Název článku: Dokáže předcházet a léčit včasné podání vysoké nitrožilní dávky vitaminu C koronavirovému onemocnění z roku 2019 (COVID-19)?
Autor článku: Richard Z. Cheng, M.D., Ph.D.
Pracoviště autora článku: Cheng Integrative Health Center, Columbia, SC 29212, USA.
Údaje o zpracování a publikaci textu: Časopis „Medicine in Drug Discovery“, vydavatelství Elsevier; text přijat vydavatelem ke schválení 19. března 2020, revidován 23. března 2020, znovu přijat 24. března 2020, k dispozici on-line 26. března 2020.
Odkaz na článek:
https://www.sciencedirect.com/…/artic…/pii/S2590098620300154 (
https://doi.org/10.1016/j.medidd.2020.100028)
Licence k publikování a dalšímu užití článku: „Creative Commons, attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International (CC BY-NC-ND 4.0)“,
https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/ Text článku: Pandemie COVID-19 (SARS-2-Cov), která byla poprvé zjištěna v čínském městě Wu-chanu, se nyní šíří na území mnoha jiných kontinentů, států a způsobuje vážné zatížení systémů veřejné zdravotní péče. V současnosti neexistuje žádná vakcína nebo specifické antivirotikum pro léčbu smrtícího onemocnění COVID-19. K záchraně životů a omezení šíření tohoto onemocnění je nezbytně nutná rychlá, použitelná a dostupná, účinná a bezpečná léčba. Syndrom akutní respirační tísně (ARDS) zde přitom sehrává klíčovou roli vzhledem k riziku smrti. Výrazně zvýšený oxidační stres způsobený rychlým uvolňováním volných radikálů a cytokinů je charakteristickým znakem ARDS, který vede k poškození buněk, selhání orgánů a smrti. Včasná aplikace velkých dávek antioxidantů, jako je vitamin C (VC), může být pro tyto pacienty účinnou léčbou. Klinické studie ukazují, že také perorální podání vysokých dávek VC poskytuje určitou míru ochrany před virovou infekcí. Intravenózní ani orální podávání vysokých dávek VC není spojeno s významnými vedlejšími účinky. Tato metoda by proto měla být zahrnuta do celkového léčebného režimu pacientů nemocných COVID-19 a navíc používána v rámci preventivních opatření pro ty nejohroženější skupiny obyvatelstva, ke kterým patří především zdravotní personál s vyšším rizikem expozice virovou nákazou.
Koronaviry a chřipka patří mezi pandemické viry, které dokáží způsobit smrtelné poškození plic a fatální ARDS [[1], [2], [3]]. Virové infekce mohou vyvolat „cytokinovou bouři“, která vede k aktivaci plicních kapilárních endoteliálních buněk, k infiltraci neutrofilů a ke zvýšenému oxidačnímu stresu (reaktivní kyslík a dusík). ARDS, charakteristický pro těžkou hypoxémii, je obvykle doprovázen nekontrolovaným zánětem, oxidačním poškozením a poraněním alveolární kapilární bariéry [4]. Zvýšený oxidační stres je v tomto případě hlavní příčinou poškození plic včetně jejich vážného poškození (ALI) a ARDS, dvou klinických projevů akutního respiračního selhání s podstatně vysokou morbiditou a mortalitou [5,6].
Podle medicínské zprávy o léčbě dvaceti devíti pacientů s pneumonií COVID-19 jich 27 (93%) vykázalo zvýšený C-reaktivní protein (hsCRP), tedy indikátor zánětu a oxidačního stresu [7]. Transkripční faktor, erythroid 2 (nfe2), příbuzný faktor 2 (nrf2), je hlavním regulátorem projevů cytoprotektivního proteinu řízeného antioxidačními odpověďmi (ARE). Aktivace Nrf2 hraje zásadní roli při prevenci poranění buněk a tkání, které způsobuje oxidační stres. VC představuje důležitou součást buněčného antioxidačního systému [8] a je prospěšný pro zvládání urgentní nemocniční péče [9]. „Cytokinovou bouři“ pozorujeme v případě virových a bakteriálních infekcí [3] a tato „bouře“ vede ke zvýšenému oxidačnímu stresu běžnou a nespecifickou cestou. Jelikož dokážeme zvládnout projevy oxidačního stresu, ať již v rámci prevence nebo řízení péče o nemocné, pomocí aplikace velké dávky antioxidantů, může být tento přístup použitelný také pro pacienty s COVID-19, a to za použití metody intravenózně podávané vysoké dávky VC dle výsledků tří předchozích klinických studií zahrnujících celkem 146 pacientů postižených sepsí [10].
Doktor Harri Hemilä a kolegové zjistili, že různě vysoké dávky intravenózní infuze VC (např. 200 mg/kg tělesné hmotnosti/den, rozděleny do 4 dávek) zkrátily pobyt na jednotce intenzivní péče (ICU) o 97,8% [11], a byly doprovázeny výrazným snížením úmrtnosti [12]. Taková zkušenost byla zjištěna u pacientů s těžkou chřipkou [13,14]. Vskutku bylo prokázáno, že dietní antioxidanty (VC a sulforaphan) snižují akutní zánětlivé poškození plic vyvolané oxidačním stresem u těch pacientů, kteří byli napojeni na přístroje zajišťující jejich plicní ventilaci [15]. Navíc bylo zjištěno, že perorální podání VC (např. 6 g denně) dokázalo snížit riziko virové infekce [16] nebo zlepšit stav nemocných pacientů [17].
Vysoké dávky intravenózního VC byly také úspěšně použity v Číně při léčbě padesáti středně těžce až těžce nemocných pacientů. Použitá gramáž VC se pohybovala mezi 2 g a 10 g denně v rozmezí 8 až 10 hodin. V případě pacientů v kritickém stavu může být nutné nasadit další bolus (podání léku) VC. Index okysličení se v reálném čase zlepšoval a všichni pacienti byli nakonec vyléčeni, načež byli propuštěni z nemocniční péče [18]. Je nutné připomenout známá fakta, že byla léčebná metoda nitrožilní aplikace vysokých dávek VC již několik desítek let klinicky testována a například nedávný dokument odborného medicínského panelu NIH jasně uvádí, že podávání VC v určitém režimu (1,5 g na kg tělesné hmotnosti) je bezpečné a bez závažných nežádoucích účinků [19].
Protože vyžaduje vývoj účinných vakcín a antivirotik svůj čas, představuje aplikace léčby VC a dalšími antioxidanty účinnou metodu léčby ve srovnání s v současnosti dostupnými látkami používanými ke zmírnění ARDS ve spojení s COVID-19. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že jsou vysoké dávky VC bezpečné, by se měli lékaři touto léčebnou metodou dále blíže zabývat. Je nicméně zřejmé, že pro vytvoření standardních léčebných postupů pro aplikaci vysokých dávek VC pacientům v nemocnicích budou ještě nutné další pečlivě zpracované klinické studie.
Poznámkový aparát
[1]
D. Wang, B. Hu, C. Hu, F. Zhu, X. Liu, J. Zhang, et al.Clinical characteristics of 138 hospitalized patients with 2019 novel coronavirus-infected pneumonia in Wuhan, China JAMA, 323 (2020), pp. 1061-1069.
[2]
N. Chen, M. Zhou, X. Dong, J. Qu, F. Gong, Y. Han, et al.Epidemiological and clinical characteristics of 99 cases of 2019 novel coronavirus pneumonia in Wuhan, China: a descriptive study Lancet, 395 (2020), pp. 507-513.
[3]
A.A. Fowler III, C. Kim, L. Lepler, R. Malhotra, O. Debesa, R. Natarajan, et al.Intravenous vitamin C as adjunctive therapy for enterovirus/rhinovirus induced acute respiratory distress syndrome World J Crit Care Med, 6 (2017), pp. 85-90.
[4]
L. Meng, X. Zhao, H. ZhangHIPK1 interference attenuates inflammation and oxidative stress of acute lung injury via autophagy Med Sci Monit, 25 (2019), pp. 827-835.
[5]
X. Yan, X. Fu, Y. Jia, X. Ma, J. Tao, T. Yang, et al.Nrf2/Keap1/ARE signaling mediated an antioxidative protection of human placental mesenchymal stem cells of fetal origin in alveolar epithelial cells Oxid Med Cell Longev, 2019 (2019), p. 2654910.
[6]
L. HeckerMechanisms and consequences of oxidative stress in lung disease: therapeutic implications for an aging populace Am J Physiol Lung Cell Mol Physiol, 314 (2018), pp. L642-L653.
[7]
L. Chen, H.G. Liu, W. Liu, J. Liu, K. Liu, J. Shang, et al.Analysis of clinical features of 29 patients with 2019 novel coronavirus pneumonia Zhonghua Jie He He Hu Xi Za Zhi, 43 (2020), Article E005.
[8]
Q. Liu, Y. Gao, X. CiRole of Nrf2 and its activators in respiratory diseases
Oxid Med Cell Longev, 2019 (2019), p. 7090534.
[9]
C.S. Nabzdyk, E.A. BittnerVitamin C in the critically ill — indications and controversies World J Crit Care Med, 7 (2018), pp. 52-61.
[10]
J. LiEvidence is stronger than you think: a meta-analysis of vitamin C use in patients with sepsis Crit Care, 22 (2018), p. 258.
[11]
H. Hemilä, E. ChalkerVitamin C can shorten the length of stay in the ICU: a meta-analysis Nutrients, 11 (2019), p. 708.
[12]
P.E. Marik, V. Khangoora, R. Rivera, M.H. Hooper, J. CatravasHydrocortisone, vitamin C, and thiamine for the treatment of severe sepsis and septic shock: a retrospective before-after study Chest, 151 (2017), pp. 1229-1238.
[13]
High dose vitamin C and influenza: a case report. ISOM, cited on Feb 9 2020 (
https://isom.ca/…/high-dose-vitamin-c-influenza-case-repo…/… ).
[14]
Levy T. Primal Panacea. MedFox Publishing; 350 p. (Kindle Edition).
[15]
V. Patel, K. Dial, J. Wu, A.G. Gauthier, W. Wu, M. Lin, et al.Dietary antioxidants significantly attenuate hyperoxia-induced acute inflammatory lung injury by enhancing macrophage function via reducing the accumulation of airway HMGB1
Int J Mol Sci, 21 (2020), p. 977.
[16]
T.K. Kim, H.R. Lim, J.S. ByunVitamin C supplementation reduces the odds of developing a common cold in Republic of Korea Army recruits: randomised controlled trial BMJ Mil Health (2020), 10.1136/bmjmilitary-2019-001384.
[17]
H.C. Gorton, K. JarvisThe effectiveness of vitamin C in preventing and relieving the symptoms of virus-induced respiratory infections J Manipulative Physiol Ther, 22 (1999), pp. 530-533.
[18]
Shanghai Expert Panel, cited on Mar 23
https://mp.weixin.qq.com/s… .
[19]
High-dose vitamin C (PDQ®)–Health professional version. National Cancer Institute, cited on Feb 9 2020 (
https://www.cancer.gov/about-canc…/treatment/…/vitamin-c-pdq ).
https://www.sciencedirect.com/…/artic…/pii/S2590098620300154