Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Tak malé dítě především nekrmit nějakou chemickou pseudopotravinou, čili pouze kojit, nebo opatrně dávat přirozenou stravu. Každopádně podle všeho stav upraví laktobacily, klidně i ty pro děti, ale dodávat jich mnohem více a stále, nevynechávat. Největší problém představují umělá mléka, různé chemické archivní šlichty-instantní kaše a obilí, tedy potraviny s lepkem.

Milý pane Zajíčku,

na Vaše stránky už nějakou dobu chodím, tudíž mám už mnoho vláken přelouskaných. Jako malá jsem mívala ekzém, okolo dvou let skoro o celém těle, ale to už si moc nepamatuju, jenom ten otřesný pocit když na mě patlali všemožné mastičky a v jednom kuse mi říkali "neškrábej se"! Pak ekzém docela ustoupil, objevoval se jenom občas, hlavně v zimě a pár namazání samozřejmě kortikoidových mastí kůži zase ihned spravilo. Jinak mám k tomu i samozřejmě alergii na nějaké pyly a prach, ale konkrétně přesně nevím, protože na alergologii mi paní doktorka prostě zkusila dát alergenů na ruku a nic se nepotrvdilo... Každopádně, na podzim, přesněji na začátku listopadu jsem přešla na syrovou stravu (v té době jsem byla v Anglii). Ekzém se mi během týden rozjel po rukách a začal se postupně rozlézat na nohy, krk a hrudník. V přesvědčení, že se jedná o detoxikaci jsem v syrové stravě pokračovala dále. V únoru jsem si v Anglii koupila jakési tělové mléko se solí z mrtvého moře. Jelikož jsem nemohla jinak fungovat, mazala jsem se tím 2-3x denně a ekzém jako zázrakem začal ustupovat, nakonec zbyl pouze v kolenních a loketních jamkách. V té době jsem byla pořád na 100% syrové stravě, převážně ovocné s večerními obřími saláty, špenátem a vší možnou jinou zeleninou. Taky jsem brala denně MSM, ječmen a chlorellu. Po kvasinkové testu jsem zjistila, že mám v sobě kvasinek asi hodně, když se ve skleničce oddělily ihned od sliny. Našla jsem si tedy protikvasinkový jídelníček a jela podle něj. Ekzém se začal zhoršovat, po příjezdu z Anglie, to bylo asi v půlce března jsem i koupila klystýr a začala klystýrovat, dva týdny každý den a pak několikrát do týdne. Nic nezabíralo a ekzém se začal zhoršovat MSM mi došlo, ale dále jsem ho nekupovala, protože nemělo žádné viditelné účinky. Došlo to do toho stádia, že jsem měla ekzém i na obličeji, okolo úst a očí, vypadala jsem opravdu jako mrtvola. Řekla jsem si tedy, že začnu jíst méně syrové zeleniny a ovoce, jestli to bude mít nějaké účinky. No, teďka jsem přestala jíst syrové úplně, jím pouze lehce osmahnutou zeleninu (a suché pánvi) a dělám si bezlepkové placky (jelikož jsem během syrové stravy zjistila, že jsem alergická na lepek). Ráno si dělám rýžové nebo jáhlové kaše (s vodou) a přes den si semtam dám datli (ale ty už jsem taky vynechala, kdyby se jednalo o alergii na ně). Výsledek je takový, že se ekzém o něco sklidnil, ale stále je všude. Když si dám pár oliv nebo jednu jahodu nebo cokoliv trošku kyselejšího, tak mě to hned začne odporně svědit. Nebudu Vám lhát a přiznám se, že si teďka semtam pod ty oči namažu locoid, steroidní mast, protože už takhle nemůžu dál žít, nemůžu ani vylézt ven a normálně fungovat. Ještě jsem zapomněla říct, že jsem zkoušela brát Lacidofil, ten je ale bez účinků, začla jsem brát b komplex od Solgaru, který je velmi silný, ale taky nevidí žádé účinky. Nevím jak se toho zbavit. Napadlo mě ještě udělat si očistu jater podle vašeho návodu. Kdybych měla jít znovu na tu protikvasinkovou dietu, tak nevím, co bych měla jíst, když se tam jedná převážně o zeleninu. Na vašem fóru se toho o ekzému píše docela dost, ale nikde není žádná ucelená informace o nějakém jídelníčku a co zařadit do stravy. Prosím, poraďte mi, jak se od toho sajrajtu očistit (přemýšlela jsem dokonce i nad rýžovou kúrou, kterou jsem našla kdesi na internetu - tj 9 dní rýže, 9 dní rýže se zeleninou, 9 dní i s luštěninami a 9 dní s dalšími lehčími jídly). Nebude ale ta rýže podporovat tu kvasinku?
Jinak s vyprazdňováním, trpěla jsem spoustu let na zácpy, pak se z toho udělaly hemoroidy a řitní praskliny, při syrové stravě (při které jsem se kromě toho ekzému cítila naprosto úžasně) to přestalo a začla jsem se normálně vyprazdnovat, bez bolestí, 1-2x denně (pak jme zjistila, že to je ten lepek, protože už při minimálním možstvím něčeho s lepkem se to hned vrátilo zpátky). Nyní je vyprazňování takové všelijaké, semtam je to mazlavé a smradlavé, někdy to má normální tvar i konzistenci, ale mísa je většinou špinavá. Ráda bych na syrovou stravu zase přešla, ale mám hrozný strach, že to bude ještě horší. S přítelem plánujeme jet do Chorvatska, abyh se nadýchala mořského vzduchu a kůže se spravila. Je mi ale jasné, že to bude dočasné, proto se ptám, co jiného ještě můžu udělat.

Ještě k té očistě jater, když nemůžu ani citron ani grepfruit, v podstatě žádný citrus a jak jsem řekla, teď už ovoce v podstatě nejím, ani banány (je možné, že mi z toho začaly padat vlasy?), tak dá se to úplně vyeliminovat při té očistě nebo to mám prostě sníst, aby byla očista kompletní?

Syrová strava je sice zdravá, ovšem jsou případy, kdy může vadit, třeba pokud jste dóša Váta, pak je opravdu trochu problém jíst syrovou stravu. Vzhledem k tomu, že vám evidentně dlouhodobě nefungují střeva a je otázkou, jak dobře se vám tvoří HCl v žaludku, je třeba si nejdříve udělat krkací test a pokud si nekrknete, tak začít doplňovat HCl. Zpravidla se tím velice rychle upraví jak stolice, tak celkově imunita těla. Prakticky vždy je narušena střevní stěna a je tedy třeba dodávat kolagen jako stavební látku pro tělo a regeneraci tkání. Podle všeho by neškodilo se podívat na GAPS dietu a současně dodávat velká množství laktobacilů. Jaterku vyzkoušejte dle návodu, jinak se stejně nikdy nedozvíte, zda ji tak můžete udělat.

Zdravím, se zájmem jsem si pročetl toto fórum a rozhodl jsem se zkusit poprosit vás o radu, jak postupovat v případě svých snah o vyléčení AE. Na úvod popíšu situaci. Jako dítě jsem míval lehký sezonní atopický ekzém v typických místech (ohyby rukou a podkolenní jamky), který vždy v teplých částech roku vymizel. Zmizel v pubertě, nicméně kolem 18. roku se zase vrátil zhruba ve stejné míře. Nicméně dalo se s tim žít, takže jsem se to víceméně snažil ignorovat (a považoval to za "alergii", se kterou nehnu). V posledních čtyřech letech opět vymizel, nicméně vloni na podzim se vrátil ve velké parádě. Stačilo pár dní a měl jsem to nejen na rukou, ale i na břiše, hrudníku a krku. Prvně jsem doufal, že to souvisí s extrémní fyzickou zátěží, kterou jsem ten rok podstupoval - jsem velmi aktivní sportovec a ten rok jsem se hodně intenzivně věnoval dlouhému triatlonu.

Nicméně moje očkávání, že se to nějak zlepší samo, se nenaplnilo, a tak jsem z příšerného stavu začal docela propadat zoufalství a vydal jsem se na pospas klasické medicíně. Samozřejmě jsem věděl, že mi doporučí kortikoidní masti, o kterých jsem ale byl rozhodnut je nepoužívat, protože chápu mechanismus jejich účinku a vím, že to není řešení. Nicméně stav se neudržitelně zhoršoval, i přes moje nedokonalé pokusy o různé formy diety (vynechání laktózy, bezlepková dieta), a tak jsem v zimě musel nakonec vyhledat pomoc na interně. Mimo jiné jsem zjistil, že mám autoimunitní zánět štítné žlázy (Hashimoto). Doktor, kterého si velmi vážím pro jeho extrémní vzdělání a také otevřenost, mi doporučil, abychom současný stav rozehnali orálními kortikoidy, ale přiznal, že to není řešení a že budeme zkoušet hledat příčinu. Připouštěl, že to může souviset se stavem střeva a doporučil mi vytrvat v bezlepkové dietě. Byl jsem v situaci, kdy mi nezbylo než na to přistoupit, protože jsem nad situací naprosto ztratil kontrolu. Prednison ve velké dávce samozřejmě zabral, nicméně má se to tak, že ho již užívám půl roku a aktuálně se snažím jej vysadit - jsem už na poměrně nízké dávce. Celou dobu jsem věděl, že to nebude řešení, což se také potvrdilo, neboť teď, s příchodem chladného počasí se ekzém vzhledem k nízké dávce, která již nemá tak silný protizánětlivý efekt, začíná vracet.

Během toho půlroku jsem dodržoval paleo dietu (bez obilovin, lepku, omezení sacharidů, velký příjem živočišných tuků), protože jsem věřil, že mi to pomůže. Nutno přiznat, že celý život před tím jsem se stravoval naprosto jako prase, protože jsem tomu jednoduše nepřikládal důležitost, takže i samotné odstranění průmyslově zpracovaných potravin byl pro mě docela posun. Nicméně řešením to pro mě, jak se ukázalo, nebylo, a tak hledám další cesty jak z toho. Protože v tomto vláknu jsem nalezl příspěvky lidí, kterým postupy doporučované Jardou pomohly, rád bych to také zkusil. Jsem myslím člověk s poměrně silnou vůlí a jsem ochotný dělat velké změny, abych získal zpátky své zdraví, musím ale v těchto změnách vidět smysl, a tím pádem být schopný se upnout k cíli. Aktuálně také čekám na výsledek testu DAO (enzym zajišťující odbourávání histaminu), který by případně mohl indikovat na histaminovou intoleranci, pak bych s dietou mohl asi lépe pracovat - opravdu důsledně dbát na omezení potravin s vysokým obsahem histaminu, či blokujících DAO. Chtěl bych pro to poprosit o komentáře k mému plánu a příp. i rady, jak dál.

- Ideální by pro mě bylo začít očistou střev, jenže např. šanka, jak jsem pochopil, je založena na konzumaci extrémního množství soli, což by se v kombinaci s užíváním kortikoidů (se kterými nemůžu jen tak snadno přestat vzhledem k době, co už je beru) by nemuselo dopadnout dobře, protože pěkně zamíchají hospodařením těla se solí. Máte na to někdo názor, já si nejsem jistý, zda by to bylo bezpečné. Měl bych asi začít nějakou méně radikální metodou, ještě loni jsem to zkoušel se Sanogelem, ale to bych řekl nemělo žádný efekt. Přemýšlel jsem tedy o rozumných půstech, co myslíte? Poradí někdo?

- Radikální řez ve stravě: ukončení paleo diety a přechod na nízkohistaminovou stravu, s vynecháním obilovin, výrazným omezením cukru a omezením příjmu masa na cca 2x týdně. Plánuji pořízení odšťavňovače a konzumaci zeleninovo ovocných šťav. Uvažuji také o sirné patlanině k snídani - to mi asi uškodit nemůže. Jaké konkrétní stravovací paradigma byste mi doporučili?

- Přestanu chlastat. A to úplně.

Dále by mě zajímalo, jak na tom jsou členové Host a sakul, mohli byste prosím napsat, jak na tom jste teď? Vaše příběhy mi zatím dávají naději, že se to dá zvládnout.

Pokud by kdokoliv měl pro mě radu, co konkrétního podniknout, budu velmi rád. Snažil jsem se vstřebat co nejvíce informací v tomto vlákně, nicméně žádný konkrétní postup mi z toho nevychází.

Děkuju a omlouvám se za dlouhý příspěvek.

Ještě bych se chtěl zeptat, doporučili byste mi k té dietě užívat kefír z tibetské houby, a brát zinek? Díky.

Snahu sice máte, ale podle všeho není vedena správným směrem. Nedělejte žádné velké a hlavně ne vícestupňové změny, to se pak nikdy nedozvíte co vám vlastně pomáhá, nebo škodí. Osobně bych počkal jak dopadne ten test na histamin a pokud bude negativní, tak začít pěkně popořádku od krkacího testu na hladinu HCl v žaludku, zde se vlastně projevuje tlak stresu na nadledvinky a jejich schopnost tvořit protizánětlivý hormon kortizol. Vše hodně souvisí se štítnou a i tu by bylo potřeba zlepšit, nebo alespoň dostat trochu lépe pod kontrolu. Vše je hlavně o zjištění skutečného problému a k tomu se zde dostat dopisováním přes fórum vidím tak na rok a více, prostě mě zavolejte a vše probereme tak za hodinku, nebo dvě telefonem a uvidíte jak se věci pohnou. Regenerace střeva je výborný nápad, toho se bát nemusíte a stačí i klystýry, nebo je ještě několik dalších možností jak stav střeva zlepšit.

Dobrý den.

Jako malý sem trpěl atopickým ekzémem, vždy se objevoval jen v pylové sezóně a jen v malém množství ( pod koleny, drobek na rukách. ). Ozdravné pobyty u moře mi pomohly a myslel sem, že mám od ekzému na dobro pokoj, ale nyní cca po 10 letech se mi to vrátilo. Bohužel ze začátku také jen na nohách, ale nyní ( cca 2 měsíce po prvních příznacích na nohách ) mám ekzém snad na 90% těla. Ze začátku sem to řešil kortykoidy a byl sem rád, že mám aspoň na chvilku pokoj, ale už nezabírá ani to. V práci mi to nemyslí, pořád myslím na to jak mě něco svědí, v noci nespím nebo se vzbudím s do krve poškrábanou nějakou částí těla. Pomalu přestávám kvůli tomu i sportovat, hrál sem aktivně fotbal a jezdil na kole. Zjišťoval sem o tom hodně a hodně sem si toho tady i přečetl, ale tak nějak nevím jak prostě pořádně začít. Moc děkuji za radu.

Zkoušel jsem řadu věcí, ale kdybych se měl AE začat zbavovat dneska, tak bych začal jaterní čistící kůrou (vyčistí totiž i střeva). Odkaz je zde na fóru.

Tak dobře vám odpovídá člen Host, ale platí to pokud nevíte proč se to nyní děje. Já bych si v klidu vzal tužku a papír a dával si logicky dohromady souvislosti co jsem ve svém životě změnil krátce před tím než to znovu začalo a možná se budete divit.

Vážený pane Zajíčku,
dospěl jsem do okamžiku, kdy se doslova stébla chytám. Po počáteční skepsi a po přečtení mnoha článků i Vašich rad zde Vás považuji za skutečnou autoritu ve svém oboru. Byť v něčem, jako technik, souhlasit nemohu, věřím, že v mnohém máte pravdu a nabízíte komplexnější pohled. Rád bych Vám popsal svůj příběh s českým zdravotnictvím a současně Vás i čtenáře tohoto fóra prosím o radu, nasměrování, kudy dál, protože zatím stále chodím slepými uličkami.

Původně jsem takřka bezmezně věřil ve zdravotnictví. Je to přeci věda. Něco, co se vyvíjí stovky let. Bohužel, narazil jsem. Zdravotnictví je především o tom, maskovat symptomy a dělat, že je vše v pořádku, i když není. A když už to echt nejde, schovat to za nějakou univerzální diagnózu moderní doby. Je libo atopický ekzém, nebo snad syndrom vyhoření?

Bohužel si myslím, že problém bude hlubší, než jen atopický ekzém. Proto zakládám nové téma a snad se v tom najdou i ostatní.

Dlužno podotknout, že si za to mohu (asi?) sám. Nikdy v životě jsem snad nejedl zdravě. Jedl jsem to, co jsem chtěl, kdy jsem chtěl. V množství větším, než by bylo záhodno, většinou jsem se však nepřežíral. V praxi to znamenalo spoustu pizzy, sladkosti, slazené limonády, minimum zeleniny, ovoce aspoň občas. To vše nepravidelně, jak jsem měl chuť.

Je mi 26 let a toto je můj příběh…

Někdy kolem posledních Vánoc jsem pociťoval, že mi není dobře. Začínal jsem mít mírně suchou kůži, nevěnoval jsem tomu pozornost, nijak mě to neomezovalo. Přisuzoval jsem to stresu v zaměstnání. Tou dobou jsem též prodělal nějakou virózu – první po x letech. Jak čas postupoval, cítil jsem se hůř a hůř. Kůže byla sušší a sušší. Loupala se čím dál tím víc. Postupně se začala bolestivě „trhat“. Současně s tím jsem začal mít zácpu. Začal jsem mít pocit, že bezdůvodně přibírám na váze. Přitom jsem nejedl jinak než „normálně“. A byl jsem aspoň +3kg.

Zašel jsem k lékaři, ke kožnímu. Už předem jsem vtipkoval, že určitě dostanu Belogent, protože pokaždé, když jsem na kožním předtím byl (u jiného, už dávno, kvůli drobným ekzémům v loketních jamkách a na chodidlech), dostal jsem právě Belogent, přišlo mi, že jej píší úplně automaticky na všechno. Samozřejmě jsem dostal Belogent. A odešel s diagnózou „atopický ekzém“. Hned 6 Belogentů, abych byl přesný. Další návštěvu jsem dostal ještě Triamcinonol se slovy „ať se mažu, že to ničemu nevadí“. Nakonec jsem ještě dostal Protopic „na udržování“. Tím to pro paní doktorku bylo uzavřené. Žádné další kontroly. Nic. Ono to nějak dopadne…

Nejenom, že to prakticky nijak nepomáhalo, ale cítil jsem, že kůže je ještě horší, křehká a tenká. Zaskočil jsem tedy ke kožní v mém rodném městě, ke které jsem chodil předtím a která by měla být uznávanou kapacitou ve svém oboru. Prohlídla mě a dostal jsem 200g míchaných kortikoidů. Super….
Zácpu jsem zmínil pokaždé a pokaždé mi bylo sděleno, že s tím nemá nic společného a že se to nějak spraví. Situace se mezitím zhoršovala a zhoršovala. Doslova jsem cítil, jak se „odpařuji“. Stačilo vlézt pod peřinu a cítil jsem, jak mi z kůže uniká vlhkost. Nebyl to pot, byla to doslova pára. Denně jsem vypil 4 a více litrů, přesto jsem prakticky nechodil na záchod.

Žádný lékař zatím mě neposlal na žádné testy. Nic. Každé vyšetření probíhalo tak, že jsem se svléknul do půl těla, doktorka se na mě podívala a se slovy „to vás musí hrozně svědit?!“ jsem dostal další kortikoidy. Rozhodl jsem se, že si testy udělám sám… šel jsem za praktickým lékařem, že chci testy. A dostal jsem nějaké základní krevní testy… vše relativně OK, jen mírně zvýšené jaterní enzymy a IgE kolem 3500, což značí extrémní alergickou reakci, za půl roku přijďte na kontrolu. Praktická lékařka byla ještě navíc zděšena, oprávněně, kolik kortikoidů mi předepsali… a doporučila mi jinou kožní lékařku, její známou.

Mezitím jsem zaběhl na alergologii. Bohužel mi nemohou provést testy na kůži, dokud se kůže nezklidní... a ta se nezklidní, dokud nebudeme vědět, co ji dráždí… Udělali aspoň, dle nich nepřesné, testy z krve a nezjistili nic. Tedy až na bezdůvodně vysoké IgE.

Změnil jsem zaměstnání. Stres už teď prakticky neznám. Nebýt ekzému, mám se skvěle.

Ekzém je pořád extrémní. Skoro nespím. Pořád se škrabu, nedá se to vydržet. Prostě nedá. A ekzém tím jen zhoršuji. Stále přibírám. Už jsem aspoň +8kg oproti „zdravému já“. Opět se mi přitom zdá, že jím méně a nakonec i zdravěji než dřív. Zácpa samozřejmě trvá. Pořád piji aspoň 4 litry denně a mám furt žízeň. Samozřejmě stále promazávám. Každé ráno je postel plná odrobené kůže. Nikdy bych nevěřil, že tělo dokáže tolik kůže stále vyrábět.

Hurá k nové kožní. I zde je výsledek stejný. Kortikoidy a Protopic. Už jsem v koncích. Kašlu na všechna varování u Protpicu a mažu se jím. HURÁ! První mast, co funguje! Tedy aspoň trochu mi ulevila.
Odjel jsem na 3 týdny do ciziny. Jiné prostředí. Jiná strava. Jiné podnebí. Jiné všechno… ekzém pořád stejný. Můžeme tedy vyloučit alergii na něco zdejšího.

Od samého začátku se rány od ekzému a věčného škrábání špatně hojí. Povrchově hnisají a nechtějí se pořádně zacelit. Nechal jsem si udělat test na stafylokoka a bingo… zlatý stafylokok… tedy antibiotika v prášku (Augumentin). Další test a je tam pořád. Nepomohlo to. Byť senzitivní vůči antibiotikům byl. Nakonec mi pomohl až antibiotický krém Fucidin. Byl to jak zázrak. Najednou se to aspoň začalo hojit.
To, že nikdo z lékařů stěr z kůže předtím nenavrhoval, byť každý z nich ty rány viděl, mě již nechává chladným… jsou bohužel, jací jsou.

Tato kožní mě však poslala ještě za jednou specialistkou. No a jsme zase u kortikoidů…

Teď se ptám sám sebe a nakonec i Vás, co dál?
Beru antihistaminika proti svědění (2x tolik než bych měl). Pořád promazávám… a není to žádný med být pořád mastný nebo svědivý. Protopic už pomalu přestává fungovat – nevím proč, ale už zdaleka nefunguje jako na počátku. Stafylokoka jsem se snad úspěšně zbavil, přesto občas se celý pořádně promažu Fucidinem, abych ho počas ekzému ještě udržel pryč. Teď, když se to zase začalo zhoršovat, jsem zpanikařil a nechal si píchnout kortikoidovou injekci, to čeho jsem se bál, čemu jsem se vyhýbal proti „radám“ lékařů. Víte, já už ani nevím, jestli kortikoidy fungují, nebo ne.

Při čtení tohoto traktátu vás jistě napadne, jak to, že se nesnažím žít zdravěji a proč se vůbec neorientuji na celostní medicínu?
Já to nevěděl. Aspoň zpočátku jsem věřil lékařům. Že stačí jen mazat a mazat a nic jiného měnit nemusím. A ono to samozřejmě tak jednoduše nefunguje. Tedy začal jsem hledat informace. Číst vše možné. Hledal příčiny a možná řešení. Udělal si test na celiakii – každý doktor, co jsem potkal, se mi pomalu vysmál, že při celiakii musí být průjem, že zácpa ne. A ono, aspoň podle některých celiaků to může být i tak… No, to jen tak mimo. Celiakie je negativní, i alergie na lepek jako taková.
Zkoušel jsem omezit „bílé jedy“, jak je zde nazýváte. Zkoušel jsem bezlepkovou dietu – byť jen na cca 3 týdny, je to velice náročné v běžném životě. Teď aspoň už nejím pečivo a těstoviny apod., „skrytý“ lepek toleruji. Každý den jím ovoce. Vyřadil jsem mléčné výrobky. Jím čekankovou vlákninu + psilium (byť asi v malém množství, 2 vrchovaté lžičky denně). Jím multivitaminy s zinek. Cca každý druhý den malý výplach střev (0,5l), abych se vůbec mohl lépe vys… několikrát i důkladnější (0,5 – 1 – 2 litry, cca týdně).
(V jiném vlákně jsem četl, že důležité je popsat stolici. Tedy… stolice je, po celou dobu problému, konzistence hodně tuhé modelíny, je to doslova porod. Hodně tmavá. Zapáchající průměrně – nedokáži posoudit. Většinou neplave.)

Zkoušel jsem probiotika v prášku, asi tedy jen 3x10 tablet, ale bez úspěchu, bez jakékoli změny. Piji 4 litry čisté filtrované vody denně, byť mám stále pocit, že v záchodě neskončí ani polovina a většina se odpaří.

No, je to o něco lepší, proti tomu nejhoršímu. Pořád je to však hodně omezující, jak po fyzické, tak po psychické stránce. Za poslední půlrok se mi úplně vytratila chuť do života.

Přikládám výsledky posledních krevních testů, třeba z toho něco poznáte. Dle doktorů je to víceméně v pořádku až na mírně zvýšené jaterní tesy… opět.

Můžete mi poradit, jak dál? Jaké nejbližší kroky podniknout?

Děkuji a jsem s úctou.

Teď se jen bojím, jak dlouho to tělo ještě vydrží, než se stane něco vážnějšího.

Když ono to opravdu vypadá jako syndrom vyhoření způsobený stresem a virovou infekcí a k tomu se možná přidala hypothyreoza-tedy zpomalení štítné žlázy.Za syndromem vyhoření se jednoduše skrývá poškozená funkce nadledvinek=nedostatečná nebo nadměrná produkce kortizolu.

Dobrý den všem,
delší čas jsem tady nebyla a tak vám chci napsat, jak to u mě dopadlo.
Moje ruce postižené atop. ekzémem se nelepšily, dělala jsem vše, očisty, úprava stravy,mikroskop s temným polem, šanka. Nakonec mi po mém nátlaku na lékaře, udělali znova testy-takové ty náplasti na záda (4pokus).Ale dělali mi testy profesní, což znamená, že se zaměřili na to s čím pracuji.Testy byly POZITIVNÍ !!! Mám alergii na kalafunu+++ stupeň.V zaměstnání jsem dělala kabelovou konfekci a letovala jsem.Musela jsem zůstat v prac. neschopnosti po celou dobu procesu.Trvalo to 7 měsíců.Závěr: uznaná nemoc z povolání, musela jsem opustit svoje zaměstnání.
Nyní mám ruce čisté a hledám novou práci. Takže se nedejte a tlačte víc na lékaře, pokud máte pocit, že by to mohlo souviset z vaší prací.
Děkuji panu Jardovi za jeho stránky, vše co jsem dříve pro sebe dělala pro mě bylo dobré a určitě mi to neublížilo.
Dobré produkty z těchto stránek - dom. kefír a jiné dobroty, jím a piji stále.
Všem hodně zdraví přeje Marci

Já mám atopický ekzém již delší dobu, samozřejmě, že masti nezabírali, mě dokonce ani neklidnili nutkání ke škrábání, takže jsem je jednoduše přestal používat.

Jen se chci podělit se svou zkušeností. Začal jsem tří denním půstem, pravidelnými urinovými klystýry. Po třech dnech, tří denní návratovka skrze čerstvě vylisované šťávy, ředěné vodou z lesního pramene. Koupele s hořčíkovou solí. Následně hodně piji šťávy a jím jen dvakrát denně, ráno ovocný salát s dostatečnou porcí před i po zázvoru, odpoledne zeleninový salát. Světe div se, ale po takto radikální změně se ekzém stáhl do ústranní. Neříkám, že za deset dní zmizel, ale třeba rudý flek na nártu, už není rudý, jen je patrná zjizvená část kůže, která už nesvědí. Tmavé kruhy kolem očí už vypadají také podstatně lépe, dokonce ve spodní části, kde se objevily jako poslední, jsou takřka neviditelné.

Vsadím se, že když budu pokračovat i dál ve svém naplánovaném režimu, který se řídí určitými pravidelnými rituály, tak to za chvíli vše zmizí. Nakonec podotknu, že jsem do toho zahrnul i zákon přitažlivosti, takže tak trochu i psychohygienu. U mě tento razantní způsob poukazuje jen na samá pozitiva, takže pokračuji dál. Nakonec jen zmíním, že jsem za 10 dní shodil z 94 kg 6,5 kilogramů. Měřím 189 cm a v 18 ti jsem měl váhu 77, takže jak se tu píše, do ideálu už to tak daleko není.

[quote="cab":1paxr7if]Vážený pane Zajíčku,
dospěl jsem do okamžiku, kdy se doslova stébla chytám. Po počáteční skepsi a po přečtení mnoha článků i Vašich rad zde Vás považuji za skutečnou autoritu ve svém oboru. Byť v něčem, jako technik, souhlasit nemohu, věřím, že v mnohém máte pravdu a nabízíte komplexnější pohled. Rád bych Vám popsal svůj příběh s českým zdravotnictvím a současně Vás i čtenáře tohoto fóra prosím o radu, nasměrování, kudy dál, protože zatím stále chodím slepými uličkami.

Původně jsem takřka bezmezně věřil ve zdravotnictví. Je to přeci věda. Něco, co se vyvíjí stovky let. Bohužel, narazil jsem. Zdravotnictví je především o tom, maskovat symptomy a dělat, že je vše v pořádku, i když není. A když už to echt nejde, schovat to za nějakou univerzální diagnózu moderní doby. Je libo atopický ekzém, nebo snad syndrom vyhoření?

Bohužel si myslím, že problém bude hlubší, než jen atopický ekzém. Proto zakládám nové téma a snad se v tom najdou i ostatní.

Dlužno podotknout, že si za to mohu (asi?) sám. Nikdy v životě jsem snad nejedl zdravě. Jedl jsem to, co jsem chtěl, kdy jsem chtěl. V množství větším, než by bylo záhodno, většinou jsem se však nepřežíral. V praxi to znamenalo spoustu pizzy, sladkosti, slazené limonády, minimum zeleniny, ovoce aspoň občas. To vše nepravidelně, jak jsem měl chuť.

Je mi 26 let a toto je můj příběh…

Někdy kolem posledních Vánoc jsem pociťoval, že mi není dobře. Začínal jsem mít mírně suchou kůži, nevěnoval jsem tomu pozornost, nijak mě to neomezovalo. Přisuzoval jsem to stresu v zaměstnání. Tou dobou jsem též prodělal nějakou virózu – první po x letech. Jak čas postupoval, cítil jsem se hůř a hůř. Kůže byla sušší a sušší. Loupala se čím dál tím víc. Postupně se začala bolestivě „trhat“. Současně s tím jsem začal mít zácpu. Začal jsem mít pocit, že bezdůvodně přibírám na váze. Přitom jsem nejedl jinak než „normálně“. A byl jsem aspoň +3kg.

Zašel jsem k lékaři, ke kožnímu. Už předem jsem vtipkoval, že určitě dostanu Belogent, protože pokaždé, když jsem na kožním předtím byl (u jiného, už dávno, kvůli drobným ekzémům v loketních jamkách a na chodidlech), dostal jsem právě Belogent, přišlo mi, že jej píší úplně automaticky na všechno. Samozřejmě jsem dostal Belogent. A odešel s diagnózou „atopický ekzém“. Hned 6 Belogentů, abych byl přesný. Další návštěvu jsem dostal ještě Triamcinonol se slovy „ať se mažu, že to ničemu nevadí“. Nakonec jsem ještě dostal Protopic „na udržování“. Tím to pro paní doktorku bylo uzavřené. Žádné další kontroly. Nic. Ono to nějak dopadne…

Nejenom, že to prakticky nijak nepomáhalo, ale cítil jsem, že kůže je ještě horší, křehká a tenká. Zaskočil jsem tedy ke kožní v mém rodném městě, ke které jsem chodil předtím a která by měla být uznávanou kapacitou ve svém oboru. Prohlídla mě a dostal jsem 200g míchaných kortikoidů. Super….
Zácpu jsem zmínil pokaždé a pokaždé mi bylo sděleno, že s tím nemá nic společného a že se to nějak spraví. Situace se mezitím zhoršovala a zhoršovala. Doslova jsem cítil, jak se „odpařuji“. Stačilo vlézt pod peřinu a cítil jsem, jak mi z kůže uniká vlhkost. Nebyl to pot, byla to doslova pára. Denně jsem vypil 4 a více litrů, přesto jsem prakticky nechodil na záchod.

Žádný lékař zatím mě neposlal na žádné testy. Nic. Každé vyšetření probíhalo tak, že jsem se svléknul do půl těla, doktorka se na mě podívala a se slovy „to vás musí hrozně svědit?!“ jsem dostal další kortikoidy. Rozhodl jsem se, že si testy udělám sám… šel jsem za praktickým lékařem, že chci testy. A dostal jsem nějaké základní krevní testy… vše relativně OK, jen mírně zvýšené jaterní enzymy a IgE kolem 3500, což značí extrémní alergickou reakci, za půl roku přijďte na kontrolu. Praktická lékařka byla ještě navíc zděšena, oprávněně, kolik kortikoidů mi předepsali… a doporučila mi jinou kožní lékařku, její známou.

Mezitím jsem zaběhl na alergologii. Bohužel mi nemohou provést testy na kůži, dokud se kůže nezklidní... a ta se nezklidní, dokud nebudeme vědět, co ji dráždí… Udělali aspoň, dle nich nepřesné, testy z krve a nezjistili nic. Tedy až na bezdůvodně vysoké IgE.

Změnil jsem zaměstnání. Stres už teď prakticky neznám. Nebýt ekzému, mám se skvěle.

Ekzém je pořád extrémní. Skoro nespím. Pořád se škrabu, nedá se to vydržet. Prostě nedá. A ekzém tím jen zhoršuji. Stále přibírám. Už jsem aspoň +8kg oproti „zdravému já“. Opět se mi přitom zdá, že jím méně a nakonec i zdravěji než dřív. Zácpa samozřejmě trvá. Pořád piji aspoň 4 litry denně a mám furt žízeň. Samozřejmě stále promazávám. Každé ráno je postel plná odrobené kůže. Nikdy bych nevěřil, že tělo dokáže tolik kůže stále vyrábět.

Hurá k nové kožní. I zde je výsledek stejný. Kortikoidy a Protopic. Už jsem v koncích. Kašlu na všechna varování u Protpicu a mažu se jím. HURÁ! První mast, co funguje! Tedy aspoň trochu mi ulevila.
Odjel jsem na 3 týdny do ciziny. Jiné prostředí. Jiná strava. Jiné podnebí. Jiné všechno… ekzém pořád stejný. Můžeme tedy vyloučit alergii na něco zdejšího.

Od samého začátku se rány od ekzému a věčného škrábání špatně hojí. Povrchově hnisají a nechtějí se pořádně zacelit. Nechal jsem si udělat test na stafylokoka a bingo… zlatý stafylokok… tedy antibiotika v prášku (Augumentin). Další test a je tam pořád. Nepomohlo to. Byť senzitivní vůči antibiotikům byl. Nakonec mi pomohl až antibiotický krém Fucidin. Byl to jak zázrak. Najednou se to aspoň začalo hojit.
To, že nikdo z lékařů stěr z kůže předtím nenavrhoval, byť každý z nich ty rány viděl, mě již nechává chladným… jsou bohužel, jací jsou.

Tato kožní mě však poslala ještě za jednou specialistkou. No a jsme zase u kortikoidů…

Teď se ptám sám sebe a nakonec i Vás, co dál?
Beru antihistaminika proti svědění (2x tolik než bych měl). Pořád promazávám… a není to žádný med být pořád mastný nebo svědivý. Protopic už pomalu přestává fungovat – nevím proč, ale už zdaleka nefunguje jako na počátku. Stafylokoka jsem se snad úspěšně zbavil, přesto občas se celý pořádně promažu Fucidinem, abych ho počas ekzému ještě udržel pryč. Teď, když se to zase začalo zhoršovat, jsem zpanikařil a nechal si píchnout kortikoidovou injekci, to čeho jsem se bál, čemu jsem se vyhýbal proti „radám“ lékařů. Víte, já už ani nevím, jestli kortikoidy fungují, nebo ne.

Při čtení tohoto traktátu vás jistě napadne, jak to, že se nesnažím žít zdravěji a proč se vůbec neorientuji na celostní medicínu?
Já to nevěděl. Aspoň zpočátku jsem věřil lékařům. Že stačí jen mazat a mazat a nic jiného měnit nemusím. A ono to samozřejmě tak jednoduše nefunguje. Tedy začal jsem hledat informace. Číst vše možné. Hledal příčiny a možná řešení. Udělal si test na celiakii – každý doktor, co jsem potkal, se mi pomalu vysmál, že při celiakii musí být průjem, že zácpa ne. A ono, aspoň podle některých celiaků to může být i tak… No, to jen tak mimo. Celiakie je negativní, i alergie na lepek jako taková.
Zkoušel jsem omezit „bílé jedy“, jak je zde nazýváte. Zkoušel jsem bezlepkovou dietu – byť jen na cca 3 týdny, je to velice náročné v běžném životě. Teď aspoň už nejím pečivo a těstoviny apod., „skrytý“ lepek toleruji. Každý den jím ovoce. Vyřadil jsem mléčné výrobky. Jím čekankovou vlákninu + psilium (byť asi v malém množství, 2 vrchovaté lžičky denně). Jím multivitaminy s zinek. Cca každý druhý den malý výplach střev (0,5l), abych se vůbec mohl lépe vys… několikrát i důkladnější (0,5 – 1 – 2 litry, cca týdně).
(V jiném vlákně jsem četl, že důležité je popsat stolici. Tedy… stolice je, po celou dobu problému, konzistence hodně tuhé modelíny, je to doslova porod. Hodně tmavá. Zapáchající průměrně – nedokáži posoudit. Většinou neplave.)

Zkoušel jsem probiotika v prášku, asi tedy jen 3x10 tablet, ale bez úspěchu, bez jakékoli změny. Piji 4 litry čisté filtrované vody denně, byť mám stále pocit, že v záchodě neskončí ani polovina a většina se odpaří.

No, je to o něco lepší, proti tomu nejhoršímu. Pořád je to však hodně omezující, jak po fyzické, tak po psychické stránce. Za poslední půlrok se mi úplně vytratila chuť do života.

Přikládám výsledky posledních krevních testů, třeba z toho něco poznáte. Dle doktorů je to víceméně v pořádku až na mírně zvýšené jaterní tesy… opět.

Můžete mi poradit, jak dál? Jaké nejbližší kroky podniknout?

Děkuji a jsem s úctou.

Teď se jen bojím, jak dlouho to tělo ještě vydrží, než se stane něco vážnějšího.[/quote:1paxr7if]
Zde vám podle všeho dobře odpovídá člen Pavel Veselý. Osobně se domnívám, že jde o kombinaci více problémů a okamžitě bych začal řešit střeva a defekaci. Také

To je dobrá zpráva, ale pozor, je třeba si uvědomit, že alergie jsou většinou specifické projevy plísní v organizmu a to mít stále na paměti.