Moonika píše: Kamoska sa nakazila aj s celou rodinou. Podotykam ze tato rodiny siel na test az po tom ako zacali horucky a priznaky, nakazil sa od dcery zdravotnicky.Do 5 dni to mali vsetcia kedze boli vsetcia spolu, ale tato kamosky ktory ma vyssi vek a nejale choroby, inak cvici a zdravo zije , tomu teploty 8dni neprechadzali ani ine priznaky a najma velke bolesti hlavy tak sa dozvedeli o covid ambulancii a sli tam s nim.Saturacia nizka, rtg ukazal zapal pluc, podla vysledkov krvi mu nasadili riedice krvi a lezi na infuzkach a kysliku. Najlahsi priebeh mali jeho vnucence, krpci. Ale ostatni su uz skoro ok ak neratam ze maju stratu cuchu a zmenenu chut. Nerozumiem ze niekto spochybnuje prenos kvapockami ci aerosolmi, to je uplny ulet. Co sa tyka testovania, bola som na oboch testovaniach a nenakazila som sa tam, ani kopa mojich znamych. Ja ako riziko testovania vidim len zhromazdovanie sa v polouzavretych priestoroch alebo pripadne ak zdravotnici co robia testy nedodrzia sterilitu pri odbere. Tiez napriklad som sa stretla s tym ze pred testovanim sme v jednom okienku mali rolku servitok z ktorej sme si mali odtrhnut a vysmrkat sa pred odberom, samozrejme ze kto rozmysla tak nebude na nos pouzivat take obchytkane servitky ale ked tak sa vysmrka do vlastnej vreckovky.
Inak ked sme chovali kraliky , raz za cas prisiel mor kralikov a my sme mali raz cast kralikov neockovanych a cast ockovanych, samozrejme ze umrelo vsetko to co bolo nezaockovane. V 1918tom ziadna vakcina proti spanielskej chripke neexistovala, vtedy este ani nevedeli ze ide o virus a nie o bakteriu a bola 1.svetova vojna , urcite ludia neboli v kondicke, stres strach, deficity, megaoslabena imunita, vtedy nebolo treba vela aby nieco cloveka skolilo. Vakcinu na span.chripku vyvinuli az v 1940. Vieš čítať, Monika ? Nepíšem, že ich zabila "vakcína proti španielskej chrípke", ale iné vakcíny. Prvá vakcína bola vytvorená v roku 1796. Stále neverím, že vírus je prenosný kvapôčkovo.... Absolútne nedáva logiku, aby mŕtvy vírus ktorý sa nedokáže ani rozmnožovať, bol prenášaný aj inak než intravenózne.... Stará indická bájka..... Šel poutník do velkého města a potkal v poušti Smrtku s kosou. Ptá se jí „Kam spěcháš?
A Smrt odpověděla: „Posílá mě Bůh, abych skosila morem 50 000 lidí.“
Za nějaký čas potkal poutník Smrtku zase.
A hned na ni: „Nedržíš slovo, měla jsi zahubit jen 50 000, ale zahubila jsi jich 150 000!
Na to Smrt klidně: „Zahubila jsem morem jen 50 000 lidí. Těch 100 000 dalších zemřelo strachy.“Vadim Zeland o epidémii/pandémii.... EpidemieUrčitě si myslíte, ţe zde – ale ne!, tady jiţ nemůţe být ani řeči o nějakých drahách ţivota: člověk onemocní, protoţe ho zkrátka nakazili. A budete mít pravdu – ovšem pouze v tom, ţe nemocný dovolil, aby se *nakazil. Vůbec tím nechci říci, ţe před nakaţením měl chodit preventivně omotaný obvazy – to by ho nezachránilo. Nevěříte? Čistě spekulativně to dokázat neumím, jako je tomu ostatně se vším, o čem tato kniha hovoří. Ale vţdyť ani vy byste během chřipkové epidemie nechodili v obvazech, abyste se o tom přesvědčili? Proto budu zkrátka hovořit o tom, co vím, a zda uvěříte, nebo ne, to je vaše věc. Poodhalme tedy historii nemoci. Příčinou ochuravění se stává váš dobrovolný souhlas s účastí ve hře, která nese název epidemie. Celá záleţitost začíná tím, ţe se doslechnete, ţe někde jiţ epidemie – třeba chřipky – bují. Všichni normální lidé vědí, ţe chřipka se lehce přenáší kapénkami, jeţ létají vzduchem, tedy i vy jako kaţdý jiný člověk si plně uvědomujete, ţe můţe překvapit kohokoli. V tu ránu se vám v hlavě promítne film: přepadla vás teplota, kýcháte a kašlete. Právě od tohoto okamţiku jste se ocitli ve hře, poněvadţ vyzařujete energii myšlenek na frekvenci destruktivního kyvadla. Podvědomě jiţ vyhledáváte důkazy a potvrzení toho, ţe u vás epidemie nastupuje, a vaše pozornost začíná pracovat selektivně. Kolem vás se pohybují samí kýchající lidé. Byli tam vţdy, pouze jste jim dříve nevěnovali pozornost. V práci a doma někdo čas od času zavede na dané téma řeč. Váš předpoklad, ţe se epidemie rozbíhá, se obohacuje o nové důkazy. Dokonce i tehdy, pokud je nijak zvlášť nevyhledáváte a chřipkové téma vás nijak mimořádně neznepokojuje. Popisovaný proces probíhá jaksi sám o sobě. Pokud jste se od samého počátku hry naladili na frekvenci destruktivního kyvadla, vaše spojení s ním bude stále pevnější, nezávisle na vaší vědomé účasti. A jestliţe jste ochotni onemocnět nebo jste připraveni na roli oběti, znamená to, ţe uţ fungujete jako nejaktivnější přívrţenec kyvadla. Nebo naopak, rozhodli jste se, ţe neonemocníte, a namlouváte si, ţe jste zcela zdrávi a neochoříte. To ale není k ničemu. O nemoci přemýšlíte, coţ znamená, ţe 125 vyzařujete energii na její frekvenci. Nasměrování myšlenek pro, nebo proti nehraje ţádnou roli. Jinými slovy, budete-li se snaţit přesvědčit sami sebe, ţe vás nemoc neskolí, od počátku tím budete takovou moţnost připouštět a ţádné přemlouvání vám nepomůţe. Slova pronesená nahlas jsou pouhým chvěním vzduchu; slova, která si říkáte v duchu, nejsou všeobecně vzato ničím; zato víra představuje mocnou energii, ač ji není ani slyšet. Ani kdybyste rychle běţeli nechat se očkovat, nespasíte se. Tak či onak si beztak své odstůněte. První symptom nemoci vás staví před výběr: skutečně nakonec onemocníte, nebo ne? Mírně se bráníte a smiřujete se s nemocí. Tento postoj vnáší do vašeho vyzařování konečnou korekci a vy se přesunujete na dráhu ţivota, kde se nemoc rozvíjí v plné síle. Vynucený přesun odstartoval v okamţiku přijetí kyvadla. Jestliţe budete aktuální epidemii skutečně ignorovat, k přesunu nedojde. Nebo vás kyvadlo mine tehdy, pokud jste na dovolené, s nikým se nestýkáte, zprávy neposloucháte a o epidemii nic nevíte. Jenom se přeţene a zmizí, jakoby do prázdna. Nepřemýšleli jste někdy o tom, proč se lékaři od nemocných nenakazí? Mnozí dokonce pracují odváţně bez roušky. Není to proto, ţe by se očkovali. Proti všem chorobám se naočkovat nelze. Jde o to, ţe lékaři také aktivně hrají hru kyvadla nemoci, ale patří jim zcela jiná role. Analogicky si jindy všimněte letušek v letadle. Ty dobré víly všem důrazně doporučují, aby si připjali bezpečnostní pásy, a přitom samy poletují, jako by se mohly v případě potřeby zavěsit ve vzduchu jako kolibříci. ‚A co miminka nakaţená nemocí AIDS?“ zeptá se dotěrný čtenář. „Coţpak také vyzařují energii přesunu?“ Za prvé zde probíráme otázku epidemie jakoţto tendence. Za druhé se nesnaţím dokázat, ţe by snad neexistovala vůbec ţádná infekce, nýbrţ pouze vyzařování myšlenkové energie na frekvenci nemoci. Transurfing není dogmatem, ale ani konečnou instancí pravdy. Neusiluje o to, aby byť jedinou ideu absolutizoval. Lze jej pouze přijímat k vyvození zákonitosti. A pravda – ta se vţdy nachází někde kolem, ale kde přesně, to se neví.* ... čo k tomu dodať..... Zoberme si príklad... Niekto v miestnosti zýva, ty toho človeka vidíš, a s veľkou pravdepodobnosťou si zývneš aj ty. Je to nejaký "spoločenský reflex".... Keby si s niekym jedla nejaké jedlo ktoré nepoznáš a tomu niekomu by prišlo zle a povracal by sa, tak možno na 50% by si sa povracala aj ty, zo strachu že jedlo je otrávené (pokazením, alebo iným spôsobom)..... Keď niekto dostane paniku z nejakej udalosti ktorú s ním zdieľaš, o to ľahšie ju dostaneš ty..... Ak je "covid" špecifický druh samovoľného detoxu organizmu vyvolaný súčasným stavom rôznych energií/ kozmického žiarenia vo svete, tak na energetickej úrovni môže jeden blízky človek "kvázi nakaziť" toho druhého, ak spolu zdieľajú domácnosť a VERIA, že je to nákazlivé. Keď ti niekto veľmi presvedčivo povie že si zjedla otravu, alebo že sa pomýlil a pichol ti jed miesto vitamínu B12 a začne "šalieť", trhať si vlasy a panikáriť (alebo sa ti vysmeje a utečie, aj keď hrá len DIVADLO), tak u teba začne panika a pravdepodobne omdlieš. A nedivil by som sa, že keby to bolo takto vyskúšané na tisíc ľuďoch (to by bol ale otrasný pokus...), tak by pár z nich aj REÁLNE zomrelo.Don Miguel Ruiz píše vo svojej knihe, že to čomu uveríme, nám môže uškodiť...Napríklad ak nám niekto presvedčivo povie že vyzeráme divne - že máme takú divnú farbu kože ako mávajú ľudia ktorí majú rakovinu, a by si to veľmi pripustíme, môže sa stať, že do roka/dvoch umrieme na rakovinu. Sila myšlienky je OBROVSKÁ, a zjavne ty ju vôbec nepripúšťať v súvislosti s chorobami, príznakmi a podobne.
_________________ Je čas odtiaľ odísť, posunúť sa z virtuálnej virtuality (internet) do virtuálnej reality (život mimo obrazovku). Vyhrávam tým, že odtiaľ odchádzam. NIČ PROTI TOMUTO FÓRU. Ale nie je vhodné, aby som sem prispieval a ukrajoval si z drahocenného času.
|