Pro mně je práce maséra poslání. Myslím si, že pro práci maséra musí mít člověk talent, masáž není jen několik málo tahů, které se naučíme v některém z masérských kurzů. To bohužel nestačí ani na nějakou relaxační masáž v soukromí. Často se setkávám s lidmi, kteří o sobě řeknou, že umí masírovat a chrlí na vás všechny super moderní a nesmyslné techniky, pomocí různých kamenů, přístrojů a jiných vymožeností, jak jinak, než stoprocentně podloženo východní filozofií a doloženo třiceti diplomy z dvou denních kurzů, které pořádají možná stejní odborníci, jako ti, kteří se diplomy honosí. To ale nejsou maséři, to jsou obchodníci. Když se konečně dostanete k tomu, že na vás dotyčný položí ruce, zjistíte, že vám mnohé doteky připadají nepříjemné, zbytečné, některé vás bolí, a přesto nevedou k odstranění vašich potíží.
Na druhou stranu, se setkáte s člověkem, který není masér a třeba jen z legrace vám položí ruce na ramena, a vy ucítíte příjemnou úlevu a uvolnění. To je u mě talent! To teplo z dlaní, upřímný cit, snaha vám pomoci. To se nedá naučit. Nejsou svaté ruce, co se modlí, ale ty, co pomáhají. Mám skvělou zkušenost s tím, když mě moje osmiletá dcera natře za krkem, při hře na masérku. Je to tam! Mám ještě dvě dcerky a ty mají prostě talent na jiné věci.
A když takto talentovaný člověk jde do kurzu a jde tam, protože má chuť se něco naučit a ne proto, že ho tam poslali na rekvalifikaci z pracovního úřadu, máme velkou šanci že se potkáme s dobrým odborníkem.
Masáž je prostě umělecké dílo, balet rukou, doteky sochaře, podepřené o talent, vědomosti a dlouholeté zkušenosti. Je to také kus psychologie, naše doteky vstupují do prostoru soukromí našich zákazníků. Masér těžko pomůže někomu, kdo je svázaný vlastním mindrákem a stydí se za své tělo.
Náš úkol není je přesvědčit o tom, že jsou všichni dokonalí ani o čemkoli jiném. Masér musí vědět, cítit a vážit si lidského stvoření. Za každou vráskou, jizvou a jinou nedokonalostí nevidím něco odporného, ani odpudivého. Každé tělo vypráví svůj příběh, i to naše.
Jakou metodu vlastně používám
Tuhle otázku dostávám velice často, od svých kolegů i zákazníků.
Na tuto otázku není lehké odpovědět. Když jsem byl dítě, miloval jsem různé historky o zázračných uzdraveních, o léčitelích a hlavně popisované činy Ježíše Krista.
Jednou jsem byl požádán svým otcem, abych mu pošlapal záda. To mi bylo asi deset roků. Tak jsem s radostí šlapal po zádech svého otce a najednou se ozval zvuk praskající kosti. Byla to první odstraněná blokáda páteře v mém životě.
Otec se postavil a nešetřil chválou, jak že se mu ulevilo a jak jsem šikovný. A já ucítil ten pocit! Pocit božského komplexu, pocit kardiochirurga, který právě zachránil život.
A za tím to pocitem jsem se vydal.
Začal jsem číst knihy, moje oblíbená byla Domácí lékařka, kniha poučení a vysvětlení pro zdravé i choré z roku 1923 od Dr. Jenny Springerové. Tu jsem našel ve sklepě. Bavily mě v ní rozkládací postavičky, první setkání s anatomií.
Později jsem přečetl vše, co komunista dovolil, o akupunktuře a léčitelství. Tyto vědomosti jsem uváděl do praxe a to bez většího úspěchu.
V roce 1989 jsem nastoupil do zaměstnání v Městských lázních v Brně. Tam jsem absolvoval první kurz jako masér.
Začal jsem masírovat v parním oddělení, kde bylo ještě mnoho různých kolegů masérů, a já se díval a učil se.
Zažil jsem tam pány maséry ve věku 70 – 75 roků, kteří v té době již nemasírovali, ale pracovali třeba jako šatnáři či zábaláři a nechtěli se s lázněmi rozloučit. Ti s radostí vyprávěli a učili mě techniky, které se nápadně podobaly věcem ze starého rodinného lékaře.
Za ty roky jsem potkal velkou řadu kolegů, od kterých jsem mohl získat. Každý uměl něco, ale dohromady to byla slušná výzbroj pro mladého maséra.
Jedním z mých zákazníků byl pan MUDr. Umlauf, CSc. primář odb. ambulance pro akupunkturu a přidružené obory. To byl člověk, který viděl mou snahu se učit, a tak mi to umožnil. Byl jsem přítomen, když pacientům prováděl manipulace páteře, prováděl akupunkturu, baňkování, moxování a jiné techniky které, přivezl ze svých studií v Koreji. Oproti knihám, které jsem četl, to fungovalo!
Postupně jsem měl tu možnost se tyto praktiky učit.
S mou narůstající praxí jsem nabýval zkušeností a objevoval různé metody, které byly dávno objevené, ale to já zjistil až po revoluci, kdy se začaly i u nás vydávat zahraniční knihy. Metody byly daleko lépe propracované a lépe popsané, než ty moje. Jednu obrovskou cenu, ale to moje pátrání a pachtění mělo. Já se ty popsané věci naučil cítit rukama. A to je to, co se nedá předat, to je to, co se musí oddřít. „Tohle je to místo, pane kolego a vy necítíte nic, tak to asi něco nehraje.“ Palpace. Jeden ze základních způsobů vyšetření pacienta pomocí hmatu - součást vyšetření fyziologických změn na těle.
Mojí špatnou vlastností je netrpělivost. Proto mě vždy rozčilovalo, když někoho bolela záda a než prošel tím známým kolečkem: obvodní lékař, prášky, odborný lékař, rentgen, který většinou stejně nic neukáže, léky proti bolesti, ne vždy kvalitní rehabilitace, vyšetření na CT a konečně nález, který by mohl bolest způsobit. To ovšem utekly tři měsíce a bolest se stává chronickou!! No, a když pacient vzdoruje a záda stále bolí? Pošleme ho k psychiatrovi, ten dá další prášky proti depresi. Náš pacient začíná mít problém se žaludkem (po lécích).
„No sláva, tak že ty bolesti zad jsou možná od žaludku. Máte žaludeční vřed, co žlučník, no jo kamínek, co operaci?“ ……………………………………………………..
A proto jsem se vždy snažil věnovat metodám, které jsou schopny pacientovi pomoci brzy, nejlépe hned. Nemusí jít hned o zázračné uzdravení, ale o odstranění bolesti bez podávání léků.
A to se mi v drtivé většině daří! Potom mohou přijít na řadu kolegové s postupnou, kvalitní a dlouhodobou rehabilitací.
Vážím si všech kolegů, rehab. pracovníků a zvláště pak lékařů. Je pochopitelné, že jsou zdravotní stavy pacientů, které vyžadují speciální léčbu a rehabilitaci.
Většina bolestí zad, kterou trpí 80% obyvatelstva, je však na úrovni poruch a bolestí svalů a z toho vyplývajících funkčních blokád páteře. A ty se mi daří řešit na první či druhý pokus. A díky tomu mohu zažívat ten dávný pocit uspokojení a štěstí, který jsem zažil v dětství, když jsem tátovi poprvé spravil záda.
No, vážení kolegové, co se týče té metody? A proč ji nepublikuji? Nebo proč nepořádám kurzy?
Je to směs všeho, co jsem se za dvacet let naučil a jak doufám ještě naučím a když se vyhnete všem těm chytrákům, co vás učí po sobě klást lávové kameny a patlat se medem či čokoládou a prodávat zaručené potravinové doplňky, tak mě nepotřebujete.
Většina masérů se domnívá, že je důležité mít v nabídce co nejvíce druhů masáží. Thajské, lávovými kameny, havajské, atd.
Já se domnívám, že stačí jen jedna a právě ta Vaše! Ta, kterou budou lidé chtít, a bude jim pomáhat. Na thajskou masáž mohou kamkoliv, ale na masáž od pana Kohouta musí ke mně.
Masér Jan Kohout
Více zde: http://kohout-maser.webnode.cz/clanky/c ... za-metodu/
Přihlásit se
Registrovat
FAQ
Hledat
To si ještě musíš založit vlákno vlastní? Navíc v nevhodný části fóra. Jestli sis nevšiml, tak inzerce patří jinam.
Navíc porušuješ pravidla fóra, když si tady děláš zadarmo reklamu. Všechny tvoje reklamy by měly být smazány.
(zkusme se nenechat znechutit a brát to pozitivně - kdyby přečetl postupně vše na tomto fóru, tak je borec... 
