Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Pro "porovnání"... uvádím část spisku J.Heřta o alternativní medicíně, který věnoval spolku Sysifos (i pohled z druhé strany je leckdy užitečný, aby člověk příliš neulítával do oblak a viděl i stanovisko "při zemi", když už člověk vidí třeba užitečnost "uzemňování se"...

Naposledy upravil muflon dne čtv led 01, 1970 2:00 am, celkově upraveno 569

1341304903

pokračování....:

[quote:2ihl89e2]Filozofie TCM.
Základní filozofické principy TCM vycházejí z taoismu. Jsou to jednak už zmíněná
základní síla, čchi, dále dvojjediný princip jangu a jinu, princip pěti elementů, osmi kvalit,
orgánové hodiny aj.[/quote:2ihl89e2]

[b:2ihl89e2][u:2ihl89e2]Dvojice jang-jin[/u:2ihl89e2][/b:2ihl89e2]
Z poznání, že se v přírodě vše vyvíjí ve stále se opakujících cyklech, vznikla základní
představa o polaritě jevů, o principu jang-jin, kterou je vysvětlována podstata všech věcí a
jevů. Podle čínského výkladu nejde jen o protiklad jevů, ale i o jejich doplňování, vzájemné
přechody, zrození jednoho z druhého. Takovými dvojicemi jsou den-noc, světlo-tma, mužžena,
aktivita-pasivita a pod. Dvojice jang-jin je i součástí energie čchi. Existuje tedy jang
čchi i jin čchi.Jsou to vždy jen dva aspekty téhož celku, tvoří jednotu, a proto se dvojice jangjin
má psát bez spojky „a“. Jang se používá pro vyjádření všeho, co má aktivní hodnotu, jin
naopak je výrazem pro vše pasivní, negativní.
Graficky se dvojice jang-jin znázorňuje tzv. čínskou monádou, obrazem „dvou ryb“,
ve kterém se jang zobrazuje obvykle tmavou barvou, jin světlou.

[b:2ihl89e2][u:2ihl89e2]Čchi (nebo také v západní literatuře Qi, Qui, Ki, chi)[/u:2ihl89e2][/b:2ihl89e2]
Čchi je druhým základním pojmem čínské filozofie. Pod tímto pojmem se myslí
síla, energie nebo dech. Lze ji chápat také jako původní pralátku, původce síly a hmoty, a
proto také i dvojice jang-jin povstala z čchi. Čchi není stabilní, má dynamiku, možnost
transformace. Podle výkladu čínských filozofů ji lze však vnímat jen prostřednictvím jejích
hmotných proměn. Čchi jako symbolické vyjádření celého světa je současně hmotná i
nehmotná, je neustále v pohybu, proudí lidským tělem. Při svém koloběhu nabývá také
nejrůznějších forem.

Základní principy tradiční čínské medicíny
(Převzato z knihy Heřt J. a kol.: Akupunktura, mýty a realita. Galén 2002)

[b:2ihl89e2][u:2ihl89e2]Princip pěti elementů[/u:2ihl89e2][/b:2ihl89e2]
Podle tradiční představy se svět skládá z pěti základních forem, elementů, ke kterým
patří oheň, země, kov, voda a dřevo. Tento princip je analogický starověké čtveřici
Hippokratově. Podle Kajdošova výkladu vychází čínský model z původní představy o čtyřech
různých stavech, modalitách čchi, odpovídajících čtveru ročních období a čtyřem fázím dne,
které byly označovány jako „velký jang“, „malý „jang“, „velký jin“ a „malý jin“. Tyto stavy
v sebe plynule přecházejí od jara do zimy. Při postupu k létu se zvyšuje jang. K zimě naopak
jeho aktivita klesá k jinu. Tento cyklus byl označován jako rodivý (šeng-šeng). Kromě rození
si první prvek vždy také podrobuje druhý – toto působení bylo nazváno kche. Voda si
podrobuje oheň, protože ho zhasíná apod. Tyto čtyři základní stavy byly potom doplněny
další, původně středovou částí, zemí, vklíněnou mezi jang a jin. Tím vzniklo pět „přirozených
praforem“, které byly pojmenovány symbolickými pojmy a které nahradily původní světové
strany a roční období. Ve schématu se tyto „elementy“ dávají do kruhu, což naznačuje jejich
sepětí i možnost jejich vzájemného ovlivňování.

Všechny jevy lze z tohoto hlediska popisovat. Tedy i lidské tělo lze podle tohoto
principu dělit na orgány, odpovídající těmto pěti elementům. Navzájem se pak orgány
ovlivňují podle směrů a pravidel, platných pro princip pěti elementů. Proto i diagnostika a
léčba se řídí vztahy, určenými obrazcem pěti elementů. Všechny orgány se dělí na dvě
skupiny, na tzv. duté, jinové, ke kterým patří plíce, srdce, slezina,

...pokračování dle J.Heřta:



Čínské medikamenty

Základní složkou tradiční čínské medicíny, ať už v její původní podobě – tcM, tak i
v její modernizované, eklektické podobě – TCM, je léčba medikamentózní, která je
doplňována akupunkturou, moxibuscí, Tui- na masážemi, meditačním cvičením čchi-kung a
Tai-či, speciální výživou a doporučením správné životosprávy. V západních zemích se
většinou čínské medikamenty používají samostatně. Významný rozdíl mezi čínským a
západním přístupem je, že zatímco čínský lékař vybírá vhodný lék individuálně podle klasické
čínské diagnostiky, v západních zemích se vychází z diagnostických jednotek vědecké
medicíny a léky jsou volně k dispozici v některých prodejnách. Používání čínských
medikamentů se dnes stalo módním a jejich export z Číny na západ se stal jednou
z významných položek čínského zahraničního obchodu.

Spektrum léčebných prostředků je v Číně mimořádně rozsáhlé a jejich používání je
starého data. Podle čínské tradice se bylinné léky používaly už ve 3. tisíciletí př. n. l. Na
základě zkušeností, které jsou připisovány Shen Nongovi, „Božskému zemědělci“, byl později
sestaven první herbář, Shen Nong Ben Cao Jiang, který obsahuje 365 léčivých rostlin,
Používají se dodnes. Některé z nich jsou domácí i v Evropě, jiné byly z Orientu do Evropy
dovezeny, jako např. forsythie nebo magnólie. Většina orientálních rostlin je však v Evropě
neznámá. Podle dnešních čínských katalogů existuje 11.000 léčivých rostlin, 1500 léčebných
preparátů ze zvířat a 80 minerálů (např. pemza nebo sádrovec). Oficiální lékopis je podstatně
zúžený, obsahuje 1000 jednoduchých a 1500 komplexních léčiv. Ještě omezenější je počet
léků, exportovaných do Evropy a USA. Německý lékopis čínských léčiv obsahuje např. jen
300 léků, z nichž 90% jsou léky bylinné, 10% zvířecí.

V Evropě se čínské byliny většinou používají jednotlivě, méně často v individuálně
připravené směsi z několika málo bylin. Podle čínských receptur se však byliny nepoužívají
jednotlivě, ale vždy ve směsích ze 4 – 20 bylin s předpokladem, že se účinek potencuje nebo
že se event. toxické látky neutralizují jinou bylinou. Takových receptur existují tisíce a
studenti TCM se je musí naučit nazpaměť. Nejběžnější formou léku jsou sušené směsi bylin
k výrobě čajů. U bylin s nepříjemnou chutí se dává přednost tabletám nebo kapslím. Existují i
granulované preparáty k instantnímu použití, masti, tinktury i tonizační vína.

I preparáty ze zvířat jsou v Číně stále v oblibě, ale jejich používání se neřídí podle
čínských principů, např. pěti elementů, ale podle mystických a magických představ.
Podrobnější rozbor praxe TCM v Čině nepodáváme, protože jak diagnostika, tak i
popisy bylin, příprava léčiv a zejména jejich volba jsou nesmírně variabilní, pro Evropana jen
těžko srozumitelné a v různých publikacích jinak podávané. Pro bližší seznámení
s medikamentózní terapií je nutné prostudovat rozsáhlejší díla o čínské medicíně.

Hodnocení: Používání bylin se zrodilo i v Číně z empirie, podobně jako bylinářství
evropské. Orientální byliny nepochybně obsahují účinné látky, které mají významné a
v medicíně použitelné farmakologické efekty, i když exaktních poznatků o jejich léčivé
hodnotě je zatím minimum. Z původní empirie však spojením s mystickými principy čínské
medicíny vznikl z jednoduchého bylinářství komplikovaný a těžko pochopitelný systém.
Používání čínských bylin v západních zemích je tak z řady důvodů značně problematické a
navíc spojeno s vážnými riziky.

Problém představují i názvy čínských bylin. Některé z nich jsou u nás neznámé, nebo
bylo jejich čínské jméno špatně přeloženo, takže často není jasné, jaké byliny preparát
obsahuje. Různé druhy rostlin mají v Číně stejné jméno, a naopak tatáž rostlina má jmen
několik. K jejich záměně proto dochází často.

Jiným problémem je kvalita čínských bylinných preparátů. Zjistilo se, že se při jejich
pěstování na velkých plantážích téměř všeobecně používají pesticidy. Jiné léky zase obsahují
vysoké množství toxických těžkých kovů nebo plísní. Podle německých kontrolních orgánů je
takto zatíženo 44% čínských bylin. Pěstování rostlin i příprava a další zpracování rostlinných
drog mimoto podléhají daleko menší kontrole než je tomu v západních zemích. Proto se např.
v Německu mohou používat jen ty čínské bylinné drogy, které byly kontrolovány podle
evropských norem. Určitým východiskem je to, že se v posledních letech dovážejí sušené
rostlinné drogy, které jsou v Evropě kontrolovány a teprve po jejich prověření jsou z nich
připravovány léčebné směsi. Některé z léčivek se už také začínají z tohoto důvodu pěstovat
v Evropě. Hotové léky, dovážené z Číny, západní autority nedoporučují používat, protože
jejich složení je nestandardní a vedle časté příměsi jedů, kancerogenních látek, těžkých kovů a
pesticidů někdy obsahuji i příměsi syntetických látek, jako jsou např. analgetika, kortizon,
antidepresiva, antidiabetika nebo Viagra. U takových léků, které jsou dnes nabízeny např. na
internetu, v čínských restauracích nebo drogeriích se syntetická příměs zjistila ve čtvrtině
případů. Některé evropské státy proto uveřejňují na oficiálních webových stránkách varování
s uvedením konkrétního názvu takových léčiv. Zasahují také státní úřady, které v řadě zemí
dovoz některých čínských bylin podstatně omezily.

Dalším z mnoha problémů je přítomnost toxických látek v některých čínských
bylinách, a u většiny z nich není zatím známo, jaké mají vedlejší účinky a jaké interakce
s chemickými léky lze očekávat. Byla popsána už řada vážných otrav. Nebezpečné jsou třeba
Aristolochia (podražec), Ephedra nebo bylina Bu huan. Např. po používání léků z aristolochie
došlo v Belgii v 90. letech minulého století k hromadnému poškození ledvin a 70 postižených
žen skončilo na umělé ledvině. Popisovány jsou případy selhání jater, vznik rakoviny,
poškození mozkových funkcí i alergické reakce.
Z těchto důvodů mnozí západní zastánci orientální medicíny doporučují svým
pacientům léky ze Singapuru nebo Japonska.

Pestré je i spektrum preparátů živočišného původu. Používají se sepiové kosti, žížaly,
pijavice, šupiny pyskouna, tkáně gekonů, pokožka z cikád, želví polévka, trus veverek
poletuch, ale také části vzácných velkých obratlovců, roh nosorožce, tygří kosti proti
bolestem kloubů, tulení varlata k posílání potence, medvědí žlučník u úrazů aj. Proti
používání takových „léčiv“ se v západních zemích vzmáhá stále silnější kritika, protože jejich
účinnost nikdy nebyla prokázána a zejména jde o naprosto zbytečné vybíjení zvířat v přírodě,
se kterými se kromě toho často krutě zachází. A vždy jde o druhy ohrožené, nejvzácnější,
protože zřejmě v jejich vzácnosti má spočívat jejich účinnost.

Podobně jako na západě, tak i v naší republice se zvyšuje zájem o čínské
medikamenty. Ještě před deseti léty jsme znali z TCM prakticky jen akupunkturu, dnes se u
nás postupně rozvíjejí i ostatní součásti TCM včetně bylinářství, i když ne v takovém rozsahu
jako v zemích západní Evropy. Čínské bylinné preparáty se zatím většinou nabízejí jen na
internetových stránkách. Na knižním trhu se objevují publikace o čínské medicíně i
samostatné knihy o čínském bylinářství. Přehled většiny čínských, v Evropě dosažitelných
bylin, podává např. kniha P. Odyové, nebo H. Beinfeldové a H. a E. Korngolda.
_____


Čínská masáž

Masáže mají v Číně dlouhou tradici a považují se dnes za integrální součást tradiční
čínské medicíny. Někteří ji dokonce považují za součást hlavní a nejoblíbenější. Nejstarší
odkaz na masáže je v díle „Klasikové vnitřního lékařství Žlutého císaře“, kde se uvádí, že
existuje dvanáct různých masážních technik. Dodnes existuje několik různých způsobů
masáže. Některé z nich jsou jednoduché a jsou určené pro prevenci onemocnění a pro domácí
léčbu, jiné se používaly k léčbě válečných zranění, jiné při léčbě různých nemocí.
Nejznámější z nich jsou dnes dvě techniky, an-mo (tlačit a třít) a tchuej-na, také tuina
(posunout a držet). První z nich se široce používala už ve středověku a byla tehdy hlavní
léčebnou metodou pro dětské nemoci. Dnes se technika an-mo používá k domácí léčbě
lehčích onemocnění, k celkovému uvolnění, ke snížení náchylnosti k nemocem. Druhý typ
masáží, thuej-na je ponechán profesionálním masérům a lékařům v nemocnicích. Tyto
techniky jsou technicky náročnější a vyžadují údajně delší školení. Používají se vždy jen po
určení diagnózy metodami TCM a aplikují je tedy jen osoby vyškolené v TCM.
Obě techniky jsou údajně plnohodnotnou náhražkou akupunktury a používají se u
osob, které mají obavy z píchání jehlami. Smyslem masáží není jen mechanické dráždění kůže
nebo hlubších vrstev, ale především se má ovlivnit proudění čchi, nebo je to léčící sám, který
pacientovi dodává čchi „jako dar vesmíru z pozřené potravy a vdechovaného vzduchu“
(Gascoigne). Důležitá je i kvalita čchi: „Darovat čchi se soucitem působí na příjemce tělesně
i duševně velmi blahodárně“ (Gascoigne).
Specifickým rysem čínských masáží je, že se neprovádějí v místech bolesti, jak je
tomu v případě běžných evropských masáží, ale v určených bodech, které zhruba odpovídají
akupunkturním aktivním bodům a mají tedy ovlivnit orgány k nim patřící. Čínská masáž je
tedy jakýmsi zdokonalením akupresury. Další variantou čínských masáží je masáž podle
německého autora Penzela, který doporučuje masáž podélnými tahy v průběhu meridiánů.
Pokud jde o techniku masáže, tak se v místě předpokládaného bodu kůže masíruje
špičkami prstů, palcem nebo i klouby prstů. Čínská masáž an-mo si vyžádá obvykle 20 minut
až jednu hodinu a provádí se na několika místech v určitém pořadí a také různými technikami,
např. roztíráním, valchováním, hnětením, tlačením, otíráním, uchopováním aj. Některé
techniky se aplikují přes oděv, jiné přímo na kůži, která se potírá různými prostředky jako je
sezamový olej, mastkový prášek, ocet, čínský balzám, při čemž každý z nich má mít jiný účel,
např. doplnit čchi, odstranit vlhkost apod.
Techniky thuej-na jsou určeny jen pro léčbu chorob, a proto jsou rezervovány pro
specialisty. V Číně je tato technika velice oblíbená a mnozí pacienti jí dávají přednost před
akupunkturou, i když je to léčba dražší. Používá se většinou u svalových a kloubních nemocí,
ale někdy i při vnitřních chorobách nebo u menstruačních potíží. V čínské medicíně je thuejna
masáž považována za nejvhodnější terapeutickou metodu pro děti, a dává se jí přednost
před akupunkturou i bylinářstvím.

Hodnocení: Od čínské masáže nelze očekávat nic jiného než od jiných typů masáží.
Protože akupunkturní body i meridiány jsou pouhým mýtem, nemá smysl používat masáž
zaměřenou na takové body nebo neexistující dráhy. Ovlivnit některé orgány může jen masáž,
která se provádí plošně v tzv. Headových zonách, které mají inervaci ze stejného segmentu
jako nemocný orgán.
Základním efektem masáží, čínských i jakýchkoli jiných, je zvýšení prokrvení kůže,
při hlubší masáži uvolnění svalových kontraktur a navození příjemného pocitu, relaxace.
Příznivý efekt masáží na psychiku pacienta i na potíže psychosomatické je nesporný,
masáže jsou prakticky bezrizikové, a proto je lze ve výše uvedených případech doporučit.

Ze zkušenosti naší rodiny musím říct, že jsme před nějakou dobu navštěvovali TCM lékaře, nechali tam dost peněz a výsledek prakticky žádný...
Na druhou stranu bych nerad TCM křivdil, byla to lékařka která si teprve dodělávala školu (posledním rokem)...
A nezavrhl jsem tímto úplně TCM....viz mé příspěvky na fóru např. ohledně cchi.cz (čchi klinika).

A JAKÉ JSOU VAŠE ZKUŠENOSTI S TCM

Mně tradiční čínská medicína pomohla se sennou rýmou.

_________________
S alergií mi pomohla tradiční čínská medicína.

Pro zajimavost, jak dlouho to trvalo a co to stalo?

_________________
Oliver Wendel Holmes, Harvard University: pevne verim, ze kdyby cela medicina, tak jak je nyni aplikovana, mohla byt potopena na dno more, bylo by to lepsi pro lidstvo a to nejhorsi pro ryby.

Nemáte někdo prosííím nějakou tabulku nebo info s rozdělělení potravin na jin, jang, neutrální a extrém jin a extrém jang? Už tady u toho sedím asi 3 hodiny a všude na netu to mají uvedené jinak.

[quote="krasnagadgetka":2gpch1x9]Nemáte někdo prosííím nějakou tabulku nebo info s rozdělělení potravin na jin, jang, neutrální a extrém jin a extrém jang? Už tady u toho sedím asi 3 hodiny a všude na netu to mají uvedené jinak. [/quote:2gpch1x9]
Preto sa na to vys*r

To nemáš kouska citu pro to, jaká potravina či surovina je pro ten který den a roční období a konstelaci hvězd a tvé fysické a duševní rozpoložení vhodná?

Je to pravda mírně zmatečné protože každému to funguje trochu jinak, ale je potřeba si najít svoji cestu na základě cizích zkušeností. Není zase tak složité odhadnout co a jak na mě bude působit.

[quote="SemTamTuPrídem":axzun1ca]Preto sa na to vys*r

V tomto pripade to, co dotycnej odporucil pan Jarda.

_________________
Mnohých poteším, pár jednotlivcov nie. Opúšťam toto fórum, teraz ale už navždy, a nebudem ani čítať príspevky. Držte sa.
Majte sa čo najlepšie, pán Jarda

Je mi jasné, že to každému funguje jinak. Jen se potřebuji od něčeho odpíchnout. A když už se tím zabývám, tak bych tomu chtěla porozumět. Což se mi moc nedaří.

1) A jak zjistím pane Jardo, že si sestavuji jídelníček ohledně jin jang dobře? Budu se cítit dobře, nebude mi zima ani horko?

2) Můžete mi prosím někdo napsat něco k níže uvedenému rozdělení, když je to všude uvedeno jinak? Jestli třeba nějakou potravinu byste nedali do jiné skupiny?

3) Pane Jardo, podle testu na internetu mi vyšlo, že jsem 62% jin. Mám tedy do jídelníčku zařadit potraviny spíše jang, pro zahřátí? Mám často studené ruce a nohy, ale jinak nemám ráda vedro, to mi nedela dobre. Tomuhle nerozumím. Nebo mam ubrat jin potravin a spise pridat vice neutralnich?

4) V ajurvedě mi zase vyšlo, že jsem pitta, takže bych se měla spíše ochlazovat? Je rozdělení potravin stejné v tčm a v ujurvédě?

5) Jídelníček podle tčm se tedy sestavuje takto?: Mám se zaměřit na neutrální potraviny kromě těch, co obsahují lepek? Podle tčm se nemají ve velkém množství konzumovat potraviny extrém jin nebo extrém jang. Jak si zachovat rovnováhu? Např. jídlo by mělo být složeno z 50%jin + 50%jang? Nebo to takto nefunguje?

6) Pri extrémnom preťažovaní jednej z energií sa vždy daná energia prirodzene preklopí do tej druhej. Pokiaľ budete konzumovať príliš extrémne JANG potraviny a dlhodobo, prirodzene sa vaša energia zmení na JIN. Tomu také nerozumím. Kdyz jsem jin a budu jist hodne sladkosti, tak se zmenim na extrem jang a mela bych tedy jist hodne maso? No je to asi takovy blby priklad, ale abych to pochopila....

7) Někde jsem se dočetla, že mají převahu potraviny "jinizující" a také v tomto poměru (asi 5:1) mají převládat v denní stravě. Je to správně? Platí to u mužů i u žen?





Potraviny extrémně JANG

Chemikálie, drogy, hlízy: rafinovaná sůl, jodizovaná sůl, surová šedá mořská sůl, Ginseng, Insulin, Thyroxin a jiné.

Vejce: slepičí vejce, kachní cjece, jiná vejce, kaviár a jiné vnitřnosti z ryb převážně mořských.

Masné výrobky: hovězí, vepřové, jehněčí, šunka, bok, klobásy, jitrnice, salámy, slaniny, divočina

Drůbeží: kuře, kachna, krůta, husa, bažant

Ryby: "bluefish", losos, mečoun, tuňák a jiné "blue-skinned" druhy.

Potraviny s převahou JANG

Ryby a mořští živočichové: kapr, škeble, krab, treska, platýz, sleď, Iriko, humr, chobotnice, ústřice, "Red Snapper", "Scallops", "Scrod", garnát, "Smelt, "Sole", pstruh a ostatní bělomasá vodní fauna.

Koření a dochucovadla: Gomashie, mořská zelenina v prášku, "Teka", švestky Umeboshi, "Shio kombu, ""Shiso leaves", Nori, hořčice, pražený sezam a jiná podobná koření.

Potraviny neutrálního pásma

Celozrnné a obilné výrobky: hnědá rýže, jáhly, ječmen, pšenice, oves, žito, pohanka, kukuřice, "Sorghum", Amaranth, "Quinoa", a jiné cereálie, sladká rýže, "Mochi", chléb, "Chapatis", "Tortillas", "Soba", "Udon", "Somen", nudle a těstoviny, kuskus, bulgur Fu, Seitan, ovesné vločky, kukuřičné lupínky, "Arepas", popcorn, a jiné obilné výrobky

Semena a ořechy: mandle, kaštany, lískové ořechy, arašídy, pekanové ořechy, piniové ořechy, pistáciové ořechy, mákové semeno, sezamové semeno, dýňové semeno, slunečnicové semeno, vlaššské ořechy a jiné

Luštěniny a luštěninové pokrmy: fazole Azuki, sója, bob, cizrna, čočka, Mungo fazole, Pinto fazole, hrášek, a jiné... Miso, Natto, Okara, Tamari, Tempeh, Tofu a jiné výrobky.

Nakládaniny: čalamáda, Otruby, lák, rýžová mouka, slaný nálev, kysané zelí, Takuan a jiné nálevy a zálivky.

Mořská zelenina: Agar-Agar, Alaria, Arame, Dulse, irský mech, Kelp, Kombu, Mekabu, Nekabu,Nori, Wekabe aj.

Koření: mořská sůl, sójová omáčka, Tamari, Miso, rýžový ocet, Umeboškový ocet, Mirin, Amazake, ječmenný slad, rýžový slad, mletý zázvor

Zelenina kořenová, pozemní, naťová: červená řepa, lopuchový kořen, mrkev, ředkev, pampeliškový kořen, Jinejo, artičoky, lotosový kořen, pastiňák, ředkvičky, Rutabaga, Taro, tuřín a jiná kořenévá zelenina. Z pozemní pak : "Acorn squash", brokolice, růžičková kapusta, zelí, květák, fazolové lusky, hrachové lusky, houby, cibule, mangold, cuketa ajiná. Z naťové pak: nať mrkve, nať petržele, nať celeru, čínské zelí, nať ředkve, nať pampelišky, čekanka, kapusta, pórek, hořčice, klíčky, tuřín, řeřicha a jiné natě a traviny

Potraviny s převahou JIN

Ovoce mírného pásma: meruňky, ostružiny, borůvky, Cantaloupe, hroznové víno, medvý meloun, moruše, nectarinky, citrón, olivy, pomeranče, hrušky, broskve, blumy, maliny, jahody, a jejich sušené variace a jiné bobuloviny, restovaná zelenina, a červená paprika.

Nápoje: čaje nepovzbudivé a nearomatické a nápoje z pražených obilovin a kořenů, pramenitá a dobrá voda šťávy z kořenové zeleniny.

s mírou pak už...

ovocné šťávy, mošty, přírodní mléka, přírodní limonády, zeleninové šťávy, přírodní pivo, přírodní víno a jiné nápoje z obilí zeleniny a ovoce s mírným obsahem lihu. "Amazake, ječmenný slad, rýžový sirup, javorový sirup, sušené a pečené ovoce.

Potraviny extrémně JIN

Tropické ovoce, sladkosti, mlékárenské výrobky : chřest, avokádo, banány, para ořechy, kešú ořechy, kokosové ořechy, datle, lilek, fíky, zelená paprika, kiwi, mango, ananas, papája, jitrocel, brambory, špenát, rajčata, džemy, máslo, sýry, smetana, kefír, mléko, kysaná smetana, šlehačka, jogurt, Aspartaman, hnědý cukr, třtinový cukr, carob, obilný sirup, melasa, čokoláda, glukóza, fruktóza, med, Sacharin, Sorbitol, Xylit apod.

Stimulanty léky a drogy : černý čaj, zelený čaj, mátový čaj a jiné povzbudivé a aromatické čaje. Káva, cola, nealko, curkovinky, skořice, kari, muškátový ořech a jiné koření. Bílá rýže, bílá mouka, bělené mláto, instantní jídla, konzervovaná jídla, mražená jídla, jídla v prášku, obarvované jídla, vitamínové preparáty a doplňky výživy, amfetaminy, antibiotika, aspirin, kortizon, kokain, LSD, Marihuana, a jiné drogy, rostlinné rafinované oleje a živočišné tuky, bylinky a ostrá koření, mojonézy.


Moc dekuji vsem, kdo mi poradi.

1) Ano.
2) To vám nikdo nenapíše, to je co autor to názor.
3) Vyzkoušejte solit a pokud vás to zahřeje je to správně.
5) Musíte ho dobře trávit a to snad není tak těžké poznat.
6) Musíte být prohřátá, ale ne přetopená a to snad není tak složité rozlišit.
7) Nejde pouze o stravu, pokud budete ve stresu stejně bude jídlo minoritní problém a vyvážit stres jídlem prakticky nejde.

Ahojte.
Využil som služby jedného pána, ktorý sa roky venuje TČM, má 3 ročnú školu TČM, plno rôznych certifikátov.....
Po asi dvojhodinovom rozprávaní, zmeraní tlaku, pulzu, prezretí jazyka, atď, mi predpísal byliny na 14 dní za 47Eur (to je bežná cena...žiaľ, drahé...) s tým, že liečba bude pokračovať pravdepodobne niekoľko mesiacov, možno aj 4-6........ Ale jasne mi povedal, že počas toho obdobia nemám užívať žiadne potravinové doplnky (ani vitamíny, ani minerály), dokonca ani HCL....lebo inak sa odo mňa dištancuje, pretože nebude mať plne pod kontrolou moju suplementáciu.
Mám z toho blbý pocit... Je jeho vyjadrenie sa ohľadom potravinových doplnkov normálne, alebo mi zbytočne zakazuje brať minerály a užívať HCL ? ....
Bojím sa, že keď prestanem brať HCL, tak mi začne zle tráviť jedlo.....
Vyjadríte sa niekto k tomu ? Ďakujem....

_________________
Od 13.8. 2020 tu uz nikdy nepridem (teste sa). Idem sa pokusit zachranit svoj zivot - psychika ma dava prilis dole.... Som sklamany ZO VSETKEHO, bohuzial.