Xion píše:
Iva, prajem vela zdaru. Ano, vela ludi prijde k rovnakemu nazoru ako Ty, ze su uz ochotny urobit cokolvek pre zdravie a konecne objavia jeho cenu. Ludia, co nezaziju zdravotne problemy, si zdravie nevazia, a vacsinou to musia riesit v neskorom veku, ale vtedy to uz casto vzdaju a podvedome sa vlastne rozhodnu "doprezivat" a zomriet. Je dobre, ze si sa tomu postavila.
Tiez sa stale zamyslam nad sebou, aj nad ostatnymi, co si len uzivaju, vsak mohlo by sa uzivat, keby sa len trochu rozumu pouzilo, mohlo by sa uzivat si, a aj ostat zdravy.
Děkuji Xione za pěkné řádky a za podporu. Je fajn, slyšet zase pěkná slova povzbuzení. Chtěla bych jen říct, že je mi už jedno, jak se druzí lidé ničí, dala jsem známým odkazy na tyto stránky a pár věcí jsem vysvětlila. Ovšem zbytečně. Myslím si, že si budu svou energii udržovat jen sama pro sebe, snad jen v případě rodiny. Já se totiž nechci bavit a užívat si takhle, jako oni. Co mám z chvilkové zábavy? Akorát poničený žaludek a uši na prasknutí. Neustálý chvat a pracovní nasazení, v kombinaci s nesprávnou stravou mne dostalo až sem. Ale asi, jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré a konečně jsem otevřela oči. Důvěra k medicíně byla u mně příliš vysoká a taky velmi naivní. Ale to nevadí, teď jen se uzdravit. Od malička jsem byla dítko přírody, denně jsem byla já, louka a les. Potom tím blázincem, co tady nastal, nějaké odtržení a asi to nebylo pro mne to pravé ořechové. Jinak děkuji moc ještě jednou. Zdravím Iva