Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Koukám že tam jsou i odkazy pro případné zájemce (mohlo by to zajímat např. ty co je jim blízká Waldorfský typ vyučování, a snad i další.

PS: Mně zase zaujali zajímavé stránky o muzikoterapii :
http://www.muzikohrani.cz/muzikoterapie/
http://www.muzikoterapie.cz/muzikoterap ... ch-technik
Stránky České arteterapeutické asociace http://www.arteterapie.cz

Jedním z muzikoterapeutů s širokým působením je např.Lubomír Holzer:
http://www.muzikoterapie.net/index.php

a Markéta Gerlichová:
http://mg-muzikoterapie.cz/wp/?page_id=2

ROZHOVOR se Zdeňkem Šimanovským video od 25 minuty: http://www.metropol.cz/porady/supermama/940/archiv/
Jinak má také své stránky: http://www.simanovsky.wbs.cz
(např. rodinné konstelace, krize, rozvod, problémy s dětmi, deprese, voice dialog, muzikoterapie...)

Velice zajímavý rozhovor s muzikoterapeutem Tomášem Procházkou na TV Metropol najdete v 61 minutě: http://www.metropol.cz/porady/​supermama/834/archiv/

Mezi přední české muzikoterapeuty patří také: Ivo Sedláček a Matěj Lipský, autor knihy Základy muzikoterapie Jiří Kantor(vydala ji Grada v roce 2009)

Někteří muzikoterapeuti kombinují různé přístupy, včetně rodinných a systemických konstelací...
(na youtube se v komentáři objevilo u jednoho videa Zd.Šimanovského: "Díky za myšlenku systemických konstelací, je to přesně to, co mi u konstelací scházelo-ta hloubka a šířka projevu, daleko lepší procítění, kde není člověk omezený slovy...)

Málokdo dnes dokáže být v harmonii sám se sebou a nehrát si na něco, být opravdu sám sebou (každý někdy hrajeme cíleně nebo neuvědoměle nějaké role a nasazujeme si masky..)

V tom je dnes už klasikou např. kniha od E.Berne: Jak si lidé hrají (je to Transakční anylýza, popisuje ROLE které mnohdy neuvědoměle v životě hrajeme za nějakým (ne)uvědomělým cílem nebo "ziskem"..., jak říká Shakespeare i Franta Nedvěd - všichni jsme "herci"... )
(Blbý je když to často narušuje naše vztahy s druhými i sami vůči sobě neupřímní nebo nevědomý si toho kdo (kým) opravdu jsme, jak nás vnímají ostatní apod...- odtud dnes časté manipulace, ono známé "něco za něco", citová vydírání a hry na pocity viny atd atd.

Další klasikou už dnes je také E.Fromm: Mít nebo být,
...každý má na výběr zda bude spíš hromadit věci, nebo se zaměří na to skutečně žít a prožívat (nejen přežívat... a hrát si na to kdo má víc, kdo má větší moc a vliv apod.) a je to zase i o vztazích...a jejich degradaci hmotným konzumem...

Obojí najdete ve veřejných knihovnách, nebo možná se dají ještě koupit nebo sehnat na netu...
----------

Dále mne zaujalo:

"...schopnost být šťastným člověkem je v mnohem větší míře závislá na struktuře osobnosti, než na okolnostech, ve kterých se nachází. Přesněji na tom, v jaké míře se člověk strukturou své osobnosti nechá ovládat.


Setkávám se s lidmi, které stále něco obtěžuje nebo jim něco chybí, a kteří pak opakovaně ubližují sobě i ostatním. Někteří si to uvědomují, jiní ne. Přestože si to někteří uvědomují, stejně se často nemohou rozhodnout jinak. Z mnoha důvodů – jednají na základě víry, naučených postojů, jsou ovlivněni prostředím, ve kterém vyrůstali, společenským postavením i genetickým vybavením. Samozřejmě, že jsem poznal i lidi, kteří jednají na základě víry a naučených postojů, nikomu neubližují a cítí se spokojeně. To jsou ale spíše výjimky. Dokud je něco doopravdy nevyvede z míry, nemají důvod, aby si své vidění světa nabourávali.


Ani člověk s vysokou inteligencí a sebereflexí nemá moc možností, jak efektivně odolávat nárokům svých automatismů, naučených i vrozených schémat vidění a prožívání světa. Přestože je trh nabitý sliby zázračných proměn (koučink, osobní rozvoj, duchovní růst, harmonizace, odblokování, konstelace apod.), skutečné výsledky jeho vlivu jsou zanedbatelné. V roce 2002 (píše autor článku na webu druna.cz) jsem byl spoluzakladatelem menší komunity, sociálního experimentu, který po čtyřech letech vyhasnul, a kde jsem se praktickou cestou hodně naučil o úpornosti mentálních a emočních struktur. Tyto mechanismy není možné jednoduše přestavět ani vymazat. Lze je však úspěšně nabourat tím, že jim přestaneme poskytovat pozornost, na kterou jsou zvyklé, a posilovat je aktivitami, ze kterých vzešly. Postupně začnou ztrácet sílu, ale je to doprovázeno nepříjemnými stavy, nad kterými nemáme kontrolu. Jen málokdo z dnešních hyperaktivních, kontrolou posedlých lidí, je ochotný to podstoupit.


Odpreparovat naučené schéma od reality skutečného života je pro pocit naplnění zásadní. Vyšší sebevědomí, společenská úspěšnost, náboženská extáze nebo hluboké emoční prožívání nikdy nemohou člověku zajistit tak trvalý pocit štěstí a bezpečí, jako jednoduché a pružné zakotvení v realitě. Při své práci se stále méně zajímám o léčení potíží, vytváření pozitivních zážitků a zkušeností, meditační cvičení a podobné nástroje. Více spoléhám na podporu přirozené lidské vnímavosti, která svou podstatou všechny struktury a schémata překračuje."

http://www.druna.cz/rozkvetani-p

Muflone, tady je nějaké videíčko z kurzu Balda Mikuliče http://www.youtube.com/watch?v=eM0A2DKVMnY

Zajímavé, předám známým z pěveckého sboru

PS: pro koho podle tebe by tato metoda mohla být hodně prospěšná ?? (ptám se kvůli ostatním co to tady čtou, aby to nevypadalo že je to jen pro nějaké vyškolené zpěváky co chodili do hudebky... )

Jinak Práce s hlasem (nejen zpěv), je také terapeutickou metodou:

Např.:
http://www.roseta.cz/lewitova5.php

http://www.druna.cz/otevirani-hlasu

http://www.druna.cz/hlasova-sekce

,,,Určeno každému bez ohledu na to, co si o svém hlasu myslí, nebo co o svém zpěvu slyšel

Je to fakt úúúplně pro všecky. Rozsah zkušeností se zpíváním je tam často od 0...do....100-x...?:-)
Jedním ze smyslů metody je nechat lidi VZPOMENOUT si na dar daný nám všem- dar krásna a krásného zpěvu. Přitom krásný nemusí znamenat školený... Každý má možnost zazpívat něco i sám před ostatními, což je fakt dost hustá záležitost. Kdo tímhle projde (za obrovské důvěry v kolektiv, který se tam sejde), povyroste nejen pěvecky... VŽDY se při zpěvu vynořují analogie z našeho tzv. běžného života. Tož tak.

Pokud sem dobře pochopil je to i o růstu sebedůvěry a nebát se sebevyjadřovat před druhými...což má nejspíš nějaký terapeutický dosah...

PS: čet sem o paní A.Tiché, co vypracovala metodu jak naučit zpívat i absolutní nezpěváky...(JE TO HODNĚ O TOM DOKÁZAT SE UVOLNIT, samozřejmě i hlasivky, ale i celkově..., je známo že strach a vnitřní napětí, se přenáší do svalových skupin v těle (proto při stresech u mnoha lidí nejen zatuhlé hlasivky ale i zatuhlá šíje a ramena... )
--------

PPS:
...obávám se však, že jako u všeho, ne vše bude vyhovovat každému, přece jen jsem každý člověk dost individuální s jinými preferencemi...(ale samozřejmě i mnohdy zbytečnými vnitřními bloky...)

Možná by někoho mohli zajímat info o dalších možnostech:

Somatická psychoterapie (Biosyntéza, Body psychoterapie ap.)

Ohledně terapií....a proč nefungují u mnoha lidí samotná antidepresiva:

Teď jsem psal do vlákna k tématu Stres a vyčerpání, o cestě pochopení jak funguje začarovaný bludný kruh klinické deprese a jak z něj ven ...(užitečné také k rozpoznání příznaků u našich blízkých nebo sebe).

Uvedl sem tam odkaz - mnoha lety odborníky ověřená dle všeho velmi seriózní anglická web stránka (odkazy včetně internet.překladu) :

Viz

Naposledy upravil muflon dne čtv led 01, 1970 2:00 am, celkově upraveno 0

1

[b:3a1ud3st]BODY Psychoterapie (Psychoterapie zaměřená na tělo)[/b:3a1ud3st]

...nelze dost dobře oddělit, co zažíváme na rovině tělesné od roviny psychické. Všechna tělesná onemocnění mají svou psychickou složku, psychická trápení se naopak dříve nebo později projeví též jako tělesné příznaky. Psychoterapie zaměřená na tělo je součástí léčby u psychosomatických onemocnění.

Psychoterapie zaměřená na tělo, stručně nazývaná také bodyterapie nebo body-psychoterapie, je psychoterapeutický směr, který vychází z jednoty a vzájemné provázanosti těla a duše a při terapeutickém ovlivňování psychických a psychosomatických problémů využívá nejen slovo, ale také tělesné prožívání a intervence, které využívají naší schopnosti prožívat a vyjadřovat věci i na tělesné úrovni. Přitom se vychází např. i z konceptu tělesné paměti a tělesných korelátů našich povahových vlastností.

Nejrozšířenější jsou (lze vyhledat víc přes google) : Vegetoterapie a neoreichiánské přístupy, Bioenergetika, Biosyntéza, Satiterapie, Pesso Boyden System Psychomotor, Gestalt terapie s uplatněním terapie s tělem, Tanečně – pohybová terapie, terapie EMDR

-------
http://biosynteza.cz/koncept-biosyntezy ... e-probiha/
V psychoterapeutické práci se vedle verbální analýzy užívá také práce s pohybem, dotekem, dechem, imaginací. Vedle uvolnění bloků je důraz kladen na opětovné sladění základních životních procesů. Cílem je dosažení emočního vycentrování, optimalizace svalového napětí a koordinace, dosažení vyváženosti jak v těle, tak v širším životě.

Současná somatická psychoterapie je více procesuální tzn., že vychází z bezprostředního dění v těle a psychice, navazuje na ně a rozvíjí ho. Klient má neustálou kontrolu nad děním, rozhodujícím jsou jeho vjemy a prožitky. Vědomé a podvědomé je tak více v rovnováze, vychází se z individuálních dispozic, využívá se vnitřních zdrojů.
--------
Jedním ze směrů psychoterapie zaměřené na tělo je i biodynamická psychoterapie založená norskou psycholožkou a fyzioterapeutkou Gerdou Boyesen. Biodynamická psychoterapie zahrnuje kromě různých možností práce s klientem, obvyklých i v jiných směrech na tělo zaměřené psychoterapie, také specifické, tzv. biodynamické masáže ovlivňující přímo na tělesné rovině koreláty psychických stavů.

Biorelease poradenství

Poradenství pracuje s technikami práce s tělem, které pomohou organismu obnovit schopnost sebeúzdravy. Pracuje na blokádách toku energie v těle. [size=150:3a1ud3st]Díky němu se klient opět začne cítit dobře ve svém těle, vrátí ho do kontaktu se svým prožíváním a dechem, pomůže osvobodit se od starých vzorců chování, od stresu a nalézt novou chuť do života[/size:3a1ud3st], povzbudí životní energii a vitalitu.

Biorelease přístup vychází z psychoterapie zaměřené na tělo a opírá se především o práci norské psycholožky Gerdy Boyesen. Dále jej propracovaly Mona Lisa Boyesen a Ebba Boyesen.

Psychoterapie zaměřená na tělo zahrnuje přímou i nepřímou práci s tělem jako prostředkem terapeutického kontaktu, diagnózy a terapeutické intervence.

Naše životní zkušenost a historie je ukotvena nejenom v naší psychice, ale také v našem těle. Mohlo by se říci, že v každé buňce našeho těla jsou zaznamenány informace minulých událostí. Nic z toho se neztratilo. To je dobré pro naše poznání. Ale i bolestivé zkušenosti, které naše tělo a naše psýché prodělaly, jsou v našem těle pevně zaznamenány.

V naší práci se pokoušíme tyto zkušenosti a s nimi spojenou bolest vyhledat a transformovat do obohacujících poznatků a zkušeností „moudrého těla“. Správnými doteky si můžeme připomenout a mobilizovat samouzdravovací schopnost našeho těla. Dotykem mobilizovaná energie začne v těle proudit, nachází otisky bolestivých událostí v minulosti a přeměňuje je v životnost a kreativitu, kterou člověk tolik potřebuje.

Seznam míst poskytujících biodynamické masáže a biorelease ošetření:
http://www.vycviky.cz/bodyterapie-psych ... biorelease

Je několik základních metod, o které se v Biorelease přístup opírá:

a. Bioenergetika: Rozvinuta Alexandrem Lowenem, který byl v analýze u Reicha v USA. Bioenergetika je založena na Reichově analýze charakteru a obsahuje množství technik napomáhajících rozpuštění pancířů (bloků) v těle a zlepšení toku energie a sebevnímání.

b. Focusing: Rozvinuta Eugenem Gendlinem a široce používaná rogeriánskými terapeuty. Focusing vychází z pozorování, že učení se vnímat a zpracovávat odezvu těla v rámci verbální komunikace výrazně urychluje proces terapeutické změny.

c. Hakomi: Založena v USA Ronem Kurtzem.

d. Gestalt terapie zdůrazňuje zážitkové a vztahové stránky terapie.

e. Biodynamická psychoterapie rozvinuta norskou psycholožkou Gerdou Boyesen, převážně vycházející z práce Wilhelma Reicha (vegetoterapie), ale navíc obsahuje jedinečný způsob provádění různých forem doteků a masáží jako účinného terapeutického nástroje. Je rovněž jedinečná ve svém „ženském přístupu“.

Záměrem terapeuta je, aby pacient o různých tématech, které se ve vědomí vynoří, jenom nemluvil, nýbrž aby je spojil do tzv. „organické řeči“, spojené z pocitů, vjemů, myšlenek a obrazů. Tímto způsobem se mohou dosáhnout stále širší oblasti podvědomí.

--------
http://www.roseta.cz/zimmel.php
http://www.bodyterapie.cz

- tyto 2 odkazy vychází z několika psychoterapeutických směrů zaměřených na práci s tělem. Jsou jimi zejména Bioenergetika, Biosyntéza, Hakomi terapie, Dynamická psychoterapie, principy Gestalt psychoterapie a Pesso Boyden Psychomotor System. Teoretický rámec se opírá především o Teorii objektních vztahů a Charakterovou analýzu.

Česká asociace pro psychoterapii zaměřenou na tělo (zde i seznam vyškolených terapeutů, odkazy)
http://capzt.cz/co-je-bodypsychoterapie


Psychoterapeut přímo či nepřímo pracuje s osobou jako základním ztělesněním mentálního, emočního, sociálního a duchovního života; při tom podporuje jak vnitřní seberegulační procesy, tak i přesné vnímání vnější reality.

Psychoterapeut svou prací umožňuje odcizeným aspektům osoby stát se vědomými, uznanými a integrovanými částmi bytostného já (self).

Aby usnadnil tento přechod od odcizeného k celostnímu, měl by psychoterapeut zaměřený na tělo, mít tyto kvality:

- Intuitivní povědomí (bdělost) o zdravém lidském vývoji a reflexivní porozumění tomuto vývoji
- Znalosti odlišných vzorců nevyřešených konfliktů z dětství s jejich specifickými chronickými rozštěpeními v mysli a v těle.
- Schopnost udržet konzistentní referenční rámec a diferencovanou citlivost k souvztažnosti mezi:
znaky organizmu indikujícími vegetativní pohyb (flow), svalovou hyper- a hypotenzi, energetické bloky, energetickou integraci, pulzaci a fáze vzrůstajícího a přirozeného seberegulačního fungování, a
fenomény psychodynamických procesů přenosu, protipřenosu, projekce, obranné regrese, kreativní regrese a různých druhů odporu.
-------------

PS: kdo by si chtěl počíst více - o různých metodách Body psychoterapie a jejich historii, tak tady sem našel diplomové práce s historií a popisem základních principů:

Naposledy upravil Návštěvník dne čtv led 01, 1970 2:00 am, celkově upraveno 0

1

S Bioenergetickou technikou psychoterapie, souvisí zásadně termín tzv. SVALOVÝ PANCÍŘ
(proto je tato technika řazena mezi Body & Mind, kde psychika a emoce, včetně charakteru daného člověka, mají značný vliv na jeho tělo, svalové tense, zdravotní obtíže atd... Bioenergetika (zakladatel- A.Lowen) a bioenergetická cvičení, jsou základem toho, jak správně cítit svoje tělo, emoce a následně tělu pomoci v jeho samouzdravovacím procesu. Emoce jsou formou energie. Jestliže jsme jimi zaplaveni, můžeme pociťovat napětí ve svalech nebo ve skupinách svalů. Problém je v tom, že svalové napětí může po čase vést k chronickému napětí, kdy budeme opakovaně potlačovat přicházející emoci (emoce). W.Reich objevil, že určité skupiny svalů v těle inklinují k vytváření tzv. „svalového pancíře“. Segmenty těla náchylné k obrňování jsou oční oblast, ústní, krční, hruď, brániční, břišní a pánevní oblast..)


Svalový pancíř

Motto: „První přirozeností člověka je otevřenost životu a lásce. Rezistence, nedůvěra a uzavřenost jsou naší druhou přirozeností, kterou jsme si osvojili v naší kultuře. Je to prostředek, kterým se bráníme nebezpečí, že budeme zraňováni; ale stanou-li se tyto obranné postoje permanentní součástí naší osobnosti, jsou mnohem více ochromující a škodlivější než původní nebezpečí.“ (Alexander Lowen)


Opancéřování nebo pancíř (armouring, armour) je centrální pojem pro chronickou kontrakci organismu, který původně zavedl Wilhelm Reich ve své charakterově - analytické vegetoterapii. Opancéřování slouží jako obrana proti psychickým zraněním, současně ale zabraňuje jak psychickému, tak i fyzickému organismu v jeho živelném projevu. Opancéřování se projevuje ve fixovaném držení těla, v chování, i ve výrazu. Pancíř charakteru je pak souhrn automatizovaného, neurotického chování jednotlivce. Reich označuje opancéřování jako „strnulý životopis“.

V terapii se pancíř charakteru (charakter – amour) projevuje v tak zvaném aktuálním chování pacienta, které brání v terapeutickém pokroku, jako např. racionalizování, udržování odstupu od terapeuta nebo naopak příliš zdvořilé chování apod. Charakterový pancíř slouží k udržení neurotické rovnováhy organismu.

Pancíř těla (body – armour) se projevuje jako chronická kontrakce těla, která způsobuje chronickou blokádu energetického proudění v jednotlivých segmentech těla, a jejímž smyslem a účelem je obrana.

Opancéřování omezuje schopnost prožitku, schopnost emocionálního výrazu a schopnost jednání.

V charakterově-analytické vegetoterapii se za účelem uvolnění opancéřování pracuje na jednotlivých segmentech těla pomocí přímé tělesné intervence. W. Reich popisuje pancíř především jako svalový pancíř. Gerda Boyesen objevila a popsala v Biodynamice dvě další formy: pancíř vaziva a pancíř zažívacího ústrojí.

Funkce charakterového a tělesného pancíře je identická: obě slouží k specifické obraně neurotického organismu a nacházíme je vždy současně.

Koncept tkáňového a střevního pancíře je spojen se zvýšením tlaku v tělesných tekutinách, který se pomocí psychoperistaltiky reguluje, a tím se psychický stres na tělesné úrovni „stráví“.

Tato peristaltická samovolná regulace je obdobou organismické samovolné regulace.

Svalový pancíř je tedy souhrnem všech energetických blokád v těle. Jednotlivé blokády vznikají v segmentech těla a každý tento segment odpovídá určitému období života člověka. Např. pro segment očí je to období prvotního kontaktu, segment úst je spojen s orálním obdobím, začátkem verbální komunikace a s příjmem potravy. V čelistech je obvykle uložen vztek a tak bych mohla pokračovat postupně přes hrudník, břicho a pánev až k nohám.

Wilhelm Reich ve své knize Funkce orgasmu uvádí např. případ klienta – alkoholika, kterého léčil. Tento pacient kromě nutkavé potřeby se každý den opít a nešťastného manželství svěřil s problémem, že „necítí život“. Mezi jeho patologickými vlastnostmi byla v první řadě nápadná neschopnost jakékoliv agrese. Cítil nutkání být neustále „příjemný a zdvořilý“. Celkově byla na jeho osobě nápadná nejistota pohybů. Postoj těla byl napjatý, jako by byl stále ve střehu. Ústa byla spasticky stažená a při řeči se sotva pohybovala. Při práci na tomto svalovém a charakterovém pancíři se při zaměření na jednotlivé segmenty těla začala vynořovat témata z raného dětství, které byly pro vývoj neurotických charakterových rysů rozhodující. Po postupném uvolňování blokád v obličeji, především úst, začal klient cítit příjemné proudění v těle. Teprve po odstranění blokády také z oblasti pánve mohlo toto proudění volně postupovat celým tělem.
-------------


PS: docela zábavný ale i poučný je náhled na bioenergetiku na jednom blogu (včetně pár komentářů..., vcelku to však nevyzní až tak negativně jak by se mohlo zdát zprvu..., spíš naopak bych řekl- když čtete mezi řádky) :
http://fallencino.blog.cz/1103/bioenerg ... ro-vsechny

- odtud mne zaujalo:

"...Některé nepříjemné zážitky se zachytí v našem těle. Vytvoří se blok, kterému se říká pancíř. Tanto blok negativně ovlivní základní model výroby a distribuce energie v těle. Málo energie představuje menší rozvoj svalové hmoty.
Člověk, jehož svalový aparát je ochablý, nemá sílu podržet a vychutnat si pozitivní emoci. Speciálním cvičením lze uvolnit existující blok a zesílené svalstvo pak umožní podržet emoci. Jestliže dodáváme člověku energii, působí to okamžitě na celou jeho osobnost, podporuje to jeho spontaneitu, zbyšuje citlivost a zostřuje jeho myšlení.
Množství energie, kterou člověk má, se odráží v jeho očích, na kůži, v hlase i v pohybech.
Vyšší hladina energie se projevuje například v zářících očích, zatímco oči bez lesku svědčí o nízké hladině energie.
Vyšší hladina energie se spojuje s dobrým tonusem kůže, růžovější barvou a náležitou vlhkostí. Člověk s dostatkem energie se pohybuje uvolněně, lehce, harmonicky a klidně.
Zredukovaná hladina energie naopak všechny tyto funkce osobnosti zpomaluje.
Energie se mobilizuje dýcháním, k tomu slouží řada zvláštních cvičení.

...Důraz neustále leží na dechu, emocích a pohybu.
Proudění vzruchů můžeme prožívat jako poctiy, které odporují všem anatomickýcm hranicím.

Neprožili jste už někdy, jak v horní části vašeho těla vzplanul vztek a "nabil" ruce, tvář a oči ? Poté, co dojde k nahrnutí krve do hlavy a krku, se může stát "límec příliš úzký". Je-li člověk zlostí bez sebe, až vidí téměř rudě, jeho kůže je skutečně zaplavena krví.

Lze také pociťovat hněv klidně a být přitom "bledý vzteky".To je zapříčiněno stažením periferních cév, které brání krvi, aby se dostala na povrch těla. Výše popsaný průběh proudění krve a vzruchů může vyvolat různé emoce. Když vzrušení proudí na přední stranu těla od srdce k ústům, očím a rukám, potom máme pocit toužení a žádosti, který se vyjadřuje postojem sebeotevírání se a objímání. Vztek proudí hlavně na zadní stranu těla. Dolů proudící krev a vzruch mohou přivodit mnoho nejrůznějších pocitů, jež máme například při jízdě na pouťové rychlodráze. Nejintenzivnější jsou ale tyto lahodné pocity v břiše, jež jsou doprovázeny silným sexuálním nábojem.

Bioenergetika se koncentruje na tři hlavní oblasti sebevyjádření, jimiž jsou pohyb, hlas a oči. Za normálních okolností se vyjadřujeme všemi těmito komunikačními cestami současně. Je-li jedna z komunikačních cest blokována, zeslabí se emoce i možnost jejího vyjádření...."


ALE : Pro koho (ne)jsou bioenergetická cvičení vhodná?

Pro každého zájemce o vlastní sebepoznání, zlepšení psychofyzické kondice, relaxaci a odbourání každodenního stresu a svalového napětí, navázání dialogu s tělem a se zdroji, které poskytuje. Každý cvičící si volí intenzitu podle svých potřeb a tělesné kondice.

Cvičení není vhodné provádět v akutní fázi jakéhokoli onemocnění. V případě jakýchkoli obav o své tělo či psychiku, doporučujeme konzultaci o vhodnosti cvičení s lékařem nebo psychoterapeutem.

V situaci závažných psychických problémů, např. častých úzkostných stavů, depresivity nebo opakujících se závažných problémů v mezilidských vztazích doporučujeme vyhledat psychoterapeutickou pomoc. Samotná cvičení k vaší léčbě nestačí!

PPS: přehledný popis bioenergetiky a cvičení je např. tady:

http://therapy-dotek.webnode.cz/bioenergetika/

http://www.bioenergetickacviceni.cz/

Nyní dostupné knihy pro využití některých snadných cviků sám doma, s určitým (omezeným) efektem oproti vedení terapeutem:

- A. Schwarz, Ronald P. Schweppe: Bioenergetika - cvičení proti stresu Škola do kapsy
- Hoffmann, Richard; Gudat, Ulrich: Bioenergetická cvičení

( Upozorňuji, že termín Bioenergetika je používán ve více smyslech VÝZNAMU SLOVA.., nejen jako psychoterapeutická technika zaměřená na tělo, ale i esoterně nebo prostě "biologicky" všeobecně... . Takže třeba v knize "Bioenergetika člověka - Malachov Gennadij" mám pocit že nebude míněno výše popsané, ale prostě JINÉ přístupy ke zvýšení energie člověka (hladovění, strava atd)

Biosyntéza

Biosyntéza je nejnovější přístup v somatické psychoterapii založený na integraci poznatků západní psychologie o psychosomatických blocích a východního učení o čakrách a energetických drahách. Zakladatelem Biosyntézy je David Boadella.

(vyšla i kniha : Biosyntéza-kolektiv autorů, Nakladatelství: Grada, ISBN: 978-80-247-4135,
a kniha Biosyntéza - výběr z textů, autorů David Boadella, Milton Correa, Ester Frankel
http://www.heureka.cz/?h[fraze]=Biosynt%C3%A9za&utm_source=opera&utm_medium=browser&utm_campaign=opera_search

Slovo „Biosyntéza“ znamená „integrace života“. Pracuje se sebeformativními procesy, které podporují přirozený růst, osobnostní rozvoj a celkovou integritu. Důraz je kladen jednak na volné proudění (pulsaci) v organismu, dále na integraci tří základních životních procesů: pohybového, prožitkového a mentálního. Pohybový se projevuje svalovým napínáním a uvolňováním, mentální skrze vnímání, myšlenky a představy a emoční skrze orgánové celky v těle.

Stres přináší narušení souladu mezi těmito třemi životními procesy, blokování přirozené pulsace a následně obtíže s nedostatkem či přebytkem energie v různých částech organismu. Podstatným je poznatek, že problém může zůstat uložen (zakódován) v tělesných obtížích, ačkoliv vnější příčina už vymizela.

Přesvědčení, že psychické procesy se zrcadlí v procesech fyziologických a naopak: duševní stavy i celková rovnováha závisí na tělesném rozpoložení, je základem somatické psychoterapie. Pro zdárné zvládnutí psychických problémů je proto vhodné (ne-li nezbytné) věnovat se vedle mentální analýzy problémů také tělesným projevům – ať už jde o svalové bloky, vegetativní obtíže či problémy s vnitřní distribucí energie (vitality).

V psychoterapeutické práci se vedle verbální analýzy užívá také práce s pohybem, dotekem, dechem, imaginací. Vedle uvolnění bloků je důraz kladen na analýzu příčin a reintegraci základních životních procesů – jejich opětovné sladění. Cílem je dosažení emočního vycentrování, optimalizace svalového napětí a koordinace, dosažení vyváženosti jak v těle tak v širším životě.

Současná somatická psychoterapie je více procesuální, tzn. vycházející z bezprostředního dění v těle a psychice, navázání na ně a jeho další rozvíjení. Klient má neustálou kontrolu nad děním, rozhodujícím jsou jeho vjemy a prožitky. Vědomé a podvědomé je tak více v rovnováze, vychází se z individuálních dispozic, využívá se vnitřních zdrojů.


Kořeny somatické psychoterapie - Biosyntézy:

Vznik somatické psychologie je (v euro-americké kultuře) spojen se jménem W. Reicha, který formuloval koncept charakterových pancířů – svalových blokád bránících vnitřnímu proudění. Je zajímavé a pro současnou psychoterapii poučné, že jím objevené zóny napětí odpovídají pozici čaker ve východním pojetí. Pracoval s dechem a stresovými pozicemi, čímž dosahoval uvolnění nahromaděného napětí. Cílem, stejně jako dnes, byla pulsace – přirozený vnitřní pohyb uvolněného organismu, tedy vlastně základ života (vzpomeňme pulsaci srdce, dechu, lymfy či mozkomíšního moku, stejně jako svalovou pulsaci ve formě napínání a uvolňování).

Na základě jeho práce se zrodily další přístupy – především bioenergetika A. Lowena a J. Pierrakose. Ty rozvíjely práci s volními pohyby, různými pozicemi a cvičeními, jejichž cílem bylo uvolnění nahromaděné energie. Problémem ale zůstává, že uvolněním energie neřešíme problém, který zablokování způsobil. Úleva je proto pouze dočasná, příčina vzniku blokády není řešena. Tyto nedostatky, stejně jako obohacení znalostmi z východu vedly ke vzniku nového integrativního směru – Biosyntézy.

Na vznik Biosyntézy měly podstatný vliv také objevy Francise Motta a Franka Lakea v oblasti prenatálních a perinatálních procesů. Podstatný je také vliv Stanleye Kelemana, jeho výzkumu interakce těla a emocí, což je shrnuto v knize „Anatomie emocí“.

David Boadella – zakladatel Biosyntézy - je jedním z průkopníků a hlavních představitelů práce s tělem v psychoterapii. Jeho styl vychází z učení Wilhelma Reicha, se kterým se osobně znal. Svou praxi v 60tých letech začal Reichovou vegetoterapií, v Evropě byl jedním z pionýrů této metody. Patří k průkopníkům práce s tělem, jakési první generaci, která hledala a experimentovala, objevovala zákonitosti vztahu mezi tělem a psychikou. Byl prvním, který pozval do Evropy Alexandra Lowena. Vůči Reichovi se začal vymezovat poté, co se jeho práce stávala stále více mechanickou a dogmatickou. Také Lowenova práce, založená zejména na vědomém cvičení s cílem emočního vybití a odblokování, mu postupně přestávala vyhovovat.

Od začátku si uvědomoval meze práce postavené pouze na emočním odblokování a vybití. Stále více zdůrazňoval nutnost integrace prožitkového, pohybového a vědomého. Také mu nevyhovovala jakási unifikovanost, nedostatek respektu k individuálním odlišnostem. Vyvinul proto vlastní směr, Biosyntézu, jejímž hlavními principy jsou procesuální přístup a integrace emocí, vědomí a tělesných projevů. V práci vychází z vnitřních signálů a pohybových projevů, které za pomoci různých technik rozvíjí. Spíše než na patologii se orientuje na vnitřní zdroje.


Sedm základních segmentů života

Osobnost člověka je formována interakcí a sjednocením sedmi základních segmentů života. Každý ze segmentů se zaměřuje na jinou oblast životní zkušenosti a odlišně se také projevuje. Každá z životních oblastí se může ve struktuře osobnosti projevovat dvěma základními způsoby: jako uzavřený nebo jako otevřený systém. Uzavřenost způsobuje problémy ve struktuře osobnosti, fyzickou inhibici (svalové spasmy, vegetativní problémy, narušení pulsace a vitality), mentální omezení. Otevřený systém naopak zrcadlí psychický kontakt (se sebou i druhými), vitalitu, srdečnost a bohatou emocionalitu.

Základním cílem terapeutické práce je, co nejvíce se přiblížit jádru a s ním spojeným kvalitám. Zde leží zdroj vnitřní síly a nasycení. Zde je počátek fyzického, duševního i duchovního uzdravení.

http://www.viaduct.cz/index_soubory/Page475.htm

Kum-Nye Tibetska_lecebna_relaxace (vyšla i kniha)

Kum Nye souvisí s Bioenergetikou (resp. naopak...), a s Body & Mind technikami, včetně Body psychoterapiemi. Mnohé cviky po zaučení, lze však dělat i sami doma, stejně jako třeba u Bioenergetických cvičení, Alexanderovy techniky, Feldenkreis metody ap.

Tibetská léčebná relaxace Kum Nye

http://www.baraka.cz/Baraka/b_3/b_3_kum_nye.html

Na rozdíl od jógy, tchaj-ťi-čchuanu a celé řady dalších cvičení a léčebných systémů je Kum Nye u nás málo známé a praktikované. Vyšel sice překlad knihy tibetského autora Tarthang Tulku (Alternativa 1995), avšak k většímu rozšíření Kum Nye nedošlo. Zřejmě proto, že širší veřejnost o této léčebné a relaxační technice nemá povědomí, a jednak proto, že chybějí zkušení instruktoři. Kniha obsahuje praktické návody ke cvičení i s vysvětlením, jak začít, ale charakter cvičení způsobuje, že začátečník neví, jak do toho. Vychází to ze specifiky samotného cvičení. Jednotlivé pohyby se provádějí velmi pomalu. Je tedy nejlépe začít s někým, kdo již nejméně úvodem prošel. Navíc se díky působnosti cvičení dostavují často navenek nepříjemné pocity, emoce nebo i bolesti. To vše je ale způsobeno tím, že se změnou energie rozpouštějí různé fyzické či psychické bloky.

Jsme zvyklí obracet svou energii ven a zaměřovat ji k nějakému cíli. Při cvičení Kum Nye se však energie začne obracet dovnitř a není zaměřena k nějakému cíli. Z toho mohou na počátku cvičení pramenit různé projevy nevolnosti, bolesti a emočního rozrušení. Jsou to však jen průvodní jevy rozpouštění bloků. Správně voleným dalším cvičením se bloky rozpustí bolesti, nevolnost a emoční rozrušení zmizí a tělo se začně naplňovat energií. Výsledkem je pak příjemný, lehký pocit plnosti života.

Je tedy lepší začít cvičit ve skupině pod odborným vedením (stejně tak SM cviky Dr.Smíška, Bioenergetická cvičení, Alexandrova technika i Feldenkreis metoda...). Takový začátek by měl trvat alespoň několik dní (víkend), protože jen takto lze proniknout do pocitů při cvičení. Začátečník bez podpory skupiny většinou nedokáže cvičit dostatečně dlouho. Na několikadenním semináři lze nejlépe vidět správný způsob provádění cviků, ale také projít si energetickou přeměnou, poznat své bloky a rozpustit je. Atmosféra skupiny a společná energie napomáhá vytrvat v pomalých pohybech, které by se jinak naší netrpělivé mysli jevily jako obtížně nudné.

Kum Nye představuje účinný a nenásilný léčebně-relaxační systém, jehož pomocí lze uvolňovat stres, měnit negativní návyky, vzorce a postoje. Pomáhá dosáhnout hlubší vyrovnanosti, vážit si a radostně prožívat život. Otevírá smysly a srdce a pomáhá znovu nalézt spokojenost a naplnění.

Kum Nye je ojedinělým systémem, který spojuje dva přístupy - tělesný a psychologický. Působí na tělo i mysl a propojuje energie obou. Často se setkáváme s lidmi, kteří, ač duchovně na výši, nezvládají tělo, zatímco jiní fyzicky zdatní jedinci nezvládají psychickou zátěž vyvolanou vnějšími vlivy nebo vnitřními emocemi. Právě cvičení Kum Nye vede k účinné integraci těla a mysli a to nejen v průběhu cvičení, ale i při dalších každodenních činnostech.

Soubor cvičení Kum Nye zahrnuje dechová cvičení, používání manter, masáže a využívání tlakových bodů na rukou, obličeji, hlavě, krku, hrudi, břichu, na pažích, zádech, kyčlích, nohou a chodidlech. V současné verzi Kum Nye používá celkem 115 pohybových forem. Celé cvičení je rozděleno na přípravnou část (meditační, masážní, dechovou a pohybovou) a na celou řadu pohybových forem, rozdělených do dvou částí - na samotná pohybová cvičení a na pohybová cvičení pro stimulaci a transformaci energie. Toto rozdělení vychází spíše z praktických potřeb a nikoli z toho, že by se cvičící dělili na začátečníky a pokročilé. Nejde o zvládnutí nějakých cviků a tedy o dosahování nějakých cílů, ale o harmonické a soustředěné provádění několika málo cviků.

Cvičení, které sjednocuje tělo a ducha, působí svým hlubokým
oživujícím vlivem na naše energie a pomáhá nám zvládat každodenní
život. Osvobodí nás od všech negativních postojů, nespokojenosti a
duševního zmatku, protože nám dá možnost bezprostředně zažít
uspokojení bez zbytečné „honby za vzdušnými zámky“.
Cvičení Kum Nye vyvolávají pozitivní uzdravující proces, který
posiluje naší mysl, naše emoce a naše fyzické tělo. Cvičení jsou
uspořádána tak, aby zahrnovala celé tělo a mysl ve všech aspektech,
které je sjednocují. Cvičení stimulují vědomí těla, vědomí
smyslového vnímání a mentální vědomí. Působí nejen na tělesný
systém, ale i na subtilní energie a emocionální systém. Každé cvičení
uvolňuje jak fyzická, tak i psychická napětí a stimuluje pocity, které
vedou k tělesné a mentální vyrovnanosti.

V Centru komplexní péče Dobřichovice, proběhne v dubnu
kurs pro odborníky i pro veřejnost na téma "Tělo a stres"
http://www.ckp-dobrichovice.cz/2012/02/ ... verejnost/
(...osvojení různých technik práce s tělem je možné odolávat častým stresům a přetížením v našem životě. Seberegulace a péče o sebe je základním nástrojem pro překonání napětí, únavy a nepohody. Naučíme-li se, jak správně poslouchat signály našeho těla, můžeme se vyhnout psychosomatickým obtížím a odolávat zdravotním i psychickým překážkám v našem běžném životě. Skrze tělo oslovujeme náš vlastní příběh, objevujeme svůj zdroj a naše skutečné já. Toto sebepoznání nám pak umožňuje žít šťastněji a s lehkostí v našem osobním i pracovním životě.)

Něco, jako "ochutnávka" - Další druhy terapie spojené s Body psychoterapií zaměřenou na tělo:

Gestalt terapie

- jeden z hlavních světových psychoterapeutických směrů a přístupů. Je využíván v klinické praxi, v poradenství, i jako prostředek v rámci sebepoznávání. Vychází z mnoha psychologických a filozofických zdrojů. Zaměřuje se na aktuální prožívání, uvědomování si svých pocitů a jejich vyjadřování, na situaci teď a tady. Obecným cílem je znovuobjevení a podpora vnitřních zdrojů, které máme každý v sobě v různé podobě.

Co můžete očekávat ?

Psycholog - terapeut zde nevystupuje jako ten, který ví, jak by měl klient žít, co je pro něj nejlepší, není tedy odborníkem na jeho život. Ale využívá své znalosti a zkušenosti v tom, že pomáhá klientovi uvědomit si více věcí ohledně svého problému a své osobnosti a eventuelně pomáhá dělat kroky ke změnám, ke kterým se klient sám na základě společné práce odhodlá. To, co je hlavním obsahem společné práce je to, co “přináší” klient jako svůj problém, to, o čem chce mluvit, to, co ho trápí. Terapeut toto s ním sdílí, vede ho, reflektuje to, co vidí, slyší, to, co sám v tu chvíli s klientem prožívá. Převažující formou je dialog, ale někdy se využívají i některé techniky – např. přehrávání, “prázdná židle”, práce s “podosobnostmi”…

Terapeut vytváří podpůrné prostředí, zdůrazňuje potřeby klienta a pomáhá k jejich uvědomění. Terapeut má odpovědnost za svůj díl práce, klient za svůj díl. To si na začátku práce vzájemně objasní.

Během první společné hodiny se ujasňuje tzv. kontrakt, to co klient od práce očekává, k čemu by chtěl dojít, co by mělo být cílem – terapeut mu pomáhá toto zformulovat. Kontrakt může být časem po dohodě změněn či doplněn. Součástí je i domluva o ceně za služby, časové perspektivě společné práce a setkávání.

Principy

Gestalt terapie je ve své podstatě otevřený systém - jeho prvním principem je totiž "teď a tady". Je to vlastně jediné "dogma", které Gestalt terapie má. Její další principy, jakkoli jasné a vyhraněné, se jinak podřizují realitě, v níž se terapeut a jeho klient právě (čili znovu "teď a tady") nacházejí.

Zaměří-li se terapeut na patologii, posiluje ji. Proto Gestalt terapie programově odmítá patologické paradigma a jako alternativu nabízí růst: ať už osobní (uvědomuji si své kvality a zdroje, stává se ze mne dospělejší a zdravější osobnost) či duchovní (uvědomuji si své vztahy, svůj potenciál a svoje poslání). Gestalt terapie zdůrazňuje zážitkové a vztahové stránky terapie.


Teď a tady

Gestalt terapie se neslučuje s kauzálním přístupem (nehledá příčiny), ani s přístupem finálním (nehledá účel). Minulost a budoucnost si uvědomujeme - někdy dost koncentrovaně - v přítomném okamžiku. Tím není řečeno, že se nemůžeme dívat zpět či dopředu - často je to dokonce nutné, ale i o tom se rozhodujeme zase jen z pozice "teď a tady".

Techniky

Gestalt terapie není sbírka technik, je to spíš způsob vnímání, uvažování, ne-li dokonce způsob existence. Lze říci, že alfou a omegou je zde uvědomění - cíl i prostředek terapeutické práce.

Jako zážitková terapie Gestalt nezdůrazňuje standardní postupy, spíš sází na osobní kompetenci a zaujetí, jakož i tvořivost terapeuta. Nicméně je paradox (jeden z mnoha, jimiž Gestalt terapie oplývá), že právě Gestalt terapie proslula svými technikami, mezi nejznámější patří:

· horká židle (klient prožívá intenzivně své "teď a tady" - zpravidla ve skupině, tedy druhým lidem na očích, s tím, že terapeut ho důsledně podporuje v uvědomění),

· prázdná židle (terapeut umístí na židli naproti klientovi něco či někoho z jeho života, konfrontuje ho a vede k nové zkušenosti),

· identifikace (terapeut nabídne klientovi, aby se ztotožnil s určitou částí reálné situace nebo snu, nechá ho za ni mluvit či jednat, než se objeví osobní obsah, který může klient integrovat a dále zužitkovat).

· Gestalt terapie je bohatá na experimenty a jiné kreativní techniky (práce s tělem, hlasem, psaním, kreslením…). Experimentální je ovšem z principu, pokaždé totiž nabízí novou zkušenost, nové poznání a zárodek osobní změny. Je ale pouze na klientovi samotném, zda a jak tuto šanci využije.

více zde:
http://www.viaduct.cz/index_soubory/Page342.htm
---------------


Pesso Boyden System Psycho-motor

Tato terapeutická metoda je určena těm. kteří se cítí v životě nespokojeni a nemají pro svou "nespokojenost uspokojivé" východisko. Těm, kteří se v životě marně hledají, kteří se cítí nenaplnění, slabí, bezmocní či osamělí, těm kterým se dlouhodobě opakují stejné problémy ve vztazích... atd. Metoda je ovšem plně určena i těm, kteří se cítí v životě dobře a přejí si přesto prožívat život hlouběji a smysluplněji nebo chtějí jít prostě cestou poznání sebe sama.

Je založena na předpokladu, že každý lidský jedinec je již od svého prenatálního vývoje instinktivně vybaven určitým očekáváním . Očekáváním toho, co bytostně potřebuje ve světě najít. Lidský jedinec je sám o sobě aktivní a od okolí očekává , že na jeho aktivitu bude adekvátně reagovat. Trochu jinými slovy lze říci, že na akci očekává uspokojivou reakci, na otázku právě takovou odpověď, na pohyb žádoucí protipohyb. Součástí jeho genetické výbavy jsou tedy jakási ideální očekávání či ideální vnitřní obrazy toho, co ve světě potřebuje najít. Nachází -li to, může se zdárně vyvíjet , realizovat, co je mu dáno a mít pocit, že život má smysl. Nenachází-li, zůstávají v něm očekávání frustrovaná . V životě se pak ztrácí, má pocity bezmoci, samoty, frustrace a nesmyslnosti.

Metoda je nejúčinější ve skupině asi deseti stálých účastníků. Frekvence setkání bývá jednou v týdnu, délka jedné frekvence dvě až tři hodiny. Délka jednoho terapeutického běhu není striktně daná, pohybuje se okolo půl roku.

Ve skupině panují v určitých ohledech přísná pravidla. Metoda musí probíhat v ovzduší tolerance, vzájemné spolupráce a respektu k individuální zkušenosti každého účastníka. Každý účastník je za sebe během terapie plně zodpovědný. K žádným úkonům nesmí být nucen ani přemlouván, naopak je nabádán, aby se vždy ozval, kdyby se v tom či onom necítil bezpečně či svobodně. Každý terapeutický krok je s ním konzultován. Terapeut není jeho vůdce, spíše spolupracovník, který mu svou odborností pomáhá hledat. Platí pravidlo, že člověk je účastníkem skupiny nejen pro sebe, ale stejnou měrou i pro druhé. Každý adept je veden k tomu, aby mluvil za sebe, aby vše co říká, vztahoval pouze ke svému prožívání. Nepřípustné je hodnocení prožitků druhých a vynášení soudů na nimi. Je žádoucí a pro terapii nutné, aby účastníci nevynechávali účast bez skutečně závažných příčin. Znamená to docházet i ve stavu nepohody a nechuti. Jen tak může být terapie účinná. Účast je nutná i s ohledem na ostatní, kterým je dobré být k dispozici během jejich práce.

Závěrem: optimálním vnitřním nastavením pro největší budoucí užitek z metody je otevřenost, zvídavost, ochota experimentovat a zkoušet. Méně šťastné, i když ne zcela nevhodné, je očekávání okamžitého, přímočarého efektu ve smyslu rychlého vymizení obtíží.

K sezením se lze vracet v různých životních obdobích, navazovat na získané zkušenosti a brát ji jako jeden z prostředků osobního zrání.

více na:
http://www.viaduct.cz/index_soubory/Page369.htm
-----------

Hakomi terapie

Metoda Hakomi byla vyvinuta Ronem Kurtzem v 70. letech 20. století jako účinný a mocný
proces pro objevení a poté studování vzorců interakce těla, mysli a jádrovými přesvědčeními
v okamţiku, kdy je proţíváme. Proces obvykle zahrnuje následování těchto jádrových
přesvědčení až do dětství, kde tyto navyklé odpovědi byly vytvořeny. Hakomi je slovo
pocházející od indiánů Hopi, které znamená „Jak si stojíš ve vztahu k těmto mnohým
realitám?“. Modernější překlad zní „Kdo jsi?“ Některé základy Hakomi mají základ
v buddhismu a taoismu, zvláště pojmy jako laskavost, vcítění, všímavost a jít za svým
vnitřním hlasem (going with the grain).


Tanec 5 rytmů
“5 rytmů je specifické spojení rytmů, které vytváří určitý celek, tzv. vlnu, přičemž rytmy chápeme jak konkrétně, tak obrazně. Nejde o napodobování pohybu, jde o svobodné vyjádření sebe sama prostřednictvím pohybu těla, neboli o taneční improvizaci či spontánní pohyb. Každý rytmus je učitelem a vy můžete očekávat setkání s odlišnými a někdy i dosud neznámými prožitky se sebou samými, pokud se těmto podnětům otevřete a odevzdáte se rytmům hlouběji.” G. Roth
http://www.muzikohrani.cz/tanec-5-rytmu-110401/
-------------

Všem metodám orientovaným na tělo je společný poznatek limitovaných možností ovlivnit určitá osobní témata prostřednictvím pouze verbálního působení. Vidí psychiku člověka jako pevně zakotvenou v těle a dosažitelnou přes tělesnou realitu člověka.

Cílem terapeuta je vytvářet podmínky a prostor, aby se mohly dít procesy. Tak aby vše šlo přirozeně z klienta a terapeut do toho zasahoval minimálně a byl jen průvodcem ve vlastní cestě sebeobjevování.

Jelikož je otec po operaci páteře a vypadalo to s ním dost bledě...zajímám se o různé fyzioterapeutické a podobné metody... (proto sem tak chytrej jak rádio... )

Zaujala mne např. poměrně nová metoda pro zjištění dysbalance a oslabených svalů, testem "síly protipohybu" svalů na různých částech těla pacienta, zobrazené pak na PC. Jmenuje se MFK metoda (Manuální Fyzioterapeutická Korekce)...a kromě nápravy problémů se svaly a vazivy má mnohem větší dosah:

autorka metody MFK říká v příručce MFK ohledně psychosomatiky: Během života se setkáváme s různými traumaty a narušujeme tak vztahy systémů svého těla i okolí. Traumata, která se postupně zaznamenávají do našeho těla, v něm zanechávají stopy. Protože v jeho systému fungují určitá pravidla, zákony a řády, které probíhají většinou na podvědomé úrovni, mohou zcela zásadním způsobem ovlivňovat naše motivy, touhy, tendence, činy a pocity…

Více na: http://www.mfkcentrum.cz/

[b:191xp8lk]Psychosomatická cvičení[/b:191xp8lk] - Dagmar Rusková - Banasinská

- Kniha přináší soustavu psychosomatických cvičení pro celou rodinu, které odstraňují stres a přispívají k celkové zlepšené fyzické i psychické kondici.

- sestava 30 cviků a sestav, které nejsou pouze gymnastickou záležitostí, ale v první řadě účinně harmonizují naši psychiku

- Autorka knihy prošla ve svém životě mnoha obory, ale prostřednictvím každodenního cvičení si uvědomila, že tělo není jen forma, ve které žije, ale často určuje způsob života. Její cvičení je spojením jógy, výrazového tance, strečingu, kalanetiky a dalších disciplin. Může být inspirací i pro vás.

Naposledy upravil muflon dne čtv led 01, 1970 2:00 am, celkově upraveno 569

1330730817

Co je kurz kreslení pravou mozkovou hemisférou?

Kreslení pravou mozkovou hemisférou vychází z poznatků o funkci mozku z druhé poloviny 20. století, kdy rozsáhlými výzkumy a experimenty bylo zjištěno, že mozek se skládá ze dvou hemisfér, které mají rozdílné funkce, zaměření a jinak zpracovávají data. Do určité míry dokáže každá z nich samostatně pracovat a vnímat, i když zcela odděleně to nelze.

Těchto poznatků využila Betty Edwards, profesorka psychologie a kreslení, která je zpracovala do nauky kreslení a vytvořila tak novou, účinnou a velice oblíbenou metodu. Tyto techniky se hojně užívají na školách a kurzech v zahraničí a jsou uznávané i odbornou veřejností.

Jak kurz probíhá?

Na kurzu se nebudeme učit správně pohybovat tužkou, ale správně vidět. Vidět věci takové, jaké jsou v realitě a nezkreslovat je logickým myšlením. Budeme aktivovat pravou mozkovou hemisféru řadou kreslířských, fyzických, dýchacích i relaxačních cvičení, budeme probouzet své skryté schopnosti a dovednosti a nakonec nakreslíme portrét známé osobnosti.

Sami jste se v životě naučili mnoho různých činností, od jednoduchých ke složtým...umíte mluvit, násobilku, vařit, běhat, pracovat s počítačem, řídit vodní skútr. Každý z nás se zaměřil na nějakou činnost a v té může být dobrý. Stejně tak pokud si zvolíte kreslení, je možné se to naučit. Kurz se zaměřuje na několik jednoduchých dovedností, které je třeba učit se jednu po druhé, krůček po krůčku tak, jako to dělají malé děti. Potom se jen dílčí dovednosti spojí do větších a větších celků, až se stanou všechny automatickými. Budeme dělat mnoho základních a jednoduchých cvičení, při kterých budeme nejprve pracovat s liniemi, po té přibudou plochy, prostor, proporce a teprve nakonec přijdou světla a stíny.

Cíl kurzu

Cílem kurzu je, abyste začali vidět to, co jste doteď neviděli, abyste se uvolnili, relaxovali, užívali si to a především se zbavili přesvědčení, že zrovna vy se kreslit nemůžete naučit. Uděláte pokrok, který byste dříve považovali za výsledek dlouhodobé práce.

Úkolem kurzu je probudit pravou mozkovou hemisféru tak, aby se srovnala s levou mozkovou hemisférou, a tím v sobě objevíte netušené tvůrčí oblasti.

Tento kurz vám může také posloužit i jako malá ukázka toho, že když něco opravdu chcete, je možné to dosáhnout. Pochopíte tajemství dívání se na svět a uvědomíte si, že dívat se dobře nesouvisí pouze s kreslením. Umění se dívat je umění postihnout celek. Pokud dokážete postihnout a pochopit celek, změní se váš náhled na život, svět a vaše každodenní životní příběhy, situace se stanou snažšími.