Vše pro zdraví u počítače VLIV PC (nejen) NA ZRAK)
Není vždy ideální umístit počítač tam, kde na něj prostě vyjde místo a nebrat ohled na řadu důležitých faktorů, které zásadním způsobem ovlivňují pohodlí při práci, což následně vede obvykle ke zdravotním problémům.
Umístění počítače
Pro vidící je ze všeho nejdůležitější dostatek světla. Denní světlo je pro oči velmi blahodárné, takže se snažte počítač šikovně umístit tak, abyste mohli občas vyhlédnout z okna, kde svítí slunce, rostou stromy a chodí lidé.
Současná i alternativní medicína se dnes shodují na tom, že přirozené světlo prospívá duševnímu zdraví člověka a má výrazný vliv i na jeho duševní výkonnost, tedy i schopnost přemýšlet a tvořit. Pochopitelně byste si měli dát pozor i na to, aby vám při práci světlo zvenčí příliš nevadilo nebo aby se vám do očí neodráželo od povrchu obrazovky. Monitor musí být umístěn tak, aby se v něm nic nelesklo. Nejlepší jsou na to ploché obrazovky, nebo ještě lépe LCD obrazovky, jejichž povrch není ze skla a tudíž odráží mnohem méně světla.
U některých lidí je v povědomí obrázek, kdy v potemnělé místnosti se zataženými žaluziemi sedí u řady svítících monitorů skupinka "programátorů". To je ale špatně. Vysoký kontrast mezi obrazovkou a jejím tmavým okolím nerovnoměrně zatěžuje sítnici oka a u lidí, kteří takto pracují, vede často již po několika letech k nepříjemným zrakovým potížím. Jste-li tedy nuceni pracovat po nocích, dbejte vždy na příjemné a dostatečné osvětlení místnosti. Je ovšem lepší si přivstat brzy ráno s východem slunce, když je mysl čerstvá, a udělat za hodinku práci, do níž byste v noci zírali hodiny.
Neméně důležitý je čerstvý nevydýchaný vzduch a příjemná teplota, v níž nepociťujete výraznější chlad ani horko. Větrejte pravidelně a vydatně, pozitivně se to odrazí na kvalitě vaší práce, nemluvě o celkovém tělesném a duševním stavu. Nikomu pochopitelně není příjemné sedět v průvanu, takže i na to je dobré při výběru místa pro počítač myslet.
Zdravé sezení
To, na čem u počítače sedíme, má pro naše zdraví velkou důležitost. Nejlepší ze všeho je jednoduchá židle s vzdušnou poduškou.
Poměrně špatná jsou na sezení velká pohodlná kožená křesla, která tak často můžeme vidět na luxusněji vybavených pracovištích. I když jsou obvykle nastavitelná, mají kolečka a dá se na nich i houpat, svádějí ke zcela nevhodnému způsobu sezení, při němž není páteř vzpřímená, ale spíše má tendenci se prohýbat dozadu. To už jsou lepší jednoduché kolečkové židle, ačkoliv ani ty nejsou ideální, protože jejich designéři obvykle dbají spíše na efektní vzhled než na ergonomii sezení. Sporná je i užitečnost různých klekaček. Na jednu stranu je na nich člověk nucen sedět vzpřímeně, ale nevýhodou je, že jejich konstrukce neumožňuje mnoho způsobů usazení.
Na velkém gymn.míči lze sedět jen velmi krátkou dobu, rozhodně ne neustále.
Stůl k počítači
Stůl by měl být vysoký právě tak, abyste měli při vzpřímeném sedu lokty přesně ve výšce desky stolu a mohli tak mít předloktí při práci volně a po celé délce položená na jeho ploše. Pro pohodlné psaní a ovládání myší je to naprosto klíčová věc, kterou je neradno podceňovat. Různé stolky určené speciálně pro počítač takovouto pozici rukou zpravidla neumožňují, protože deska stolu by tím musela být mnohem větší, což je přesně to, čemu se výrobci chtějí vyhnout. Lepší je tedy nenechat se příliš zlákat reklamou či nízkou cenou a raději si pořídit stůl co největší.
Má to tyto výhody:
•· Snadno tak dodržíte minimální doporučenou vzdálenost monitoru od očí. Na stolech s úzkou deskou lidé často posouvají monitor více do strany, klávesnici mají před sebou a k monitoru natáčejí hlavu. To jednak nerovnoměrně zatěžuje krční svalstvo a páteř a rovněž oči musí mezi obrazovkou a klávesnicí urazit mnohem větší vzdálenost nebo je dokonce nutné neustále otáčet hlavou sem a tam.
•· Na stolech navržených jednoúčelově jste omezeni záměry jejich designéra a máte méně svobody, co se uspořádání prostoru týče. Často jsou také navrženy tak, aby vyhovovaly především pravákům.
•· Opravdu velký stůl časem pojme všechny přídavné periferie a předměty, které je vždy lepší mít po ruce na ploše stolu, než pod ním nebo dokonce v jiné místnosti.
A není toho málo co často na stole potřebujeme: počítač, monitor, klávesnice, myš s podložkou, tiskárna, skener, repráčky, stolní lampa, stojan na tužky, diář či adresář, papírky na poznámky, telefon nebo mobil, cédéčka na vypalování, razítka, hrnek či láhev s pitím, papírové kapesníčky, atd.
Stůl je vhodné umístit tak, aby byl na dosah ruky od nějaké poličky či skříně. Do ní si pak můžete dát často používané větší předměty, pro které už není na stole místo. Tím zvýšíte efektivitu své práce často více, než by se mohlo zdát. Nejde totiž pouze o to, že normálně byste museli vstát a pro předmět si dojít, ale hlavně o narušení koncentrace.
Monitor
Ze zdravotního hlediska jsou na práci jednoznačně nejlepší ploché LCD obrazovky, které oproti starším monitorům typu CRT nabízejí lepší stálost obrazu, zabírají méně prostoru a především jsou mnohem šetrnější k vašemu zdraví, protože nedochází k sice slabému, ale přesto pro dlouhodobé působení nezanedbatelnému rentgenovému záření. Mnozí lidé si po přechodu na plochou obrazovku pochvalují, že jim zmizely bolesti hlavy a problémy s očima.
Monitor byste měli mít přímo před sebou ve vzdálenosti, která je trojnásobkem velikosti obrazovky monitoru. Horní třetina zobrazovací plochy by měla být přibližně ve výšce očí, což ve většině případů znamená, že budete muset monitor něčím podložit. Tento způsob umístění je ideální pro snadný pohyb očí mezi obrazovkou a klávesnicí a zároveň umožňuje zdravé napřímení krční páteře.
Počítač a jeho programové vybavení
Výběr počítačových komponent, stabilního operačního systému a kvalitního softwaru má velký vliv na to, jak dobře se vám bude s počítačem pracovat a tedy i na to, kolik času prací strávíte. Tato problematika je čím dál tím komplikovanější a laik udělá nejlépe, když v této věci požádá o pomoc odborníka.
Vhodné je přitom řídit se těmito základními radami:
O pomoc požádejte člověka, který bude mít čas se vám o počítač starat i v budoucnu. Alternativou může být zakoupení drahého značkového počítače s technickou podporou v ceně.
Pro běžné použití s výjimkou hraní her dnes nepotřebujete vysoký výkon procesoru ani velký prostor na disku. To, že počítače velmi rychle stárnou, už nějakou dobu neplatí a i středně výkonné PC, které koupíte dnes, vám bude dost dobře sloužit ještě za pět let.
Budete-li pracovat převážně na jednom místě, kupte si buď rovnou stolní PC a nebo alespoň notebook s velkým externím monitorem, klávesnicí a myší. Je to mnohem komfortnější než malá obrazovka přenosného počítače a psaní na těsné klávesnici.
Myš si kupte určitě optickou - je přesnější a nebudete ji muset čistit. A pokud často píšete, měla by klávesnice mít opěrnou plochu pro zápěstí.
Trvejte na co nejmenší hlučnosti PC sestavy, protože ta je často významným stresovým faktorem a rozhodně vám práci nijak nezpříjemní. Hluk můžete citelně snížit i tím, že skříň počítače postavíte na něco měkkého.
Naučte se, jak se provádí záloha dat a dělejte ji pravidelně, nejméně jednou měsíčně nebo ještě lépe každý týden, případně rovnou při každé důležité práci.
Máte-li možnost připojit se k Internetu rychlým, tzv. širokopásmovým připojením, udělejte to. Platí se za to sice paušálně, ale i tak je tato cena zpravidla nižší, než kolik byste zaplatili za časté používání vytáčeného připojení přes modem.
Vhodná cvičení pro záda a oči
Jednostranné zatěžování očí a páteře vede po jistém čase nutně k postupné degeneraci - v těle dochází ke změnám, které mohou být v krajních případech i nevratné. Kdo déle pracuje u počítače čelí časem velice nepříjemným degenerativním projevům jakožto i následkům stresu, který je u informatiků tak často spojen se stíháním různých šibeničních termínů, duševní náročností plněných úkolů a řešením havarijních situací. Ti, kteří pracují s počítačem denně, po letech navíc často trpí tzv. "počítačovou slepotou", což je oční vada, která se projevuje extrémní tuhostí akomodace, neboli sníženou schopností oka zaostřovat do jakékoliv jiné vzdálenosti, než v jaké mají monitor.
V případě zad a páteře jsou projevy rovněž typické: různé deformace a vykřivení ztěžují dýchání nebo v horších případech ovlivňují fungování dalších vnitřních orgánů a tím i zdravotní stav celého organismu.
Ačkoliv se chybné držení páteře nemusí projevovat tak nápadně jako zhoršující se zrak, svými důsledky může být mnohem závažnější.
S tím, jak pravidelným cvičením předcházet křivení zad, si naše medicína umí poradit už dlouho. Stačí navštívit zkušeného fyzioterapeuta a člověku se dostane účinné pomoci.
Mnohem horší je situace na poli léčení očních vad, kde takzvaná klasická medicína výrazně zaostává za medicínou alternativní. Zatímco oční doktor vám tak maximálně naordinuje silnější dioptrie nebo doporučí operaci laserem, alternativní medicína již mnoho let disponuje osvědčenými postupy, jak zrak cvičit a zlepšovat až do té míry, že je nezřídka možné brýle odložit úplně.
----------------------------
Obecně řečeno se alternativní léčba zraku sestává ze tří vzájemně se doplňujících přístupů: 1) Oční cvičení podle tzv. Batesovy metody, kterou začátkem 20. století publikoval oftalmolog William Bates. Tyto cviky, známé též jako "oční jóga", dnes tvoří základ většiny systémů pro alternativní léčbu zraku.
2) Vybraná tělesná cvičení pro uvolnění oblasti krční páteře a zad, což jsou místa, jejichž strnulost či deformace mají na zrak prokazatelně negativní vliv. Obvykle se užívá zjednodušených cviků z jógy a nebo z klasické fyzioterapie.
3) Přechod na vhodnější životosprávu může také vést k výraznému zlepšení v případech, kdy je příčinou slabého zraku vnitřní znečištění organismu. Zde se nové stravovací návyky obvykle ještě doplňují různými detoxikačními kůrami podle toho, které orgány jsou na tom nejhůře. Zrak může být např. oslaben špatnou činností jater.
Vhodné je také vymýšlení vlastních cvičení a postupů jak zádům a očím ulevit. Samozřejmě je ideální naučit se psát všemi deseti i pro vidící lidi a ti pak nemusí očima přecházet na klávesnici a dokonce si mohou zavřením očí ulevit.
Optimálním doplňkem pro lidi, které sledování monitoru namáhá, je tedy ozvučení počítače, kdy Vám počítač říká nejen co mačkáte, ale hlavně přečte jakýkoli text aniž byste si museli namáhat oči. Navíc tak získáte čas, který lze využít k procvičení stuhlého těla.
Literatura: VIDÍM BEZ BRÝLÍ - Nina Grellová a Sergej Litvinov
Obsah knihy: Kniha popisuje terapii zraku opřenou o Batesovu metodu. Autoři poskytují rady týkající se stravy, organizace pracovního prostředí a místa odpočinku, masáží, cvičení páteře souhlasně s doktrínou říkající, že zdravé oči záleží na stavu celého organismu. Díky jednoduchým cvikům se přesvědčíte, že váš zrak se může zlepšovat a změnou návyků dívání se získáte rychlejší efekty bez potřeby dalšího času pro metodu.
Jóga pro vaše oči - Jednoduchá cvičení pro holistické uzdravování očí
Autor: Meir Schneider
Obsah knihy: Tato kniha vás naučí některá cvičení, která autor používal k tomu, aby získal funkční zrak a pomohl svým očím. Jednoduchá cvičení jsou založena na výzkumu doktora Williama Batese, který objevil spojení mezi očima a myslí.
Autor Meir Schneider se narodil slepý, ale když mu bylo sedm let, podstoupil 5 operací očí. Chirurgicky se podařila vyléčit velká část jeho kataraktu. Jeho čočky byly nahrazeny umělými. Viděl pouze světlo, stíny a nejasné tvary. Ve škole četl knihy psané Brailovým písmem. Dnes má řidičský průkaz a řídí bez brýlí a kontaktních čoček.
Další knihou od tohoto autora je kniha s názvem Sebeléčení. Jeho úvodní slova jsou dosti výstižná: "Napsal jsem tuto knihu v naději, že mnoho lidí bude mít také prospěch z tohoto jednoduchého odhalení: tělo potřebuje pohyb a pozornost. Žádná nemoc není nevyléčitelná. A této víry se nikdy nesmíme vzdát!"
Za povšimnutí stojí také kniha: Zapomeň na brýle
Dr. Robert-Michael Kaplan
Tato kniha vám pomůže: zlepšit zrak vašich dětí, zlepšit váš profesní život a přinést více radosti z volného času, naučit se speciální metody uzdravování nemocí jako zákal, zánět duhovky, degenerace žluté skvrny, vady rohovky atd. Naučit se techniky zamezující výskytu negativních následků přetížení očí, jako svědění a pálení víček, závratě, únava a bolesti hlavy.
Očními cvičeními se také zabývá kniha: Tajemství života - pomoz si sám sobě k harmonii.
Autor: B. Tichanovský a Jelena Tomilinová
(zdroj:
http://www.knivic.unas.cz/pocitaczdravi.htm )