Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Tak kefír síru pochopitelně obsahuje i když určitě ne tolik co tvaroh, je v tom mléčném proteinu.

Takto se to rozlišovat nedá, vždy je třeba znát přímo odrůdu.

[quote="Ram":1kooqlgw]Možná podivnej experiment, vím že to není originál receptu, mně to ale chutná, lněný olej bych brala, ale nevím kde koupit opravdu čerstvý. Skladovat 5l v mrazáku na to nemám prostory, prodávají ho sice v DM menší, ale nějak mu nevěřím, v ledničce ho nemají ani náhodou, dědek kořenář tomu věřím, ale je moc drahý. Ve zdravé výživě ho také mají, dokonce v ledničce, ale vzhledem k tomu že i olivový olej jsem tam koupila a byl téměř prošlý, nemám k nim důvěru. A z čeho je vlastně lněný olej, je ze semínek lnu. Takže si dávám těch semínek víc a uškodit to určitě nemůže. Je to hodně podobné, ne-li lepší. A přidávám do tvarohu i ostropestřecovou kašičku, chutná mi to, a hlavně myslím že to má své výsledky. Ty zčernalé prsty od prstýnků si myslím, že je reakce na síru.
Zlaté zboží se běžně vyrábí v ryzosti 585/1000, v níž za normálních okolností vzdoruje chemickým i povětrnostním vlivům. Obsahuje však 415/1000 přísad jiných kovů, na které mohou působit některé chemikálie, obsažené ve vzduchu, zvlášť sloučeniny [b:1kooqlgw]síry [/b:1kooqlgw]nebo sloučeniny jódu a bromu. Jejich působením vznikají na povrchu zlaté slitiny sirnidy, jodidy nebo bromidy stříbra a mědi, které působením světla černají. Příčinou nabíhání může být práce s chemikáliemi nebo [b:1kooqlgw]pot[/b:1kooqlgw], který obsahuje stopové prvky léků nebo kosmetických přípravků obsahující jód, brom nebo [b:1kooqlgw]síru[/b:1kooqlgw].
Zdroj:

Nekolik duvodu, proc si myslim, ze na prirodni prostredky na redeni krve jako jsou lignany nevykrvacim:

• Osobni zkusenost.Do jedne davky smesi podle Budwigove davam mimo tvarohu a pod. 4 lzice lneneho oleje a 2-3 lzice rozemletych seminek. Obcas mam za den 3 davky, minimalne jednou 4 davky, tedy 16 lzic oleje a 10 lzic seminek. Bez problemu.
• Hledal jsem jestli se tim nekdo zabyva na foru flaxseedoil2 na yahoo, kde je hodne lidi, kteri si podle Budwigove leci rakovinu a dalsi nemoci. V zakladnim navodu maji 3 lzice oleje a 2 lzice seminek 2x denne, obcas si nekdo da vic. Jedine se redenim krve zabyvaji v pripade, ze nekdo soucasne bere leky na redeni krve, tam je nebezpeci vykrvaceni i bez prirodnich redidel. A jeste mel nekdo obavy pred operaci, ale asi zbytecne.
• Jinde na webu jsem nasel jen problemy v pripade, ze nekdo bral leky na redeni krve, nikde jinde.
• Lignany vetsinou ani nejsou uvadene mezi hlavnimi prirodnimi prostredky na redeni krve, nebo az nekde na konci seznamu. Napriklad zde http://www.naturalnews.com/036286_blood_thinners_natural_remedies_alternatives.html ma poradi
  • kajensky pepr
  • vitamin C
  • cesnek
  • bromelain (ananas)
  • voda
  • dill, nechce se mi hledat preklad
  • skorice
  • susene ovoce
  • vitamin B6
  • vitamin E
  • gingko biloba
  Jinde jeste casto uvadeji rybi tuk, ovoce a zeleninu
• Zde http://www.healthdiscoveries.net/natural-blood-thinners.html pisou, ze leky na redeni krve zabranuji srazeni krve i v pripade, ze to je potrebne k zachrane zivota a blokuji tvorbu vitaminu K, ktery je potreba pro srazeni krve.
  Prirodni prostredky na redeni krve tvorbe vitaminu K nebraneji. S nimi se nemusis starat o interakce s ruznymi potravinami a predavkovani

Lze najit mnohem vic, ale toto snad staci.

_________________
Oliver Wendel Holmes, Harvard University: pevne verim, ze kdyby cela medicina, tak jak je nyni aplikovana, mohla byt potopena na dno more, bylo by to lepsi pro lidstvo a to nejhorsi pro ryby.

Dobry deň, väčšina z vás píše, že na SP používate kozie mlieko (teda produkty z neho - kefir, tvaroh, jogurt). Ako ale toto riešite v zimnom období keď kozie mlieko nie je dostupné (teda hlavne výrobu toho kefíru a jeho aplikáciu v SP)? A pokiaľ sa nájde niekto z Brna s pozitívnymi skúsenosťami kvalitných zdrojov potravín (mlieko na kefir, orechy, semienka, zelovoc) veľmi by ma potešil

Četl jsem tady už víckrát, že sirnou patlaninu někdo dělá z kefíru, jogurtu apod, místo z tvarohu. Jen aby to pak doopravdy fungovalo a nenadělalo v těle víc škody jak užitku.

Proč jsem měl často kalnou moč po kysaných mléčných výrobcích (kefír, kyška) + současně s více tukem ve stravě ?
Stejný efekt byl po kuřecí či kachní polévce, když jsem pokousal i konce rozvařených měkkých kostí (vápník + tuk). Kalná moč.
Pod mikroskopem nebyly vidět krystalky, ale nějaké drobné chuchvalce, shluky.
Jestli to bylo vápenaté mýdlo, jen doufám že se vysráželo až močovém měchýři, a ne taky už někde dřív v těle.
Vápník dokáže s mastnými kyselinami vytvořit nerozpustné vápenaté mýdlo.

Potvrzení svých obav jsem našel i tady:
http://www.fpv.umb.sk/~melicher/chemprvky/Ca_efect.html
Cituji:
S potravinami, ktoré sú zdrojom vápnika, nekonzumujeme tuky, pretože ich metabolické produkty (kyseliny) vytvárajú s vápnikom nerozpustné a nevyužiteľné vápenaté mydlá.

Proč Dr.Budwig použila pro "sirnou patlaninu" právě Quark, tvaroh, když byly k dispozici taky jiné mléčné výrobky (mléko, kyška, kefír, jogurt) ?
(Quark = hladký tvaroh obvykle připravený z kravského, ovčího, nebo i kozího mléka, viz http://www.labuznik.cz/recept/turos-csu ... -testoviny )
A tehdy byl taky běžně tvaroh vyráběný kyselou cestou. Při kyselém způsobu se vápník uvolní z vazby na kasein a většina ho odejde v syrovátce, v tvarohu ho zůstane jen velmi málo. V mléku, kyšce, jogurtu, vápník zůstává, nic neodchází. Sýry jsou většinou vyráběné ze sýřeniny, z tvarohu sráženého syřidlem, ve kterém zůstane vápníku víc než v tvarohu kyselém. Měkký tvaroh (ve vaničce nebo alobalu) je vyráběný nekyselou cestou, srážením nějakým syřidlem.

Tvaroh vyráběný klasickou kyselou cestou, bez syřidel, je třeba Olešnický tvaroh, viz třeba tady:


Naposledy upravil Anonymous dne čtv led 01, 1970 2:00 am, celkově upraveno 1

Myslím že je to jedno či použijem tvaroh a potom to zriedim srvátkou alebo rovno to urobím z kýšky či kefíru.

_________________
Prosím ctených mudrlantov aby na moje komentáre nereagovali.

Logické zdůvodnění z praxe, které beru a sám mohu potvrdit, že osobně jím vlastně v potravě tolik věcí na ředění krve, že už bych měl být dávno mrtvý, což ovšem vůbec neznamená, že se u někoho souhrou náhodných interakcí nedojde k problémům velice obtížně řešitelným. Taková prasklá céva v mozku se bohužel již moc řešit nedá, čili raději opatrně.

Tak pokud je kozí, dáte kozí a když není, tak buď žádné, nebo holt kravské.

[quote="ganesa":2t5nblg2]Četl jsem tady už víckrát, že sirnou patlaninu někdo dělá z kefíru, jogurtu apod, místo z tvarohu. Jen aby to pak doopravdy fungovalo a nenadělalo v těle víc škody jak užitku.

Proč jsem měl často kalnou moč po kysaných mléčných výrobcích (kefír, kyška) + současně s více tukem ve stravě ?
Stejný efekt byl po kuřecí či kachní polévce, když jsem pokousal i konce rozvařených měkkých kostí (vápník + tuk). Kalná moč.
Pod mikroskopem nebyly vidět krystalky, ale nějaké drobné chuchvalce, shluky.
Jestli to bylo vápenaté mýdlo, jen doufám že se vysráželo až močovém měchýři, a ne taky už někde dřív v těle.
Vápník dokáže s mastnými kyselinami vytvořit nerozpustné vápenaté mýdlo.

Potvrzení svých obav jsem našel i tady:
http://www.fpv.umb.sk/~melicher/chemprvky/Ca_efect.html
Cituji:
S potravinami, ktoré sú zdrojom vápnika, nekonzumujeme tuky, pretože ich metabolické produkty (kyseliny) vytvárajú s vápnikom nerozpustné a nevyužiteľné vápenaté mydlá.

Proč Dr.Budwig použila pro "sirnou patlaninu" právě Quark, tvaroh, když byly k dispozici taky jiné mléčné výrobky (mléko, kyška, kefír, jogurt) ?
(Quark = hladký tvaroh obvykle připravený z kravského, ovčího, nebo i kozího mléka, viz http://www.labuznik.cz/recept/turos-csu ... -testoviny )
A tehdy byl taky běžně tvaroh vyráběný kyselou cestou. Při kyselém způsobu se vápník uvolní z vazby na kasein a většina ho odejde v syrovátce, v tvarohu ho zůstane jen velmi málo. V mléku, kyšce, jogurtu, vápník zůstává, nic neodchází. Sýry jsou většinou vyráběné ze sýřeniny, z tvarohu sráženého syřidlem, ve kterém zůstane vápníku víc než v tvarohu kyselém. Měkký tvaroh (ve vaničce nebo alobalu) je vyráběný nekyselou cestou, srážením nějakým syřidlem.

Tvaroh vyráběný klasickou kyselou cestou, bez syřidel, je třeba Olešnický tvaroh, viz třeba tady:

Naposledy upravil Dracula dne čtv led 01, 1970 2:00 am, celkově upraveno 1

gA==

Mohu potvrdit, ze na zaklade tipu od uzivatele Ganesa jsem vyzkousel patlaninu z Olesnickeho tvarohu s pridanim asi 2 dcl domaciho kefiru a patlanina byla zcela bez problemu a nemelo to na chuti ci konzistenci zadny vliv.

a co hovorite na acidko? ja som pouzival tvaroh dlhsiu dobu ale byvalo mi z neho docela tazko.. potom som si niaku dobu robil kefir ale z neho sa mi zase pri castom uzivani robili afty... a ted som presiel na acidko a davam si na 3dcl 0,5 oleja a docela to telo prijma...

rozumím-li tomu Jaroslave správně, tak když si dělám SP z kyšky, mělo by to být v pořádku, kyška by měla obsahovat stále ještě dostatečné procento síry, doufám.
Kyšku dělám dle tohoto návodu (odstavec "Kefír - je nejjednodušší" hned na začátku... sice tomu říkají kefír, ale je to přece "jen" zkysané mléko) obyčejným zkysnutím syrového (nepasterované, nehomogenizované) kravského mléka; nechám kysnout den při pokojové teplotě a pak den (či více) v chladnějším sklepě a mimochodem ta kyška je moc moc dobrá.

Jaroslave, je tedy SP dělaná za použití uvedené kyšky v pohodě, prosím Vás?

Acidofilní mléko je pochopitelně klasický kysaný produkt, čili to vyhovovat musí a navíc pokud je domácí, tak jde o naprosto nejvhodnější zdroj laktobacilů, který znám a vím, že s ním mnoho vážně nemocných udělalo dobrou zkušenost.

Tak pokud nejste vážně nemocen, tak je vlastně v pohodě jakýkoliv zakysaný výrobek a dokonce i komerční tvaroh. Ovšem pokud chcete docílit těch původních vlastností, které nabízí tato léčebná směs, mělo by se jít co možná do stejných ingrediencí jaké používala autorka i když to již skoro není možné, jak se vše v zemědělství a potravinářství za těch pár let změnilo. Předpokládám, že nic zásadního neřešíte a pak to dle mého názoru prostě vyhovuje.