Jantar píše:
cítím další pokroky.
Například kdybych byl na rande s dívkou tak už bych se nekroutil jak žížala stydlivostí, ale choval bych se celkem normálně.
A dále bych se nebál jet na pracovní pohovor.
Hlavně se nekruť nesmělostí ... a nechovej se " celkem normálně"
Normální je říct, co bys rád a jak to chceš.
Tedy "Mám Tě rád" a chcu pusu, případně něco dál. O tom se normálně mluví.
A normální je věnovat stejný počet květin či dárečků jako je počet pomilování se.
Smiř se s tím, že normální vztah na celý život, resp. na pár let, na každý den, je dražší než kurvy jednou za týden.
Láska nejen bolí (myšleno emocionálně), ale i stojí fůru peněz.
Taková je zkušenost lidí, kteří mají fůru vztahů, dětí a manželství za sebou.
Píši to jen a jen proto, že u Tebe, zdá se, nejni jasno, zda se náhodou nebojíš nikoliv pochroumaného ega (což by byl případ plachého a dosebezahleděného člověka, kterému hrozí odmítnutí, kteréžto špatně snese), anobrž zda se nebojíš tvrdé práce a značného vypětí sil a výdeje peněz za vztah, který nikdy nebude jistý - manželství.
Běžný, průměrný, obyčejný, trvalý vztah s dětmi (v Čechách) Tě bude stát asi tisíc korun denně.
Dávám do placu jako otázku, podnět, šťouchnutí.
Protože jsi podezřelý právě z tohoto.
Že to nechceš platit.
A vymejšlíš si zástupné problémy typu "jakože plachost".