Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Asi tak nad tím přemýšlí každý, kdo se o tuto problematiku zajímá, ovšem ne vždy musí být každá otázka zodpovězena.

Zajímalo by mne jak kdo chápete výrok :

"Jejich bohem se stalo břicho..." (pupek )

Již jsem to zde myslím psal a je to obdobně slušně vyjádřeno v citátu, "Byli podobni spíše dobytku, jemuž tělo proti vší přirozenosti k rozkoši sloužilo a duše byla na obtíž."

Západní společnost obecně spíš dnes volí individuální cestu k "osvícení" nebo prostě cestu k spirituálním zkušenostem a poznání. Přesto i ti, kteří si myslí že jdou po "své" cestě, by možná byli dost překvapeni pokud by "demaskovali" jak jsou NEVĚDOMĚ postupně a pomalu nenásilně formováni někam kam to neočekávali...

Příklad:
Mnozí dnes používají stará bojová umění nejen jako cestu ke zdraví (což je většina), ale také jako spirituální cestu k něčemu Vyššímu nad námi...

Např. také taiči a čchi-kung, může za určitých okolností být určitá "zkratka" a pomocná berlička jak rychleji se dopracovat vyššímu Poznání , "osvícení", "prozření", či jakkoli to kdo bude nazývat...

Jako na každé cestě, i zde existují křižovatky, překážky, slepé cesty a temná zákoutí, která člověka mohou dovést jinam než kam by chtěl...(tento příspěvek si neklade za cíl vše odhalit, jen nahlédnout trochu pod pokličku... )

[size=150:3br01jo1][b:3br01jo1]Užitek nebo riziko "přímého přenosu" ?[/b:3br01jo1][/size:3br01jo1] (na to vám neodpovím, závěr ať si udělá každý podle svého stupně duchovního vývoje... )

Naposledy upravil Anonymous dne čtv led 01, 1970 2:00 am, celkově upraveno 65535

3br01jo1

Co se týká qigong a taiji, jde o to že tam nejde ani tak o "přežírání" a požitkářství..., jako spíše o maximální uvolnění a práci s tělem přes ovládání (vlastní?) myslí...
(faktem je že za stavu BDĚLÉ maximální koncentrace se leckdy člověk může nejspíš dostat do nějakého stavu transu (přijímání "kosmické energie")...a je tedy velkou otázkou o jaké síly se vlastně jedná, kterým se takto člověk "vydává všanc",,, (buď jsou opravdu jen prospěšné, nebo mají i "vedlejší účinky..).

Hlavně jak píšu v předchozím příspěvku, je soustředění a práce s oblastí solar plexu (tan-tienem), využitá v těchto případech na sebeuzdravující nastartování sil těla, ale i na případné spirituální zkušenosti a zážitky (u některých osob, zřejmě v závislosti na cílech a osobnosti daného člověka...).

Nevyzývám tím k neuváženému experimentování, spíše objasňuji okolnosti, ač sám jsem v tom greenhorn

Na to se těžko odpovídá, nicméně duše člověka je samostatný prvek, něco jako řidič v autě a může i vystoupit a znovu nastoupit, což nám dává neuvěřitelné možnosti práce s energií, která je všudypřítomná a víceméně prospěšná.

[quote="Jarda":3kkqgyzz]
Na to se těžko odpovídá, nicméně duše člověka je samostatný prvek, něco jako řidič v autě a může i vystoupit a znovu nastoupit, což nám dává neuvěřitelné možnosti práce s energií, která je všudypřítomná a víceméně prospěšná.[/quote:3kkqgyzz]

Při cestě za zdravím těla, psýché i duše, se třeba ohledně meditací hovoří o "vyprázdnění" mysli...kde člověk může otevřít dvířka i silám které nejsou zrovna člověku přátelské...
(taiči i qigong je meditace v pohybu, nikoli v klidu..., ale mám dojem že je rozdíl mezi plnou koncentrací na tělo (provázené bezmyšlenkovým stavem, plnému ponoření FLOW, trochu podobným transu - ten ovšem lze zažívat i hypnotizujícím vejráním na "bednu" TV ap.) , a rozdíl mezi úplným vyprázdněním mysli (klasicky nějaká sedící meditace jako v józe), kde NENÍ v takové míře jako u "meditace v pohybu" zapojena vědomá koncentrace na tělo, spíš je zapojeno pouhé vytěsnění myšlenek jako takových a "otevření se pocitům prázdnoty" a ZTRÁTY své vlastní individuality (chcete-li ega)......i když efekt odvedení pozornosti od rušivých vnějších vlivů může vypadat na první pohled podobně (ale to patří k relaxaci jako takové, odstřihnout se od toho co člověka deptá a co mu neprospívá...).

Psychoterapeuti (třeba v Gestalt terapii) v souvislosti s tím hodně používají termín "TADY a TEĎ" (člověk plně vnímá POUZE to co se odehrává v přítomnosti, nezabývá se starostmi a útrapami minulosti ani budoucnosti...

Stejně je zvláštní jak funguje naše tělo....

... Tam kam MYSL upře svou pozornost, tam je její síla...(když bude živit starosti a negativní stresové myšlenky...bude je pozornost mysli posilovat a časem to ničí i tělesné zdraví...), zatímco upře-li mysl pozornost např. na klidné hluboké dýchání do břicha a pánve, tak dá sílu a prostor sebeuzdravujícím mechanismům v těle...

Pokud se mysl obrátí plnou koncentrací (případně představivostí) dovnitř těla (např. u postoje Wu Ji, cvičením taiči nebo čchi-kung), nastartuje tak tělo automaticky obnovovací a sebeúzdravné mechanismy...rezervy lid.těla jsou jistě o dost větší než se obecně předpokládá...
Žel západní civilizace se příliš věnuje vnějším jevům...

Nedostatečně uvolněné oblasti těla (natož ztuhlé...typicky hlavně ramena a šíje, hruď a povrchní dýchání), mají za vliv mj. následné napětí nervosvalové (už z názvu - napětí svalů přímo ovlivňuje i napětí a tlak nervů...http://www.selfgrowth.com/articles/Gallagher1.html
....každý herec, muzikant i tanečník potvrdí, že pokud není dostatečně uvolněný (jak fyzicky tak psychicky), působí křečovitě, neupřímně, nepřirozeně, mysl je do značné míry blokována (např.vypadává paměť atd...

Ohledně vlivu bdělé koncentrace mysli (vůle), zaměřené dovnitř těla (např.na správné pohyby taiči nebo čchi-kung, dech do tan-tienu, neustálé zaměření mysli na průběžné odblokovávání setrvávajících nebo nově vzniklých tensí (napětí) kdekoli v těle, včetně neustálého "monitoringu" mysli ohledně správné postury a vhodně vykonávaných pohybů (i ve statickém postoji Wu Ji je pohyb - bráničních dýchacích svalů, posílání dechu do pánve= pohyb mysli..,včetně neustálého "skenování" správného držení těla...)....tak mne k tomu ještě napadl trochu v něčem příbuzný termín z psycholgické oblasti : FLOW - viz wikipedie (česky by se dalo přeložit jako ÚPLNÉ ponoření a zaujetí něčím...- stačí se podívat třeba na malé děti jak je nějaká hra plně "vtáhne" a "nevidí, neslyší...", s maximálním prožitkem...a ČAS jim plyne zcela jinak než ostatním... (dospělí jsou toho schopni na rozdíl od dětí o dost řidčeji.... jen občas - ve sportu, umění, dobrá kniha... atd.). Nebezpečné je to u sportu (třeba závody), kdy je sportovec celou bytostí účasten a zaměřen a pohlcen probíhající činností, a používá své schopnosti až do krajnosti (bez ohledu na únavu a možnost zranění...)

efekt FLOW:
http://en.wikipedia.org/wiki/Flow_(psychology)
http://flowpsychology.com/

" INTUITIVNÍ MYSL JE POSVÁTNÝ DAR A RACIONÁLNÍ MYSL JE VĚRNÝ SLUHA. VYTVOŘILI JSME SPOLEČNOST, KTERÁ RESPEKTUJE SLUHU A ZAPOMNĚLA NA TEN DAR".
~ (ALBERT EINSTEIN)


Taiči, tanec ap. v souvislosti s FLOW efektem... :
http://www.movementpsy.com/

PS: kdo neumí moc pracovat s prohlížeči, tak bez hledání cizojaz.překladu je ihned nabízející tlačítko pro online překlad např. prohlížeč Chrome, Comodo Dragon a další...(u některých jiných prohlížečů je to pracnější...). Někdy se vyplatí nějakou větu co nás obzvlášť zajímá, zkopírovat do schránky a pak přeložit v online slovnících co mají i překladač celých vět...:

Naposledy upravil muflon dne čtv led 01, 1970 2:00 am, celkově upraveno 0

99b838bb29c5370dab65b4bb0d591452

Přečetl jsem si článek o těch bojových uměních a musím říct, že se mi to líbí, je to určitě dobré, jenže na to třeba mít čas. Např. moje manželka vstává o 05:00 hod, jde do práce a doma je v 15:30 hod.. Obvykle se chopí své domácí roboty, a kolem 18-19 hod. má všechno hotové. Ale o 21:00 hod.. nejpozději musí jít do postele spát, protože jinak druhý den by bylo ranní vstávání špatné. Takže má denně k dispozici kolem 3 hodin. volného času, a tehdy raději si něco přečte nebo podívá na nějaký dobrý film.
Celkově v současnosti se žije uspěchaným životem, ve stresu, a velké množství obyvatel pouze prožívá ze dne na den, každodenní práce (kdo ji má) a docházka do ní ubírá z energie, volného času výraznou měrou.
Kromě toho východní životní styl, všechny ty znalosti o zdraví, bojovém umění, meditaci, výživě se vyvíjel po mnoho staletí, a poznatky se předávaly z pokolení na pokolení. U nás o ničem takovém nevím. A současnou generaci 16-19 ročních zajímá snad jen sex, alkohol a drogy, čest výjimkám, kterých je čím dál tím méně. Dokonce si dovolím tvrdit, že náš národ (já jsem Slovák ze Slovenska) začíná degenerovat a je na tom špatně. Poslední roky se u nás vyplavuje morální bahno, média nás zaplavují negativními informacemi a vymývají mozek, v potravinářství převládají chemické potraviny a ovzduší nám zamořují lietdlami, co vypouštějí oblaka. Je to špatné, před 25-30 lety to bylo úplně v pohodě, nyní jakoby se otáčky žití zvýšily o 50% ale kvalita žití klesá. Je to špatné a po vystřízlivění z demokracie po r.. 1989 se to jen zhoršuje.

Nevim zda to tu uz nekdo nezminil, Pokud jde o psychosomatiku vyborna kniha od Hrabici-Co nam telo nemoci rika. !!!

_________________
Doporucuji motorku, zenu +
[b]Video: http://www.youtube.com/watch?v=wQgPLMTVfGc
Knihy na ulozto.cz: Cerna labut, Nenechte sebou manipulovat, Mym marodum, Co_nam_telo_rika, Doba jedova 1, ZákladyMužskéhoŠovinismu
http://www.csfd.cz/zebricky/nejlepsi-filmy/

[quote="Ondrej":2q385i9d] ... jenže na to třeba mít čas. Např. moje manželka vstává o 05:00 hod, jde do práce a doma je v 15:30 hod.. Obvykle se chopí své domácí roboty, a kolem 18-19 hod. má všechno hotové. Ale o 21:00 hod.. nejpozději musí jít do postele spát, protože jinak druhý den by bylo ranní vstávání špatné....[/quote:2q385i9d]
Když už člověka skolí nějaká nemoc najednou si najde na vše čas...toho času to ale pak vyžaduje mnohem víc, než malá dávka času preventivně než přijdou bludné kruhy burn-out syndromů (vyhoření), candidóz, depresí, rakovin a jiných podobných "libůstek"

Postoj Wu Ji (wuti,wuči), (

Naposledy upravil Návštěvník dne čtv led 01, 1970 2:00 am, celkově upraveno 0

1

[quote="Petr 2":3fqzxd6p]Nevim zda to tu uz nekdo nezminil, Pokud jde o psychosomatiku vyborna kniha od Hrabici-Co nam telo nemoci rika. !!![/quote:3fqzxd6p]
dík za tip, psychosomatika má jinak svoje vlákno, tak co se týká psychosomatiky pište tam:

Naposledy upravil muflon dne čtv led 01, 1970 2:00 am, celkově upraveno 0

1

...Lidská bytost a její život má čtverý rozměr (dalo by se říci i součásti zdraví ) : biologický, psychický (duševní), společenský (vztahy) a duchovní (spirituální, smysl života atd.)...

...Životní situace vážně nemocného člověka bývá velmi složitá a plná ztrát. Nemoc člověka a vyrovnávání se s ní ovlivňuje celá řada faktorů a potřeb – tělesných, sociálních, duševních i duchovních. Vnímání a podpora těchto potřeb napomáhá lepší připravenosti pacienta i jeho nejbližšího okolí zvládat nemoc. Péče o duchovní potřeby se stává nedílnou součástí komplexní péče o nemocné ve zdravotnických zařízeních. Na základě našich několikaletých zkušeností (v posledních 6 letech se duchovní služba ve zdravotnictví dynamicky rozvíjí) můžeme říci, že si v nemoci, více než kdy jindy, pokládají lidé otázky po smyslu života, své aktuální životní situace, smyslu nemoci, a samozřejmě také hodnotí svůj dosavadní život. Tyto otázky často vzbuzují touhu po sdílení či odpuštění.

Pomoc ve spirituální oblasti
http://www.nemocnicnikaplan.cz/clanek/2 ... /index.htm

Chceme-li těžce nemocnému skutečně pomoci, musíme vzít vždy v úvahu reálnost potřeb, úzkostí, bolestí, útěch a nadějí, které se v tomto prostoru života vyskytují. Pomáhat může účinně ten, kdo je nemocnému blízký, má pro něho pochopení a nemocný sám si ho pro tuto rolí zvolí nebo k nabízené pomoci svobodně přivolí. Není dobré ihned přesouvat tuto pomoc na "odborníky" (kněze, pastoračního pracovníka, psychologa). Setkání s nimi má být sice nemocnému na jeho žádost vždy umožněno případně nabídnuto, je-li se být pro něho akceptovatelné, ale to neznamená, že nemá poskytnout určitou pomoc kdokoliv z okolí nemocného, kdo je toho schopen a od něhož nemocný pomoc žádá nebo očekává.

Lze říci, že pro poskytnutí základní pomoci ve spirituální oblasti je do jisté míry vybaven každý zralý člověk. Především může téměř každý poskytnout příležitost k chápajícímu rozhovoru. V něm se nemusí nemocný dozvědět nové informace, ale ujasňuje si v něm své otázky, pochyby a zkušenosti ze spirituální oblasti a aktivuje jejich přítomnost ve svých úvahách i ve svém prožívání.

Dále je třeba poskytnou nemocnému ve vzájemném vztahu "prostor" pro introspekci, pro různé fáze prožívání a pro jiné postoje a názory, než jsou naše vlastní. Je mu tedy třeba dovolit, aby byl sám sebou a připustit změny a zvraty v jeho náladách a také třeba v náboženských postojích. Nemůžeme mu vnucovat naše vlastní rozpoložení, prožívání a hodnocení situace. Nikdy mu nemáme bránit v cestě do větších hloubek jeho nitra i vztahů, i když změny jeho nálad mnohdy komplikují a znepříjemňují už tak náročnou situaci.

V řadě situací může intervence psychiatria nebo psychologa nemocnému umožnit, aby se mohl se svými existenciálními a spirituálními tématy účinně zabývat a vypořádat, aby mohl i tuto oblast života užívat a tak lépe zvládal svou životní situaci.

A konečně může pomoc spočívat ve zprostředkování výslovné a kvalifikované duchovní pomoci knězem, jáhnem, kazatelem nebo jinými souvěrci. Pro ty, kteří o tuto pomoc žádají a chtějí jí využít, případně těm, kdo sice nežádají, ale k takovéto pomoci přivolí, to znamená zpravidla značný přínos a oporu.

Smysl pomoci

Spirituální hodnoty, jejich podpora a komunikace o nich, umožňují mnoha lidem prožít smysluplně, užitečně a někdy i výslovně šťastně ty fáze života, které jsou jinak bolestné a mnozí pochybují vůbec o jejich smyslu. Proto pro ně mějme pochopení a to i tehdy, když je vůbec nesdílíme nebo je nesdílíme v podobě, ve které je chápe a prožívá nemocný.

V oslabení nemocí potřebuje většina lidí pomoc a podporu buď proto, že se ocitají v nové a pro ně neznámé situaci, nebo proto, že je jim najednou zatěžko opírat se o ty spirituální hodnoty, které doposud hrály v jejich životě velkou roli a jejichž užívání bylo bezproblémové. Žádný těžce nemocný by neměl být ponechán jen svým vlastním myšlenkám, pochybnostem a obavám bez možnosti mluvit o nich s někým, komu důvěřuje. Právě tak by neměl být bez posily víry, naděje a odhodlání život dobře dokončit a dovršit, kterou mu mohou ve větší nebo menší míře zajistit druzí lidé.

Situaci zpravidla usnadňuje, je-li nemocný zakotven v nějakém náboženském systému, ve kterém může potom snáze svá spirituální témata chápat a komunikovat o nich - najde-li ovšem partnera k rozhovoru, se kterým má "stejnou řeč". Nicméně je třeba zdůraznit, že spirituální (duchovní) témata můžeme a máme předpokládat u každého člověka, jde o širší oblast, než je oblast výslovně náboženské praxe a běžných náboženských projevů.



Úkoly nemocného

I těžce nemocný potřebuje mnohdy naplnit řadu úkolů, které k životu patří. Uveďme je v několika bodech, které se pokusí vystihnout aspoň nejpodstatnější věci:

- zorientovat se v situaci, která je pro něho nová (prostředí nemocnice, odkázanost na druhé, nemohoucnost, vědomí blízkosti smrti) - nejde o zvyknutí si, ale vlastně o přijetí více či méně nové životní role;

- uvést do souvislosti dosavadní život s tímto "okleštěným" nebo pomalu hasnoucím - překonat nešťastné "rozpadnutí" života na dvě části: na aktivní, vydávanou za šťastnou a pasivní (nemoc a umírání), která se jeví jako bezcenná nebo velmi ve své ceně okleštěná a integrovat nynější stav do celku života;

- najít smysl života i v nové situaci, a také (zejména v blízkosti smrti) docenit smysl života dosud žitého;

- vyrovnat se se strachy jak o sebe (jak zvládne bezmocnost, bolesti, samotnou smrt) tak o bližní (životní partner, děti, kdokoliv, kdo je na nemocného nějak odkázán);

- vyrovnat se s bilancí vlastního života (přijetí vlastního životního příběhu a role nemocného v něm) s jeho úspěchy a neúspěchy

- vyrovnat se s domnělými nebo skutečnými utrpěnými křivdami a neúspěchy - odpustit;

- vyrovnat se s manky vlastní odpovědnosti vůči těm, kterým se nemocný cítí být odpovědný: životní partner, děti, podřízení, "osud", Bůh - tedy dojít odpuštění;

Zatím jsme zcela záměrně pojednávali o zásadních existenciálních otázkách, které nemocný více či méně nutně bude řešit. Doplňme, že v určité (nemalé!) míře platí toto všechno i pro blízké okolí nemocného. Ze zkušenosti se dá říci, že do té míry, do jaké blízcí nemocného úspěšně "spoluřeší" (byť jen sami ve své mysli) existenciální otázky nemocného a do té míry, do jaké přijímají jeho reálný stav a prognózu, byť by byla sebehorší, do té míry mu mohou být pomocí a oporou. A naopak: "vyřazováním" těchto otázek a úkolů vyřazují sebe z okruhu chápajících, pomáhajících a tedy nemocnému blízkých.


Shrnutí:

- dívejme se na těžce nemocné a na jejich prožívání s velkou úctou, neměřme vše měřítky našeho "života ve zdraví";

- připusťme, že pro nemocného mohou být spirituální hodnoty (vztahy lásky a důvěry k bližním, záležitosti nitra, vztah k Bohu, náboženské úkony) důležitější, než skutečnosti, které sleduje léčba;

- uvažme, že těžce nemocný zpravidla potřebuje pomoc v těchto spirituálních tématech:
osobní víra
odpuštění (odpustit a přijímat odpuštění)
zpracování minulosti, které souvisí se stavem naděje v přítomnosti;

- setkávání s těžce nemocnými prověřuje a obohacuje spirituální oblast toho, kdo se mu věnuje, je výzvou k ochotě vyrovnávat se s těmito otázkami ve vlastním životě. Ten, kdo je nevytěsňuje a neuhýbá jím, bude nemocnému užitečný a sám bude obohacen.

Ono nemá význam ten sešup společnosti zpomalovat, naopak je nutné ho co nejvíce podpořit, aby se to podělalo maximálně a v co nejkratším čase. Jinak nás čeká pouze dlouhé trápení a stejně ten vývoj současné generace nespěje nikam jinam, než k problémům, ale alespoň to nemusí být dlouhé trápení.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Meditace

Termín „meditace“ NELZE přiřadit k jednomu konkrétnímu konceptu, ale lze jím přeložit například sanskrtská slova samádhi, bhávaná nebo pránájáma.

Meditací se obvykle míní jedno z následujících:

- stav, kdy je mysl zbavená všech myšlenek
- intuitivní vhled do náboženské doktríny (např. vipassaná v buddhismu)
- mentální otevření se „božskému“
nebo
- soustředění mysli na jeden objekt (jako je dýchání nebo slovní mantra)
(to např. u čchi-kung, taiči, postoje Wu Ji (wuti,wuči)

Meditace se nejčastěji objevuje v náboženském kontextu, ale byla využívána i jinde, například v bojových uměních. Dnes je rozvíjena v mnoha spirituálních hnutích, jako je práma jóga, New Age a omezeně i v křesťanském mysticismu.

Někdy se meditace zaměňuje s rozjímáním (hlubokým přemýšlením), nebo s modlitbou.

...V theosofii se podle R. Steinera na počátku jejího působení dělala nejhorší chyba tím, že se říkalo: „Je nutné nehledět k vnějšímu světu, ale zírat do svého nitra.“ To byla velká iluze. Tady člověk nachází jen své nižší „já“, čtvrtý článek své bytosti, který se domnívá, že je něčím božským, zatímco ničím božským není...

Meditace není všelék...: http://www.psychoterapeut.net/downloads/benda2012.pdf
(z pohledu psychterapeutů...a proč se mnoho terapeutů vzhlíží v buddhismu...)
"...nesprávně pochopený „buddhismus“ (či přesněji jeho elementy vytržené z širšího sociálního a kulturního kontextu) se může stát pro některé Zápaďany pochybnou skrýší před nároky světa, v němž žijeme, a zároveň ovšem i jistou osobní pastí. Psychologové popisují takové nesprávné pojetí termíny jako „spirituální bypass“ (křečovité upnutí se k spirituální praxi ve snaze uniknout osobním a vztahovým problémům, vyhnout se nepříjemnému prožívání, bolesti, odpovědnosti); „duchovní materialismus“ či „inflace ega“ (narcistická snaha kompenzovat vlastní méněcennost a dosáhnout spirituální dokonalosti); schizoidní „odcizení“ (spirituální ospravedlňování strachu z blízkosti a intimity), apod.
Představa, že meditace automaticky vyřeší všechny osobní problémy, je mylná. Meditace není všelék. A duchovní život nezačíná ani nekončí na meditační podložce....
...Ranná traumata, deficit ve schopnostech základní důvěry či intimity, problémy ve vztazích a některé další, vážnější psychické poruchy mohou být vůči meditaci (i přes opravdový pokrok) celá léta naprosto rezistentní a pomoc psychoterapeuta zde může sehrát neocenitelnou roli..."

Ano, je dnes, mnoho "řešení" a "berliček", co pomůže jednomu nesmusí pomoci druhému...ALE..stále je na místě zdravý selský rozum o kterém se na tomto fóru často píše...

Nevím, nevím (osobní zkušenost nemám), ale heslo Wikipedie je dost varující... :

"...Velká kolekce 93 rolls-royců, kterou Oshovi věnovali jeho žáci, také přitahovala nežádoucí pozornost. Komunita ukončila své fungování v roce 1985, když bylo její vedení obviněno z několika zločinů. Osho byl deportován z USA, 21 dalších zemí ho odmítlo přijmout..."
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dynamická_meditace