fdh píše:
Enzymy v živé stravě = mýtus par excellence
14.12.2009 18:59
Stále více lidí začíná objevovat zdraví prospěšnou sílu čerstvé nevařené potravy. Jelikož nám zdravější jídelníček často přináší řadu pozitivních, mnohdy až zázračných změn, lidé mají tendenci se nadšeně dělit o své poznatky s ostatními kolem. Na sdílení zkušeností by jistě nebylo nic špatného, naopak rozsévat semínka pravdy o zdraví potřebujeme víc, než kdy jindy. Co však vidíme velmi často je šíření emotivně laděných, neúplných a často nepravdivých informací.
Lidé mají v důsledku počáteční eufórie (naprosto oprávněné, mimochodem) z vylepšeného zdraví tendenci opomenout hlubší výzkum daného tématu a následně pak jen papouškovsky opakují, co tu a tam zaslechli od někoho druhého.
Klasickým příkladem je otázka enzymů v živé stravě a jejich prospěšnosti pro naše zažívání. Ze všech stran slýcháváme: „Živá strava je nabitá enzymy a tyto enzymy dodávají tělu energii, umožňují mu lepší trávení atd. atd.“ Ačkoliv toto tvrzení se zdá téměř každému více než logické, stačí, když jen očkem nahlédneme do učebnic fyziologie, abychom začali o této teorii velmi silně pochybovat.
Nejprve si zodpovězme otázku - co jsou vlastně enzymy? Enzymy jsou jednoduché či složené bílkoviny, které katalyzují chemické přeměny v živých organismech. Enzymy určují povahu i rychlost chemických reakcí a vytvářejí tak v živých organismech harmonickou souhru chemických funkcí. V lidském organismu se nachází asi 3000 enzymů a každý z nich se do katalyzace chemické přeměny zapojuje jiným způsobem. Enzymy tak mají tisíce různých podob a neméně rozličných funkcí. Trávicí enzymy se například řadí do jedné z šesti známých skupin enzymů nazývané hydrolázy.
V praxi to tedy znamená, že enzymy, kterými jsou živé rostliny tak nabité, a které jim umožňují jejich růst a zrání, jsou zcela jiného charakteru než ty, které naše tělo potřebuje ke štěpení komplexních sacharidů, bílkovin a tuků! Enzymy v rostlinách jsou součástí tzv. anabolického (růstového) procesu, zatímco enzymy v trávicí soustavě se věnují katabolickému neboli rozkládacímu procesu. Výjimkou je například amyláza, enzym štěpící škrob na maltózu, který najdeme jak v dozrávajícím ovoci, tak v našich slinách a slinivce břišní. Ostatní nezbytné trávicí „pomocníky“ jako kyselinu chlorovodíkovou, pepsin, trypsin, lipázu, proteázu a další si naše tělo musí vyrobit samo!
Kdyby totiž skutečně bylo pravdou, že živá strava oplývá potřebnými trávicími enzymy, ovoce a zelenina by se vám v lednici nebo na kuchyňské lince de facto samy zkonzumovaly. Navíc zažívací problémy projevující se častou plynatostí, nadýmáním, řídkou stolicí či nestrávenými kousky jídla by byly mezi těmi, holdující živé nevařené stravě, neznámým jevem. Hmm, je tomu skutečně tak? Spíše opak je pravdou, že? Nebývalé procento vitariánů otevřeně přiznává, že po přechodu na živou stravu nebylo jejich zažívání zdaleka optimální a s výše uvedenými obtížemi se potýkali a potýkají dodnes velmi často.
Dr. G. Cousens ve své knize Consious Eating zmiňuje, že enzymy nejsou jen pouhými katalyzátory chemických přeměn, ale že mají úzkou spojitost s jistou životní sílou (vnitřní energií), která v těle podněcuje veškeré biochemické reakce. Mnoho jeho studií potvrzuje, že přes 80 % lidí s nižší životní sílou, kteří trpí chronickými nemocemi jako tuberkulózou, cukrovkou, obezitou nebo špatnou funkcí jater, má mnohem menší schopnost vytvářet dostatečné množství trávicích enzymů. Vitalita, životní síla či chcete-li vnitřní energie tak zřejmě hraje v produkci trávicích enzymů větší roli než cokoliv jiného. S podobnou teorií se ztotožňují i další odborníci na čerstvou veganskou stravu, mezi které se řadí například Dr. Douglas Graham, Dr. Fred Bisci nebo Dr. Michael Klaper.
Čerstvá nevařená strava obsahuje bezesporu mnoho nutričních klenotů, které nenahraditelným způsobem přispívají do pokladnice našeho zdraví. Organická voda, vitamíny, minerály, vláknina, antioxidanty nebo phyto živiny se kriticky podílejí na správném chodu tělních orgánů a vnitřních systémů. Pokud jde však o trávení, nezdá se, že by právě enzymy obsažené v čerstvých rostlinách a plodech měly jakýkoliv vliv na jeho efektivitu. Životní síla a schopnost produkce vlastních trávicích enzymů jsou tím hlavním klíčem ke správnému zažívaní lidského organismu. A jelikož znovunabití životní síly a renovace enzymatických zásob trvá našemu tělu přeci jen nějaký ten měsíc či rok, na výkonnější trávení si většina z nás často musí s trpělivostí počkat.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jsou opravdu tak důležité enzymy ze syrové stravy, když to jsou jiné enzymy než tělo potřebuje a ty, které potřebuje si tělo musí vyrobit samo... Jak se v článku popisuje, tak vím, že lidi, kteří přejdou na syrovou stravu tak mají často potíže z plynatostí, nadýmáním, stolicí, atd... a že to zřejmě bude jiným problémem... Bude to teda odvislé od pohaslé životní síly organismu - dokáže to nahodit syrová, energií nabitá strava? Důležité nezbytné trávicí „pomocníky“ jako kyselinu chlorovodíkovou, pepsin, trypsin, lipázu, proteázu a další si naše tělo musí vyrobit samo! Co tohle ovlivňuje?
Jak to je si musí odpovědět každý sám a já to pokusím vysvětlit na jednoduchém případu z mocné přírody. Kosatka vůbec nemá v žaludku jakékoliv enzymy, ani trávicí šťávy a přesto žije právě díky cizím enzymům. Ona prostě chytá celé tuleně a polyká je. Ti se v jejím žaludku, právě vlivem rozkladu pomocí vlastních enzymů, rozloží a z tohoto kosatka velice dobře žije. Stále se domníváte, že u nás to probíhá naprosto jinak a že jediné enzymy, které jsme schopni použít jsou ty naše. Podle mě pokud by to tak bylo, tak polovina lidstva již čichá ke kytičkám zespodu, ale třeba se mýlím.