Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Tak to si sa pekne pomýlil, ale stáva sa. Bielkoviny a tuky (a ich kombinácia) BRZDIA produkciu inzulínu = znižujú glykemický index sacharidových potravín. Vďaka dostatku bielkovín v strave sacharidy napáchajú oveľa menšie zlo, a do telesného tuku sa uložia v oveľa menšej miere než keď v strave absentujú bielkoviny (špagety s kečupom, cestoviny s makom, fliačky s džemom, a iné sr*čky). Myslíš že tuční ľudia konzumujú veľa bielkovín? Opak je pravdou. Dva hambáče s "polomäsom" o malom množstve, žemle, k tomu dve koly ... Sacharidov "tona", bielkovín zlomok...

_________________
Je čas odtiaľ odísť, posunúť sa z virtuálnej virtuality (internet) do virtuálnej reality (život mimo obrazovku).
Vyhrávam tým, že odtiaľ odchádzam.
NIČ PROTI TOMUTO FÓRU. Ale nie je vhodné, aby som sem prispieval a ukrajoval si z drahocenného času.

Nick, delená strava je empiricky overený spôsob ako schudnúť = katabolický proces (nižšie hladiny inzulínu = nižší glykemický index).. Prečo Francúzi nie sú obézni? Pretože ak konzumujú tučnú kačku (bielkoviny a tuky), tak si k tomu naložia IBA zeleninu (kapusta, zelo ap) BEZ knedlíkov (jednoduché sacharidy).

Samotné bielkoviny (proteínový prášok) sa neodporúčajú konzumovať (majú vyšší glykemický index) - paradoxne je lepšie ich konzumovať s tukmi (krkovička, rebierka ap). Sacharidy by sa nemali mixovať s bielkovinami ani tukmi. Rozhodujúce je samozrejme množstvo - jedna lyžica oleja s cícerovým (cizrna) humusom nie je problém a naopak pomôže absorbovať vitamíny rozpustné v tukoch.

Konzumácia všetkých makroživín (bielkoviny, tuky, sacharidy) má najvyšší glykemický index = najvyššia energia = najväčšia anabolická reakcia (tvorba tukových zásob alebo rast svalov), preto ľuďom najviac "chutí" (preto napr. taký zákusok = dopamínová extáza).

_________________
Fanatici všech zemí, vyližte si prdel!

Tibetské houbičky pro výrobu kefíru v mléce používám přes deset let. v roce 2016 jsem se poprvé všiml něčeho nového. Výroba probíhá v lednici a po několika dnech od nalití mléka se na povrchu utvořil nahnědlý slaboučký film, někdy je i docela světlý. Jakoby se tam něco sráželo, napadlo mě, nějaký tuk, jakoby přidávali do mléka nějaký rostlinný tuk. Tak jsem se zaměřil na zjištění při kterém mléce k tomu dochází (kupuji nejčastěji tři druhy, vše plnotučné) Když už jsem měl pocit, že jsem identifikoval ono mléko, stalo se to i u jiných, které jsem nakoupil pro test. Nestane se to úplně vždy, proto mi uniká důvod. A takto se to chová už sedl let. Tuto vrstvičku vždy seberu a dám pryč, kefír se normálně udělá, voní a na chuti mi nic špatného nepřijde. Houbičky mají nažloutlou až načervenalou barvu a téměř se nemění jejich velikost. Pouze se postupně obalují jakoby tvarohovou krustou, která postupně popraská a oddělí se. Mezi jednotlivýma várkama jsem dříve houbičky proplachoval přefiltrovanou vodou, ale pak jsem se dočetl, že by se to dělat nemělo, takže to už dlouho nevymývám. Mam podezření jestli s houbičkama něco není v nepořádku, když mají takovou barvu a nerostou, nevím, jestli za to může ten lednicový provoz, a co to je ten olejový film na povrchu.

Áno.
_____
Zrná sú multi-kulti zmes rôznych hub, kvasiniek a ďalšie ZOO, ktoré sa pochopiteľne mení podľa prostredia v ktorom žijú. Chlad spomaluje fermentáciu - v preklade "uspáva" niektoré breberky, čo mohlo mať vplyv na zmenu pomerov jednotlivých kultúr (tie, ktorým sa darí v chladnejšom prostedí, vytlačili iné). Na vašom mieste by som to vybral - je teplo - tak by sa to mohlo upraviť..

Ak vám zrná nerastú, "zavraždil" ste breberky, ktoré stavajú domčeky pre ostatné breberky - aj mne sa to stalo, keď som to dával do chladničky. Trvalo nejaký čas, kým sa pomer upravil a teraz mi zrná znova začali rásť.. Spomínam si, že som mával 3-4 cm zrná - dával som tuk, za ktorý sa vám odvďačia. Vy nemusíte, ak dávate plnotučné mlieko.. Ale po pol roku fermentovania v chladničke mali zrná 0,5 cm a nerástli.

Nahnedlý povlak sa mi robil, ak som fermentoval príliš dlho (nebola to pleseň, ale akoby zoxidocal povrch). Zrná majú byť biele..

_________________
Fanatici všech zemí, vyližte si prdel!

Tak ono dost záleží i na časech kdy člověk jí a na množství které sní, protože pokud bude jist sice vše najednou a i ve velkém množství, ale ve velice úzce vymezeném denním čase, třeba pouze dvě až čtyři hodiny za celý den a po zbytek dne bude na vodě problém s tloustnutím se patrně nedostaví. Tím netvrdím že je dobré jednou za den sežrat celý svatební dort z toho se zrovna moc nutričních živin vydolovat nedá, jde pouze o zdroj energie, ale běžné kombinace potravin problém podle všeho nevyvolají.

Jak vám správně píše člen neti dělat kefír v chladu je docela problém, prostě start by měl být na správné teplotě a fáze fermentace by měla na té teplotě proběhnout a teprve po dokončení této fáze dát dozrát do ledničky. Kultivuje se při 23 °C po dobu 20-24 hodin nebo, při 30 °C po dobru 16-18 hodin. Časy berte jako orientační, záleží i na mnoha dalších faktorech, ale ty teploty sedí.

Zdravím, co se týče kefíru jsem zelenáč, ale chtěl bych se co nejrychleji dostat k tomu, abych si ho sám byl schopen vyrábět,
v okolí v obchůdcích se zdravou stravou jen v jednom krámku nabízí nějaký bio zákys a prý vydrží 10 dní, ale jezdit tam 3x do měsíce se mi nechce, je to asi 15km daleko a jsem bez auta...

Mohl by mě prosím někdo co nejefektivněji a nejjednodušeji bez milionu souvislostí navíc zasvětit?

1) Kolik ml tekutého kefíru nebo gramů tuhého kefíru bych měl sníst, aby to pokrylo potřebu rekolonizace prospěšnými živočišnými probiotiky?A musí se denně nebo stačí obden?

2)Když budu jíst i kimči a pickles, budou se tato probiotika ve střevech podporovat nebo se hádat?

3)Někde jsem četl, že rostlinná probiotika pomáhají trávit rostlinné tkáně ve střevech a živočišné zase živočišné, je to pravda?

4)Můžete mi poradit, jak tedy co nejlíp na tu výrobu?A nejjednodušeji nejlíp... Rád bych dostal návod od někoho, kdo už to dělá léta... A záleží na tom z jakého mléka se ten kefír dělá nebo na tom tolik nesejde?A tibetskou houbu kde sehnat?Na internetu nebo nejlíp zase od někoho, kdo to dělá už delší dobu?

5) Pokryje kefír lidskou potřebu živočišných probiotik?

Předem děkuji moc za odpovědi...Mějte se a ať se vám daří...

Evidentně problematiku střevního mikrobiomu v zásadě nechápete protože ladit mikrobiom střeva není pouze o tom pít kefír. Netvrdím že vám nemůže pomoci, ale má prostě svoje limity a víc nedokáže.
1) Podle mě cca dvě až tři deci denně musí bohatě stačit, případně větší množství také neuškodí. Pravidelnost je docela podstatná tedy raději denně.
2) Jednoznačně podporovat rozmanitost složení mikrobiomu střeva z různých zdrojů, je rozhodně lepší rozmanitost vyšší než nižší.
3) To netuším možná ano i když třeba laktobacily najdete i ve fermentovaných mastných potravinách.
4) Kefírky sehnat po internetu nebo zde v inzerci je také občas někdo nabízel. Mléko zpracují prakticky jakékoliv. Mléko (surové od krávy) se pasteruje při 95 'C po dobu 2-3 minut, zchladí se na kultivační teplotu, vložíte kefírky a dobře se promíchá. U krabicového pasterace není nutná, ale rozhodně se udělat může. Kultivuje se při 23 "C po dobu 20-24hodin, nebo při 30 "C po dobu 16-18 hodin.
Při kultivaci za vyšší teploty má kefír výraznější chuť. K zaočkování lze použít i dříve připravený kefír (cca 4 lžíce na litr). Po kultivaci se kefír uloží do chladničky na minimálně 24 hodin. K pití je nejvhodnější kefír 48 hodin starý.
5) Určitě není schopen dodat plné spektrum bakterií, prostě dorovná ty které obsahuje.

Děkuju moc za odpověď.

Zdravim,
chcel by som poprosit o radu. Vyrabam kefir z nepasterizovaneho mlieka chcel by som vyskusat aj jogurt.
Kedze to nie je kysly kefir, tak v jogurte sa mozu pri tych 40 stupnoch mnozit smejdy. A uz duplom v nepasterizovanom. Chcel by som ale vyskusat- nezohrievat mlieko na 80 stupnov, ked uz mam nepasterizovane, skoda ho nicit, ale skusit zmrazit a rozmrazit.
Robim to bezne koli skladovaniu, mlieku nic nie je. A vraj mrazenie vyhubi pomerne vela smejdov.
Myslite ze by to stacilo?Dakujem

To vás asi zklamu, bakterie vydrží opravdu velké zmrazení většinou celkem bez problémů, teoreticky by bylo možno uvažovat o parazitech kdy některé v některých stádiích vývoje by mrazem likvidovat šlo, ale spíše bych se na takový postup moc nespoléhal.

V poslední době jsem se po delším uvažování vrátil k původnímu konceptu hlavních stránek https://zdravi-az.com/ a celé jsem je rekonstruoval. Tato nová úprava mě již umožňuje abych na nich pracoval sám bez potřeby každou sebemenší úpravu řešit přes programátora což bylo stále problematičtější a většinou jsem nebyl s výsledkem moc spokojen nemluvě o ceně za ty sporně kvalitní služby. Nyní tedy co si vytvořím to mám a pokud mohu na někoho nadávat tak pouze na sebe, což mě umožňuje jak upravovat starší články tak přidávat další témata a Obnovení aktivních probiotických bakterií je jedno z nových témat. Článek najdete zde https://zdravi-az.com/obnoveni-aktivnic ... -bakterii/ a věřím že zase mnohým otevře oči a umožní jim se vydat správnou cestou. Mimo jiné jsem zřídil uzavřenou komunitu na HeroHero kde jsou již nyní některá starší videa z mého vystupování v TV a hlavně nová videa kde s dcerou probíráme celkem zajímavá témata. Cestu k videím najdete na hlavních stránkách pod tlačítky Cesty ke zdraví https://zdravi-az.com/cesty-ke-zdravi/ a Instruktážní videa https://zdravi-az.com/instruktazni-videa/ a do těchto míst budu podle časových možností přidávat další videa k aktuálním tématům a rady a návody jak si zajistit, připravit, nebo vypěstovat produkty které se nedají běžně zakoupit.

6 rokov som pil kefír a bol som veľmi spokojný. Pomohol mi napr. lepšie tráviť strukoviny (nenafukovalo ma). Dnes si vyrábam domáci jogurt, ktorý ale netreba zohrievať ako bežné jogurtové kultúry (v jogurtovači, trúba ap) - čo je prácne a nechcelo sa mi to. Zvieratká sú totiž mezofilné, to znamená, že fungujú v izbovej teplote (do 25 oC).

Mám skúsenosť s 2 typmi živých mezofilných kultúr: finska (Viili) a švédska (Firmjölk). S prvou mám lepšiu skúsenosť, pretože tá druhá mi v lete po čase zdegradovala (začala smrdieť, keď máte krabicové mlieko dlhšie otvorené), ale možno bola chybka na mojej strane (to nie je kritika Firmjolk jogurtu). Chuťovo boli odlišné, ale zároveň veľmi podobné - možno je to tým, že nemám chuťové bunky nejakého degustátora (som v tomto ako slon v porceláne). Na obrázku je Viili. Ideálne by mal mať slizkú viskozitu, ale asi som použil "špinavú" lyžičku od kefíru a "naočkovala" sa mi kultúra Viili kefírovými baktériami. Teda Viili nemám s takou ťahavou štruktúrou (ako na obrázku), ale je "len" hustý.

Kupoval som tu - stačí jeden gram, z ktorého si spravíte liter, ale bežpečnejšie je naočkovať menšie množstvo mlieka (3 dcl), a to potom rozmnožiť (hlavne v lete). Viili sa fermentuje 18 hodín, potom je nutné ho skonzumovať alebo dať do chladničky, kde sa fermentácia spomalí. V chladničke vydrží cca týždeň, ale do tohto extrému som nikdy nešiel (max. 5 dní). To znamená, že túto jogurtovú kultúru musíte "nakŕmiť" aspoň 1 krát za týždeň. Náročnosť prípravy je minimálna, max. treba dávať pozor na hygiénu - tak ale to platí všeobecne pri fermentovaní.

https://bacillusbulgaricus.com/viili-ma ... tructions/

Již jsem tyto druhy probiotických produktů zkoumal a měl jsem z nich takový rozpačitý dojem. Problém je právě hlavně v té sterilizaci živné půdy protože pak naprosto netušíte jaké brouky v tom výsledném produktu máte pomnožené. Sice asi nepůjde o nic fatálního a když takové počínání vyhovovalo našim předkům nepředpokládal bych zásadní problém u zdravých jedinců, ale v případě že hodlám probiotika používat léčebně pak je určitě vhodné pracovat s takovým postupem který mě zajistí maximální pravděpodobnost že si namnožím to co opravdu chci množit a ne něco náhodného. Jinak i bakteriální složení uvedeného produktu je vyhovující tak proč ne.