Jelisejevová o mateřských znaménkách tvrdí:
Kód:
TAJEMSTVÍ MATEŘSKÝCH ZNAMÉNEK
Uvedené případy mne přivedly k nutnosti něco napsat o fyziologii mateřských znamének.
Mluvíme o větších mateřských znaménkách, často vystupujících nad povrch kůže.
Když jsem začala sledovat metodou VTR, co je obsahem mateřských znamének, zjistila jsem, že nejčastěji zde žijí larvy svalovců a schistosom. Blíže k povrchu kůže pak žije plíseň, většinou aspergillus. A to vše je seshora přiklopeno víčkem z pigmentových buněk - melanocytů.
Závěr se nabízí sám. Během nitroděložního vývoj placenta nemůže vždy dokonale ochránit plod.
Jednotlivých parazitů, které proniknou přes placentu, se snaží organismus zbavit tak, že je vyvede ven přes kůži, co nejdále od životně důležitých orgánů. Totéž se děje s plísněmi.
Tak plísně a paraziti spolu dřímají, dokud nějaké trauma nerozbije jejich bydliště, nebo dokud snížení imunity hostitele neumožní jejich další vývoj. I sluneční záření může vyvolat aktivaci a rozesev larviček, proto se organismus plodu postará o ochranu tak, že zavíčkuje cystičky parazitů odolnými pigmentovými buňkami. Pokud dostanou histologové do ruky řez cystou s parazity, plísněmi, to vše prostoupeno pigmentovými buňkami, obraz se jim musí zdát nejasný a nesrozumitelný. Pak je nasnadě diagnóza: rakovina kůže - melanom. Pokud se v takovém případě začne s chemoterapií, místo s protiparazitárním léčením, je to pomalá smrt.
Když je chemií imunitní systém zcela vyčerpán, dochází ke generalizované trichinellóze, popř. aspergillóze. Plísně a paraziti diseminují do celého organismu, včetně mozku, nastává takzvaná „msta faraónů“ a smrt. A tady se nabízí vysvětlení národního přísloví, že kdo má hodně mateřských znamének, je šťastný člověk. Je to důkaz, že imunitní systém plodu byl během nitroděložního života dostatečně silný, aby se parazitů zbavil. Děti, u kterých paraziti zůstali v životně důležitých orgánech, se rodí se závažnými a systémovými vadami.
V našem Institutu jsme schopni diagnostikovat obsah mateřských znamének a odstranit je šetrně, bez zničení okolních vlastních buněk. Jsme svědky toho, že ozařování vede ke generalizaci plísní.
Proto onkologové začali podávat jako podpůrnou terapii protiplísňový preparát DIFLUKAP.