Leon píše:
Nemám k tomu otázku, spíš jen takový povzdech. Původně jsem moc syrovou zeleninu nejedl, ale začal jsem před lety po přečtení těchto stránek. Dnes si jídlo bez trochy syrové zeleniny nebo salátu nedovedu představit a nechtěl bych se jí vzdát. Po objevení těchto stránek jsem začal číst i N. Wolkera a další popularizátory syrové stravy. Ta teorie je nádherná. Je to plné vitamínů, minerálů, enzymů, je to živé, léčí to a všechno ostatní je špatně. Když pak ale člověk s trávicími problémy zjistí, že má také nějakou slinivku, to vystřízlivění je kruté. Nerad bych panu Wolkerovi a spol křivdil, ale nepamatuju se, že bych někde v jejich knihách četl o tom, že se u problémů se slinivkou jejich všemocná strava prostě nehodí.
Ale tak to asi má být, člověk se pořád učí.
moje zkusenost je takova ze jsem posledni dva roky daval traveni do poradku (po chemoterapii) a nejlepsi vysledek (vzorove pekna stolice) mam po kombinaci - rano ovoce, dzusy, v poledne maso/vejce, tuk, zelenina a vecer maso/vejce, tuk, zelenina. s tim ze zeleninu jim prevazne syrovou (doplnuju to taky pojidanim vselijakeho listi co potkam na prochazce, treba listy pampelisky-smetanky). syrova zelenina je podle me nezastupitelna a u ruznych nemoci to chce jen ruzne opatrny pristup a rozdilne dlouhou dobu (taky treba roky). kdo se chce vylecit z toho co nasbiral za roky behem dvou tydnu myslim ze se nikam nedostane (nebo dostane, pravidelne do ordinace az do smrti). jak tu zkusenost prenest na nekoho kdo ji neziskal sam a mysli si ze cokoli vyleci za tyden pilulkama a jeste u toho bude makat jak silenej....?