Abstinující Bojovník píše:
Zdravím, co se týče kefíru jsem zelenáč, ale chtěl bych se co nejrychleji dostat k tomu, abych si ho sám byl schopen vyrábět,
v okolí v obchůdcích se zdravou stravou jen v jednom krámku nabízí nějaký bio zákys a prý vydrží 10 dní, ale jezdit tam 3x do měsíce se mi nechce, je to asi 15km daleko a jsem bez auta...
Mohl by mě prosím někdo co nejefektivněji a nejjednodušeji bez milionu souvislostí navíc zasvětit?
1) Kolik ml tekutého kefíru nebo gramů tuhého kefíru bych měl sníst, aby to pokrylo potřebu rekolonizace prospěšnými živočišnými probiotiky?A musí se denně nebo stačí obden?
2)Když budu jíst i kimči a pickles, budou se tato probiotika ve střevech podporovat nebo se hádat?
3)Někde jsem četl, že rostlinná probiotika pomáhají trávit rostlinné tkáně ve střevech a živočišné zase živočišné, je to pravda?
4)Můžete mi poradit, jak tedy co nejlíp na tu výrobu?A nejjednodušeji nejlíp... Rád bych dostal návod od někoho, kdo už to dělá léta... A záleží na tom z jakého mléka se ten kefír dělá nebo na tom tolik nesejde?A tibetskou houbu kde sehnat?Na internetu nebo nejlíp zase od někoho, kdo to dělá už delší dobu?
5) Pokryje kefír lidskou potřebu živočišných probiotik?
Předem děkuji moc za odpovědi...Mějte se a ať se vám daří...
Evidentně problematiku střevního mikrobiomu v zásadě nechápete protože ladit mikrobiom střeva není pouze o tom pít kefír. Netvrdím že vám nemůže pomoci, ale má prostě svoje limity a víc nedokáže.
1) Podle mě cca dvě až tři deci denně musí bohatě stačit, případně větší množství také neuškodí. Pravidelnost je docela podstatná tedy raději denně.
2) Jednoznačně podporovat rozmanitost složení mikrobiomu střeva z různých zdrojů, je rozhodně lepší rozmanitost vyšší než nižší.
3) To netuším možná ano i když třeba laktobacily najdete i ve fermentovaných mastných potravinách.
4) Kefírky sehnat po internetu nebo zde v inzerci je také občas někdo nabízel. Mléko zpracují prakticky jakékoliv. Mléko (surové od krávy) se pasteruje při 95 'C po dobu 2-3 minut, zchladí se na kultivační teplotu, vložíte kefírky a dobře se promíchá. U krabicového pasterace není nutná, ale rozhodně se udělat může. Kultivuje se při 23 "C po dobu 20-24hodin, nebo při 30 "C po dobu 16-18 hodin.
Při kultivaci za vyšší teploty má kefír výraznější chuť. K zaočkování lze použít i dříve připravený kefír (cca 4 lžíce na litr). Po kultivaci se kefír uloží do chladničky na minimálně 24 hodin. K pití je nejvhodnější kefír 48 hodin starý.
5) Určitě není schopen dodat plné spektrum bakterií, prostě dorovná ty které obsahuje.