Jindra píše:
Jé, díky za tuto otázku, mám totiž podobnou. Vlastně více podobných.
Moc mi chutná sezamové semínko (bio, neloupané). To sním na posezení teda pěknejch lžiček. Je to pochoutka. Nebo nakrájím okurku (salátovku) na kolečka (v horším případě namažu knackebrot máslem) a toto hojně posypu sezamovým semínkem. Nebo, moc dobré je sezamové semínko k přikusovanému jablku. Jenže nevím - nepere se to spolu v žaludku?
Taky mi moc moc chutnají pšeničné klíčky (bio ze zdravěnky). Když je ochutnám, sním na posezení možná až 100 g (samozřejmě důkladně pokoušu a prosliním a zapíjím). Je/není to kyselinotvorné? Neškodí taková - skoro každodenní - konzumace nějak?
Občas bych si chtěl trošku přisladit jahody nebo borůvky (než jsem před půlrokem přešel na vitariánství, byl jsem hodně závislý na sladkém, ach jo). Zajímá mne proto, zda je velký hřích, když si jahody nebo borůvky (oboje mírně namačkané vidličkou) přisladím medem (ten mám přímo od včelaře), nekvasí to pak v žaludku?
Další moje nejasnost: autoři různých knih se neshodují v tom, zda se ovoce a zelenina může či nemá kombinovat. Mám odsťavovač (Omega 8004) a na něm šťávím (mimo jiné) mrkev a jablko - toto je velmi chutná kombinace, ale nekvasí to pak ve střevech? Šťáva ze samotné mrkve je dobrá, ale když se přidá jablko, je to mňamko. Pokud odpovíte, že jablko nepřidávat (to jest nemíchat zeleninu do ovoce), mohu tu mrkvovou šťávu přisladit medem? Zkrátka aby to pak v žaludku nekvasilo, to je pak na nic, když do střev odchází nahnilá hmota a zdravé živiny pryč.
Společný dovětek ke všem výše uvedeným otázkám: můžeme pominout, co jsem jedl předtím, protože mezi jídly dodržuji alespoň dvouhodinové pauzy, tedy snažím se jíst vždy na lačný žaludek. No, výjimkou asi jsou pšeničné klíčky, ty pojídám na chuť "sem tam" podobně, jako jsem kdysi pojídal na chuť pražené slané oříšky, když jsem ještě nevěděl, jak jsou pražené ořechy škodlivé.
Sezamové semínko (bio, neloupané), je sice velice zdravé, ale pochybuji, že ho dokážete, při popisovaném způsobu konzumace, nějak dobře využít. I když ho jíte samotné a vyloženě se soustředíte na jeho dokonalé rozžvýkání, tak výsledek za moc nestojí a většina skončí naprosto nevyužita v záchodové míse. To moc dobré není, z hlediska zdravotního to sice nijak nevadí, ale já nerad něco platím a nesmyslně hned sypu do záchoda. Právě z tohoto důvodu doporučuji, vyrábět si z těchto semínek mléka, nebo másla, případně pomazánky pokud jíte něco, na co jdou namazat. Pak je využitelnost dokonalá a například ranní nutridrink dodá minerálie na celý den. S ovocem a zeleninou se to nijak netluče a o něco horší je to s chlebem, ale pokud to strávíte bez potíží, tak proč ne.
Já nic, na co sáhne potravinářský průmysl nejím a docela dobře vím proč. Totéž doporučuji i svým pacientům, přátelům i čtenářům těchto stránek. Není nejmenší problém si klíčit pšenici špalda, kde máte jasné, co do toho kdo dal a vyhnete se tak bůhví čemu, co Vám tam pro dobré zdraví a za hříšné peníze nějaký specialista přimíchá. Obilí v jakékoliv podobě je kyselinotvorné a já ho jíst nedoporučuji a sám ho také nejím. Jinak z hlediska dobré defekace to asi není zavrženíhodné, ale moc bych to nepřeháněl.
Med je celkem dobrý, pokud se jí samotný, ale v ovoci již může způsobovat kvasné procesy a to dobré není. Někdo to celkem dobře snáší a pak proti tomu nelze mít námitek, ale vhodnější je si přidat do jídla které chcete sladké třeba rozinky, nebo datle, či fíky. Já bych v tomto případě vsadil na rozinky a strouhaný kokos, můžete vyzkoušet.
Med, viz předchozí dotaz, platí pro šťávy to samé. Co se týká míchání ovoce a zeleniny, tak jste zrovna uvedl jedinou kombinaci, kdy to jde bez problémů a například mrkev se dá míchat naprosto do všeho. Jablko s mrkví je ok, ale jablka se zeleninou již moc ne, to docela dobře kvasí.
Dvě hodiny jsou opravdu minimum, mnohem lepší je zvyknout si na tři jídla denně a pak, naprosto v pohodě, můžete dodržovat odstup čtyři hodiny, který je opravdu vyhovující. Takové to uzobávání je velice škodlivé a udržuje žaludek v trvalé zátěži, což zrovna dobré pro jeho perfektní stav není. Vy přece taky nedokážete, například v pravé ruce, zvedat byť pouhý 1 kilogram celý den, tak to nechtějte po svém žaludku, on umí, jen co umí a zátěž non stop prostě neumí. Větší sajrajt, než pražené slané oříšky a slané brambůrky, představuje snad jen vývar z masa a kostí, to je opravdu extratřída, co se týká poškozování celé trávicí soustavy a tkání, všimněte si, že toto svinstvo mají denně k obědu a mnohdy i k večeři pacienti ve špitále, asi proto, aby moc brzo neutekli a mohli více zaplatit. Za Hippokrata dostal pacient klystýr a vodu, aby se rychle odmořil a vypadl zdravý domů, v moderní nemocnici vývar a řízek, aby se nedejbože neodmořil a neutekl moc brzy. Stejná přísaha a ejhle jiná logika, no žijeme v jiném světě, komerce je komerce, přeci chudák doktor nebude sušit hubu, jako za Hipokrata.