Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Dobry den
Je to uz nejaky cas co bol vas dotaz zverejneny ale skusim sa opytat ako to poracuje s vasim synom? Mam 3 rocnu ceru ktora bola hospitalizovana s vysokou hladinou cukru, 28 ked sme na to prisli, a zacalo sa s inzulinovou liecbou. Sme este vstale v soku ale snazim sa najst nejake informacie ktore by davali aspon nejaku nadej. Nemame v rodine nikoho s diabetes 1. typu. vzdy sme sa snazili zdravo stravovat, malo masa avela ovocia a zeleniny a obmedzovat sladkosti mliecne vyrobky, kravske mlieko sme skoro vobec nemavali, robievali sme orechove mlieka. Do dvoch rokov bola kojena. Takze to prislo ako blesk z jasneho neba. Dakujem za akukolvek radu alebo skusenost.
Milan

Před 15 lety mi v jednom krajském městě diagnostikovali Diabetes I.typu a "úspěšně mě léčili" 10 let tak, že mě na konci musela sbírat záchranka i desetkrát týdně a neschopná samostatné existence jsem už jen čekala na smrt (byť se mi při tom díky jednomu z mých zoufalých pokusů s alternativním samoléčením povedlo odvrátit podle lékařů nevyhnutelnou doživotní dialýzu a ledvinové testy dostat nastálo "na hranici normy" bez jakýchkoli léků). Nebylo mi ani třicet. Rodiče mě odvezli do nemocnice v jiném krajském městě, kde nechápali, jak jsem takovou "péči" mohla tak dlouho přežít, a mi dali inzulínovou pumpu. Pokles spotřeby inzulínu na polovinu byl okamžitý (ze 120 jednotek na den na 60), od nasazení inzulínové pumpy dodnes mě záchranka nesbírala ani jednou, do 3 měsíců jsem "ožila" a stačilo 40 jednotek na den. Ovšem téměř od začátku jsem používala dávkování podle sebe a ne podle doktorského rozpisu. Pak jsem zase sáhla po alternativní medicíně a shodila si spotřebu inzulínu postupně na 20 jednotek na den (od začátku dojíždění do diabetologického centra vzdálené nemocnice bez jakéhokoli hubnutí, spíše s tendencí přibírat). A tady nastal problém: 1. "neplnila jsem normu" spotřeby inzulínu a 2. tělo "přestalo chtít" i poslední na trhu dostupné chemické pilulky, k nimž jsem se po 11 letech závislosti na polykání hormonů štítné žlázy dostala (zvracela jsem nejen je, ale jakékoli jídlo a pití včetně čisté vody během dne, ovšem stačilo "léky" vysadit a za pár dní...). Neposlušného pacienta je nutno potrestat, protože "domluva" nepomohla. Sebrali mi inzulínovou pumpu, protože počítali s tím, že do týdně mě přiveze záchranka a oni už mě donutí poslouchat. Rozhodla jsem se, že mě záchranka nepřiveze. Spotřeba inzulínu mi sice přechodem na pera stoupla hned na dvojnásobek, ale další úprava stravy a "alternativa" mě vrátila zpět na průměr zhruba 20 jednotek na den. Nakonec mě vyhodili "pro nespolupráci", protože už je nebavilo dávat mi už třetím rokem za sebou podepisovat reverzy s ústním komentářem, že s takovými hodnotami hormonů štítné žlázy nikdo déle než pár dní nepřežije. Teď jsem ve "svém" městě u jiné doktorky než dřív, ale stejně jako ty předchozí ji zajímá jen kolik chci napsat inzulínu do per a o víc se nestará. Doktorské rady nepotřebuju, ale chybí mi čtvrtroční pravidelné podrobné výsledky krevních testů, podle kterých jsem si "alternativně" průběžně snadno upravovala, co bylo potřeba. K těm se ale nelékař sám nedostane (do laboratoře potřebuje žádanku s razítkem). Toť situace.
1. Už v prvních letech "léčby cukrovky" jsem zjistila, že škroby ve stravě znamenají v kombinaci s "rychlým inzulínem" záchranku nebo vysokou koncentraci cukru v krvi. U "kompenzovaného diabetika" znamenají vysokou denní spotřebu inzulínu. Cukry jím tedy pokud možno jen jednoduché, ale už řadu let jsou to pouze cukry obsažené v zelenině, občas ty z ovoce a z Tibetského mléčného kefíru. (Sladké mi nikdy nechutnalo a nutnost začít jíst kostkový cukr pro kompenzování hypoglykemii po nasazení inzulínu pro mě byl ještě větší trest než to neustálé píchání kovové jehly do těla.) Tělo si umí udělat cukr z jiných věcí (bílkovin, které kvůli ledvinám skoro nejím, a tuků - používám jen "panenské oleje" v enormním množství). "Normální jídlo" už nejím asi 10let, vše si připravuju sama, pokud možno ze "základních surovin" (včetně "plevelů" jako kopřiva, smetanka lékařská atd.), "solím" mořskými řasami (na internetu v obchodech s léčivými bylinami a pro gastroprovozy sehnatelné levně, byť s kamínky a úlomky mušlí). Syrovou stravu bohužel už moc nezvládám, většinou zeleninu krátce dusím nebo restuji kvůli změknutí.
Co mi doporučíte, aby byla má strava co nejalkaličtější?
2. Např. Patakyovi píší o snížení denní spotřeby inzulínu na 20 jednotek reflexní terapií, ale prolomení této hranice považovali za nemožné. (Od pár lidí slyšela, že jakýsi homeopat někomu tuto cukrovku vyléčil úplně.) Na této hranici už několik let zhruba jsem, když se hodně snažím, přiblížím se až na měsíc pouze k 10 jednotkám, ale nevydržím to o mnoho déle bez rostoucí silné únavy a "chutí" a ještě většího překyselení. S trvalým extrémním překyselením si nevím rady. Je to u mě důsledek především velkého kolísání koncentrace cukru v krvi (od hodnot hladového zdravého člověka až po pětinásobek hodnoty hranice pro diagnózu cukrovka v důsledku injekcí "krátkého" inzulínu několikrát za den). Když nic přirozeného nezabíralo, denně jsem ráno pila jedlou sodu (lžíci do 1-1,5litru teplé vody). Bohužel jsem si tím těžce poškodila sliznice trávicího traktu (nejsme totiž chemická laboratoř). Alkalizaci šťávami používat nemůžu, protože jsou cukerný koncentrát (i ty zeleninové), čili se na ně "musí píchat inzulín", což znamená další výkyv koncentrace krevního cukru a velké riziko kolapsu, protože množství cukru ve šťávě neodhadnu. Jak mi radíte tohle řešit? Jak můžu své tělo aspoň "zneutralizovat"? Slyšel jste někdy o někom nebo někoho takového dokonce znáte, kdo se z "dětského diabetu" 100% vyléčil i po mnohalété "léčbě inzulínem" (pokud ano, prosím o informace, odkaz, kontakty...)?
3. Uvědomuju si, že značný podíl mé závislosti na inzulínu je psychický (podvědomě diktované "potřebuju, musím, nemůžu, nesmím, neobejdu se bez..."). Pokud jím, je mi bez drogy-inzulínu zle. Vím, že mě doktoři budou držet v šachu a budu jen snadno manipulovatelnou loutkou v jejich rukou, dokud se závislosti na jinak nesehnatelné droze (o které dobře vím, že mě ve skutečnosti zabíjí, ač mi z krátkodobého hlediska pomáhá přežívat) nezbavím. Moje "alternativní samoléčení" tedy trpí především "nutným" naprogramováním mezi kontroly tak, aby z krevních testů nešlo zjistit, že "nejsem hodná" (skutečné dávky inzulínu se nezjistí, a proto lze v pohodě slovně "plnit normu", ale např. vysoký cholesterol z čištění jater klesá pomalu a dlouhodobě chybějící hormony štítné žlázy se nezamaskují) a nedošlo na tvrdý trest (zavření na psychiatrii pro "sebepoškozování a sebevražedné tendence", od kterého bych se reverzem nezachránila, protože by mi ho vůbec k podpisu nedali, by byla jistá smrt z předávkování už při první "správné" injekci inzulínu - tou psychiatrií mi vyhrožovali už mnohokrát a "pro záchranu života" ji prý mohou "být nuceni použít"). Na diabetologa, pro kterého by pacient nebyl jen odbytištěm drogy a který s ním nezachází výhradně podle naučeného "návodu k použití" pacienta-věci, jsem dosud nenarazila. Já lžu, diabetoložka mě podle mých lží a "cílových hodnot" ve svých "normách" "léčí" předepisováním inzulínu a vypisováním žádanek na "nezbytná pravidelná vyšetření u specialistů" (oční, endokrinologie...). Co si myslíte o tomhle? Už několik let si uvědomuju, že moje tělo na píchaný inzulín reaguje stále hůř ("nechce ho", podobně jako před tím přestalo "chtít" pilulkové hormony štítné žlázy), ale závislost mi velí dělat vše pro to, abych si ho mohla dál píchat. Sama se nevyhrabu - vůle to nezvládá a strach je hrozně silný. Napadá Vás, jak to řešit?

Dobrý večer,
Studie: cukrovka ochrání před akutním selhání dýchání

Studie: cukrovka ochrání před akutním selhání dýchání
Studie ukázaly, že pacienti s diabetem 2. typu mají o 50 procent nižší výskyt ALI (akutní plicní poškození) , než pacienti bez diabetu. U pacientů s diabetem, kterým se rozvíjí ALI, pak je méně pravděpodobné, že zemřou, než nediabetičtí pacienti. “Lidé s diabetem 2. typu mívají rozvinutou rezistenci k leptinu, jejich letptinové receptory nefungují, hladina proteinu je vysoká, protien je ale nefunkční,” říká vedoucí výzkumného týmu Dr. Mutlu.
Vědci v této studii zkoumali diabetické a nediabetické myši. Oběma skupinám podali bleomycyn, čímž způsobili zjizvení plic. Myším pak odebrali tekutiny a vzorky tkáně z plic, zhodnotili stupeň plicní fibrózy, hladinu leptinu a transformujícího růstového faktoru-beta (TGF-β), hlavního regulátoru plicní fibrózy (zhuštění tkáně, zjizvení).
Studie u lidí
Stejně tak byl hodnocen vztah mezi leptinem, hladinou leptinu, TGF-β a rozvojem ARDS u lidí. Posloužily vzorky tekutiny z plic pacientů s ARDS a mechanicky ventilovaných pacientů bez poškození plic.
Vědci zjistili, že zatímco myši bez diabetu měly závažné plicní fibrózy, diabetické myši naopak neprokázaly žádné známky po plicní fibróze. Nediabetické myši také měly šestinásobný nárůst zjizvení plic ve srovnání s diabetickými myšmi. Podobně při hodnocení lidských vzorků plicní tekutiny našli vědci šestkrát vyšší hladiny leptinu u pacientů s ARDS v porovnání s pacienty bez plicního onemocnění.
Obézní myši odolnější
“Zjistili jsme, že obézní typ diabetických myší, které vykazují odolnost vůči leptinu vzhledem k nedostatku funkčních leptinových receptorů, měl mnohem méně zjizvení v plicích,” řekl Dr. Mutlu. “Také jsme našli důkaz, že leptin zvyšuje odolnost přes transformaci růstového faktoru, hlavního regulátoru plicní fibrózy.
Dr. Mutlu dále uvedl, že na základě výsledků této studie může být vyvinut prostředek k zabránění nebo zmírnění závažnosti ARDS a ALI u lidí zvýšením odolnosti na leptin. “Většina z obvyklých účinků leptinu je zprostředkována mozkem. Je poměrně snadné vyvinout léky, které nejsou dodávány do mozku,” řekl Dr. Mutlu.
Zdroj : Interner
Takže otázka: Mají snad lidé se zvýšenou glukozou a nebo přímo diabetem ohroženy plíce více než ostatní populace? Dle mne to ukazuje na úzký vztah mezi diabetem a plícemi. Že by samo tělo, které cítí, že v budoucnu by mohlo mít plicní problémy se samo bránilo a pomoc plícím nalezlo zvyšování glykemie, nebo lipidů???
Vztah cukrovka - plíce ??? Co se takhle při léčbě cukrovky nejdříve zaměřít na plíce???? Zlepšit funkci plic apod.

Tak plíce jsou náhradní odpadní kanál těla pokud nefunguje střevo, to i mnohdy cítíte z dechu zanesených lidí, nicméně se nedomnívám, že by cukrovka byla ochranou pro píce, ta je spíše dalším důsledkem přetížení organizmu ze stálého stresu a následného nedostatku HCl v žaludku. Základ k vyléčení vidím v odstranění stresu a srovnání nadledvinek, bez toho jde o obtížné a krátkodobé výsledky, které další stres ihned zase ničí.

Tak napadá mě více možností a dost z nich se zde i probíralo, ale řešit takto složitý problém a dost vleklý i zanedbaný touto formou dopisování je asi nesmysl. Prostě mě zavolejte a já vám dle možností poradím co s tím.

Dobrý den, chtěla bych se Vás pane Zajíčku zeptat, zda-li máte zkušenost s vyléčením cukrovky typu I. některou z alternativních metod? Můj patnáctiletý syn již rok a půl trpí tímto typem cukrovky - píchá si 4xdenně inzulín a rok zkoušíme alternativní léčbu, ale bohužel bez výrazného výsledku. Proto bych Vás prosila o radu, jestli s tímto bojem máte ve své praxi zkušenost.
Děkuji Paula

Dobrý den, všiml jsem si Vašeho příspěvku, že je bez reakce. Pokusím se tedy nějak rozpoutat diskusi o možnosti léčby cukrovky alternativní medicínou. Také by mě zajímali zkušenosti a možnosti komu se podařilo léčit cukrovku přírodní cestou.

Já osobně jsem přesvědčen, že se cukrovka dá léčit přírodní cestou a hlavně stravou bez chemie a podobně. Budu rád za reakci a případné zkušenosti s léčením.

Podle mě to chce jako první krok snížit příjem škrobů a cukrů na minimum a tím stačí i dodávat minimum inzulínu.

Všeobecně je určitě dobré změnit jídelníček a zdravotní styl. Každému pomůže trošku zdravější potravina a hlavně dostatek vitamínů. Cukrovka je nepříjemná nemoc ale dá se s ní bojovat. Existuje mnoho způsobů a doplňků stravy pro snížení cukrovky, ale jak říkám já mám nejlepší zkušenosti s Goji, je to hlavně bez chemie a 100% přírodní. Doporučuji se podívat na zdravyzivot.ramissio.com a udělejte si obrázek sama.

Dobrý den,

možná by Vás zajímali nějaké konkrétní výsledky prokazující zlepšení.

V http://www.alkastream.cz/pdf/voda-proti-prekyseleni.pdf na 3tí stránce je: "Studie vlivu ionizované vody"

"Lékař a vědec D. Aschbach publikoval několik slibných výsledků klinických studií z Berlínské kliniky, 'Výzkum rozpuštěných aktivních látek a jejich praktické aplikace' o efektu alkalické vody při lečení diabetu 1 a 2. typu.
Pitím zásadité vody po dobu 4-6 týdnů se spotřeba inzulinu u jedinců snížila až o 70%, množství glukózy v krvi se snížilo až o 30%. Dokonce i po přerušení pítí alkalické vody zkušební osobou byly tyto parametry sníženy dalších 4-5 měsíců. Tyto údaje jsou potvrzeny mnoha jinými učenci a výzkumy patřící Japoncům."

Také v knize "Ionizovaná voda - cesta ke zdraví" http://eshop.ionizator-vody.cz/detail_produktu/p:15887 je tomuto tématu věnováno shruba 5 stránek a celá kniha je věnována problematice okolo ionizované vody.


Tedy, zaměřil bych se tímto směrem (jenž má prokazatelné výsledky) + změnou jídelníčku apod..

_________________
S pozdravem a přáním krásného dne,
Ing. Petr Hamtil

Tak především je třeba si uvědomit jak vlastně cukrovka funguje a hned zjistíte jaká blbost je kompenzování vysokých dávek sacharidů farmaceutickým inzulínem. Jde sice o výborný kšeft s lidskou blbostí, ovšem ne o léčbu. Pokud takového člověka zbavíte příjmu sacharidů a převedete na bezsacharidovou dietu, tak vlastně většinou žádný inzulín dále nepotřebuje a máte po starostech. Nejde to pochopitelně udělat nějak nerozvážně a naráz, ale při pečlivém monitorování stavu glykémie většinou lze pozvolna přejít na tuky a inzulín po čase zcela vyřadit.

Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda je možné zvrátit proces prediabetu u mého dvouletého syna. Zatím mu glykemie kolísají nahoru a dolu. Po jídle glykemii má občas i 12, ale ráno má hodnotu 3,2. Zatím nepícháme inzulin. Je možné jídlem nebo nějakým lékem tento stav zvrátit? Děkuji za informaci. Pěkný den!

ještě bych chtěla napsat, že protilátky proti slinivce má všechny silně pozitivní - antiGAD, anti IA2, anti IAA

Tyhle imunitní reakce ničící slinivku způsobuje lepek, tedy příčina je latentní celiakie. Při nedodržování bezlepkové diety pak u celiaků velmi často vznikne cukrovka. Pokud chcete syna zachránit, okamžitě vyřaďte lepek ze stravy a současně nechte udělat krevní testy na celiakii. Je však nutno upozornit, že celiakie se špatně diagnostikuje a občas jsou krevní testy i biopsie střeva falešně pozitivní. O souvislosti diabetu 1. typu a celiakie si můžete najít mnoho dalších informací na internetu.