Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Jelikoz zde nevidim toto vlakno, davam ho kvuli dotazum ktere se tykaji hlavne zive vody ktera pomaha diky svemu zasaditemu pH odkyselovat organismus.

Pokud nekdo chce zprehlednit a mit podstatne info v tomto vlaknu, muze zkopirovat(nezmenene) prispevky jinych(s uvedenim jejich jmena) ohledne zive a mrtve vody napr.z techto vlaken:

Zde cituji uzivatele cimirka z fora u pramene ktery vyrabi velmi levne a dostacujici pristroje(z kvetinace a plastoveho kbeliku od marmelady ).

Příprava živé a mrtvé v přístroji od květináče

Do kbelíku se vloží neglazovaný keramický květináč, který má zaslepený otvor ve dně.

Do každé nádoby se nalije pitná voda (cca 1,8l).

Přiklopí se víko a zajistí se pomocí gumiček, aby nemohlo spadnout a aby oba mikrospínače ve víku byly sepnuté.

Zapojí se to do zásuvky.
Mikrospínače jsou tam pro jistotu, kdyby někdo odklopil víko a oponmenul vytáhnout přívod ze zásuvky,
mikrospínače rozepnou 220V napájení, aby nemohlo dojít k úrazu el.proudem.

Po cca 20ti minutách(čas se liší podle tvrdosti vody,ale kbelík začíná být mírně teplý) se odpojí od sítě a je možné odklopit víko.

POZOR.
Při provozu se uvoňuje malé množství kyslíku a vodíku - třaskavá směs.
Proto je lepší používat na větraném místě a dodržet postup vypínání (nejdříve odpojit ze sítě
a pak teprve odklopit víko), aby náhodou nedošlo k výbuchu.
Pravdepodobnost výbuchu je sice mizivá, ale je potřeba to vědet.

V květináči se vytvoří "živá voda" v kyblíku "mrtvá voda".
Koncentrace je podle délky zapnutí v síti a podle množství a kvality nalité vody.
Nejlépe je to kontrolovat pomocí lakmusových papírkù, nebo měřidlem ph.
Po uvedené době a upři uvedeném množství a vodě která byla použita,
má živá (zásaditá) voda ph cca 3, mrtvá (kyselá) voda má ph cca 8-11.
To je prakticky maximum intenzity ph jaké lze dosáhnout.
Při delším provozu se vody prakticky už jen ohřívají a již dále se ph prakticky nemění.
Živá voda se zbarví tak jako do běla a je v ní a na hladině bílá pěna.
Mrtvá voda je nažloutlá.

Obě vody se co nejdříve slijí do samostatných nádob, kde se nechají "odpočinout", aby se vysrážely kaly.
Živá voda minimálně 24hod, mrtvá 2 až tři dny.
Po této době se voda slije a je možné jí používat.

PS:je vhodne nekolik prvnich vod vylit, aby se takova divna mydlova chut z kvetinace zminimalizovala. I po te je vhodne vzniklou zivou vodu pit zredenou s cistou vodou(RO,destilkou nebo jinak filtrovanou vodou).
Je mozno ji i premrazit.

Mate nekdo tip na pokud mozno levny pristroj na zivou vodu, ktery neni narocny na udrzbu?(mozno dat sem i odkaz).

Zatim mame zkusenost s velmi levnym pristrojem co pouziva kvetinac, jsme spokojeni(vyrabi uzivatel cimirek z fora u pramene). Tento levny si chci vzit do prace a chceme jeste koupit nejaky jiny kde neni ta trochu cihlova chut ve vode citit.
Pan Jarda v jinem vlakne pise ze nez kvetinac, tak je mnohem vhodnější jako diafragma použít celofán, případně u komfortnějších zařízení sintrované sklo. Ani jeden z těchto materiálů chuť nijak negativně neovlivňuje , ale je to podle jeho slov trochu složitější jak na výrobu, tak na údržbu.

Mate nekdo zkusenost jak to delate, aby po odlezeni vznikle vody se prefiltrovaly vysrazene kaly?
Mozna pres platenko nebo jak jinak?

PS:pokud je postup(delka odlezeni vznikle vody) a doba vyroby(20min) u jinych pristroju jina, prosim uvedte to zde a napiste i konkretni typ pristroje.

Není třeba nic filtrovat, vodu po vyrobení dáte do PET lahve, ona si do druhého dne sedne s pak se prostě slije pouze ta část bez kalů a zbytek se vylije. Délka výroby je závislá na typu diafragmatu, tvrdosti vody, ploše elektrod a použitém napětí, čili nemá význam to rozebírat, je vždy jiná a tak proměnlivá, že i stejné zařízení na jiné vodě bude fungovat jinak.

Muzu zivou vodou naredit cerstve vylisovanou stavu?
Take jsem zkusil zalit sypky Lepicol(nikoli v tobolkach ale sypany) zivou vodou.
Muze to nejak vadit Laktobacilum?

Jak dlouho vydrzi ziva voda pri pokojove teplote(v lednici uz neni misto...)?

A mrtvou vodu mame jiz par tydnu v koupelne na vyplach ust a na kozni aplikace....je u mrtve vody vetsi "doba trvanlivosti" diky jeji vetsi sterilizacni kysele vlastnosti(nez u zive vody)...kolik dni tedy je asi tak maximum uchovavat nez ji clovek nespotrebovanou vyleje? (predpokladam ze neustale dolevat novou nemusi stacit sterilizovat, ze bude mozna vhodnejsi psat si na flasky s mrtvou vodou datum vyroby a nedolevat neustale (jedine pokud ji vyuzivame hodne-coz neni nas pripad).

Habana z fora u pramene pise ze nekde cetl(overeno zatim nema) ze po jednom nebo dvou dnech klesa dost ORP u zive vody...to by ovsem melo vliv na to jak dlouho je vhodne nechat odstat vodu kvuli vysrazeni usazenin(2dny je tedy asi moc)-
takze asi bude platit ze staci nechat odstat do druheho dne a co nejdrive vypit...V zasobe nam ziva nezustane(tu vypijem rychle), to spis ta mrtva voda tam lezi jako "chcipla".... Dekuji

Šťávám ani laktobacilům živá voda nijak nevadí a klidně ji používat můžete. Jak živá, tak mrtvá voda mají prakticky neomezenou skladovatelnost a nijak se nekazí, jiná věc je ORP, které asi klesat může, ale jak prudce, to ověřené nemám. Na nějakém fóru jsem zaznamenal informaci, že živou vodu měl někdo schválně uloženou v PET lahvi 10 let a zcela beze změn.

Mohl by mi někdo vysvětlit, co je to ta živá a mrtvá voda? Jaký je rozdíl mezi touto vodou a vodou připravenou reverz. osmózou. Začínám se v tom nějak ztrácet.

viz odkazy v prvnim prispevku tohoto vlakna

Živá a mrtvá voda je voda vyrobená pomocí diafragmatické elektrolýzy a s vodou z reverzní osmózy nemá nic společného. Pije se hlavně voda živá, která má vysoce zásaditou povahu a slouží jako zdroj záporných iontů.

Mozna to nekde pisou (nemam cas procitat vse co na webu popsano...), ale napadlo mne ze misto vylevani nadbytecne mrtve vody ji kvuli sterilizacnim ucinkum vyuzijeme nejen na kloktani, ale i na VYTIRANI PODLAH(hlavne WC a misky kocek... ).

Dale nevim zdy by sla dat mrtva voda i do ostrikovace a vyuzit nejen na houbicky na myti nadobi(kde je mnoho pomnozenych potvurek ), ale i na strikani nektereho ovoce a zeleniny nachylnych na plisne....(totez lze i s mms, ale kdo to ma porad aktivovat kdyz prece mrtva voda je vzdy po ruce bez pripravy a v nadbytecnem mnozstvi...

Mozna to nekde pisou (nemam cas procitat vse co na webu popsano...), ale napadlo mne ze misto vylevani nadbytecne mrtve vody ji kvuli sterilizacnim ucinkum vyuzijeme nejen na kloktani, ale i na VYTIRANI PODLAH(hlavne WC a misky kocek... ).

Dale nevim zdy by sla dat mrtva voda i do ostrikovace a vyuzit nejen na houbicky na myti nadobi(kde je mnoho pomnozenych potvurek ), ale i na strikani nektereho ovoce a zeleniny nachylnych na plisne....(totez lze i s mms, ale kdo to ma porad aktivovat kdyz prece mrtva voda je vzdy po ruce bez pripravy a v nadbytecnem mnozstvi...

To se tam píše a klidně se takto mrtvá voda dá využívat. Do ostřikovače nevím a na houbičky na nádobí určitě ano, na ovoce a zeleninu asi také, ale MMS je určitě lepší, navíc k tomuto účelu se aktivovat nemusí, aktivuje se pozvolna samo kyselostí samotné ošetřené potraviny.

Súrne potrebujem prístroj na výrobu ionizovanej vody. Prosím ozvite sa kto sa tým zaoberá a predáva. ďakujem

Nejde o nic složitého, naťukejte do vyhledavače pojem „mrtvá voda“ a pak otevřete fórum U pramene. Otevře se vám diskuze, kde je vše slušně popsáno a stačí na to i laik.

Prosím o vysvětlení, jsem trochu zmatená. V příspěvku o fungování přístroje na živou a mrtvou vodu z 5 června 2010 je uvedeno následující:
„Po uvedené době a upři uvedeném množství a vodě která byla použita,
má živá (zásaditá) voda ph cca 3, mrtvá (kyselá) voda má ph cca 8-11.
To je prakticky maximum intenzity ph jaké lze dosáhnout.“

Já myslela, že ph 0-7 znamená kyselost, a naopak pH větší než 7 zásaditost, ale zde je to uvedeno obráceně, tak nevím, zda jsem si to zapamatovala špatně či zda je překlep v příspěvku. Děkuji moc.