]
Pozitivní zdraví se definuje jako dynamická rovnováha strukturálních příčin (dhátu), funkčních příčin (dóša), energie (agni), metabolických produktů (mala), spolu s osvícením vědomí, mysli a nástrojů smyslového vnímání (indrija). Toto osvícení duše, mysli a smyslů - [i:3fnymsgd]Prasanna átmamanaindrija[/i:3fnymsgd] - povstává ze stavu štěstí zapříčiněného duchovním vhledem.
[b:3fnymsgd][i:3fnymsgd] Pro pochopení uvádím plnou definici zdraví podle ájurvédy[/i:3fnymsgd][/b:3fnymsgd]:
[u:3fnymsgd][b:3fnymsgd] Zdraví znamená, že:[/b:3fnymsgd][/u:3fnymsgd]
[i:3fnymsgd] - všechny tři dóši jsou v dokonalé rovnováze (dóša - Váta, Pitta, Kapha)
- všechny tělesné tkáně dobře fungují (dhátu)
- všechny tři odpadní produkty se vylučují v normálním množství (mala)
- všechny tělesné kanálky hladce plní svoji funkci (sróta)
- tělesný oheň zdravě hoří a chuť k jídlu je dobrá (agni)
- duše, mysl a smysly jsou naplněny štěstím (prasanna átmamanaindrija).[/i:3fnymsgd]
Přirovnáno ke květině - [b:3fnymsgd]Prasanna átmamanaindrija[/b:3fnymsgd] je oním poupětem, středem, z něhož se květ rozvíjí, zatímco energetické, funkční a strukturální faktory (fyzické zdraví) tvoří okvětní plátky.
Ájurvéda připisuje mimořádný význam slovu "prasanna" (vnitřní štěstí). Štěstí naplňující duši. Úsměv nevinného dítěte. Štěstí, jímž by měla vibrovat naše mysl a všech našich pět smyslů. Mluvíme zde o štěstí rozprostírající se v celé naší bytosti až do poslední buňky. To je nejdůležitější rovnováha.
Tak jako [i:3fnymsgd]prasanna átmamanaindrija[/i:3fnymsgd] je srdcem celé ájurvédy a klíčem k pochopení zdraví, druhou stranou téže mince a klíčem k pochopení nemoci je koncept [i:3fnymsgd]prádžňa apharád[/i:3fnymsgd].
[i:3fnymsgd] "Prádžňa apharád" [/i:3fnymsgd]je zapomnění naší pravé podstaty, božské "jiskry" našeho já.
V důsledku tohoto zapomnění vzniká bolest, utrpení - dukha. Dukha přesně znamená nepřítomnost štěstí, lásky a pochopení. Tam, kde je bolest, vzniká nemoc.
Odstranit bolest znamená rozpomenout se na naše pravé Já . A obráceně - odstraněním onoho mraku zapomnění, v němž jsme ztratili svoji skutečnou podstatu, zmizí bolest a utrpení.
Svoji mysl zneužíváme tím, že dáváme průchod škodlivým myšlenkám. Ovládají nás negativní emoce jako je strach, zloba, smutek, pocity viny, agrese, chamtivost, pýcha, nepřátelství, netrpělivost, soupeřivost apod. Od zneužívání mysli je jen krok ke zneužívání řeči - nemluvíme pravdu, přeháníme, hrubou mluvou urážíme a zraňujeme či rozséváme nepřátelství atd. Odtud pramení škodlivé činy a chování, při nichž [b:3fnymsgd]zneužíváme své fyzické tělo a ubližujeme sami sobě i druhým.[/b:3fnymsgd]
Podle jógy je zdraví stav štěstí a zářivé pohody doprovázený vysokou mírou celkové odolnosti a schopnosti snadno vyvinout specifickou odolnost. Je to stav, který neumožňuje člověku, aby byl pomalý a lenivý.
Jóga nepovažuje žádnou nemoc za místní, nýbrž za kritickou změnu v celém organismu. Mysl hraje primární úlohu nejen u tzv. psychosomatických, nýbrž u všech nemocí, včetně akutních. Za příčinu snížení odolnosti těla se považují psychofyziologické poruchy - vikšépa (zejména negativní emoce), které vedou k narušení tělesného tonu - angamédžajatva. Toto narušení je předchůdcem nemoci - vjádhi. Ájurvéda a jóga pojímají tedy zdraví a nemoc principiálně stejným způsobem. Přesahuje rámec této práce tuto shodu podrobně rozvádět a dokumentovat, a nepovažuji to ani za nutné.
V obou naukách centrální roli hraje koncept prány. [b:3fnymsgd]Je-li narušena mysl, je narušena i prána[/b:3fnymsgd]. Toto jednoduché konstatování je cílem sebepoznávacího procesu v prvních dvou stupních šestidílné jógy (po jamě a nijamě) stejně jako při hlubším sebestudiu z hlediska ájurvédy.
Nejvyšší úroveň zdraví a pohody s sebou nese vyvážené chování a pevnou osobnost. Teprve takovéto uspořádání osobnosti vytváří atmosféru pro vyšší stupně jógy.
[b:3fnymsgd][i:3fnymsgd]Metody udržování pozitivního zdraví[/i:3fnymsgd][/b:3fnymsgd]
Obě dvě nauky [b:3fnymsgd][u:3fnymsgd]tvoří dohromady integrovaný systém prevence, péče o zdraví a léčby[/u:3fnymsgd][/b:3fnymsgd], jak je to
zřejmé z následujícího výčtu hlavních prvků:
-[b:3fnymsgd]Sauča[/b:3fnymsgd], neboli čistota vnitřní (psychohygiena ap.) ale i vnější ve fyzickém světě
(viz např.:
http://clankyojoge.blogspot.com/2012/05 ... stota.html)
Patřičné chování/Vyvážený stav mysli
- [b:3fnymsgd]jama, nijama, maitribhávana, mudita, karuna, íšvarapranidána[/b:3fnymsgd] (Pozn.: více viz vlákno Seberozvoj:
Naposledy upravil Návštěvník dne čtv led 01, 1970 2:00 am, celkově upraveno 0 |
1 |