sakul píše:
I když také nejím zde často kritizovaný lepek nebo třeba i cukr a prospívá mi to, najdu mnoho lidí, kterým ani jedno nevadí a naopak na něm prospívají.
Než se řídit obecnými doporučeními, které se každou chvíli mění a které každý expert může podat jinak, použil bych selský rozum a především - a to chci zdůraznit - citlivost ke svému tělu.
Je pro mě 1000x směrodatnější, co na potravinu říká moje tělo, jak reaguje trávení, co dané jídlo udělá s mojí psychikou a energií, v jakém jsem rozpoložení když jím, než co na to říkají experti.
Tím rozhodně nechci říci, že není ve nějaké rozumné míře dobré se bavit obecně o tom, jaké jídlo nám má spíš potenciál prospět a u které potraviny je větší pravděpodobnost, že nebude tolik prospěšná pro mnoho lidí.
Na druhou stranu mám ve své poradně poměrně hodně klientů, kteří se rozdělováním potravin na dobré a špatné zabývali tak důsledně, vytrvale a dlouho, že se dostali do takového psychického nastavení (pocity stresu, strachu, viny a úzkosti ohledně toho co jí), že jim ani "sebelepší" potravina nemůže prospět. A i při "dokonale dobré" stravě jsou ve výrazně horším fyzickém i emočním stavu než většina bůčkařů, pizzařů a fast -foodařů.
A do jisté míry jsem do tohoto stavu dospěl před lety i já.
Pro ukázku toho, co zmiňuji - nedávno klient, který přišel poprvé do mé poradny, odmítl hrnek zeleného čaje, na který měl možná docela chuť, protože si nebyl jistý jej schvaluje SCD dieta.
V jeho realitě tedy v tuto chvíli bylo něco jako:
zelený čaj nezapadá do SCD = není dobrý = je špatný = je "škodlivý".
V tu chvíli mě vyskočí červená kontrolka a vím, že už máme materiál k řešení.
Při dalším setkání již pil zelený čaj v pohodě a zašel si na dříve "zakázané" jídlo.
V tento moment již mohla být rovnice jiná:
zelený čaj= nemám ho v žádné škatulce = chutná mi = cítím se po něm OK = je "dobrý"
Nicméně důležité je, že samotná "dobrost" a "škodlivost" (všiměte si absurdnosti těchto termínů) zeleného čaje se během setkání nijak nezměnila. Nebyl to najednou objektivně jiný "lepší" zelený čaj. Změnil se jenom vnitřní postoj a přesvědčení člověka.
Tady dle mého náhledu stoprocentně platí že s láskou v pohodě snězený rohlík bude pro tělo mnohem prospěšnější, než ve strachu a stresu snězená brokolice.
Úplně přesně!!
Jako že v tenise je in bezlepková dieta, to bych viděl jako placebo efekt - když to drží Djoko, tak to dám taky a budu válet jako on (konkrétně u Berdycha se mi nezdá, že by se nějak zvednul...). Ten, kdo tady straší lepkem, by měl předložit statistiky. V Itálii by musela být největší nemocnost a úmrtnost na ty choroby, co uvádíte, neboť v semolině je lepku daleko nejvíc a Italové jí spořádají v těstovinách fakt kvanta. Taky italští a španělští cyklisté jsou vyhlášení pastažrouti a přesto ve svém sportu tvrdí muziku...
Neznamená to ale, že dnešní šlechtěná a zmutovaná pšenice a pečivo je OK, to nezpochybňuji!