Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Holá skutečnost a myslím, že nemá smysl se v tom hrabat. Jde jen o peníze a co se týká kola, tak už sem zase mobilní. Kamarád mi půjčil na dobu neurčitou svý druhý kolo. Příští měsíc konečně budu mít práci, splatím kamarádům dluh asi 30 000 Kč a pak se uvidí na co si začnu šetřit. Důležitý nejsou věci ale to, že mě kamarádi a jeden člověk, kterýho znám jen z Google+, podrželi nad vodou, když sem to potřeboval.

Zajímavý, že se ptáš zrovna ty. Zdá se, že se tě to emocionálně dotklo.

Kdyby někdo věděl o dalších možnostech přivýdělku v Praze, tak mi mužete napsat osobní zprávu. Každá stovka dobrá.

_________________
vše o šankaprakšaláně ● tabulka zdravých potravin: download / online / kompletní sakulova
Používejte MOZEK a nevěřte každý blbosti na Internetu!

Myslím Xeelee, že se to nedotklo jen Petra, nikdo (ani ten nejzavilejší zastánce karmy) , by ti asi nepřál nic špatného... Tak doufejme, že i když to není nic příjemného,
dokážeš se s tím brzy vyrovnat (to ti přeju ),
dokonce možná i po nějaké době shledáš jak materiální věci nám na jedné straně pomáhají (kolo je skvělá věc, dobrý foťák taky...), na druhé straně nás nějak hmotné věci někdy třeba i svazují...ono známé budhistické "nelpění"... (ale to jsem tě asi nepotěšil, že Někdo by ti dokonce řekl na základě New Age knih, že kosmické zákony jedou tvrdě a neúprosně...že V našem životě neexistuje žádná náhoda, ale jen situace a skutky, ze kterých vznikají důsledky... , mno to nechť si přelouská každý zda je to tak či jinak.

Možná už někdo slyšel následující, ale může to potěšit (místo Bože, si každý dosadí co uzná za vhodné) :

"Bože, dej mi sílu, aby jsem přijal věci které nemohu změnit,
dej mi odvahu aby jsem změnil věci které mohu změnit,
a hlavně dej mi moudrost,
abych dokázal odlišit co změnit mohu a co nikoli.

Žít naplno pouze jeden den,
vychutnávat najednou pouze jeden přítomný okamžik,
a přijímat těžkosti svého života jako cestičku vedoucí nakonec k pokoji."
...

Hlavní problém je v tom, že ztráta něčeho co denně používáš je strašnej nezvyk. Místo toho abych nějak smutnil nebo se rozčiloval hlavně začínám řešit jak se bez tý věci obejít nebo jak ji nahradit. Bez foťáku se dá přežít bez problémů, ale život bez kola by pro mě momentálně byl zásadní problém. Vtipný je sledovat reakce okolí, když tě samotná ztráta věci vůbec netrápí. Horší to je s řešením důsledků ztráty.

Trápit se nebo rozčilovat se kvůli něčemu co člověk nemůže změnit nemá smysl a odmítám se tím zabývat. Neměl sem potřebu se s tím nějak emocionálně vyrovnávat.

Na lpění k pár kvalitním, užitečnejm a používanejm věcem nevidím nic špatnýho a když o ně přijdu, tak si je časem pořídím znovu. Jinak ale k materiálním statkům netíhnu. Pokud si pamatuju, tak sem vždycky byl dost dlouho bez věci kterou sem chtěl, než sem si na ni našetřil. Když už si něco kupuju, tak chci kvalitu. Koupení levnějšího výrobku a šetření na lepší mi nedává smysl stejně jako půjčky.

_________________
vše o šankaprakšaláně ● tabulka zdravých potravin: download / online / kompletní sakulova
Používejte MOZEK a nevěřte každý blbosti na Internetu!

Je vidět že seš velkej kluk (nejhorší je moc sám sebe litovat, to jde tak max. pár vteřin, pak je vždy nutné s tím přestat...to však není tvůj příběh..., ...někdy mne taky dost nakrknou lidi co mi moc projevujou účast

Setkal jsem se s doporučeními, že každý člověk si musí být vědom své protikladné genderové stránky a vhodně s ní pracovat -
muži se svou ženskou stránkou, a ženy s tou mužskou v sobě...(jinak vznikne paskvil muže usurpátora či změkčilce, u žen zase jiné moderní deformace...).
Mnozí poukazují jak jinak by to vypadalo kdyby ženy díky své větší intuici a vyvinutějšímu soucitu a empatie, více vládli světu...,
a to obzvláště ve věku Vodnáře atd.
-------------

Nahazuju tady pár termínů souvisejících s výše uvedeným, a celkově s dobou "Nového věku", dle některých "definic" (otázka nakolik výstižných),
ale k základní orientaci by to mohlo stačit, případně doplňte či vyjádřete své názory na něco z toho :


Androgynie

Nejedná se o hermafroditismus, neboli o současnou přítomnost fyzických charakteristik obou pohlaví, nýbrž o vědomí přítomnosti mužských i ženských prvků v každém jednotlivci. Je to vyrovnaný stav vnitřní harmonie mezi animus [Lat. „duch".] a anima [Lat. „duše"]. V New Age je to stav dosažený novým uvědoměním si tohoto dvojího způsobu bytí a existence, charakteristického pro každého muže i každou ženu. Čím více se rozšíří, tím více přispěje k přeměně mezilidských vztahů.


Antroposofie

Teosofické učení šířené původně Chorvatem Rudolfem Steinerem (1861-1925), který opustil Teosofickou společnost poté, co vedl její německou větev mezi léty 1902-1913. Je to esoterní učení, jež má za cíl zasvětit osobu do „objektivního poznání" v duchovně-božské sféře. Steiner věřil, že mu to pomůže při průzkumu zákonů evoluce vesmíru a lidstva. Každá fyzická bytost vlastní odpovídající bytost duchovní. Pozemský život je ovlivněn astrálními energiemi a duchovními esencemi. Tvrdí se, že Kroniky Akáša jsou „kosmická paměť" přístupná zasvěceným (iniciovaným).


Eneagram
(z řeckého enneá = devět + gramma = znamení)

Označení se týká diagramu složeného z kruhu s devíti body po obvodu, spojenými uvnitř kruhu trojúhelníkem a obrazcem o šesti vrcholech. Původně byl užíván k věštění, ale proslavil se jako symbol klasifikačního sys­tému osob. Ten spočívá v devíti základních charakterových typech.

Stal se známým po zveřejnění knihy Helen Palmer The Enneagram (New York 1989). Autorka uznává, že je dlužnicí ruského esoterického myslitele G. I. Gurdijeva, chilského psychologa Claudia Naranjo a autora Oscara Ichazo, zakladatele Aricy. Vznik eneagramu je opředen tajemstvím, někteří se však domnívají, že pochází ze súfické mystiky.


Esoterika
(z řeckého esotéros = vnitřní)

Vztahuje se většinou na starověký a utajený soubor poznání, přístupný pouze skupinám zasvěcenců, které se považují za strážce pravdy skryté většině lidstva. Proces zasvěcení vede lidi od poznání ryze vnějších a povrchních skutečností k vnitřní pravdě a současně vzbuzuje vědomí na hlubší úrovni. Osoby jsou vyzvány, aby se vydaly na tuto „vnitřní cestu" a objevily „božskou jiskru", kterou nosí v sobě. Spása se v tomto kontextu shoduje s objevením svého já.


Evoluce

Evoluce v New Age je daleko víc než jen vývoj živých bytostí do vyšších forem života. Fyzický model se promítá do psychické oblasti, takže imanentní[ Tj. „bytostně vlastní".] síla v lidských bytostech vede lidi k vyšším formám duchovního života. Lidské bytosti tuto sílu plně neovládají, ale jejich dobré či zlé skutky mohou urychlit nebo zbrzdit jejich pokrok. Celé stvoření včetně lidstva se neúprosně blíží k splynutí s božstvím. Reinkarnace v této vizi postupného duchovního vývoje, který začíná zrozením a pokračuje po smrti, zaujímá samozřejmě velice významné místo.


Feng šuej

Jedná se o formu geomantie. Konkrétně je to čínská okultní metoda odhalování skryté přítomnosti pozitivních nebo negativních proudů v budovách a na jiných místech na základě znalosti pozemních a atmosférických sil. „Právě jako lidské tělo nebo vesmír, tak i různá místa jsou prostoupena různými silami, jejichž rovnováha je pramenem zdraví a života."


Gnóze

Obecně se jedná o formu neintelektuálního, nýbrž vizionářského či mystického poznání, které je údajně zjeveno a schopno otevřít lidské bytosti přístup k božskému tajemství. V prvních staletích křesťanské éry církevní otcové proti gnózi bojovali, neboť byla "v rozporu" s vírou. Někteří spatřují ve valné části New Age znovuzrození gnostických idejí a někteří autoři s ním spojení prvotní gnózi citují. Nicméně velký důraz, který New Age klade na monismus a také na panteismus nebo panenteismus, vyžaduje spíš používání termínu neognóze, který by odlišil gnózi New Age od gnóze antické.


Hermetismus

Systém náboženských praktik a filosofických spekulací spojených se spisy Corpus Hermeticum a s alexandrijskými texty připisovanými bájnému Hermovi Trismegistovi. Když se poprvé během renesance rozšířily, panoval názor, že by mohly odhalit předkřesťanské nauky, avšak následná studia stanovila jejich vznik do prvního století po Kristu. Alexandrijský hermetismus je hlavním pramenem moderní esoteriky, s níž sdílí eklektismus [Eklektismus (eklekticismus) je obecně povrchní výběr a mechanické spojování prvků různých nauk apod., třeba i protichůdných],
odmítnutí pozitivní a symbolické povahy vesmíru a myšlenku pádu a následného pozvednutí lidstva. Hermetická spekulace posílila víru v základní starověkou tradici nebo též v tzv. philosophia perennis [ Lat. „věčná filosofie"], společnou všem náboženským tradicím. Vyšší a obřadní magické formy se vyvinuly právě z renesančního hermetismu.


Hlubinná psychologie

Psychologická škola založená Freudovým žákem C. G. Jungem. Jung uznal, že náboženství a duchovní otázky jsou důležité pro lidské zdraví a integritu. Klíčovým prvkem jeho metody byly interpretace snů a analýza archetypů. Archetypy jsou formy náležející k zděděné struktuře lidské psýché. Objevují se v častých motivech nebo obrazech ve snech, ve fantaziích, v mýtu a v pohádkách.


Hnutí lidského potenciálu

Od svého zrodu (Esalen v Kalifornii, 60. léta) rozvinulo toto hnutí síť skupin zasazujících se o osvobození vrozené lidské tvořivé schopnosti skrze seberealizaci. Z těch nejbanálnějších ekonomických důvodů stále se zvyšující počet společností používá při formačních programech vedení podniku různé techniky osobní transformace. Transpersonální techniky, Hnutí za vnitřní duchovní uvědomění, Organizační rozvoj a Organizační transformace jsou příklady toho, jak osoby ne náboženské, ale ve skutečnosti zaměstnanci společností, se mohou ocitnout pod cizí „spiritualitou", v situaci, která dává vzniknout problémům týkajícím se osobní svobody. Jsou zde zřejmé vztahy k východní spiritualitě a psychoterapii, zatímco jungovská psychologie a Hnutí lidského potenciálu měly významný vliv na šamanismus a na „znovuvybudované" formy novopohanství jako druidismus a wicca. Obecně platí, že „osobní růst" je možné chápat jako formu převzatou z „náboženské spásy" v hnutí New Age: osvobození od lidského utrpení a slabosti bude možné díky rozvoji lidského potenciálu, který je plodem stále většího kontaktu s naším vnitřním božstvím.



Holismus

Klíčový pojem v „novém paradigmatu", který tvrdí, že nabízí teoretický rámec obsahující úplnou vizi světa moderního člověka. V protikladu ke zkušenosti se stále větší roztříštěností ve vědě a v každodenním životě je „celistvost" (wholeness) chápána jako centrální metodologické a ontologické pojetí. Lidstvo je přítomné ve vesmíru jako část jednotlivého živého organismu, harmonická síť dy­namických vztahů. Klasické rozlišení mezi subjektem a předmětem, za které jsou Descartes a Newton kritizováni, je napadnuto mnoha vědci, kteří se snaží vybudovat most mezi vědou a náboženstvím. Lidstvo je součástí univerzální přírodní a světové sítě (ekosystému, rodiny) a musí se snažit žít v harmonii s každým prvkem této téměř transcendentní autority. Když člověk pochopí, jaká je jeho vlastní role v přírodě a ve vesmíru, který je také božský, pochopí, že „celistvost" a „svatost" jsou totéž. Jasnějším vyjádřením pojetí holismu je hypotéza „Gaia". (http://encyklopedie.seznam.cz/search?q=hypoteza-gaia)


Iniciace

V náboženské etnologii je to poznávací anebo zkušenostní cesta, během níž je jednotlivec přijat, buď sám nebo jako člen nějaké skupiny, prostřednictvím zvláštních rituálů za člena náboženské komunity, tajné společnosti (např. zednáři) nebo společenství mysterického typu (magického, esotericko-okultního, teosofického apod.).


Karma
(ze sanskrtského kořene „kri" = čin, skutek)

Klíčový pojem hinduismu, džinismu a buddhismu, avšak s proměnlivým významem. Ve starém védském období označoval rituální úkon, zvláště oběť, díky němuž získávala osoba přístup ke štěstí či blaženství na onom světě. Když se objevil džinismus a buddhismus (přibližně šest set let před Kristem), získalo slovo „karma" spásonosný význam: cestou osvobození bylo poznání „átmanu" nebo vlastního „já". V učení samsáry se karma stává neustávajícím koloběhem lidského zrození a smrti (hinduismus) nebo znovuzrození (buddhismus). V New Age je „karmický zákon" často považován za morální synonymum pro kosmickou evoluci. Karma tedy nemá nic co do činění se zlem nebo s utrpením, které jsou jen zakoušenou iluzí jako součást „vesmírné hry", nýbrž je univerzálním zákonem příčiny a následku a součástí směřování vzájemně závislého vesmíru k morální rovnováze.


Kontaktérství (Channeling)

Psychická média tvrdí, že fungují jako kanály informací pocházejících od jiných bytostí, kterými jsou obvykle netělesná jsoucna žijící na vyšší úrovni. To spojuje různé bytosti jako učitele, kteří dosáhli dokonalosti, anděly, božstva, kolektivní bytosti, přírodní duchy a vyšší já.


Kristus

V New Age je historická postava Ježíše jen vtělením ideje či energie nebo shluku vibrací. Podle Alice Baileyové je zapotřebí velkého dne proseb, kdy všichni věřící utvoří takovou koncentraci duchovní energie, že umožní novou reinkarnaci, která zjeví, jakým způsobem je možné se spasit... Pro mnoho osob je Ježíš jen duchovním mistrem jako Buddha, Mojžíš a Mohamed a byl proniknut kosmickým Kristem. Kosmický Kristus je známý také jako kristovská energie, nacházející se v základech každé bytosti a všeho bytí. Jednotlivci musí být postupně zasvěcováni do vědomí této kristovské charakteristiky, kterou vlastní. Kristus znamená pro New Age nejvyšší stav dokonalosti vlastního já.


Krystaly

Panuje názor, že krystaly vibrují na daných frekvencích. Jsou tedy užitečné k vlastní proměně. Používá se jich v různých terapiích a při meditaci, při zviditelňování, při „astrálních cestách" nebo jako amuletů. Když se na ně díváme pouze zvenčí, nemají žádnou vnitřní moc, nýbrž jsou prostě jen krásné.


Monismus

Metafyzické učení, podle něhož rozdíly mezi bytostmi jsou iluzorní. Existuje jen jedna jediná univerzální bytost, jejíž částí je každá věc i osoba. Jelikož monismus New Age zahrnuje i myšlenku, že skutečnost je svou podstatou duchovní, jedná se o současnou formu panteismu (občas s explicitním odmítnutím materialismu, zvláště marxismu). Jeho snaha o smazání jakéhokoli dualismu nenechává prostor pro transcendentního Boha, a tedy každá věc je Bůh. Dalším problémem pro křesťanství je otázka původu zla. C. G. Jung chápal zlo jako „stinnou stránku" Boha, který je pro klasický teismus čistým dobrem.


Mystika

Mystika se obrací k já, namísto vstupování do společenství se Stvořitelem, který je „úplně jiný". Je to splynutí s vesmírem, konečné potlačení jednotlivce v jednotě všeho. Zkušenost vlastního já je zkušenost božská; proto člověk hledí do sebe, aby nalezl skutečnou moudrost, kreativitu a moc.
Více viz: http://revue.theofil.cz/krestanske-pojm ... clanek=911


New Thought

Náboženské hnutí založené v XIX. století ve Spojených státech amerických. Jeho počátky tkví v idealismu, jehož bylo velmi rozšířenou formou. Bůh je absolutně dobrý a zlo je pouze iluzí. Základní skutečností je mysl. Jelikož každý zapříčiňuje vlastní myslí události svého života, je třeba, aby na sebe vzal konečnou zodpovědnost za všechny aspekty situace, v níž se nachází.


Novopohanství

Název často odmítaný těmi, kterým je připisován; týká se proudu, který se rozvíjí paralelně s New Age a navzájem se s ním ovlivňuje. Při velké vlně reakcí proti tradičním náboženstvím, zvlášť proti zá­padnímu náboženství židovsko-křesťanskému, se mnoho lidí obrátilo ke starým domorodým, tradičním a pohanským náboženstvím. Cokoli, co v čase předchází křesťanství, je posuzováno jako více odpovídající duchu té které země nebo národa, jako nedotčená forma přírodního náboženství v kontaktu se silami přírody, často matriarchální, magická nebo šamanistická. Lidstvo bude zdravější, pokud se vrátí k přirozenému cyklu svátků (zemědělských) a k celkovému prosazování života. Některá „novopohanská" náboženství byla vytvořena nedávno a jejich autentický vztah s původními formami je diskutabilní, především když jsou ovlivněny moderními ideologickými prvky jako ekologií, feminismem, nebo v některých případech, mýty rasové čistoty.


Okultismus

Okultní (skryté) poznání a skryté síly mysli a přírody, které stojí u základu přesvědčení a praktik spojených s takzvanou tajnou „věčnou filosofií", pocházející na jedné straně z antické řecké magie a alchymie a na druhé straně z hebrejské mystiky. Tyto prvky jsou obecně neznámé díky tajnému kódu, který je předáván zasvěcencům sdruženým ve skupinách nebo společnostech, které toto poznání a techniky střeží. V XIX. století zavedly spiritismus a Teosofická společnost nové formy okultismu, které zase ovlivnily různé proudy New Age.


Panteismus
(z řeckého pan = vše a theos = bůh)

Víra, že všechno je bůh, nebo někdy že všechno je v bohu a že bůh je ve všem (panenteismus). Každý prvek vesmíru je božský a božství je stejně přítomné ve všech věcech. Toto pojetí nezanechává prostor pro boha jako odlišenou bytost, jak ho chápe klasický teismus.


Parapsychologie

Zabývá se věcmi jako mimosmyslové vnímání, telepatie, telekineze, psychické uzdravování a komunikace s duchy prostřednictvím média nebo kontaktérství. Přes ostré kritiky vědců nabývala para­psychologie stále více na síle a velmi dobře ladí s myšlenkou rozšířenou v některých kruzích New Age, že lidské bytosti mají mimořádné, ale často nerozvinuté psychické schopnosti.


Planetární vědomí

Toto pojetí světa, které se vyvinulo v 80. letech, dává přednost lidskému společenství spíš než národu, kmenu nebo institucionální sociální skupině. Můžeme je považovat za dědice různých hnutí na počátku XX. století, která podporovala světovou vládu. Vědomí jednoty lidstva dobře ladí s hypotézou Gaia.


Pozitivní myšlení

Přesvědčení, že jednotlivci mají schopnost měnit fyzicky skutečnost nebo vnější okolnosti tím, že změní vlastní mentální přístup a budou myslet pozitivně a konstruktivně. Občas jde o to, uvědomit si přesvědčení, která se skrývají na úrovni nevědomí a která určují naši životní situaci. Lidé, kteří myslí pozitivně, očekávají od svého postoje dobré zdraví a plnost, často úspěch, a dokonce i nesmrtelnost.


Rebirthing

Na počátku 70. let popsal Leonard Orr „rebirthing" jako proces, pomocí jehož může osoba identifikovat a izolovat nevyřešené oblasti svého vědomí a tím i pramen stávajících problémů.


Reinkarnace

V New Age je spojena s pojetím vzestupné evoluce ústící do zbožštění. Na rozdíl od indických náboženství nebo náboženství z nich vzešlých spatřuje New Age v reinkarnaci postup individuální duše k dokonalejšímu stavu. To, co se převtěluje, je nehmotné a duchovní, přesněji je to vědomí, ona jiskra energie přítomná v jednotlivci, který se účastní na kosmické nebo „kristovské" energii. Smrt není nic jiného než přechod duše z jednoho těla do druhého.


Rosenkruciáni

Jedná se o okultní západní skupiny zabývající se alchymií, astrologií, teosofií a kabalistickým výkladem Písma. Rosenkruciánská asociace (Rosicrucian Fellowship) přispěla ve XX. století k návratu astrologie a Starý mystický řád růže a kříže (AMORC) se těšil pověsti, že se mu podařilo zhmotnit mentální představy zdraví, bohatství a štěstí.


Rozšíření vědomí

Jestliže je vesmír nepřetržitým řetězcem bytí, jsou všechny úrovně existence, minerální, rostlinná, živočišná, lidská, kosmická a božská, vzájemně propojeny. Lidské bytosti si uvědomují své místo v tomto holistickém pojetí globální skutečnosti a rozšiřují své vědomí daleko za jeho obvyklé hranice. New Age nabízí rozsáhlou řadu technik, které osobám napomáhají dosáhnout vyšší úrovně vnímání skutečnosti, poskytuje jim způsob, jak překonat rozdělení mezi subjektem a objektem v poznávacím procesu, a končí v úplném splynutí toho, co běžné a nižší vědomí považuje za oddělené a rozdílné skutečnosti.


Spiritismus

I když zde byla vždy snaha spojit se s duchy zesnulých, je spiritismus XIX. století jedním z proudů, které se slévají v New Age. Vyvinul se na základě myšlenek Swedenborga a Mesmera a stal se novým druhem náboženství. Madam Blavatská byla médium, a tak měl spiritismus velký vliv uvnitř Teosofické společnosti, i když se víc zdůrazňoval kontakt s entitami z dávné minulosti než s osobami mrtvými jen krátkou dobu. Alla Kardec přispěl značnou měrou k rozšíření spiritismu v afro-brazilských náboženstvích. Prvky spiritismu existují i v některých nových japonských náboženských hnutích.


Šamanismus

Praktiky a víra spojené s komunikací s přírodními duchy a s duchy mrtvých skrze rituální posedlost (ze strany duchů) šamana, který funguje jako médium. V New Age měl úspěch, neboť zdůrazňuje harmonii s přírodními silami. Svou roli hraje i romantická představa o domorodých náboženstvích a jejich blízkosti k Zemi a k přírodě.


Teosofie

Dávný termín, který původně označoval jeden typ mystiky. Byl spojen s řeckou gnózí a s neoplatonismem, s Mistrem Eckhartem, Mikulášem Kusánským a Jakubem Böhmem. Nový důraz na tento termín dala Teosofická společnost založená Helenou Petrovnou Blavatskou a dalšími v roce 1875. Teosofická mystika tíhne k monismu a zdůrazňuje podstatnou jednotu duchovních a hmotných prvků vesmíru. Vyhledává také skryté síly, které umožňují vzájemné působení hmoty a ducha, takže se konečně mohou setkat božská a lidská mysl. Teosofie nabízí mystickou spásu nebo osvícení.


Transcendentalismus

Hnutí spisovatelů a myslitelů XIX. století z New Englandu, kteří sdíleli idealistickou víru v zásadní jednotu stvoření, ve vrozenou dobrotu lidské osoby a v nadřazenost intuice nad logikou a nad zku­šeností ohledně zjevení těch nejhlubších pravd. Jeho nejvýznačnějším představitelem je Ralph Waldo Emerson, který opustil ortodoxní křesťanství, poznal unitáře a nakonec přistál u nové mystiky, která spojovala myšlenky převzaté z hinduismu a americké populární myšlenky jako individualismus, osobní zodpovědnost a potřebu dosáhnout v životě úspěchu.


Věk Vodnáře

Každý astrologický věk, trvající přibližně 2 146 let, nese jméno jednoho ze znamení zvěrokruhu, ale „velké roky" postupují opač­ným směrem, takže stávající věk Ryb se chýlí ke konci a nadchází věk Vodnáře. Každý věk má vlastní kosmickou energii. Energie Ryb vytvořila období válek a konfliktů, ale věk Vodnáře bude věkem harmonie, míru a jednoty. Z tohoto hlediska přijímá New Age dějinnou nevyhnutelnost. Podle některých byl věk Berana obdobím židovství, věk Ryb křesťanství a věk Vodnáře bude věkem univerzálního náboženství.


Velké bílé bratrstvo

Madam Blavatská tvrdila, že je v kontaktu s mahatma neboli s mistry, vyššími bytostmi, které dohromady představují Velké bílé bratrstvo. Považovala je za vůdce vývoje lidské rasy a činnosti Teosofické společnosti.


Wicca

Zkrácený tvar anglického termínu „witchcraft" (čarodějnictví), který označuje novopohanský návrat některých prvků rituální magie. Poprvé byl použit v Anglii v roce 1939 Geraldem Gardnerem, který ho nalezl v několika akademických textech, podle nichž bylo evropské středověké čarodějnictví starým přírodním a křesťany pronásledovaným náboženstvím. Pod názvem „the Craft" se velice rychle rozšířilo po Spojených státech, kde bylo spojeno se „spiritualitou žen".
------------------------

Jsou to samozřejmě definice se kterými nemusí každý souhlasit a jsou pro jejich množství jistě zjednodušující..., ale k základní orientaci to snad postačuje...

Tak tohle je docela silné kafe...co tomu kdo říkáte...vygooglil jsem to náhodou jako 3-dílný
dokumenty (asi překlad nějaké knihy??, žádný autor ani název není uveden... )
1.díl: https://docs.google.com/document/d/1OxP ... t8l-5310d3
2.díl: https://docs.google.com/document/d/1_WH ... t?hl=en_US
3.díl: https://docs.google.com/document/d/1G9l ... AA/preview

...k porovnání všeobecných masových trendů a "masáží", je to občas zajímavé počtení, ač pro člověka který křesťanství nebo bibli moc nemusí, to bude
asi moc prošpikované biblickými citáty...
(ta čeština je občas trochu děsná, asi jde o nějaký překlad??)
----------

Malá ukázka - zastáncům konspirací (z 1.dílu dokumentu) :

"...Historicky, mnoho velkých vědců bylo nakloněno k psí-energii (psychické fenomény). Mezi prvními členy "Society for Psychical Research" v Británii, byli tři nositelé Nobelovy ceny: objevitel electronu J.J.Thompson, objevitel argonu, Lord Rayleigh, a Charles Richet... William James, většinou považovaný za otce Americké psychologie, spolu-založil American Society for Psychical Research. Mezi nositeli Nobelovy ceny, kteří byli obzvláště zainteresováni na psi byli Alexis Carrel, Max Plank, Curiovi, Schrodinger, Charles Sherrington a Einstein. Carl Jung a Wolfgang Pauli fyzik, další "Nobelista" spolu vypracovali teorii o synchronicitě. Pierre Janet, velký francouzský vědec devatenáctého století se zabýval průzkumem psi. Luther Burbank a Tomáš Edison se také velmi o psi zajímali. 

Je málo pochyb o tom, že naše generace - jako žádná jiná před ní v moderní historii - začíná být velmi ovlivňována přehlíženými znameními, které Ježíš předpovídal pro poslední dny, jako: Náboženské klamy, které zahrnují falešné proroky, falešní Kristové, a falešné zázraky. Přidáme-li i další znamení, zdá se být velmi pravděpodobné, že svět je pomalu připravován pro příchod Antikrista. Máme ovšem ještě další evidenci, která je ještě více fascinující a přesvědčivá.... 

Oficiální světová nadvláda náboženství? 

"ten se postaví na odpor a povýší se nade všechny tak zvané bohy či předměty úcty....dokonce usedne v Chrámu Boha a prohlásí se sám za Boha"... (2 Tesal. 2:4). 

"A všichni, kteří žijí na Zemi, ho budou uctívat".(Apok. 13:8). 

Mnoho lidí se dívá na proroctví jako na zajímavý subjekt, který zahrnuje poslední zprávy o třeba Trilaterálním spiknutí, o novém vývoji na Středním Východě, nebo válku v Perském Zálivu. Tyto, ať už jsou zajímavé jakkoliv - jsou věci mnohem důležitější! Ať už je někde hladomor, konflikt, války, či zda máte dostatečné zásoby jídla v bunkru, kde by jste přežili nukleární útok. To vše je jistě důležité, ale má to vliv na podmínky dočasné! Ale nechat se podvést "tou lží" před kterou jsme varováni, že ona svede celý svět až k přijetí a uctívání Antikrista - to má vliv na budoucnost, která je věčná!! 

Žijeme uprostřed kult/okultní exploze více než 25 let. Exploze, která počala drogovým hnutím a změnila se v mystický "výlet", který je hlavně orientovaný na Hindu/budhistické praktiky. "Anti-kultura, která počala hlavně jako politické hnutí proti válce ve Vietnamu a "zlům" kapitalistické společnosti, se stala hnutím spirituálním skrze vliv drog a Východního mysticismu. Neschopnost materialistické vědy odpovědět na finální otázky (namísto toho přivedla lidstvo na pokraj nukleární zkázy), způsobila, že se moderní člověk obrátil pro odpovědi na své otázky k říši spirituální. To připravuje lidstvo na přicházející celosvětové, univerzální náboženství Antikrista. Prorocká varování Bible si zaslouží, abychom je brali vážně.... 


BEZHOTOVOSTNÍ, KONTROLOVANÁ SPOLEČNOST. 

Biblická proroctví mají také dost co říci k politickým, vojenským a hospodářským podmínkám posledních dnů. Ať už to zní jakkoliv "negativně", Antikrist bude vládnout světu! Bible prohlašuje jednoznačnou řečí: 

"donutí všechny, malé i velké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby měli znamení na pravé ruce, nebo na čele a nařídí, aby nikdo nemohl ani nakupovat ani prodávat, kdo nemá toto znamení".. 

Teprve v našem moderním světě, tato slova, která napsal 1900 let v minulosti pod inspirací Jan, konečně dávají smysl! Dnešní systém kreditních kartiček přiblížil toto proroctví blíže, než by býval kdo před padesáti lety vůbec tušil! Není žádným tajemstvím, že se blížíme k bezhotovostní společnosti, která bude dalším krokem blíže k naplnění tohoto proroctví. Jenom v USA je asi 600 milionů kreditních kartiček mezi obyvatelstvem. V roce 1983 bylo s těmito napácháno podvodů asi za 200 milionů dolarů. Možnost vyrábět falešné karty je dnes eliminovaná novým zařízením, jako to, které bylo vyvinuté firmou Light Signatures, Inc. v Los Angeles. Ovšem to neřeší problém ukradených nebo ztracených kartiček. Jediné skutečné řešení je zrušit jak kartičky, tak i hotové peníze! 

Jediný logický způsob, jak toho dosáhnout, je přesně to, co Bible předpověděla o 2000 let dříve: Je to neodstranitelné identifikační číslo na ruce či na čele každé osoby této planety. Už nyní máme technologii nejenom napustit kůži barvou, ale voperovat nepatrný "mikročip" se značnými informacemi, které budou viditelné pouze data snímacím zařízením. Je to příští logický krok pro banky a obchod, ale také bude možné kontrolovat každý pohyb každého člověka na Zemi pomocí satelitního pozorování. 

A to možná proto bude "znamení bestie" uvedena ve skutečnost až Antikristem. Dlouho se psalo o tom, co znamená číslo "666" a ty spekulace zabraly mnoho stránek. To není tak důležité - hlavní věc je si uvědomit, že přijmutí značky a tím podřízení se Antikristovi, znamená vzdát se možnosti spásy. Ti, kteří nepřijmou, ztrácí možnost nakupovat či prodávat. Volba bude mezi časem a věčností. (pozn. překl.: (pozn. překlad.: Jelikož to Bible nijak nerozebírá, dovolím si "spekulovat". Vím z vlastní zkušenosti jakou výhodu mají kreditní karty všude po světě a když jsem kdysi - s velikou radostí obdržel první Visu - nikdy mně nenapadlo - a ani jsem o tom nepřemýšlel - že bych se tím někomu zavazoval v jakémkoliv směru. Přijmutí "lepší" a "neztratitelné" kartičky, samo o sobě - i třeba s podepsáním kusu papíru by - podle mého názoru nemohlo konstituovat ztrátu možnosti spásy! Tam musí být zahrnuto něco víc, než třeba podepsání poslušnosti Antikristovi!!). 


VLÁDA SVĚTA PŘICHÁZÍ. 

Dnes už není otázkou "zda", ale "kdy" se lidstvo spojí jak hospodářsky, tak i politicky pod jednou, celosvětovou vládou. Seznam mnoha vedoucích osobností a organizací, které pracují otevřeně k tomuto cíli. Knih na toto téma jsou haldy: James P. Wartburg "West in Crisis" (píše: žijeme v nebezpečném čase mezi dobou plně svrchovaných států a jedné světové vlády"). Zbigniew Brezenski "Between Two Ages". Brezenski považuje jednu světovou vládu jako absolutní nutnost. Píše: Nedovedu si představit, že by USA odmítly nějaký bezpečný program, který by nahradil mezinárodní vlády.... 

O administrativě presidenta Cartra napsal Washington Post: Jestliže máte rádi konspirační teorie o tajných pokusech převzít vládu nad světem, bude se vám líbit administrace právě zvoleného presidenta Jimmy Cartera. Při posledním počítání, 13 Trilateralistů se dostalo na špičkové pozice, když si uvědomíte že Komise má pouze kolem 65 Američanů. (vysvětlení, pokud má paměť sahá: Asistent pro záležitosti národní bezpečnosti ve vládě presidenta Cartera, Zbigniew Brezenski - vášnivý globalista - sestavil, podle návrhu Davida Rockefellera t.zv. "Trilaterální Komisi" pro záležitosti celé planety. Je to organisace důležitých a vysoce postavených lidí, kteří přemýšlejí jak věci ve světě vylepšit. Komise nemá žádnou faktickou moc, ale její vliv je nezměrný). 

Dokonce i Ronald Reagan považovaný za "outsidera", si přivedl "nové tváře" do Bílého Domu - a okamžitě po svém volebním vítězství v 1979 sestavil "transition team". Tento měl přijímat a prověřovat lidi pro místa v jeho administrativě. Z 59 členů komise bylo 28 členů CFR, kteří patřili k tajné a elitní skupině Bilderberg, nejméně deset z nich patřili k Trilaterálům.(Anthony Sutton a Patrick M.Wood, "Trilaterals Over Washington" 1981). Už se napsalo hodně knih o světovládě, ale o tom nejzajímavějším, co Bible píše o Antikristovi se učí málokdy..... 

Bylo by bezpředmětné spekulovat o "globálních konspiračních teoriích" ať už Trilaterálů, Zednářů, Illumnati nebo New Age sítích. Tyto organizace jsou pouze pěšáky v té skutečné hře! Nikdo se nezmocní vlády nad světem tím, že bude konspirovat! Mnohem důležitější, než znát členy všech těch organizací, porozumnět tu základní lež, která je podvede všechny! Ten pravý hráč za kulisami je Satan a převzetí moci nad světem je jeho příští tah. Ale i tak k tomu může dojít teprve, až Bůh dovolí a bude to provedeno překvapujícím vývojem. Ať už se to stane jakkoliv, Bible prohlašuje, že se to stane: "a celá země šla v obdivu za tou šelmou a volali, kdo se jí může rovnat? Kdo by s ní mohl bojovat? ... a dostala moc nad každým kmenem a národem a jazykem a rasou... (Apokalypsa 13:3,4,7). 

Abychom porozuměli těmto předpovědím, nesmíme zapomenout, že Antikrist nebude jen vojensko-politickým diktátorem. Bude také uctívanou hlavou oficiálního světového náboženství, které nebude mít precedent. Věrnost světa k němu, bude náboženského charakteru. Jeho převzetí vlády nad světem bude přede vším událost spirituální, kterou Satan plánoval od Zahrady v Edenu! Lidé, kteří tento fakt přehlédnou, nepoznají tu pravou podstatu Antikrisovu a velmi pravděpodobně se nechají svést klamem, který je nakonec zavede k jeho uctívání. Když potom uvidíme proroctví v náboženském kontextu,ukáže se v nové podobě a naléhavosti... 


TAJEMSTVÍ JEHO MOCI? 

Řečí, která se nedá nepochopit, nám Bible říká, že se Antikrist prohlásí za Boha a že celý svět - Marxisté, Maoisté, Muslimové, Hind, Budhisté, ateisté i ti, kteří se pouze za Křesťany vydávají, prostě všichni, uvěří jeho tvrzením a budou ho uctívat. Toto zní tak fantasticky, že někteří upřímní křesťané se snažili vyložit toto proroctví tak, že pouze Západní Evropa (obnovená Římská Říše) a možná že i zbytek Západního světa bude pod vládou Antikrista. Ale slova Apokalypsy 13 jsou jednoznačná: "celá země".. všechny kmeny, národy, rasy".. "všichni, kteří žijí na zemi"..."země a všichni, kteří na ní žijí"....... Není žádných pochyb o tom, co Bible míní. Celá lidská rasa (kromě těch málo, kteří se postaví na odpor a zaplatí za to svými životy) (pozn. překlad. podle Apokalypsy 7:9 mám dojem, že jich nebude jen několik málo!).. bude uctívat člověka jako Boha. Obyvatelé Země nepoznají, že jeho nárok je vyložená lež a ďábelský podvod. Jim se to bude zdát jako upřímné prohlášení pravdy Spasitele světa! Co říká Bible? : "A proto je Bůh vydá do moci klamu, aby té lži uvěřili"...(2 Tesal. 2:11)... "A celá Země ...uctívala draka, protože dal moc bestii.... a oni uctívali bestii.... "a všichni kteří žijí na Zemi ho budou uctívat, každý, jehož jméno není napsané v knize života Beránka,který byl zabit" (Apokalypsa 13:3,4,8). 

Je zcela jasné, že Rusové, Číňané, Arabové, Západní Evropa, USA a "každý" na této planetě by se jen tak nevzdali svrchovanosti, a odevzdali absolutní kontrolu Antikristovi, kdyby se jednalo jen o nějakého dik+tátůrka, který by se chtěl stát diktátorem světovým! I kdybychom předpokládali že všechny dobyl a podmanil si nějakou super-zbraní, stále by je ještě musel odzbrojit - všechny ty mnoha milionové armády - aby je udržel pod kontrolou. A přesto Bible učí, že u Armageddonu se shromáždí všechny armády světa ve zbrani! Logické tajemství Antikristovy moci bude spočívat v tom, že jej celý svět bude považovat za Boha! Uctívání vytváří úctu a poslušnost. Vojenské moci není třeba k přinucení někoho, aby uctíval Boha..... 

Avšak jeho smělé prohlášení že je Bohem, není Antikristova skutečná cesta ke kontrole světa. Je zde něco mnohem hlubšího. Nové celosvětové náboženství Antikrista bude považováno za vědecké! Tato nová náboženská věda, která slíbí vést lidstvo do uvědomění si vlastního "božství" - protože každý z nás je přece "Bůh", že? Ta původní lež hada v Edenu bude potvrzená "božskými psychickými silami Antikrista a - celý svět bude následovat. Bude to náboženství sebelásky a sebeuctívání, soustředěné na člověka a zaměřená na osobní úspěch spíše, než na slávu pravého Boha. Je jasně vidět, že se všechno zrychluje tímto směrem. Důkazy pro to je možné zaznamenat v New Age hnutí, které je směsí vědy a Orientálních náboženství..."
----------------

Co na to kdo říkáte...pokud někoho něco zaujme v těch 3 dokumentech, písněte...
(jistě je tam spousta kontroverzí, ale občas tam jsou k porovnání i zajímavé info....)

 

Ajurvéda vychází a je založena jako systém zdraví na velmi silné duchovní tradici véd. Védy jsou jedním z nejstarších zachovaných systémů duchovního bohatství, ze kterého čerpaly a dosud čerpají následující tradice a směry porozumění vědomí a jeho místa ve vesmíru. Proto Martina pokládá studium a integraci duchovních praktik za nezbytnou součást ajurvédy. Patří k tomu studium základních textů jogy a ajurvédy, jako jsou Patanjaliho Joga sutry, Bhagavadgita, a Upanišády, stejně tak Charaka Samhíta a jiné texty ajurvédy.

Nejdůležitějším aspektem je ale pochopení základních duchovních principů a jejich žití v praktickém, každodenním životě, atˇ již ve formě určitých praktik a cvičení, či jako, a to zejména, obecný přistup k životu. Jak se díváme na naše tělo, jak rozumíme nemoci, jak přistupujeme k sobě a lidem kolem nás, jaký máme vztah k životu obecně, to jsou otázky, které dávají našemu životu zcela konkrétní formu.

Dr. Martina považuje ajurvédu, ať již její teorii či praxi, která je oddělena od duchovních principů véd, za necelistvou. Za dosažení cíle komplexnějšího pochopení původních textů Martina začala formální studium sanskritu, původního jazyka véd a duchovních nauk.
http://www.drmartina.cz/duchovniacute-269innost.html
------------------

Z jiného soudku...pomocí craniosakrální terapie je nastolována harmonie osobnosti vyrovnáním pulzace v mozko-míšní oblasti (lebka = cranio, sakrální = křížová). Metoda vychází z poznatku, že v těle existuje kromě srdečního a dechového rytmu ještě rytmus cranio-sakrální. Oblast mozku a prodloužené míchy jejímž je tento rytmus projevem je spojena s životně důležitými somatickými, energetickými a duchovními centry těla. Harmonizace této oblasti proto zasáhne člověka tělesně, duševně i duchovně.

O tom, že craniosakrální terapie je užitečná na mnoho moderních civilizačních nemocí těla i ducha, již jsem psal jinde,
přesto mne překvapilo, že tato terapie se může týkat tak trochu i spirituality:
http://sebekriseni.cz/?page_id=589

O tom co je dharma, je zajímavý dokument v archivu CT2-Kosmopolis (hlavně od 5m.,20s.) :
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1 ... 210300015/

- jinak nesouhlasím zásadně s dharmou chápanou i jako selekci v stále přetrvávajícím kastovním systému v Indii (podobně jako jej odsuzoval Gándhí),
která nedává moc prostoru soucitu a lásce....a je spíše projevem pýchy a ega...

..."vše co je ku prospěchu všemu stvoření, je dharma..., vše co je proti němu je adharma..."
..."dharma se mění ve vztahu k lidem s nimiž jsme nějak svázáni v životě, mění se také podle místa a času..."
..."když učiníš správně 1 krok vpřed (na duchovní cestě) je to dharma, ...i když se pak vrátíš zpět..."
..."když učiníš špatný krok vpřed je to adharma..."
atd.
..."sanathana dharma je nejvyšší dharmou, společnou všem lidem na celé planetě..."

Co je ještě dharmou?
..."Dharma je i cvičení a vědomé zapojení se do naplnění a uskutečnění přirozeného smyslu života..."
..." myslet na Nejvyššího a na Řád ve vesmíru, konat svou práci, plnit své povinnosti..."
..."nejvyšší povinností každého je rozvoj vědomí..."
..."nejvyšší povinností k rodině je láska, podpora a ochrana..."
..."nejvyšší povinností ke společnosti je soulad, pomoc a přijímání se navzájem..."
..."povinností k přírodě je všeobecná úcta ke všem živým bytostem, fenomémům a zdrojům..."
..."cokoli děláme, myslet na to že to má být uděláno opravdově a upřímně, bez ubližování a zraňování..."
..." dharma znamená cestu k univerzální pravdě a způsob života vedoucí k minimální akumulaci karmy. "
..."je to individuální vnitřní zákon, způsob bytí."
..."dosáhnout ve svém životě plného souladu bytí s okolím i sami se sebou."
..."prostě dělat vše tak nejlépe jak za daných okolností můžem, bez pocitu povinnosti a nenávisti, bez očekávání..."
..."všímat si toho co je správné a co špatné, a nechat se vést Nejvyšším aby člověk jednal správně..."
..."pokud vše se snažíme dělat v souladu s Vyšším řádem, je vše co děláme dharma..."
..."jednat správně bez nároku na odměnu..."

PS: jojo, kdyby si každý plnil své povinnosti v životě, svět by vypadal zcela jinak...

Kdo občas zahlédl reklamu v TV (u příbuzných TV nevypínají od rána do večera...), tak možná zahlédl tu s andělem co jeho svatozář vypaluje ve střeše auta díru...

Někdo však už slyšel o tom že takto to světlo nad hlavou kdysi u "světců" nevypadalo....:

Symbolika projevů ducha skrze orgány mozku a nervů
Světlý plamen nad hlavou učedníků Páně

Na mnoha obrazech starých mistrů, jsou postavy takzvaných svatých, jež jsou na mnohých plátnech zachyceny se světlým okružím záře okolo hlavy.
....Mnohem méně častějším jevem starých pláten, obrazů s tématikou biblických výjevů, bývá pak vyobrazení, na němž se vznáší nad hlavami zachycených postav určitý druh světla, ne nepodobný plameni svíce. Zpravidla jedná se o zobrazení Ježíšových učedníků v okamžiku, kdy k nim sestoupil Duch svatý o Letnicích. Stejně tak, jako každé správné zobrazení již zmiňovaného zářivého okruží okolo hlavy souvisí vždy bezpodmínečně s ušlechtilým vnitřním stavem zobrazovaných postav, tak stejně i zde můžeme říci, že onen svítící plamen nad hlavami učedníků má svůj vysoký duchovní význam, podmíněný niterně čistým stavem takto obdarovaných. Ve skutečnosti byl tento svítící plamen nad hlavami opravdu viděn ve své době mnohými omilostněnými v jasnovidnějším nahlížení jemnějších úrovní, jež člověka obklopují.

Zmiňovaný plamen je tedy přirozeným a viditelným jevem, jenž stal se skutečností v nastoupení duchovního povolání v bibli zmiňovaných Bohem vyvolených služebníků. Tyto případy však můžeme v souvislostech s dějinami této země nazvat spíše výjimečnými a ojedinělými.

Plamen učedníků na obrazech dokazuje, že tito byli pro splňování své služby na Zemi Bohem vybaveni přídavkem mimořádného daru - Světlého plamene z nejvyšších duchovních míst ve Stvoření.

Je nutné zde dodat, že k tomuto obdarování Bohem povolaných nedochází nikdy na základě lidského uvážení, nýbrž jedná se vždy o děj, jenž zcela bezvýhradně ve splnění Zákonů Stvoření naplňuje jedině Vůli Boha.

Jakékoliv umělé vyvolávání podobných obrazů na základě chtění člověka nikdy nedosáhne potřebné jasnosti a světlosti, také ani živoucnosti v pohybu tohoto plamene, jenž vznáší se, svítíce nad hlavami Bohem opravdu obdarovaných. Tito lidé byli také nutně vnitřně zralými pro tento dar; svým vnitřním znovuzrozením stali se natolik čistými v myšlenkách i jednání, že mohlo pak v pravou chvíli nadejít splnění onoho milostiplného obdarování praduchovní jiskrou, která v používání povolanými změnila se pak v jasně se zachvívající plamen.

Jak to vše (možná... ) probíhá, a co to u takto Bohem obdarovaného člověka vyvolává?
- více na: http://www.vodasvetla.cz/1-Text/Mozek/p ... ednik.html

Dr.Zisková (odbornice na ajurvédu) píše některé zajímavé články na svém webu:

Universální přírodní zákony a jejich vyjádření v lidském těle dle ajurvédy
http://www.drmartina.cz/universaacuteln ... 283le.html

...Znalost osobní konstituce je důležitým základem a předpokladem k sebepoznání. Detailní znalost principů přírody a jejich jedinečné vyjádření v našem těle nám pomůže porozumět nejenom vlastním tendencím jak v jednání, tak i myšlení. Co je důležitější, pomůže nám také pochopit, jak se sebou zacházet, jak se udržovat v rovnováze a tím i ve zdraví. Nalezneme klíč nejenom ke správné dietě, která je vysoce individuální, ale i k vnitřní psychologii jako cestě k duchovnímu rozvoji. Naše vlastní fyzická a psychická konstituce je první „příroda“, kterou máme neustále k dispozici a s ní i stálou příležitost ji dokonale poznat.

Jaký kdo máte názor na následující:

...může někdo říci jaký má názor na (příp.nebezpečnost , kromě "vyvětrání peněženky... ) u děje jenž lze nazvat
" PŘENOS " (na druhou osobu),
- o kterém jsem již zde párkrát psal ohledně taiči mistrů, i v souvislosti s Jungem, dalo by se říci že to má hodně společného i s různými zasvěceními (jako např. u šamanských zasvěc.obřadů předání "pokračovatelům"..., u reiki, Shambally ap.), kde BEZ ÚSILÍ adepta, je mu "implantována" nějaká vědomost, schopnosti, očištěny čakry...apod.

Tady píšou o "transplantaci" (spíše česky asi implantaci...) vědomostí a informací......:
http://www.zy-qigong.cz/clanky/co-je-qi-gong.html
ZY Qigong má tři oblasti výuky, dalo by se říci tři větve, či pilíře:
Osobní rozvoj ( Self Development) , Léčení obrazy ( Image Therapy, nebo nověji též Image Medicine) a třetí:
Přenos vědomostí (v orig. Knowledge Transplantation) - neboli metody efektivní výuky a přenosu vědomostí a informací. Metoda je využívána při výuce ZY Qigong, ale vyškolenými specialisty např. také k výuce cizích jazyků. Celá tato metoda však ještě není zcela zpřístupněna pro veřejné vyučování.

Další jsem našel třeba něco podobného na stránkách Óm healing (uzdravování a harmonizace pomocí zpívaných alikvot a hlásek óhm (aum)...)
- tam to nazývají tzv. Šaktipát
http://om-healing.org/cs/atma-krija
"...Na konci kurzu se uděluje přímý přenos léčivé energie známý jako šaktipát. Je zárukou toho, že prvotní „jiskra“ praxe atma kriya jógy byla úspěšně zažehnuta. Konkrétně lze říci, že šaktipát aktivuje čakry (energetická centra v těle), čistí nervový systém a léčí tělo (na emocionální a mentální úrovni). Výsledkem je lepší zdraví, vyšší úrovně uvědomění a nakonec božská blaženost.
Šaktipát v átma krijá józe pochází od Mahávatára Bábadžího a provádí se skrze učitele. ....ze strany studenta při něm není zapotřebí žádného úsilí."
--------------------


...Na jedné straně by spousta lidí chtělo uzdravit a harmonizovat planetu a lidstvo VLASTNÍMI SILAMI (resp.svým přispěním a spojením se s lidmi kteří mají tutéž dobrou pohnutku...)

...Na straně druhé jsou u jiných obavy o zneužitelnosti ČEHOKOLI i toho dobrého co může ovládat masy..., nějaké skupiny ke svým nekalým účelům... (mluví někteří o Novém světovém řádu, čipech a kdo ví čem ještě a konspirační teorie jsou dnes velmi populární, a i kdyby na nich něco bylo mnozí lidé již jsou jimi přesyceni a nebudou nejspíš takovým "poudačkám" věnovat pozornost, každý má svých starostí dost...)

Na netu jsou možná i trochu paranoidní (ale kdo ví třeba na každém šprochu...) hlášky, že některých léčitelů je třeba se obávat (např.Cibulka varuje před Tichanovským jako že by to mohl být ruský agent...a tím že má moc ovlivňovat mnoho lidí je třeba být na pozoru...)
Někdo podobně může říci o čínských taoistických mistrech co vyučují taiči, čchi kung apod., že také mohou ovlivňovat masy a nějak "implantovat"
nějakou ideologii (že by jako čínskou??, mimochodem komunisté dost potírali taoisty kvůli jejich starobylé tradici kterou nedokázali mezi lidmi v Číně vykořenit, dnes si uvědomili že je to jedno z národních bohatství (taiči a čchi kung) a podobně jako Indie si uvědomila už mnohem dřív že jóga je zase jedním z jejich národních bohatstvím, takže již mnoho guruů šlo na Západ šířit védské a jógové znalosti a techniky...(taoističtí mistři také vysílají na západ své zastupitele pro šíření starověkých technik jak fyzických tak spirituálních...- jako např. u ZY qigong vybrali mistra Sü Ming -tchang apod.

(vše záleží na úhlu pohledu ale i na "ovoci" - výsledcích které to s sebou nese...jiní zase naopak ocení že již tato dříve utajované dovednosti, mohou pomáhat lidem na celém světě a mistři si je nenechávají jen pro blízký okruh "vyvolených"...(ačkoli nejvyšší stupně jsou jen pro některé... )

Pokud se na to nebudeme dívat z hlediska konspirační hrozby, nebo z (také) hrozící NEMYSLÍCÍ MASY (kde Le Bon popisuje jasně v knize Psychologie davu, že stádo se pak chová už svým "kolektivním mozkem", bez nějaké možné korekce jednotlivců co se nechají davovým "šílenstvím" pohltit..., byť je snaha možná míněna zprvu dobře...např.viz nadšení budovatelské v 50.letech a následně kolektivní odsouzení třídních nepřátel v inscenovaných preocesech..., davové šílenství za které se naopak zase v Německu stydí mnozí Němci z dob Hitlera , kde dosud mnozí nechápou jak mohl tak kulturní národ (převážná většina) se nechat strhnout Hitlerem...ap. (některé lidi děsí, jak to poměrně dlouho vypadalo IDYLICKY A PROSPĚŠNĚ...

Hitler dal lidem práci a ztracené sebevědomí..., idylická Goebelsova propaganda ukazovala podobně jako komunisti jen idylické světlé zítřky..., fotky vůdce s dětmi jak "starostlivě a otcovsky" přistupuje k dětem i v posledních dnech verbování na konci války...mnoha lidem trvalo hooódně dlouho než prohlédli tu habaďůru na lidi a mnozí to nebyli schopni dodneška strávit...(můj děda byl v milicích a i když před smrtí 10 let po revoluci věděl že to bylo jinak než je učili, tak se toho už nedokázal vzdát když tomu celý život věřil... ...tátu pro změnu vyhodily ze strany když tam v 68 naivně vstoupil a myslel si že něco zevnitř změní...pak byl prohlášen za kontrarevolučního když dělal besedy se Zátopkem...čímž chci říct že někdo něco prohlédne poměrně brzy, ale i jiní hodně inteligentní a upřímní celým srdcem propagují něco co se pak PO NĚJAKÉM DELŠÍM ČASE prokáže jako škodlivé... což se může týkat i mých příspěvků...tak bacha na to, používejte svůj mozek a své srdce...já raděj zařadím trochu zpátečku ze své hyperaktivní "pomoci"...už se na to léčim s "pečovatelským syndromem..." )

Nenechá-li se člověk strhnout (jde to vskutku??...), může sice v klidu uvažovat co si kde z jakého národa vzít z jeho národního dědictví..., ale nakonec stejně zjistí že chce-li se něčemu věnovat pořádně a proniknout hlouběji, nestačí mít "kočkopsa" a vařila kočička s pejskem dort...
- dle mnohých prý stejně cesty "vedou do Říma", resp. k společnému cíli...(zajímavé že v případě 2.světové války, tyto "společné cíle" znamenaly stejně tak alibismus a nezasahování jež ústilo k Polsku,Mnichovu a celosvětové válce, na druhé straně k tomu že německý katolík či evangelík zabíjel třeba francouzského (a naopak)...společné cíle

Na jednu stranu nám přílišné ego a přemýšlení překáží v duchovním rozvoji, na druhé straně
úplné "rozplynutí" ega jiní považují za skutečné nalezení sama sebe a přispívání ke "kolektivnímu léčení skupinového Nevědomí lidstva "...

šakti znamená v překladu síla... mluví se v józe o základu jímž je[u:2gx9j9lx][b:2gx9j9lx] kundaliní šakti...[/b:2gx9j9lx][/u:2gx9j9lx]

Naposledy upravil Dracula dne čtv led 01, 1970 2:00 am, celkově upraveno 1

ZQ==

Až na dřeň

O systému falešného Self.

Čeho se to tak bojíme u druhých lidí? Co doopravdy znamená být odosobněný a jaké to má následky? Proč je špinavá hra problém a do jaké míry je to věc svobodné volby? A co to znamená mít nízké sebevědomí? Úvaha o tom, kam až nás může zavést to, že si nejsme jistí sami sebou.

Hry, realita, komunikace. A hlavně pravda, hledání pravdy a úzkostlivá snaha držet se jí. Řeším to (nejen tady) už dlouho, ale často kolem těch opravdu stěžejních věcí chodím jako kolem hrnku radioaktivní kaše. Doufám, že dnes se mi, víc, než jindy, podaří konečně udeřit hřebínkem o paruku.

Nu, jeden přehledný obrázek někdy řekne víc, než deset Mordemyho článků (klikněte si pro zvětšení):
http://psychoanalyza.com/az-na-dren/

A hned druhý, ať je máme pěkně po kupě (budu se k nim v průběhu povídání vracet): (viz ten samý odkaz)

Oba obrázky pocházejí původně z knihy R.D. Laing: Rozdělené Self, která je sama o sobě malý poklad (alespoň pro schizoida určitě) a nelze, než ji doporučit k přečtení. Obrázky jsem oproti originálu mírně poupravil, ale to důležité v nich obsaženo je.

Na obrázku 1 je znázorněno, jak by měl zcela ideálně psychicky zdravý člověk fungovat ve světě (v realitě). Jednoduše existuje určité naše Já (přesnějším výrazem Self), které je celistvé, nerozervané a vnitřně konzistentní. Člověk s takto nastaveným systémem Self se nachází ve světě, který stoprocentně vnímá, jež může přímo ovlivňovat a je si vědom své vztažnosti k němu a existence lidí v něm. Zároveň se také vztahuje k druhým lidem, interaguje s nimi a reálně s nimi komunikuje (podněty, které od nich získává, ho ovlivňují).

Když si jde takový člověk třeba koupit rohlíky, mluví s prodavačkou u pokladny stejným způsobem, jako s kýmkoliv ze své rodiny či nejbližšího okolí. Je oproštěn od sociálních rolí, protože je ke svému životu nepotřebuje, veškerá interakce s okolím je vždy naprosto smysluplná (není prázdná) a podněty, které k němu přicházejí nejsou zkreslené (jinými slovy, existuje tu cosi jako stoprocentní prožitek a „bezodpadová“ komunikace).

Pokud se už teď cukáte a říkáte si, že takhle to u vás asi tak úplně není, nepanikařte. Schéma znázorňuje ideální stav, kterého nelze dosáhnout, ale je nutné si ho tu ukázat, aby bylo možné vymezit nějaké hranice.

Obrázek 2 naopak ukazuje člověka, jehož pravé Self je v izolaci. Jeho Self je rozštěpeno. Nepůsobí na něho okolní svět a především ostatní lidé, protože má kolem sebe vystavěnou obrannou zeď (proč a před čím se chrání, to si vysvětlíme vzápětí). Ke komunikaci s okolním světem místo toho využívá takzvaně falešné Self, které si za tímto účelem sám vytvořil. Jedná se o umělý systém chování a reakcí na podněty zvnějšku. Falešné Self interaguje se světem a přijímá podněty, ale obojí logicky vyznívá na prázdno, protože Self, které by z toho mělo mít nějaký užitek je „schované“ a nic z okolního světa k němu nemá šanci doopravdy proniknout. Zprostředkované spojení mezi vnitřním a falešným Self znemožňuje skutečný prožitek podnětů z okolí a zároveň blokuje schopnost ven něco opravdového vyslat.

Druhý stav je opět hraniční případ, kterého už však bohužel dosáhnout lze. Lidé, kteří se „úspěšně“ dostali až sem jsou označování jako schizofrenici (ano, právě v tom v klinickém významu toho slova). Přesto se v situaci popsané na obrázku 2 už není zase tak těžké najít.


Dobývání hradu z písku

Tak, a teď o čem to tady vlastně kecám: Ať se vám to líbí nebo ne, existuje něco, čemu se říká základní ontologická jistota. Protože je blízká tomu, co můžete vidět na obrázku 1 (a tím pádem jí nelze dosáhnout), bude nás zajímat spíše základní ontologická nejistota. Ta by se dala nejsnadněji popsat jako ono profláknuté nízké sebevědomí. V širším pojetí je to pocit neskutečnosti a nereálnosti sebe sama. Absence jakéhosi „pevného jádra“, něčeho, co jsem doopravdy a nezpochybnitelně Já.

Může to znít poněkud přitažené za vlasy, ale jedná se kupodivu o celkem běžný lidský pocit. Každého z nás to občas přepadne, připadá nám, že nic nemá smysl a všechno, co děláme je prázdné. U relativně normálního jedince podobné rozpoložení zpravidla netrvá příliš dlouho a rozhodně není permanentní.

My lidé se potřebujeme vztahovat k druhým lidem. Tzn. máme potřebu komunikace s druhými a stejně tak oni mají potřebu komunikovat s námi (na obrázcích znázorněno šipkami). To s sebou nese nutnost se druhému otevřít a, metaforicky řečeno, nechat nahlédnout do svého nitra. Jenomže když máme pocit, že tam „nic není“ nebo si sami nejsme jisti jeho obsahem? Potom pociťujeme riziko toho, že nás takový pohled druhého člověka do nás samých ohrozí. Že ten vratký domeček z karet, na jehož základech stojí pocit naší existence a toho, že žijeme teď a tady, bude odfouknut cizím poznáním.

Člověk, který je ve stavu základní ontologické nejistoty se, dle odborné terminologie, bojí takzvaného „pohlcení“. Hrozí se toho, že pokud se bude vztahovat k druhým lidem a oni k němu, tak to ohrozí jeho samotnou existenci. Neboli, jednoduše řečeno, má strach se projevit, protože by tím odhalil svoje srdce, do kterého by mu mohl někdo střelit šíp. V nejzákladnějším významu se jedná o strach ze smrti.
(v Laingovi jsou popsány případy schizofreniků, kteří se děsili už jen toho, když se na ně někdo podíval – byli přesvědčeni, že je lze doslova zabít pohledem)

Mezi lidmi žít musíme, i když bychom náhodou nechtěli a komunikaci s nimi se také vyhnout nelze. Kromě toho máme přání, touhy a sny, které lze často realizovat jen skrze mezilidskou interakci. Tak co se s takovým strachem z pohlcení dá dělat, kromě toho, že zalezete do temné komůrky a do konce života nevylezete ven? No začnete s lidmi komunikovat „jen jako“. Začnete hrát hry a do temné komůrky si zalezete „tam uvnitř“. Kolem svého hradu z písku začnete budovat neprostupnou zeď, která vás má ochránit před domnělými dobyvateli z vnějšího světa.

Pustíte se do vytváření systému falešného Self.



Vyhladovění obránců

Celý vtip je v tom, že falešné Self nelze zabít, protože to je samo o sobě mrtvé, neživotné. Falešné self ani nelze nijak ohrozit, necítí strach ani obavy. Ke světu a lidem se vztahuje takovým způsobem, aby bylo, v ideálním případě, co nejméně zasaženo pravé původní Self. To působí jen jako jakýsi nezúčastněný pozorovatel, který vše hodnotí a analyzuje; pokud možno z odstupu. Cokoliv se člověku doopravdy stane, může svést na systém falešného Self a říct, že se to vlastně nepřihodilo přímo jemu. Výsledkem je vzrůstající pocit nereálnosti a odtržení od reality. Vztahy s druhými lidmi se stávají sterilní, není v nich život, dynamika, fungují účelově a mechanicky.

Celé je to vlastně důmyslný obranný systém, který má zakrýt jediné – základní ontologickou nejistotu.

Jako pokaždé, když se my lidé snažíme něco obejít, i tady po cestě číhají pasti. Konkrétně jedna doopravdy veliká. A není ani tak na cestě jako na jejím konci. Protože se pravé Self tímto ocitá v izolaci a z vnějšího světa k němu proniká stále méně reálných podnětů, které by ho mohly ovlivnit (jelikož tomu se záměrně brání a děsí se toho), není vnitřní Self z čeho „živit“ a ono postupně chřadne a umírá. Přesněji uzavírá se do svého fantazijního světa, který se čím dál víc dostává do kontrastu s realitou a cítí se jí ohrožováno. Stane se tak přesně to, čeho se Self původně chtělo vyvarovat. Zmrtvění, zabití. Což je samo o sobě opět jen obrana - pokud už jste mrtví, nelze vás zabít; pokud se takto zabijete, nehrozí, že by vás mohl zabít někdo jiný (nikdo už vás nemůže pohltit poznáním).

Snaha o vytvoření mostu mezi vlastním Já a realitou vede k odosobnění, které zase onen proces stavby obran před světem urychluje. Člověk má strach, že jakákoliv přímá interakce mezi realitou a jeho pravým Self by měla katastrofální důsledky, proto své pravé Self uzavírá do čím dál větší izolace, čímž ho ovšem zabíjí – což je z pohledu schizoida (člověk na pomezí mezi ideálním stavem a schizofrenií – tedy někde mezi obrázky 1 a 2) pořád lepší řešení, než kdyby byl zabit někým jiným.

Odosobnění rovná se částečně i odtělesnění. Realita působí jen na tělo a Self je tím pádem „volné“ a neohrozitelné. Případně si lze skrze tělo vytvořit zvláštní linii obrany, která (stejně jako systém falešného Self) pomáhá zakrýt původní problém.

Vytváření falešných problémů je vůbec kapitola sama pro sebe. Protože inteligentnější jedinci by mohli sami sebe prokouknout a příliš snadno zjistit, že na sebe něco hrají (a takové odhalení by bylo příliš velkým soustem), podvědomě si vytvářejí zástupné problémy, které však nejsou problémy pravého Self, nýbrž toho falešného; ačkoliv při pohledu zvnějšku to může být obtížné rozeznat. Nejtypičtějším příkladem je takzvaná analogie tlusté holky (sexisté si dosadí kluka), kdy holka ztloustne proto, aby se mohla vymluvit na svoji tloušťku, která jí jako „příjemný“ vedlejší efekt dala možnost být více ve skutečné izolaci vůči okolí (nemůžu na koupálko, jsem moc tlustá). Tloušťka je zde pouze zástupným problémem, který se nedá vyřešit snahou zhubnout, ale je nutné se zaměřit na původní příčinu, kterou je snaha o odosobnění. Kreativita při vytváření zástupných problémů, které pak člověk vnímá jako reálné a klíčové, přestože na nich ve skutečnosti vůbec nezáleží, je u lidí vskutku děsivá; mohl bych vyprávět.


Vztah k realitě

Celé je to samozřejmě proces. Jak už jsem zmínil, ty dva obrázky a předchozí popisy jsou hraniční stavy. Většina z nás se nachází kdesi uprostřed – ano, společně s tím, co bylo řečeno tři odstavce zpátky, z toho vyplývá, že jsme všichni takzvaně schizoidní (což je mimochodem fakt moc krásný termín).

Hlavní potíž vidím v tom, že máme tendenci směřovat ke stavu na obrázku 2, a ještě to bereme jako něco pozitivního, za čím má smysl jít a za co stojí bojovat. Odosobnění pro nás přitom není přínosem. Na první pohled se to může zdát jako dobrý nápad, ale je to past. To je totiž ta špinavá hra, o které mluvím a kterou pořád kritizuji a o níž říkám, že je to cesta do pekel. To je ta hra, které když uvěříme, že je pro nás dobrá, nás nakonec stáhne na dno. To je ten důvod, proč jsem v minulém článku kritizoval pick-up; protože jako prostředek používá právě to odosobnění. Dnešní schizoid se totiž cítí ohrožen poznáním, že jeho vnitřní existence nemá pevné základy. A má pocit, že to, že se bude před oním ohrožením bránit vybudováním obranného systému, mu přinese užitek. Ve skutečnosti, jak jsme si ukázali, ho to zahubí. Počáteční výhody jsou postupně převáženy vnitřním zmrtvěním.

Není to tak úplně otázkou racionální volby. Je to zoufalý únik, když se nenaskýtá žádná jiná zřejmá alternativa. Jenomže pak přichází na řadu oblíbená racionalizace a obhajování takového postupu. Místo, aby si člověk přiznal, že tohle je špatně a rovná se to kopání vlastního hrobu dvacetitunovou lopatou, raději si bude namlouvat, že je všechno v pořádku.

Ano, všichni to do jisté míry děláme. Když se bavíme s cizími lidmi, které známe jen zběžně, když se bavíme s průvodčím ve vlaku nebo s paní u přepážky. To víme, že nejsme my, ale je potřeba si to přiznat a vědět, že vedle toho v nás existuje něco reálného, co se protlačí na čelní pozici hned, jak vyjdeme ze dveří hlavního nádraží nebo pošty.

Pokud ovšem začneme snahu o odosobnění uplatňovat globálně a vnímat ji pozitivně, kupujeme si tím jízdenku do nejbližšího sanatoria. Esenciální je vztažnost ke světu, čímž se dá odpovědět na otázku, co je to vlastně to sebevědomí. Stručně: Čím vyšší je míra vztažnost člověka k realitě, tím vyšší je jeho sebevědomí. Uvědomujete si samy sebe ve vztahu k realitě a přímo ji zakoušíte. Naproti tomu takzvaně papírové sebevědomí vychází ze systému falešného Self a z toho, jak věrohodně falešné Self působí na druhé.



PS: vybavují se mi slova písně "Hráč" od skupiny Turbo, kde se zpívá "ale hrát prý se má, jen s tím co máš..., (to se to hraje) když máš v rukávu jen samé trumfy ...", nebo tak nějak...

Až na dřeň podruhé (pokračování předch.příspěvku)

Schizoidní self v pohybu.



Probrali jsme falešné self, vysvětlili jsme si, proč si ho vlastně lidé tvoří a jak to celé funguje, zavedli jsme jeden moc krásný pojem (schizoid), a ukázali jsme si, kam až se lze dostat, když se člověk snaží vnímat svět skrze falešné self. Pro ty, co už si to nepamatují nebo na to raději zapomněli: Konečnou stanicí bývá obvykle psychiatrická léčebna; konkrétně oddělení pro katatonické schizofreniky.

Posledně jsme končili tím, že realitu je potřeba cítit, že klíčem je vztažnost. Stavět mezi sebe a svět bariéru, vede k odosobnění, které znamená, že self postupně chřadne a umírá. Ale zároveň jsme si řekli, že je nutné hrát s tím, co má člověk v ruce a hru (na falešné self) přiznat. A za posledních dvanáct měsíců se ukázalo, že právě tohle je velký kámen úrazu. Je zřejmě načase to dovést dál a celý koncept reformulovat.

Tehle obrázek, (viz http://psychoanalyza.com/az-na-dren-podruhe/ )
na kterém je znázorněn ideální stav přitáhl vyloženě nezdravé množství pozornosti. Přestože jsem jasně napsal, že stavu na obrázku nelze dosáhnout, a je to tam jen kvůli schematičnost a vymezení nějakých hranic, našlo se obrovské množství lidí (viz. diskuze pod článkem), kteří po přečtení vítězoslavně prohlásili něco ve smyslu „Třikrát sláva, prohlédl(a) jsem! Konečně vidím, že falešné self je fuj. Teď už budu vnímat svět jen skrze pravé self a bude mi hej!“

Kupodivu je to jako jít z deště pod okap, z něhož vám na kabát kape radioaktivní sajrajt.


Dvě kuličky

Hned zkraje jedno malé „překvapení“:



Člověk, který nahlédne svoje vlastní rozštěpení a který pochopí, jak stupidní, nesmyslné a nebezpečné je pro něho snažit se neustále něco předstírat, může velice snadno spadnout do opačné pasti a tou je naopak patologická snaha o pravdivost. Na jednu stranu je to logické. Když je lhát špatné, mluvit pravdu musí být automaticky dobré (aneb typická moderní stupidita dualistického rozdělení světa). Ale přece:

Schizoidnost, to není jen falešné self, definice schizoidnosti je především opozice pravého a falešného self. Být schizoidní znamená důsledně rozlišovat dvě imaginárních částí našeho já a stavět je proti sobě. Přitom ve skutečnosti i takzvaně „pravé“ self je jen konstrukt. Stejný konstrukt jako self falešné. Rozdíl je pouze v tom, že jednu z těch kuliček schizoid střeží kdesi uvnitř jako nejcennější poklad a od té druhé se naopak snaží distancovat – přestože se paradoxně právě skrze ní (skrze falešné self) snaží vnímat svět.

Pravé i falešné self jsou jedno. Jsou to dvě strany téže mince. Není to tak, že máme dvě self. Správné a špatné. Ve skutečnosti máme všichni self pouze jediné a vypadá přibližně takto:

(obrázek viz odkaz nahoře)

Co mají symbolizovat ty dvě barvičky snad vysvětlovat nemusím.

Rozštěpení self je iluze, kterou jsme si vytvořili, aby pro nás bylo možné vůbec nějak fungovat ve světě, který není přírodní, ale kulturní. Je to iluze, na které stojí samotné naše vnímání. Je to iluze, kterou nelze rozbít. Protože pokud bychom jí rozbili, nezbude nám nic. Zůstane syrové reálno, s nímž naše mysl není schopná nijak pracovat.

Falešné self není těžké identifikovat jako ultimátní zlo, jako ostnatý bič, který jsme si ušili sami na sebe a který nás ničí. Ale takové chápání falešného self je značně zavádějící. Falešné self, hry, předstírání a vše, co s tím souvisí, je sice vysoce destruktivní a samo o sobě je to cesta do pekel, ale to neznamená, že je potřeba falešné self úplně odvrhnout. Jak už bylo řečeno mnohokrát - důležitější, než nehrát, je ty hry přiznat. Pochopit je. Přijmout. Akceptovat. U druhých lidí, ale především u sebe. A to neznamená nic jiného, než falešné self učinit součástí sebe. Splácat konečně ty dvě kuličky do jedné beztvaré hroudy, která bude určitě hodně nestabilní, ale která člověku alespoň umožní řešit i něco jiného, než vlastní rozštěpení.

Umožní vám začít se soustředit na to, o co tu jde především.


Trojjedinost Reality

Zopakujme si to nejdůležitější: Esenciální je vztažnost. Ale vztažnost ke světu a k realitě - nikoliv k pravému (v horším případě falešnému) self.



Ale co je tedy ta realita? Je to (tautologicky řečeno) všechno to, co je reálné? A co je zatraceně reálné? Ne, to už se dostáváme do další slepé uličky, na kterou si můžeme přibít pracovní ceduli s označením postmoderní skepticismus.

Realita v podobě, v níž ji my lidé vnímáme, se skládá ze tří navzájem neoddělitelných složek:

1) Real – takzvaně tvrdá fakta a hard realita. Nebo-li to, co by zbylo, kdyby z planety Země zmizeli všichni lidé a přestala existovat kultura a kulturní kontext. Zjednodušeně řečeno: Například bankovky jsou reálně pouze zelený papír. Dům je hromada kamenů a dřeva. Lžíce je kus kovu. Aby mohl být dům domem, musí ho za něj někdo označit. Dům tedy v tomto smyslu reálně neexistuje. Dům je něco, čím jsme si v rámci kultury označili (reálnou) hromadu kamení (skutečnost, že ji na sebe naskládali lidé není podstatná). Z toho je vidět, jak nesmyslné je snažit se pouze o „reálno“. Skutečné reálno je velmi chudé. Problém s reálnem je však ten, že je před-symbolické, tudíž reálně neexistuje ani „hromada kamení“, neboť výraz „hromada kamení“ už je prostředkem jazyka, který jsme použili na popsání reálna. Reálno vůbec nelze popsat jazykem, protože ve chvíli, kdy na cokoliv reálného použijeme jazyk, tak v té chvíli k popisu nutně přizveme symbolismus, kterým onu reálnou složku obalíme a skryjeme. A reálno zmizí.

2) Imaginary – místo, v němž se nachází zvnitřněný obraz sebe sama. Prostor v němž se naše já snaží získat autonomii. Říše obrazů. Naše vlastní mysl. V zásadě tedy individuální složka každého z nás a místo, kde se „nachází“ (v němž je integrováno) self. Ale zároveň také prostředí klamu a iluze. Právě zde si dnešní upocený postmoderní schizoid upatlá ty dvě kuličky, z nichž jednu označí za pravé self, druhou za falešné self a rozehraje známou destruktivní hru. Tady vzniká ten průser. V naší vlastní hlavě (však kde taky jinde, že ano).

3) Symbolic - symboly a významy popsatelné řečí. Veškeré informace „zvnějšku“, které se snažíme zpracovat. Klíčovým znakem je zaměnitelnost (symbol nemá pevně daný význam) a částečně i kulturní kontext. Stolička je pro člověka z Evropy vždy stoličkou. V zemi, kde lidé stoličky nepoužívají a sedí na zemi, však stolička ztrácí svůj význam. Symbol funguje na základě víry lidí v něj. Zelené papírky mohou plnit funkci peněz (a být tím pádem symbolem) pouze v případě, že lidé věří tomu, že si za ně lze něco reálného koupit. Technicky vzato může být symbolem cokoliv a mít jakýkoliv význam, ale v lidské společnosti a kultuře (například v pohádkách) jsou symboly většinou omezeny co do obsahu i co do formy. Záleží na kontextu. Lidská psýcha má navíc do jisté míry svůj vlastní jazyk, jímž promlouvá.

Co je na tomhle rozdělení nejvtipnější je, že ho lidé znají velmi dobře už hezkých pár tisíc let. Ano, tohle je ona profláknutá křesťanská trojjedinost Boha. Otec (Symbolic), Syn (Imaginary) a Duch Svatý (Real). Otec, který určuje hranice (symboly, jež na základě kulturního kontextu určují, přes jaké brýle budeme koukat na svět). Syn, jež je produktem Otce (naše vlastní představa sebe sama, kterou si postupně tvoříme na základě toho, co dostáváme z kulturního světa v podobě symbolů). A Duch Svatý, v křesťanství vysvětlovaný jako „boží přítomnost“ (ona tvrdá realita, která je všude kolem nás). Vše dohromady je Bůh.

Až se zase někdo bude řešit, že Bůh přece neexistuje, odkažte ho prosím sem. Samozřejmě, že Bůh existuje. Bůh už ani nemůže být reálnější! Bůh totiž není nic jiného, než Realita sama:

Spojení s Realitou nastává ve chvíli, kdy do hry zapojíte všechny tři složky. Protože tyhle tři aspekty jsou to, z čeho se naše Realita skládá. Právě tenhle koncept stojí v pozadí všech těch východních filozofií o rovnováze. Jde o to vybalancovat všechny tři složky Reality tak, aby v ideálním případě zapadly do sebe. Ale nenechte se zmýlit. Tohle není o tom být v klidu. Naopak. Ve chvíli, kdy do sebe jednotlivé dílky skládačky zapadnou, tak se Realita začne hýbat a výsledkem je neskutečný nářez!



Každý individuální lidský zásek, ať už na klasické schizoidnosti falešného self nebo na snaze o pravdivost nebo
třeba na dnešním nejmocnějším moderním symbolu (penězích), se pak dá chápat tak, že onen člověk jednoduše nevěnuje dostatečnou pozornost ostatním složkám reality. To je ten důvod, proč něco nefunguje. To, že jsme dali klapky na oči, odmítáme vidět celý obrázek a soustředíme se jen na jeho část. Čímž se bohužel dostáváme k jeho okraji, kde už není nic.

Je zapotřebí držet se ve středu toho všeho. Jedině tam je světlo. Jedině tam se realita hýbe.

( tolik náhled od p.Křižáka, šamana, psychoanalytika a vyznavače Reality....)
-----------

PS: ...zajímavé jsou i debaty pod články v tomto a předch.příspěvku, na uvedených odkazech.
Další pohledy na to může jak s tím "pozorovatelem" a "pozorovaným"...což se často provádí v meditacích typu "poznej své skutečné já..." a hlavně
o tom jak být ve "skutečné" realitě, a odlišovat ji od iluze (kterou je i neúplný náhled zkreslené části reality... )

Přesvědčením Dr.Martiny Ziskové (http://www.drmartina.cz/dobro269innost.html) je to, že jsme na této zemi za určitým účelem. Tento účel se nazývá v filozofii jogy dharma. Protože jsme součástí celku, vesmíru a přírody a Země jako takové, vše, co se na ní děje, se nás zcela osobně dotýká.

Podle toho, jak chápeme naše místo v životě a jak se k životu stavíme v praktické materiální rovině, můžeme mít v principu dva přístupy:
1) Buďto jsme tu, abychom co nejvíce získali (a to i na takzvané duchovní rovině),
2) nebo cítíme potřebu dát zpět.
Toto není pozice ega, ale daleko komplexnější postavení vůči životu a našem místě v něm jako takovém. Dr.Martina dospěla k místu sama v sobě, kde cítí velmi silně vytvořit takovou formu vnějšího života, která je v harmonii s jejím vnitřním postojem, kde vidí sebe jako nástroj dávání, nikoliv braní. Toto není v praxi jednoduché uskutečnit, ale souvisí to se zcela praktickými postoji jako například za jakým účelem praktikuji a propaguji ajurvédu, jaký mám vztah k věcem a do jaké míry jsem tedy konsumentem, jaký mám vztah k přírodě a tudíž jsem vegetarián či nikoliv, a podobné aspekty.

Toto jsou individuální předsvědčení, které dr. Martina cítí jako podstatnou složku svého bytí. Odráží se proto nezbytně v jejím osobním, profesním a veřejném životě a způsobu, jakým přistupuje ke své životní cestě, ajurvédě. Role rituálů je možná jedním z nejdůležitějších prostředků respektu, pokory, duchovní obnovy, a zdraví. S postupem času se sem stále více řadí tvořivý přístup nejen k vnitřnímu duchovnímu vývoji, ale i jeho zprostředkování pro lidi, se kterými pracuje nebo kteří pracují prostřednictvím ayurvédy s ní.

PS: málokdo dnes (ať už věří kdo chce čemu), jedná podle svého přesvědčení vždy a všude...(i v osobním či pracovním životě...ap.)...častěji se lze setkat s tím být jiným (masky a role co hrajeme) v práci, jiným doma, jiným v kostele či kdekoli jinde před stejně praktikujícími,...atd.
Neradi pouštíme do svého života (resp. do všech jeho oblastí...) Něco či Někoho, co nám narušuje naše zažité stereotypy a oblíbená schemata...

----------

Zamyšlení nad tím co člověka může naučit rakovina v rodině, o tom jak je nedostatečně chápána moc přítomnosti Tady a teď,
o síle a různých podobách lásky k transformaci spirituality atd. :
http://www.drmartina.cz/1/post/2012/01/ ... tvoen.html

...cituji jen kousek:

...Jak jsem nedávno slyšela v jednom americkém filmu, poslední, čtvrté stadium (rakoviny) znamená jenom to, že člověk prošel předchozími třemi stádii. Kam kráčí dál? To nikdo neví. Podle lékařů k zaručené smrti, podle duchovně věřících k vnitřní obrodě. Podle mě neznámo kam.
Tato zkušenost mi ukázala neuvěřitelně názorně to, co všichni
víme, ale ne již tak 100% praktikujeme: totiž že osobní zkušenost je nepřenositelná a není zcela a jen logická..... Neříkám, že jsem našla definitivní odpověď, neboť jakákoliv odpověď je dílčí a moje. Nicméně jsem si všimla určitých obecně použitelných parametrů, o které bych se zde s vámi ráda rozdělila. Jsou to lekce, kterou mi udělila rakovina, za což jí tímto nutno poděkovat.

Jak řekl nedávno zemřelý Václav Havel, parafrázuji:

„důvěra není důkaz toho, že se něco stane, ale stav bytí, který dává smysl, lhostejno, jak dopadne“.

Ano, a to je to hlavní. Nejde o to přesvědčovat se o tom, že věci mohou být, budou nebo dokonce jsou jinak než jak se navenek ukazují být. Důvěra je mít v sobě pocit klidu, pocit, že co se děje, dává smysl, je v souladu s něčím, co je pro nás hodně důležité v situaci, kdy se to zdá být naopak.

... se člověk učí pomalu a postupně poslouchat nikoliv racionální jazyk, ale vnitřní mysl mluvící prostřednictvím pocitů. Aby se nám to dařilo, potřebujeme se ale zbavit jedné velmi rozšířené nemoci, a to pocitu strachu. Strach a důvěra nejdou dohromady. Možná jdou jen tolik, že v daném okamžiku máne větší důvěru ve strach než v důvěru samotnou. Strach přináší neklid, opak vnitřního klidu, který člověku dává možnost být naladěn na svůj vnitřní radar a přes něj napojen na vesmírný satelit. Jsme v tomto smyslu vibrační bytosti, které jsou buďto napojeny na satelitní vesmírný systém či ztratily signál. Výhodou napojení je, že nám ukazuje směr, tak jako GPS systém ukazuje cestu do žádané destinace. Věřím, že si v principu volíme všichni tytéž konečné cíle, a to klid, radost a lásku.

V mnoha duchovních a filosofických systémech se hovoří o
lásce jako o základní transformační ingredienci. ...

...Většina z nás usiluje o pocit lásky, povětšinou s trvalým neúspěchem. Moje pochopení toho, co je láska, se během let měnilo a stále mění. Při první cestě do Indie v roce 2006, když jsem s úžasem hleděla na nebe plné hvězd v nádherném prostředí Indického oceánu a v srdci cítila všeobjímající a přijímající pocit lásky pro veškerou existenci, ptala jsem se právě hvězdného nebe, proč se tak nemůžu cítit stále. Bylo mi řečeno: „protože málo miluješ“. Byla jsem tou odpovědí překvapena, ba dokonce popuzena. Já, která většinu času trávím prací s lidmi, hledáním jejich - i mého dobra, že neumím milovat?

... V racionálním světě je láska stále ještě podle mého láskyplná volba, to znamená zvolit si to, co je v souladu s námi, s naší trvalejší verzí, kterou nám ukazuje vnitřní bytost prostřednictvím vnitřní mysli. Nicméně ani tato definice neobstojí v zrcadle předchozího roku. Moje současné pojmenování toho, jak vnímám, co je láska pro vnitřní mysl, je rozpouštění. Nikoliv usilování něčeho dosáhnout, třeba stavu klidu či lásky, ale rozpouštění i tohoto úsilí. O lásku se nedá usilovat, láska se dá pouze dovolit. To, co ji stojí v cestě, jsme ve skutečnosti my sami. A tak láska je v této definici pro mě vnitřní
stav, ve kterém rozpouštíme úsilí a otevíráme tak prostor pro přítomný okamžik. Ten ho naplní klidem, tichou živostí, něčím, co bychom mohli v tom jemném slova smyslu naplnit láskou --- přítomným přijetím či přijetím přítomnosti. Soustředění se na žádoucí...

Třetí, nedílnou součástí přítomnosti, k níž patří důvěra,
jež vytváří klid a přijetí, neboli pocit lásky, je vědomé zaměřování se na žádoucí část reality, tedy pokud ji chceme zažívat. Každý objekt, situace, zkušenost má dvě části: žádoucí a nežádoucí. Vše, co existuje, existuje na základě duality v projeveném světě. Zde přichází s jistotou jedna z našich možností spoluvytvářet realitu, a to zásadním způsobem dle zaměření naší mysli. Vesmír funguje na základě zákona přitažlivosti. Tak si ve skutečnosti spoluvytváříme naší zkušenost. Ví to kvantová fyzika, dnes již do určité míry i biologie, zejména molekulární. Nechce se nám použít toto poznání na lidskou biologii a už vůbec ne na medicínu. Proč? Znamenalo by to uzavření kruhu v tom, co tvrdí duchovně zaměření lidé v teorii. A skutečné převedení poznání, že jsme myslící a cítící bytosti, do praxe. Opravdové uchopení toho, že naše biologie, včetně genů, je do největší míry ovlivňována myšlenkami a pocity! Nextonovská fyzika a pojetí živé hmoty jako fixní chemické továrny jsou tak zcela zastaralé. Přestože to víme, nepracujeme s touto
myšlenkou do důsledku. Není to totiž tak jednoduché. V principu to je jednoduché, asi jako když už se naučíte trojitý salchow, není složité ho dělat. Dostat se k němu však vyžaduje plno kroků a většina z nás na bruslích sotva stojí, nemluvě o těch, co je nikdy nevzali na nohy. Ne každý se může stát šampionem v krasobruslení. Mistry našeho myšlení, znalci toho, jak fungujeme, se ale potřebujeme stát všichni bez výjimky. Každý ve svém vlastním rámci, o němž málokdo jiný než my sami, ví tolik. A ti ,co ví, často nemají chuť ani potřebu hodnotit proces ostatních lidí, neb sami ví, že i to, co se jim zdá jasné, často bývá zcela jinak, než jak vypadá. Takže, co my vlastně víme?

(článek pokračuje v odkaze v úvodu)