[quote="krasnagadgetka":1dws49yt]Tak já teď nevím, zdali maso a brambory nebo batáty péci v troubě, když čtu:
Při tepelném zpracování potravin vzniká řada škodlivých látek - zejména při smažení, pečení, grilování, fritování a uzení. Čím vyšší je teplota, tím rychleji tyto látky vznikají a tím jsou nebezpečnější. Množství škodlivých látek je přitom přímo úměrné době působení vysokých teplot. Tyto vzniklé škodliviny mají karcinogenní (rakovinotvorný) a mutagenní (navozující změny v genetickém kódu, které se přenášejí na další generace) účinek.
Přitom na stránkách pane Jardo pečené brambory doporučujete.
Děkuji za odpověď.
[quote="jani":1dws49yt]ARGUMENTY PRO SYROVOU STRAVU:
Vařením se ničí různé vitaminy a enzymy. Ve vodě vařená zelenina neobsahuje nakonec už vůbec nic výživného. Například vitamin C, který je velmi termolabilní, se vařením úplně zničí. Bez něj nemůže v buňkách probíhat okysličování, ani zneškodňování cholesterolu v krvi. Při jeho nedostatku se tvoří zubní kaz, dochází k ateroskleróze. Snižuje se i odolnost proti infekčním chorobám a rakovině. Nejvíce vitaminu C obsahuje křen, zelená paprika, petržel, zelí, jahody, pomeranče, květák, citrony, ale jen za předpokladu, že jsou syrové, nekonzervované.
Vědci též zjistili, že k jevu nazývanému trávicí leukocytóza nedochází, pokud jíme syrovou stravu. Při požití vařené či jinak upravované stravy se ve stěnách střev seskupí leukocyty - bílé krvinky, jako by vytvářely obranu před cizorodým nepřítelem. Tento jev byl pokládán za normální až do doby , kdy Paul Kouchakoff z Institutu klinické biochemie v Lausanne zjistil, že k tomuto jevu v těle nedochází, pokud při jídle jen něčím syrovým začneme. Zdá se, že syrové potraviny nevyvolávají stejné imunitní reakce jako vařené.
Bílkoviny nejen ztrácejí vařením dvě třetiny výživné hodnoty, ale při jejich trávení jsou vytvářeny kyseliny a odpad, který se ukládá v organismu.
Při vysoké teplotě se bílkoviny obsažené v potravě stávají odolnými proti trávení a tak se snižuje možnost využití jejich aminokyselin.
Pokud zahříváme bílkoviny, zejména za přítomnosti cukrů - např. při pasterizaci mléka - dochází ke ztrátě aminokyseliny lyzinu.
Pokud vystavíme bílkoviny působení zásad (při mnoha procesech, při nichž se zpracovávají potraviny), lysin a cystein (přírodní antioxidační aminokyseliny) se eliminují a tvoří se toxické látky jako lysinolalanin. Pokud se při zpracování potravin používá chemikálií, jako např. peroxidu sodného, ztrácejí bílkoviny značné množství methioninu, což je opět přirozená aminokyselina s antioxidačním účinkem.
Při tepelném zpracování potravin vzniká řada škodlivých látek - zejména při smažení, pečení, grilování, fritování a uzení. Čím vyšší je teplota, tím rychleji tyto látky vznikají a tím jsou nebezpečnější. Množství škodlivých látek je přitom přímo úměrné době působení vysokých teplot. Tyto vzniklé škodliviny mají karcinogenní (rakovinotvorný) a mutagenní (navozující změny v genetickém kódu, které se přenášejí na další generace) účinek.
Vědci objevili, že spálená a hnědá látka vznikající při zahřívání bílkovin, je velmi mutagenní. Také produkty vznikající při karamelizaci cukru a reakcí aminokyselin s cukry (jako kůrka chleba nebo topinky) obsahují širokou škálu látek poškozujících DNA - viz. článek "Jak se chránit před rakovinotvorným akrylamidem v potravinách".
Tuky - zejména nenasycené oleje, které používáme při vaření - se také v průběhu zahřívání a zpracování mění. Nejenže ztrácejí spoustu své nutriční hodnoty, ale opět vytvářejí mutagenní a karcinogenní látky.
Spousta vědců, kteří zkoumali problém léčení pomocí syrové stravy, se domnívá, že existují další důležité látky - jako jsou esenciální oleje v rostlinách, chlorofyl a saponiny - užitečné pro naše zdraví, které se teplem mění nebo ničí.
Syrové potraviny také obsahují přírodní enzymy, které se při vaření ničí. Ortodoxní směr těmto enzymům nevěnuje pozornost, protože se domnívá, že jsou při trávicím procesu zničeny hned po požití. Naproti tomu laureát Nobelovy ceny A. I. Virtan z Finska zjistil, že při trávení v ústech se spousta enzymů štěpí a jejich substráty chemicky reagují s látkami ve slinách a vytváří nové chemické sloučeniny, které jsou prospěšné pro zdraví člověka či zvířete.
Vědec Kašpar Trop objevil, že lidské tělo ví, jak má enzymy chránit a umí je dopravit zažívacím traktem až do tlustého střeva. Vážou veškerý přítomný kyslík a tak odstraňují plynné prostředí, které může vést ke hnití, kvašení, střevní toxémii, dysbaktérii nebo dysbióze.
Hans Eppiger z vídeňské univerzity zjistil, že strava s vysokým množstvím syrových potravin výrazně zlepšuje výměnu mezi buňkou a okolím, mikrocirkulaci a vylučování odpadů z buňky.
Syrová strava oproti vaření představuje též úsporu času a elektrické energie.
Vařením se změní i přirozené aróma a chuť pokrmů. Potom je musíme dochutit nadměrným množstvím soli, cukru, octa či koření.
Syrová strava obsahuje většinou nízký obsah tuků a kalorií, takže u většiny lidí podporuje hubnutí.
V syrové stravě je velké množství nerozpustné vlákniny, což podporuje pravidelnou stolici a rozpustné vlákniny, která snižuje riziko srdečních chorob.
Zvýšená konzumace syrového ovoce a zeleniny pomáhá tělu bojovat s infekcí a chrání proti některým druhům rakoviny.
ARGUMENTY PROTI SYROVÉ STRAVĚ:
Většina z nás byla vychována na vařené a upravované stravě. Trávicí systém již není schopen strávit velké množství syrové stravy. Přidávání syrové stravy do jídelníčku musí probíhat pozvolna.
Nadbytek syrové stravy může u některých jedinců vést k syndromu dráždivého tračníku.
V čínské medicíně existuje názor, že syrová strava oslabuje slezinu. To vyvolává v těle sklon ke "chladu a vlhku", dochází k symptomům, jako městnání tekutin, vlhkým dlaním, nadýmání v břiše a k řídké stolici. Zejména v zimním období je proto nutno přidávat k syrovým jídlům "zahřívací" koření jako např. zázvor či skořici.
Syrová strava má na organismus velký detoxikační vliv. Především syrové ovoce a med uvádějí do chodu zvlášť agresivní procesy čištění. I některé druhy zeleniny by měly být při přechodu na syrovou stravu užívány s mírou, zejména pažitka, cibule, pórek a pastinák. Pokud je přechod na syrovou stravu náhlý, může dojít k rychlému vyplavení usazených škodlivin z hlubokých orgánů jako jsou