BÍLKOVINA
Bílkovina se skládá z aminokyselin. Aminokyseliny jsou řetězy atomů, které neslouí jen jako stavební kameny
k tvorbě bílkovin, ale mají také aktivní úlohu.
Jinými slovy: aminokyseliny jsou nejen stavební kameny bílkovin, ale - představíme-li si je jako budovu
- účastní se vech činností, které se v takové budově odehrávají.
V takovém domě jsou cihly, malta, stavební dřevo, elezo atd., dále výtah, studená a teplá voda, klimatizační
zařízení, kanalizace, světlo, telefon atd.
Podobně jsou aminokyseliny člověka nebo zvířete nositeli velkého počtu činností. Bez nich není ádná tělesná
funkce moná.
Význam vitality aminokyselin pochopíte, jestlie si uvědomíte, e během esti minut po smrti přestanou
být molekuly v těle ivými, organickými, a e tím ustane jejich vekerá činnost a aktivita.
Pokud tělo ije, mají molekuly jiskru ivota, která jim umoňuje pokračovat v jejich práci.
ivot molekul se projeví a stane postřehnutelným teprve jejich činností. Princip ivota je buď v molekule
přítomen, nebo ne. Jestlie je přítomen, pak je molekula ivý organizmus, schopný dodávat ivotní sílu a energii.
Jestlie v ní ivot není, je anorganická a patří do nerostné říe.
V přírodě není nic v klidu. Vechno buď postupuje dopředu, dělá pokroky, vyvíjí se, nebo degeneruje
a rozpadá se.
Minerální říe obsahuje v anorganické formě vechny molekuly, ze kterých je svět sloen. Pokud je molekula
v minerální říi, má určitou, pevně stanovenou vibraci, ale není ivá. Můe se říci, e její vývoj jde opačným
směrem. Jako anorganické stavební kameny prvků nemohou se samy od sebe dopředu vyvíjet. Mohou se vak
rozpustit a v tomto rozputěném stavu být přijaty rostlinami a tímto způsobem jim můe být dán ivot. Jenom
cestou rostlinného vývoje se mohou molekuly stát ivými.
Původním účelem stvoření rostlinné říe bylo a je dávat molekulám ivot, to znamená přeměňovat
minerální anorganické molekuly v ivé organizmy. Jestlie se horkem rostlinný ivot rozruí, vrací se molekuly
samy od sebe zpět do minerálního stavu, protoe nikdy nemůe existovat současně ivot a smrt.
Zkoumáním činnosti aminokyselin zjiťujeme, e jsou tvorbou a růstem krvinek ivotně důleité pro
neruenou funkci láz, pro zdraví kůe, vlasů a kloubní chrupavky, pro neruenou činnost jater a pro
nespočetné dalí ivotně důleité funkce.
Bílkovina, ze které se skládá maso zvířat, ryb a drůbee, byla vybudována z organických, ivých atomů
zvířecího krmiva. Jejich maso je plnohodnotná bílkovina. Aby vak mohlo nae tělo ivočinou bílkovinu strávit,
musí si ji nejdřív rozloit na původní aminokyseliny a potom z nich vytvořit svoji vlastní bílkovinu.
Větina lidí je přesvědčena, e maso je pro výivu lidského těla nevyhnutelně nutné.
Za prvé je maso otrávené, protoe straným strachem před porákou vyplaví nadledvinky jed do krve zvířete.
Za druhé je toto maso mrtvý produkt, který se okamitě po smrti zvířete začne kazit. Mimoto se maso
a aminokyseliny dále ničí horkem při vaření a pečení.
Protoe větina lidí jí denaturované potraviny, a přes to dál ije, je těko je přesvědčit, e molekuly v naí
potravě musí být ivé, organické, aby nae tělo mohlo být vitální a zdravé. Neivé, anorganické molekuly vedou
k degeneraci a zanikání těla.
Zdraví na dlani aneb Ve pro zdraví
www.zdravinadlani.zde.czKOST SOFT® Dr. Norman W. Walker: Zdraví a salát Strana 26
Tak jak je ivot dynamický, magnetický a organický, tak je smrt statická, nemagnetická a anorganická. ivot je
produkován ivotem a to platí také pro molekuly v naí potravě. Jestlie jsou molekuly v aminokyselinách ivé,
organické, splní svoji úlohu. Jsou-li vak porákou zvířete nebo vařením potravy zničeny, ztratí své vitální
vlastnosti, kterými měly podporovat činnost aminokyselin.
Vechna zelenina a ovoce obsahují nutné iyoucí molekuly, ze kterých si můe organizmus vytvořit
aminokyseliny. Lidské tělo nemůe vyuít ve svůj prospěch ádnou plnohodnotnou bílkovinu jakéhokoliv
masového výrobku. Můe získat ty nejlepí molekuly z čerstvé zeleniny a její ťávy a vytvořit si z nich
ivotně důleité aminokyseliny a bílkovinné látky.
Konzumace masa nebo ostatních masových výrobků a extraktů vede k nahromadění nadměrného mnoství
kyselin, z nich je kyselina močová nejkodlivějí. Svalovina ji přijme asi tak, jako houba nasákne vodu. Jakmile
nahromadění kyseliny močové dosáhne bodu nasycení, kyselina vykrystalizuje a její krystalky způsobují bolesti
při revmatizmu, dně, neutritidě, ischiasu anod.
Zvířata vytvářejí z aminokyselin, získaných z rostlinné říe, daleko větí, silnějí a zdravějí těla ne člověk
konzumací masa.
Jestlie by bylo zapotřebí jetě více důkazů k vyvrácení falených tvrzení ve prospěch masa, pak bychom se
měli poohlédnout mezi masoravými zvířaty po zvířatech taných - ale marně, ádná nenajdeme. Chybí jim jak
síla, tak vytrvalost. Naproti tomu vechna býloravá zvířata, koněm počínaje přes býka a ke slonu, mají
enormní sílu a vytrvalost získanou konzumací syrových rostlin.
Co jsou to aminokyseliny? Jsou sloeny z atomů uhlíku, vodíku, kyslíku a dusíku, které jsou seskupeny do
různých vzorců. Dvě z nich obsahují atomy síry, dvě dalí jódové atomy.
K nevědeckému popsání aminokyselin můeme pouít jako příkladu růi, její tvar, vzorek a barvu květních listů.
Tak jako tyto určují různé druhy růí, tak stanoví skupiny atomu typ aminokyseliny. Aminokyseliny se pak seskupují
do vzorců, typických pro různé druhy bílkovin.
Nyní následuje výpočet nejhlavnějích aminokyselin, jejich sloení, jejich nejdůleitějích funkcí a vlastností.
Alanin
Se skládá ze 40% uhlíku, 8% vodíku, 36% kyslíku a 16% dusíku. Jeho molekulární váha je asi 89. Je součástí
kalciumpanthotenátu (vitamin) a má co do činění se zdravou kůí, hlavně s pokokou a zdravými vlasy. Dále je
důleitý pro zdravou funkci nadledvinek.
Je obsaen v následujících potravinách: alfalfa (vojtěka), syrové nesolené mandle, avokádo, olivy,
smetana, karotka, celer, pampelika, salát, řeřicha potoční, jablka, meruňky, hrozny, pomeranče, jahody,
rajská jablíčka.
Arginin
je sloen z 41,5% uhlíku, 8% vodíku, 18,5% kyslíku a 32% dusíku. Molekulová váha asi 174, závislá na
kontrakci molekul.
Je důleitou součástí chrupavky a tkání, ze kterých se přirozeným usazováním vápníku tvoří kosti. Je důleitý
pro strukturu a funkci rozmnoovacích orgánů. Přispívá k udrování degenerace buněk pod kontrolou a chrání
tkáně před tvorbou vředů a rakoviny.
Zdraví na dlani aneb Ve pro zdraví
www.zdravinadlani.zde.czKOST SOFT® Dr. Norman W. Walker: Zdraví a salát Strana 27
Je obsaen v následujících potravinách: alfalfa, zelená zelenina a saláty, karotka, tykev, okurky, celer, pór,
ředkvička, syrové brambory, pastinák.
Kyselina asparágová
se skládá z 36% uhlíku, 5,5% vodíku, 48% kyslíku, 10,5% dusíku. Molekulová váha asi 133.
Pomáhá oddalovat naruování kostí a zubů a podporuje prolínání vápníku z krve do buněk. Je důleitá pro plíce
a dýchací cesty, stejně jako pro srdce a krevní cévy.
Pramenem kyseliny asparágové jsou tyto potraviny: citrony, grapefruity, nesolené mandle, jablka, meruňky,
karotka, celer, okurky, petrel, ananas, ředkvička, penát, rajská jablíčka, řepové listy, řeřicha potoční
a červený meloun.
Cystin
Skládá se z 30% uhlíku, 5% vodíku, 26,5% kyslíku, 11,5% dusíku, 27% síry. Molekulová váha 240.
Jedna z nejdůleitějích součástí vlasů. Důleitá substance při tvorbě červených krvinek. Udruje tkáně zdravé
a odolné proti jedům a infekcím. Má vliv na funkci mléčné lázy, zvlátě v době kojení.
Pramenem cystinu jsou následující potraviny: alfalfa, karotka, řepa, zelí, květák, paitka, cibule, česnek,
křen, růičková kapusta, jablka, rybíz, ananas, maliny, paraořechy, lískové ořechy.
Dijodtyrosin
Skládá se z 25% uhlíku, 2% vodíku, 11% kyslíku, 3% dusíku, 59% jódu. Molekulová váha 433.
Podílí se na funkcích vech láz, předevím na funkci lázy títné, hypofýzy, nadledvinek a lymfatických láz.
(viz tabuli o endokrinních lázách).
Najdeme ho v mořských řasách, karotce, celeru, penátu, rajčatech a ananasu.
Kyselina glutamová
Skládá se z 41% uhlíku, 6% vodíku, 43,5% kyslíku, 9,5% dusíku. Molekulová váha 147. Tvoří pětinu součástí
inzulínových molekul.
Zúčastňuje se vylučování zaívacích ťáv v těle a tvorby glykogenu. Je důleitá pro játra, která přeměňují za
pomoci amylolytických enzymů glykogen na cukr poskytující energii. Má silný dezinfekční účinek. Brání vzniku
anémie (chudokrevnosti) a zabraňuje nebo zpomaluje odeznění účinku vitaminu C.
Následující potraviny dodávají prvky potřebné pro glutamovou kyselinu: zelené fazole a růičková kapusta
(syrové), karotka, zelí, celer, řepové listy a tykvové listy, pampelika, petrel, salát, penát, papaya.
Glycin
Skládá se z 32% uhlíku, 7% vodíku, 42,5% kyslíku, 18,5% dusíku. Molekulová váha 75.
Zdraví na dlani aneb Ve pro zdraví
www.zdravinadlani.zde.czKOST SOFT® Dr. Norman W. Walker: Zdraví a salát Strana 28
Účastní se tvorby chrupavek a vláken svalových. Má mírnící účinek na nadměrnou tvorbu pohlavních hormonů.
Dobrým pramenem glycinu jsou následující potraviny: karotka, pampelika, tykev, celer, petrel, penát,
čerstvé nesolené mandle, alfalfa, česnek, syrové brambory, fíky, pomeranče, citrony, borůvky, maliny,
grapefruit, červený meloun.
Histidin
Je sloen ze 46% uhlíku, 6% vodíku, 21% kyslíku, 27% dusíku. Molekulová váha 155.
Podporuje tvorbu glykogenu v játrech. Pomáhá zabraňovat tvorbě patologických hlenů v organizmu. Je
důleitou součástí hemoglobinu (červené krevní barvivo) a spermií, které při oplodnění pronikají do vaječné buňky.
Proto má mnoho co do činění s těhotenskými komplikacemi, například s potratem, předčasným porodem, mrtvým
plodem, sterilitou atd.
Dobrým pramenem histidinu jsou následující potraviny: křen, ředkvička, karotka, řepa, celer, okurka,
endivie, pór, česnek, cibule, pampelika, tykvové listy, granátová jablka, zralé a zelené papaya-plody.
Hydroxyglutamová kyselina
Skládá se z 37% uhlíku, 5% vodíku, 49% kyslíku, 9% dusíku. Molekulová váha 163.
Svým účinkem se podobá kyselině glutamové, ale má větí vliv na tvorbu aludečních ťáv.
Následující potraviny jsou jejím dobrým zdrojem: karotka, celer, petrel, salát, penát, rajská jablíčka,
hrozny, borůvky, maliny, ryngle.
Hydroxyprolin
Je sloen ze 46% uhlíku, 7% vodíku, 36,5% kys11iu, 10,5% dusíku. Molekulová váha 131.
Podílí se na činnostech jater a lučníku, předevím na emulgaci tuků a na boji proti luknutí tuků. Dále se podílí
na tvorbě hemoglobinu a globulinu v červených krvinkách.
Ke krytí potřeby jsou dobré následující potraviny: karotka, řepa, salát, pampelika, tykev, okurka, nesolené
mandle, kokosový ořech, avokádo, olivy, meruňky, třeně, paraořechy, fíky, rozinky, hrozny, pomeranče,
ananas.
Isoleucin
Obsahuje 55% uhlíku, 10% vodíku, 24% kyslíku, 11% dusíku. Molekulová váha 131.
Podílí se na regulaci brzlíku v dětství a mládí a regulaci hypofýzy v mládí a dospělosti, předevím co se týče
růstu a regenerace tkání těla. Je důleitou látkou při obnově hemoglobinu v červených krvinkách. Pomáhá
regulovat veobecnou výměnu látkovou.
Isoleucin obsahuji následující potraviny: vechny ořechy (kromě burských), cashews a jedlé katany,
avokádo, olivy, zralé papaya-plody, kokosový ořech, slunečnicová semena, výcarský sýr.
Zdraví na dlani aneb Ve pro zdraví
www.zdravinadlani.zde.czKOST SOFT® Dr. Norman W. Walker: Zdraví a salát Strana 29
Leucin
Jeho sloení a molekulová váha jsou stejné s isoleucinem. Rozdíl je v uspořádání atomových řetězců, které
způsobuje pravotočivost leucinu, zatímco uspořádání atomových řetězců v isoleucinu ho činí levotočivým. Tím má
leucin vyrovnávající účinek na funkce isoleucinu. Je obsaen ve stejných potravinách jako isoleucin.
Lysin
Skládá se ze 49% uhlíku, 10% vodíku, 22% kyslíku, 19% dusíku. Molekulová váha 146.
Podílí se na funkci jater a lučníku, předevím na látkové výměně tuků. Je nezbytně nutný pro regulaci
současného působení epifýzy, mléčné lázy, lutého tělíska a vaječníků. Zabraňuje degeneraci tělních buněk
a tkání.
Potraviny, které nám dodávají lysin, jsou: karotka, řepa, okurka, celer, petrel, penát, pampelika, listy
tykve, zelené a zralé papaya-plody, alfalfa, sojové výhonky (mladé, asi 15 cm dlouhé), jablka, meruňky,
hruky, hrozny.
Methionin
Obsahuje 40% uhlíku, 7,5% vodíku, 21,5% kyslíku, 9% dusíku, 22% síry. Molekulová váha 149.
Důleitá součást krevního barviva, tkání a krevního séra. Podílí se na funkci sleziny, slinivky břiní
a lymfatických uzlin.
Potraviny dodávající methionin: růičková kapusta, zelí, květák (syrové), ťovík, křen, paitka, česnek,
řeřicha potoční, ananas, jablka, paraořechy a lískové ořechy.
Neuleucin
Patří také k leucinové skupině; sloení a molekulová váha jsou stejné jako u isoleucinu. Je známý také jako
glycoleucin. Je levotočivý a pomáhá udrovat funkce leucinové skupiny v rovnováze.
Phenylalanin
Skládá se z 65,5% uhlíku, 7% vodíku, 19% kyslíku, 8,5% dusíku. Molekulová váha 165.
Podílí se na odstraňování odpadových látek jak z potravin, tak z opotřebovaných buněk a tkání těla, dále se
podílí na funkci ledvin a močového měchýře. Přítomností alkoholu v těle ztrácí velkou část své účinnosti.
Potraviny dodávající potřebné části pro tvorbu phenylalaninu: karotka, řepa, okurka, penát, petrel, rajská
jablíčka, ananas, jablka.
Prolin
Je sloen z 52% uhl’ku, 8% vodíku, 28% kyslíku, 12% dusíku. Molekulová váha je 115.
Podílí se na aktivitě bílých krvinek (leukocytů). Reguluje emulgaci tuků.
Zdraví na dlani aneb Ve pro zdraví
www.zdravinadlani.zde.czKOST SOFT® Dr. Norman W. Walker: Zdraví a salát Strana 30
Dodávají ho následující potraviny: karotka, řepa, salát, pampelika, tykev, okurka, nesolené mandle,
kokosový ořech, avokádo, olivy, meruňky, třeně, paraořechy, fíky, rozinky, hrozny, pomeranče, ananas.
Serin
Obsahuje 34% uhlíku, 7% vodíku, 46% kyslíku, 13% dusíku. Molekulová váha 105.
Účastní se čitění tkání v těle, předevím sliznic plic a průduek. Neúčinný za přítomnosti nikotinu (kuřáci
tabáku).
Jeho součásti dodávají: křen, ředkvička, pór, česnek, cibule, karotka, řepa, celer, okurka, petrel, penát,
zelí, alfalfa, papaya, jablka, ananas.
Threonin
Skládá se ze 48% uhlíku, 9% vodíku, 24% kyslíku, 19% dusíku. Molekulová váha 119.
Je aktivní při výměně atomů aminokyselin v těle, upravuje rovnováhu mezi řetězovou strukturou aminokyselin
a jejich funkcemi.
Je obsaen ve zralých plodech papaya, karotce, alfalfě a ostatní zelené listové zelenině.
Thyroxin
Skládá se z 23% uhlíku, 1,5% vodíku, 8% kyslíku, 2% dusíku, 65% jódu. Molekulová váha 777.
Podílí se na činnosti títné lázy, hypofýzy, nadledvinek a varlat. Pomáhá regulovat veobecnou látkovou
výměnu a rychlost chtěných a nechtěných reakcí.
Potraviny, které obsahují thyroxin: mořské řasy, karotka, celer, salát, penát, tykev, rajská jablíčka,
ananas.
Tryptophan
Je sloen z 65% uhlíku, 6% vodíku, 15% kyslíku, 14% dusíku. Molekulová váha 204.
Je to substance základního významu při tvorbě buněk v těle od primární pohlavní buňky a k tkáním. Podílí se
na tvorbě a funkci aludečních a pankreatických ťáv (pankreas = slinivka břiní). Podporuje výkonnost zraku.
Následující potraviny udrují jeho rovnováhu: karotka, řepa, celer, endivie, pampelika, fenykl, zelené fazole
(syrové), růičková kapusta (syrová), paitka, penát, alfalfa, tykev.
Tyrosin
Je sloen z 59,5% uhlíku, 6% vodíku, 26,5% kyslíku, 8% dusíku. Molekulová váha 181.
Bezpodmínečně nutný k tvorbě červených a bílých krvinek. Podílí se na tvorbě a vývoji tělových buněk a tkání.
Podporuje funkci nadledvinek, hypofýzy a títné lázy. Aktivní sloka pigmentových buněk ve vlasech.
Zdraví na dlani aneb Ve pro zdraví
www.zdravinadlani.zde.czKOST SOFT® Dr. Norman W. Walker: Zdraví a salát Strana 31
Potraviny obsahující tyrosin: alfalfa, karotka, řepa, okurka, salát, pampelika, tykev, chřestové pičky
(syrové), pór, petrel, zelená paprika, penát, řeřicha potoční, mandle (syrové nesolené), výcarský sýr,
jahody, meruňky, třeně, jablka, červený meloun, fíky.
Valin
Skládá se z 51% uhlíku, 9,5% vodíku, 27,5% kyslíku, 12% dusíku. Molekulová váha 73.
Podlí se na funkci lutého tělíska, mléčné lázy a vaječníků a na jejich spolupráci s ostatními lázami. (viz
endokrinní lázy.)
Potraviny obsahující valin: karotka, tykev, pampelika, mandle (syrové nesolené), salát, pastinák, dýně
(syrová), celer, řepa, petrel, rajská jablíčka, jablka, granátová jablka.
Abychom vysvětlili, jak jsou atomové řetězce v aminokyselinách uspořádány, stačí uvést jako příklad leucinovou
skupinu:
leucin: (CH3)2 CHCH2 CH(NH2) COOH (souhrnný vzorec: C6H13O2N)
isoleucin: CH3CH2CH (CH3) CH (NH2) COOH (souhrnný vzorec: C6H13O2N)
norleucin: CH3 (CH2)3CH (NH2) COOH (souhrnný vzorec: C6H13O2N)
Tyto tři aminokyseliny mají sice stejný souhrnný vzorec, ale způsob, jakým jsou atomy navzájem spojeny, mění
vlastnosti, účinek a funkce kadé kyseliny.
Jestlie pozorujeme tu obrovskou mnohotvárnost atomových kombinací a s tím spojenou práci, můeme
snadno pochopit hodnotu ivota v kadém atomu. Dále můeme pochopit důvod, proč je pro tělo o moc snadnějí
vybudovat svoji vlastní bílkovinu ne rozloit mrtvé molekuly vařeného masa zvířat.
Je paradoxní, e celé společenství civilizovaných lidí spěchá se zbraní v ruce proti zvířeti, které usmrtilo nebo
poranilo jediného člověka, ale na druhé straně se shromaduje slavnostně naladěno, aby ulovilo a usmrtilo
bezbranného ptáka nebo zvíře a potom snědlo jeho mrtvé pozůstatky. A co je jetě horí: chová a opatruje ptáky
a jiná domácí zvířata, chrání je proti nemoci a nebezpečí jenom proto, aby je usmrtilo, uvařilo a s poitkem snědlo!
Konzumace masa je jen a jedině otázkou osobního vkusu, záliby a vlastního úsudku. Nutnost opatřit
tělo potřebnou bílkovinou neexistuje.
Souhrnně bych rád řekl, e vím z praktické zkuenosti, e bílkovina z masa není pro lidské tělo nutná, ba
naopak je kodlivá. Těkou tělesnou práci můete vykonávat lépe a s mení únavou, kdy krtnete maso ze svého
jídelníčku a zvyknete si dodávat tělu nutnou bílkovinu rozmanitým čerstvým ovocem, saláty, zeleninou a čerstvými
ťávami, které obsahují vechny potřebné látky, kterých tělo dovede vyuít k tvorbě vlastní bílkoviny.
Z estetického a morálního hlediska není usmrcování zvířat, ptáků a ryb, vaření a konzumace masa to, co určila
příroda lidskému tělu jako potravu. ivot zvířatům byl dán stejným stvořitelem jako nám. Nemáme právo ádné
zvíře, nebo dokonce člověka připravit o ivot. Nae vibrace klesá o několik oktáv usmrcením zvířete, ať u
z důvodu sportovního nebo obchodního. Klesá stále víc konzumací masa, a klesne neodvratně na úroveň zvířat.
Například nízké pudy, sklon k alkoholu, kouření a veobecná ztráta zábran závisí zřejmě na mnoství
zkonzumovaného masa. Jestlie se masa vzdáme, dostaví se jako přirozený důsledek zlepení naeho
zdraví, naich vlastností, budeme mít víc porozumění, víc energie, síly, vitality a vyí intelekt.
Zdraví na dlani aneb Ve pro zdraví
www.zdravinadlani.zde.czKOST SOFT® Dr. Norman W. Walker: Zdraví a salát Strana 32
Z fyziologického hlediska vzato, zvyuje konzumace masa obsah kyselin v těle. Zaívacím procesem
a rozkladem masa na jeho původní aminokyseliny se tvoří v těle velké mnoství kyseliny močové. Kdyby ji
tělo mohlo okamitě vyloučit, způsobila by asi méně kody.
Ve skutečnosti přijmou vak nae molekuly enormní mnoství této kyseliny močové která nakonec tvoří
pičaté, ostré krystalky které z způsobují bolesti známé jako revmatizmus, neuritis, ischias, dnu a některé
nemoci jater.
V průběhu svých výzkumů jsem analyzoval tisíce vzorků moče a bez výjimky jsem zjistil, e obsah kyseliny
močové v moči u jedlíků masa tvoří jen desetinu a pětinu toho mnoství, které by se mělo vyloučit. To znamená,
e svaly ji přijmou pět a desetkrát víc, ne odejde ledvinami.
Jestlie by neexistoval ádný jiný důvod proč krtnout maso z naeho jídelníčku, pak jsou bolesti,
vznikající nahromaděním kyseliny močové v organizmu, dostatečnou příčinou.
Za shlédnutí jednoznačně stojí dokument na ulozto.cz - raději vidličky než nože