Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Zdravím, jsem zde nový a chtěl bych se zeptat, kdy se z nakrájeného ovoce a zeleniny stává kyselinotvorná potravina? Dle dostupných informací je to po 4 hodinách od nakrájení. Je to tak? Ptám se z důvodu přípravy svačin pro děti. Jestliže jim chci připravit svačinu ji večer, třeba salát, znamená to, že nesmí být nakrájená? Děkuji za rady...

Můj soukromý názor jest ten, že se zabýváte zcela nepodstatnými věcmi.
Na druhou stranu, když už to řešíte, proč si nepřivstat a neudělat to brzo ráno, a užít si o to delší hezký den?

Kde jste proboha sebral tu informaci, kyselinotvornost, nebo zásadotvornost potraviny je dána poměrem iontů a nějak mě nedochází jak se ten poměr změní za ty 4 hodiny od nakrájení. Jiná věc je oxidace, radiovitalita a mnoho dalších faktorů, ale to zde neřešíme. Mrkev prostě bude zásaditá i zásadotvorná i po nakrájení dokud nebude plesnivá, nebo shnilá. Jinak již fungují kombinace potravin, kdy je možno sníst dvě zásadité a zásadotvorně působící potraviny v blbé kombinaci a tím docílit ve výsledku okyselení organizmu.

Mám podobnou otázku, jesli se o tom už zde diskutovalo, tak se omlouvám. Četla jsem, že asi 30min až 4 h po uvaření začne zelenina zahnívat a stává se kyselinotvornou pokud jí nemáme v termosce, kde se stále udržuje teplá. Ohřívat znovu jednou vychladlou zeleninu je údajně to nejhorší. Radši se to snažím dodržovat, ale nevím, jestli je to opravdu tak zásadně důležité.

Tak určitě se kazí rychleji než syrová, nicméně nedovedu si představit jak by podobná pravidla čerstvosti šla udržet po celé generace našich předků a nemyslím si že by jim třeba dušená zelenina snědená druhý den dělala nějaký zdravotní problém. Je ovšem holým faktem, že déle se jídlo zpravidla neskladovalo, protože bez lednice to ani není možné, ale určitě se nevařilo dvakrát denně, což by bylo podmínkou pro dodržení uvedeného kritéria čerstvosti. Podle mě si tím uškodit nemůžete i když ta absolutní čerstvost je patrně lepší, ale zase tolik blbnutí navíc, no nevím.