Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Tak jse našel z receptů Prima nápadů, kde pan Jarda píše:

Existuje přitom více druhů askorbátu. Nejméně vhodný, ovšem nejsnáze dostupný je askorbát sodný. Naproti tomu pro většinu lidí bývá nejvhodnější askorbát vápenatý, protože nám zpravidla chybí dostatek vápníku. Osoby s vysokým tlakem by zase měli dát přednost askorbátu draselnému, což je vitamin C s hydrouhličitanem draselným, který pomůže odbourat například otoky a únavu. U všech askorbátů přitom platí, co už bylo zmíněno výše – že je potřeba doplnit je o bioflavonidy kvůli prodloužení účinku. Lze přitom jednotlivé druhy střídat, nesmějí se ale míchat!
http://www.receptyprimanapadu.cz/zdravi ... minu-c.htm

Takže koukám askorbát nevznikne s chloridem minerálu, ale s jeho hydrouhličitanem...
- v jakým poměru se míchá vit.C s hydrouhličitanem draselným, nebo vápenatým, aby to dalo zásaditý účinek v těle ?

Ředí, prosím, askorbát sodný nějak výrazně krev? Děkuji předem za odpověd´.

To není složité, jako mícháte hydrogenuhličitan sodný, tedy jedlou sodu s céčkem pro získání askorbátu sodného, tak musíte smíchat hydrogenuhličitan draselný, nebo vápenatý s céčkem pro získání požadované sloučeniny, nicméně obě suroviny se již shánějí docela obtížně a ani neuvažuji o jejich dodávání, jde o dost málo obrátkové zboží.

Céčko ji ředí, ale sodík vlastně zahušťuje, čili účinky se patrně dost vyrovnávají, nikdy jsem to detailně nezkoumal, ale určitě ji ředí askorbát draselný a to dost.

Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat, zda je možné smíchat kys.askorbovou se sodou v poměru 1:2?Jaké by to mělo účinky kromě toho, že by to bylo velmi zásadité? Jak jsem zde vyčetla, tak v poměru 1:1 nebo 2:1 je to v pohodě a dokonce zdravé, tím že se škodlivé účinky sody ztrácejí. Jak by to však bylo v poměru, jaký jsem zmínila a popř. lze to užívat dlouhodobě?

Tak asi v tom nebude velký problém, ale zřejmě vám to vyžene pH moc vysoko k čemuž není rozumný důvod, tím hodně trpí ledviny.

Děkuji moc za odpověď, já jsem to spíše chtěla řešit proto, jelikož se mi poslední dobou nedaří udržet Ph přes den aspoń jednou nad 7. I když se snažím živou stravou..Spíše jsme se bála,aby každodenní užívání sody (i když už to není soda, ale kationty?) nějak neškodilo žaludku.

Toho bych se zase tolik nebál, organizmus má docela solidní regulační možnosti, pokud nejde o megadávky.

ale například ten askorbát vápenatý tak tam není vitamin C vázaný na flavoidy ne? Takže užívaní samostatně je nesmysl. Má se to tedy přidávat do ovocných a zeleninových šťáv?

Mám dotaz - na cesty jsem si smíchala céčko a sodu, ale přímo V PRÁŠKU - abych ušetřila místo. Směs zřejmě i v pevném stavu zreagovala, zežloutla a když ji rozpustím ve vodě, tak v ní kyselost vůbec necítím - spíš jen lehce sodu. Má zkrátka jinou chuť, než askorbát vyrobený standardním postupem. Chci se zeptat, zda má taková směs stejný účinek jako askorbát, popř. zda není škodlivá (ale to nepředpokládám). Děkuji za odpovědi všem:).

_________________
Příroda má vždy pravdu.

Ale není, je to stejné jako když používáte čistý vitamín C prostě se v organizmu udrží kratší dobu, to je jediná výhoda té vazby. Jinak přidáním do šťáv rozhodně nic nepokazíte, ale nutné to není.

Také se mě to kdysi povedlo a z hlediska užívání v tom není problém, ovšem ono to většinou i ztvrdne a blbě se s tím pracuje, tak jsem zbytek nakonec vyhodil.

Děkuji za odpověď pane Jardo:), já to zkusím využívat.

_________________
Příroda má vždy pravdu.

stejně jak Jarda soudím, že to vadit nebude. stejné složení totiž i měl nápoj v prášku, který jsem jako malý běžně před čtyřiceti lety kupoval, možná znáte, byla to Šuměnka, lidově "šumák", to bylo chutné a asi tedy i zdravější pití :-)

Tak jak tomu rozumím já, pokud je to pro tělo potřebné, je to neškodné a tělo to zpracuje a má z toho užitek, ať je to cokoliv. Pokud to tělo nepotřebuje, je to pro tělo odpad a tělo to musí vyloučit, čili škodlivé, ať je to cokoliv.

Žlutý askorbát sodný je ve skutečnosti dehydroaskorbát sodný, čili již oxidovaný vitamín C + sodík. Proto bych jej bral pouze v případě, kdy by mi přímo hrozil skorbut (kurděje) a neměl jsem přístup k askorbátu. Ledviny dokážou zpracovat dehydroaskorbát na askorbát zpět, ale již jen částečně a dělají to pouze při nedostatku askorbátu a s výdajem energie.

Za předpokladu, že sytíte tělo askorbátem, je dehydroaskorbát nepotřebný, tudíž odpad a škodlivý.
Za předpokladu, že nesytíte tělo askorbátem, je dehydroaskorbát potřebný, tudíž prospěšný.