...Příznačné pro západní závistivou společnost je, že objevitel důležitosti omega-3 kyselin pro prevenci srdečních nemocí Hugh Sinclair byl ve své době za svou studii o tom, že omega-3 kyseliny brání vzniku srdečních nemocí, zesměšňován, a dokonce musel (v roce 1956) opustit své profesorské místo v Oxfordu. Bádal pak (podivín) sám, konzumoval pokusně velké dávky rybího masa a tuku a sledoval, za jak dlouhou dobu mu z drobných ran přestane téci krev.
Ukázalo se také, že vajíčka slepic, které mohly zobat zelené rostliny, obsahovala několikrát více omega-3 (z čehož, pane hlavní hygieniku, snad vyplývá, že národ, krmený vajíčky z velkochovů, by měl povinně konzumovat rybí tuk, nebo se pletu?)…
Jenže ryb v mořích ubývá a lidí přibývá. Co budeme konzumovat v budoucnosti? Ryby se živí řasami. Omega-3 kyseliny jsou tedy i v budoucnu k dispozici. A přiložím své polínko na ohýnek pokroku a umění improvizovat. České těhotné ženy, které nemají dostatek mořských ryb, tedy 3-omega nenasycených mastných kyselin, prostě mohou začít zpívat. Ukazuje se, že trávicí trakt zpívající a tedy zklidněné a tedy šťastné těhotné dokáže briskně přeměnit nenasycené (běžné) omega-6 na ty prospěšné a potřebné omega-3.
Navíc se ukazuje, že většina mořských ryb je už tak nacpána těžkými kovy (a hlavně rtutí), že je jejich maso „nedoporučováno“ ke konzumaci víckrát jak jednou za měsíc.