Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Dobrý den,
prosím Vás, mohli byste mi poradit, jak pomoci malému čtyřletému dítěti, které začalo chodit do školky, aby nebylo nemocné "co chvíli" (i když tomu se zřejmě nevyhneme zcela)? Jak mu mohu pomoci zvýšit jeho obranyschopnost? Chodí tam týden a už má rýmu a začíná kašlat... stejně jako u dospělých je prevencí i následně již když člověk onemocní - nejlepší podávat vitamín C, mám ho podávat i jemu? V tom případě jaké množství? Dospělí - prevence 2 - 3 tis. mg, u propuknuté nemoci 6 - 10 tis. mg. Jak je tomu u dětí? Poloviční dávka? A jak jinak mu mohu pomoci, co mu pravidelně podávat, aby mi neležel doma co dva týdny nemocný?
Děkuji předem.

Tak céčko je dobré a přepočtěte to zhruba na jeho váhu, tím nic nezkazíte, jinak to ani není o tom co podávat, jako spíše co nepodávat. Nachlazení je přirozená reakce překyseleného organizmu a je tedy nutné vynechat, nebo zásadně omezit kyselinotvorná a hlenotvorná jídla, především sladké šmejdy a obilné výrobky.

Já bych poradila nedávat ho do školky a nechat doma s maminkou. Podle mě děti jsou příliš brzkým nástupem do těchto zařízení neúměrně stresovány a pak špatně prospívají. Není divu, že stonají. Já byla s dcerou doma až do té doby než ona sama vyloženě začala do té školky chtít. A to bylo v 5 letech věku. Sama toužila po kamarádech ve svém věku. Do té doby jsem ji dávala do školky maximálně na několik hodin 2-3 dny v měsíci, aby věděla že taky existuje něco jiného než maminka. Od pěti chodila do školky normálně, těšila se a nemocná nebyla ani jednou. Když měla nastoupit do školy přestěhovali jsme se z vesnice do Prahy a ani ve škole nemocná není. Zato cca před rokem jsme měli stres v rodině (nepříjemné soudy) a co se nestalo .. holka dostala neštovice. Doktorka to ani nepoznala, myslela že je to střevní chřipka, protože ji vůbec nenapadlo, že by desetileté dítě mohlo ještě nemít za sebou neštovice Jakmile jí to vyskákalo na kůži, tak už jsem to poznala sama i bez doktorky

Já vím, peníze jsou peníze ... a je třeba jít do práce. Podle mě ale podlomené zdraví dítěte hnedka zkraje života nestojí za žádné peníze. Živořila jsem nerada ale kdybych mohla volit znovu udělám to zrovnatak. Neznám Vaši situaci a netroufám si paušalizovat. Já v tom mám ale jasno. Na prvním místě jsou vždycky lidi (hlavně blízcí) a pak teprve všechno ostatní, peníze nevyjímaje.

Žádné vitamíny ani minerály dítěti nenahradí pocit jistoty a duševní pohody které má u mámy. Když je dobrá psychika nemoc na člověka hned tak nepřijde. Pokud je dítě zoufalé, nejisté a cítí se opuštěné a nenaplněné, pak bude stonat neustále a můžete ho očkovat proti čemu chcete, nikdy to nejde proti všemu ... a těch chorob je fakt snad nekonečné množství. Toje pak nekonečný řetězec stonání do té doby než se dítě psychicky srovná s tím, že prostě "doba domácí pohody" skončila. Což v určitém věku není ještě schopno. Je to něco podobného jako debilní přechody na letní a zimní časy .. lidi jsou z toho mrtví, všichni... a stejně se to pořád dělá. (V Argentině si prý ale lidi odhlasovali, že letní čas nechtějí .. a v některých oblastech už ho tam nemají )

S většinou vašeho příspěvku se lze ztotožnit, ale pobyt mezi spolužáky ve školce naučí dítě najít si své místo ve společnosti a to vidím jak dost podstatné. Pokud je dítě stále v péči dospělých, stává se z něho dost často jedinec, který není příliš samostatný a to je pro další život opravdu nevhodné. Pokud se týká té změny zimního a letního času, to ani nekomentuji, větší kravina se na lidi ani vymyslet nedá.

Samozřejmě, vše chce totiž svůj čas. Na dítě které ve školce neprospívá je to evidentně brzy. Je třeba sledovat jeho vývoj a podle toho jednat. Nespěchat ale ani neprotahovat (to protahování v našich končinách stejně asi nehrozí - společnost si žádá svoje dost nekompromisně). Myslela jsem to tak,že je třeba odstranit příčinu (nadměrný stres se kterým dítě ještě není schopno se vyrovnat ptž k tomu zkrátka neuzrálo ... ale společnost to NEZAJÍMÁ !) ....
Podle mě to funguje takto: dítě nemá ještě nato aby dokázalo fungovat po takovou dobu bez jistoty domova jak je po něm požadováno. Nemůže to nikomu říct ptž tomu nerozumí, nemůže s tím nic dělat (musel by mu někdo chtít rozumět a být ochoten podle toho jednat). Dítě má tedy trvalý stres, následuje překyselení organismu potažmo snížená imunita a jedna choroba za druhou. Tam žádný vitamín C příčinu nevyřeší. Jakmile dítě dostatečně vyzraje, zmizí i choroby. Bohužel neustálé choroby právě to zrání asi zpomalí.. Kruh se uzavírá.

Vše má svůj čas. Osamostatnění samozřejmě ano, ale načasovat to jak náleží. To dítě se přeci chová intuitivně, je smutné že my jako rodiče často nemůžeme a neumíme rozumět. Není divu že je nemocné.

Já bych řešila příčinu. Hodně lidí je totiž nesamostatných ještě i v dospělém věku. Prapůvodní příčina klidně může být i v tom, že se po nich chce příliš brzy aby byli samostatní. Když si člověk nabije čumák v takhle brzkém věku může to v něm vyvolávat i celoživotní úzkosti v určitých (obdobných) situacích a řeší se to jen obtížně. Vždyť kdopak by si pamatoval co proč a jak se s ním dělo ve třech letech ve školce ? Na tohle je třeba dávat fakt bacha.


Pravda, moje dcera šla do školky natrvalo až v 5 letech (až když se jí tam vyloženě líbilo). ALe tím právě že se jí tam vyloženě líbilo, tak za prvé nebyla nemocná snad ani jednou a za druhé se úžasně rychle rozvíjela, protože ji tamní dění už skutečně zajímalo a nebyla oslabená chorobami. Ma maminku si v té školce nejspíš ani nevzpomněla V pěti letech na vesnici ještě nevěděla ani co je tramvaj a neznala skoro nikoho jiného než nejbližší rodinu. Zato v sedmi letech už se naprosto sama pohybovala po Praze v davu (metrem, tramvají i busy) a byla s jistotou schopná trefit domů odkudkoliv kde bych ji vysadila. V životě by ji nenapadlo brečet že "se ztratila". Její spolužáci toho většinou nejsou schopni ani v jedenácti letech (ne že by byli tak tupí či pozadu nebo že by moje dcera byla tak geniální -- nejspíše ale proto, že jim to jejich rodiče nedovolí aby sami jezdili a kroutí hlavami "cože jsem to asi za matku když to dopustím".) Jo, někdy o ni mám strach, ale dnes v době mobilů se ujistím velmi rychle, zda je vpořádku. To je zas výhoda dnešní jinak pitomé civilizace.

U dětí je klíčové správné načasování. Je to individuální a je třeba sledovat chování dítěte. Pokud je ve školce nemocné, je to jasný příznak, že to vpořádku není a jako důvod se mi v první řadě jeví toto. Samozřejmě to tak být nemusí. Já to dítě neviděla, nevím jak se projevuje.

Tak to ste urobili podla mna dobre s tou školkou.
Je síce pravda, že dieta by sa malo asimilovat v kolektíve, no na druhej strane, je atakované "miestnym žrádlom", ktoré tie deti degeneruje. Ale možno sa mýlim a existujú školky, kde pristupujú ku stravovaniu detí vo vývoji zodpovedne a "neperú" do nich "srajdy", predsa ja som školku navštevoval už dost dávno(mám 24) a tiež som v nej dlho nepobudol.

Teda, nechat 7 ročné dieta íst samé metrom,električkou?!
Ono by to nebol vobec problém, keby sme nežili v spoločnosti presiaknutej asociálnymi individuami, ktoré sa práve koncentrujú v MHD, ale aj inde bohužial a pri predstave, že by tomu malo čelit moje osamotené dieta ma desí a žiaden mobil by pre mna nebol satisfakciou. Nuž ale je to vaša volba. Nic v zlom.

Teď už je jí 11 Naštěstí většina lidí je celkem normální a ti tam cestují s "individui" taky.
Na darebáky a podezřelá individua se jí snažím průběžně upozorňovat - aby věděla kterých detailů si má všímat. Děti mají stejně největší důvěru k lidem kteří jim připomínají vlastní rodinu a my jsme spořádaní, takže se moc nebojím. I když ...Praha je fakt ZOO a sama žasnu co všechno se tu dá potkat. Dcera je rozumná a věřím jí. Klíčové je nechtít po děcku něco co ještě nezvládá a zároveň jej nebrzdit. Takže sledovat vývoj. Ono se to furt mění.

Tak s tím se nedá nesouhlasit, je to logické a stres opravdu překyselí tělo, které pak má nedostatek obranyschopnosti z čehož jsou ty stálé problémy, nicméně samostatnost v dnešním světě plném zloby a gaunerů vidím jak velice důležitou a určitě bych ji nepodceňoval.

Děkuji, Petro, za Váš postřeh a názor. Já s našim malým čekala také se školkou tak dlouho, až tam prostě chtěl jít. Mám doma mimi, do práce nemusím, tak jsem si ho nechala doma a čekala, až o to bude stát sám. Začal chodit do školky ve čtyřech letech, a to se tam těší a líbí se mu tam, doma se mu už to trochu "táhlo" a tam je tolik nových věcí a zážitků. Ovšem je to velmi citlivý kluk, a tak to asi bude trochu trvat, až získá větší jistotu, což není v rozporu s tím, že tam rád chodí. Ale určitě souhlasím, že stres - překyselení - nemoci. Myslím, že se to asi srovná časem samo, ale chtěla jsem mu jen trochu napomoci, byť třeba céčkem nebo čímkoli jiným. Mimochodem, co si myslíte o doplňku stravy - Sangre de drago?

Pane Jardo, prosím Vás,
jak přibližně vypočítám množství vitamínu C na osobu? Jaké je množství na kilogram váhy? Děkuji.

Jarda ja keby som bol otec toho dievčata tak mu tak ja by mu spravil taky medialny pruvan, že by aj zmenil zamestnanie. A rovnou obesit jak to robia v arabských štátoch, prípadne odrezať palec.

_________________
PRED NAKUPEM V OBCHODNYCH RETAZCOCH SI POZRI STRANKU: http://www.potravinynapranyri.cz/
Výrobca vakcín Merck (MSD) v 2. polroku 2009 zaplatil lekárom najmenej 18,8 milióna dolárov:
http://bit.ly/OuRIXq

To se nedá vypočítat, jediný rozumný postup je, postupným navyšováním dávek se dostat do stavu, kdy tělo další dávky odmítne, tedy vyvoláte průjem, pak trochu ubrat a to je vaše dávka.

To je sice asi pravda, ale v místních zemích je to normální, čili je otázkou, zda se to dá vůbec nějak řešit.

Dobrý den. Chtěla bych se zeptat jestli se dá angína léčit něčím jiným, než antibiotiky? Díky za odpověď.

Již jsem to zde psal, většinou stačí potírat mandle lugolovým roztokem, ale je to procedura pro silné jedince. Takto nás na vojně léčil útvarový zvěrolékař major Dzurík a mohu říci, že to fungovalo skvěle, sice při té aplikaci skoro každý vystrčil oči jako šnek a zdálo se mu o všech čertech, ovšem za pár hodin bylo hej. Zřejmě by také fungovalo slabším roztokem lugolu kloktat.