Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

dobrý den, tohle téma je spíš pro aktivní sportovce a týká se tzv. syndromu získané intolerance na trenink, syndromu přetrenování. jde v podstatě o to, že díky častým a intenzivním treninkům např. v posilovně, kdy už tělo nestíhá regenerovat, dochází k chronicky zvýšené hladině kortizolu, kdy se tělo doslova „zadře“ a dojde ke změnám v biochemii celého organismu, může vás to vyřadit na několik měsíců i let. příznaky jsou : 1. Jste více podráždění než obvykle – často se dokonce mohou vyskytnout i depresivní příznaky.
2. Máte problémy se spánkem – buď večer špatně usínáte, nebo se v noci probouzíte a nemůžete znovu usnout.
3. Klesá vaše motivace – do každého tréninku se musíte nutit.
4. Pociťujete nadměrnou svalovou únavu a slabost.
5. Občas se dostaví „světlá chvilka“ – pár dnů máte problém se vůbec pohnout, ale najednou jste plni energie a nezvykle výkonní. Může za to „stresová“ reakce nadledvinek, které začnou produkovat více adrenalinu.
6. Mění se vaše chuť k jídlu – můžete se přejídat, ale i trpět nechutenstvím.
7. Okolí vám tvrdí, že nevypadáte dobře – sportovci mají často tendenci k popírání potíží, takže jejich blízcí často problém zaregistrují dříve.
8. Zvyšuje se tepová frekvence – platí to zejména pro ranní klidovou TF, často se ale objevuje i nezvykle velký nárůst například při rozklusávání.
9. naprostá minimalizace libida.
máte někdo zkušenost ??? a co pan JARDA, co se s tím dle vás dá dělat? jak zpět do normálního stavu? díky za každou radu.

Vše zmíněné jsem prožil a mohu jen potvrdit.
A co s tím?
Snad změnit způsob života?
Nedělat věci, které k tomuto vedou?

Co jste dělal za sport a jak jste poznal, že se jedna zrovna o přetrénování? Byl jste s tim u sportovního lékaře? Jak dlouho jste se s toho dostával? Omlouvám se za smršť otázek, ale moc me to zajímá.

Nebyl jsem nikdy u žádného sportovního lékaře. Dokonce mne ani nenapadlo to takto pojímat. Prostě jsem vysadil ty aktivity, které vedly k oněm nepříjemným stavům a následným otázkám.

Dobře vám radí člen ctihodnymuz, prostě se na sportování které vám evidentně škodí vykašlat. Nakonec to zde píšu stále dokola že skutečně zdravý pohyb je prostě chození, nebo souložení, vše ostatní je nesmyslné unavování a zatěžování těla. Možná tím docílíte lepší postavu, ale pokud to má být za tak vysokou cenu já bych do toho nešel.

pane jardo, je pravda, že při intenzivním cvičení v posilovně může mít člověk trvale zvýšený kortizol a naopak testosteron nízko? díky.

I tento stav se dá docílit, protože se nadledvinky vystřílí zbytečně do kortizolu a nemusí zvládat dodávku dalších hormonů.

dobrý den. ono to funguje tak, že když se dostanu do fáze, kdy už je kortizol vyčerpán a netvoří se (obvykle při velké dlouhodobé zátěži), tak sem unavený taky kvůli tomu, že mám z nedostatku kortizolu sníženou hladinu cukru v krvi? díky.

Tak jistě, pokud nejíte pak i tato verze je možná.

Tak ja samozrejme jim. Jen me zajima zda bude mit na hladinu cukru v krvi vliv i to kortizolove vycerpani. Ta tzv. 2 faze adrenalni unavy jdy uz telo nezvlada dodavku kortizolu.

No můžu ti říct svoji zkušenost. Cvičím v posilovně 3-5x týdně (teď už 3 měsíce ne) 13 let. Další bylo MMA a Strongmani. Plus stresující práce a dostal jsem se do fáze prvně vysokého kortizolu, což nebylo moc příjemný, ale dalo se to. Samozřejmě jsme cvičil dál a kašlal jsem na to a dostal jsem se do fáze nízkého kortizolu a to je teda pěkná prasárna. Mám to potvrzený testama ze slin od Jardu. Co ti můžu poradit a co jediné mi pomohlo jsou dvě věci, které jsem okamžitě cítil a měly vliv na ten aktuání stav. Nemyslím tím samozřejmosti typu béčka, hořčík atd.:

1. Časté jídlo ani moc sacharidů ani málo. Tak do 50g s nízkým GI. Jarda radí do 30g. Bílkovin dávám do 30g na porci a tuku taky tak 30-40g.
2. Extrémně důležitá věc je adrenal cortex. Bez toho nemůžu normálně fungovat u mě se to únavou moc neprojevuje asi jsem nějakej prostě odolnej na to nebo nevim. Ale mám mnohem horší příznaky a to jsou srdeční palpitace a střílení adrenalinu a to má čověk pocit, že chcípne. Asi nechcípně, ale máš ten pocit. Hodně mi to lidi připodobňovali k panické atace.

Přeju ať se z toho dostaneš a snad ti ty rady pomůžou.

Mne prijde ze nejvic pomaha jen prestat cvicit. Hned se lepsi spanek a vsechno. Po nekolika dnech bez cviceni zacina startovat hlad a jedl bych porad. Zvysuje se libido. Extremne se zlepsi energie a soustredenost. Sem vtipnejsi, pohotovejsi a mam 100x lepsi naladu. Radsi mluvim s lidma. Proste s unavou jdou dolu i mentalni funkce. Jak jsi cvicil? Lepsi vetsi objem a min selhani nebo velka intenzita a malo serii? Diky za rady.

Silově takže velká intenzita takže 80-100%. Až se ke cvičení vrátím tak pojedu tak 60%, tak max 3x týdně. Prostě už to nebudu přetěžovat, protože to stejně moc nemá smysl. Já už jsem stejně na svým nějakým naturáním maximu. (90kg, 192 cm a cca 5-6% tuku). A cvičit do selhání je hovadiny skoro vždycky, tím se odvaříš úplně a jěště si myslím, že pokud nebereš anabolika, tak je to kontraproduktivní i z hlediska růstu svalů. Z hlediska budování síly je to úplná blbost.

To mas asi pravdu. Jakmile intenzita prekroci 70 procent tak se zapoji vsechny svalova vlakna bez ohledu na selhani. A pri 5 procentech tuku muzes vazit asi tak vyska minus sto takze mas pravdu v tom naturalnim maximu. Jaky jsi sel objem treninku, naproklad? A kolik kcal jsi jedl?

No byly období, kdy jsem jedl i 6-7000 denně. To jsem vážil 110Kg. Dlouhodobě jsem dokázal udržet 4000. Objem velkej třeba 3x týdně korte, 1x týdně MMA a 1x týdně Strongman trénink. Ale říkám tohle bych už nikomu nedoporučil. Ještě asi nejsem, tak daleko, že bych jenom chodil, ale určitě se takhle dál přetěžovat nebudu. Ty regenerační kapacity těla jsou prostě omezený, ale ve 20-ti letech si člověk myslí, že je nesmrtelná teta.