Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Právě je sob lis 23, 2024 11:58 am

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 208 ]  Přejít na stránku Předchozí  1 ... 10, 11, 12, 13, 14  Další
Autor Zpráva
PříspěvekNapsal: ned čer 30, 2013 2:23 pm 
Offline

Registrován: ned črc 08, 2012 10:28 am
Příspěvky: 734
Elkimek píše:
Já neřekl že nemáš pravdu, máš a souhlasím tím, co jsi napsal.

Mohl bys ale psát jako člověk a ne jak někdo s mentální poruchou.

A ako má písať človek..... skromne ?


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: ned čer 30, 2013 2:59 pm 
Offline

Registrován: stř led 16, 2013 1:17 pm
Příspěvky: 255
Slušně a normálně. Nechápu proč děláš za každou půlvětou ...... a používáš největší fonty. Není příjemný to číst a dělá to tu bordel.

Spíš to vypadá že chceš svou myšlenku lidem vnutit. Moudrej člověk chápe, že pro koho tvá myšlenka bude přínosem, ten si ji přečte i v normálním fontusizu a vezme si ji k srdci.

Nebo to tu všichni máme psát jak prasata? \":)\"

_________________
Vysoce kvalitní vitamíny a doplňky stravy NUTRILITE z čistě přírodních koncentrátů

Vodní filtr eSpring


pro členy tohoto fóra sleva :)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: ned čer 30, 2013 4:07 pm 
Offline

Registrován: pon čer 10, 2013 2:26 pm
Příspěvky: 964
Připojím se. Mi osobně to nevadí, často v jiných diskusích píši stylem:
" .... hele, tyvole, to je tak ... a samozřejmě ... může to bejt i takhle ... no, ale teď jako myslim ..... že jako ... by to mohlo bejt ... "
Obecně je tento styl komunikace velmi špatně čtivý, to za prvé. Za druhé, druzí ho často pociťují jako urážlivý, resp. jinak: pociťují pisatele jako blbce a povozí se na něm (ti ješitní a hloupí, kterých jest ovšem většina, to je normální, u lidské populace).
Nu, a užívání zvětšeného písma, tučného písma, HŮLKOVÉHO písma, vykřičníků!!!!!!!!!!! atd. je pociťováno jako křik. Tedy se v netiketě doporučuje volit tato zdůraznění uvážlivě. To samé platí i o smajlících.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: úte črc 02, 2013 11:45 am 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472
martina72 píše:
Připojím se. Mi osobně to nevadí, často v jiných diskusích píši stylem:
" .... hele, tyvole, to je tak ... a samozřejmě ... může to bejt i takhle ... no, ale teď jako myslim ..... že jako ... by to mohlo bejt ... "
Obecně je tento styl komunikace velmi špatně čtivý, to za prvé. Za druhé, druzí ho často pociťují jako urážlivý, resp. jinak: pociťují pisatele jako blbce a povozí se na něm (ti ješitní a hloupí, kterých jest ovšem většina, to je normální, u lidské populace).
Nu, a užívání zvětšeného písma, tučného písma, HŮLKOVÉHO písma, vykřičníků!!!!!!!!!!! atd. je pociťováno jako křik. Tedy se v netiketě doporučuje volit tato zdůraznění uvážlivě. To samé platí i o smajlících.

Tak to i já budu muset trochu pozměnit styl \":-)\"
(používám dost často zvýraznění pro přehlednost u delších příspěvků, kde je zkušenost že líný čtenář nerad kliká na odkazy.Takže často dělám "výcucy".)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: úte črc 02, 2013 1:05 pm 
Offline

Registrován: ned črc 08, 2012 10:28 am
Příspěvky: 734
muflon píše:
Tak to i já budu muset trochu pozměnit styl \":-)\"
(používám dost často zvýraznění pro přehlednost u delších příspěvků, kde je zkušenost že líný čtenář nerad kliká na odkazy.Takže často dělám "výcucy".)

Ovca ide meniť to čo jej vyhovuje, a čo zároveň v skutočnosti nikomu REÁLNE neškodí..................... "POTLESK" \":lol:\"
Áno, zapredávaj svoj štýl..... Ovca predsa musí byť nepoznateľná v dave.... Meň to, čo ti vyhovuje (a inému reálne neškodí )..... \":D\" ... Aj ja som bol taký. Našťastie V MINULOSTI.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: úte črc 02, 2013 1:16 pm 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472
NOWOCAYN_2 píše:
Ovca ide meniť to čo jej vyhovuje, a čo zároveň v skutočnosti nikomu REÁLNE neškodí..................... "POTLESK" \":lol:\"
Áno, zapredávaj svoj štýl..... Ovca predsa musí byť nepoznateľná v dave.... Meň to, čo ti vyhovuje (a inému reálne neškodí )..... \":D\" ... Aj ja som bol taký. Našťastie V MINULOSTI.

Že existuje něco jako netiketa si ještě neslyšel? Neříkám že se jí budu 100% řídit, ani nepíšu že se úplně změním (to nakrásně ze dne na den ani neni reálné ani snad "nutné"). Zajímalo by mne zda by si třeba policistovi za pokutu nebo když ti přijde faktura za nákup nějakého zboží, zda bys řekl, že nejsi ovce, a budeš platit kdy a jak ty uznáš za vhodné (v tomto státě to podle toho taky vypadá, a většina si myslí že platit včas fakturu v době splatnosti může jen opravdový zabedněnec - ovce...)

Pravda, netiketa neni vymahatelná (ale to třeba nejsou u soudů často ani oprávněnější a důležitější věci...začíná to ale právě těmi malými věcmi). Trocha sebereflexe Nowocayn ale nikomu ještě neuškodila, i kdyby nebyla pravda to co o člověku druzí říkaj, je to důvod se aspoň zamyslet jak tě vnímá okolí (to neznamená že bys nemohl být "svůj", ani to neznamená že bys měl skákat jak druzí pískají). Pokud se ale bojíš naslouchat občas okolí a chceš si jet jen tu svou siláckou cestou, nikdo ti to nebere, ale pak se nediv že občas se někdo ozve.

A souhlasim že moc teček otravuje...(ty 3 tečky mi připadaj ještě jakž takž únosné pokud nejsou za každým druhým slovem...prostě všeho moc škodí - stejně jako v jídle a potr.doplňcích). Tím tě Nowocayn nenutim ale aby ses přizpůsoboval MÉMU vkusu. Pokud ti nevyhovují 3 tečky, používej si jich třeba 30000000000000000000000000000000 \":-)\" (je ale rozdíl mít "svoj štýl", a být nevkusný ignorant (to teď není osobně na tebe, to se týká obecně intern.diskusí). POKUD bys tedy přijal občas radu, tak bych viděl jako dobré a čitelnější, aspoň dělat víc odstavců, dlouhý text odrazuje už sám o sobě.

Faktem zůstává, že důležitější než styl a grafika, je obsah, který může být buď jalovou reakcí a zviditelnění svého ega, nebo naopak přínos pro nějakého čtenáře.(Nowocayn tím neříkám že tvé příspěvky nejsou přínosem, občas některé rád čtu \":-)\" , i když se vším třeba nesouhlasim, ale leckdy ti třeba i později můžu dát za pravdu (ono obecně řídit se tím jak cokoli dělá někdo druhý, není dobré (hlavně co se týká zdravotních doporučení), nutné si vše prožít, zpracovat a vybrat co komu funguje.).


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: stř črc 17, 2013 12:46 am 
Offline

Registrován: ned črc 08, 2012 10:28 am
Příspěvky: 734
Taka otazka.... Co za dusevnu chorobu maju ludia NECINNI, ked im je urcitou formou ublizovane, resp. je im odopierany zaskuzeny pokoj ?... Uvediem dva priklady...
1. 2 hodiny rano, stara posr*ta lada o hodnote 100eur na srot pol hodiny huka a huka (poplasne), a velmi neprijemne, bez prestania..... Na sidlisku, kde ju v jarnu nestudenu no muselo pocut MINIMALNE 100 ludi.... A hadajte, kto alarmoval policiu, aby to vyriesila. JA.
2. Dnesna polnoc....pod blokmi skupinka asi 8 ludi, hlasne rozpravanie a obcasne kriky a zavijania....trvajuce pol hodinu....Uz dve hodiny bol nocny klud....ludia tak isto spia s otvorenymi vetrackami....
Lenze su ludia xo si nechaju radi ublizovat, niektori aj preto, aby sa pitom mohli lutovat ako su "bezbranni".... Hadajte kto na tych xhlapcov zavolal policiu, a ta to hned vyriesila..... JA.
Mne len vadi ze znova sa roho nik z cele casti sidliska nechopil, a znova som to "musel" byt ja.... "Statisticky" by som mal byt divny a zakerny, kedze ostarnym to "akosi necinne bolo jedno", kedze voci tomu nic nepodnikli.... A PRAVE TO JE TEN DOVOD, PRECO NAS TAK OK, RADAJU, KLAMU, KRIVDIA A DO OCI SA NAM VYSMIEVAJU POLITICI A ROZNE ORGANIZACIE, SPOLOCENSTVA, KORPORACIE... Lebo ludia su necinne OVCE....

Zaverom..... Minule bol v autobuse srsen....OBROVSKY.....kto presiel takych 7 metrov aby ho zabil a vyhodil z okna na cestu ? Ja.
Kto "prikazal" priblblemu panovi v autobuse, aby si tam nelestil pistol vybratu z kufrika (ano, aj taki cvoci sa objavia v MHD) ? JA.

Z tych co "duchovne rastu" su NAJVIAC NA SMIECH izolovani mnisi..... Preco ? Jednoducha odpoved..... Nevedia zvladnut sexualitu a vztahy medzi beznymi ludmi, a tak radsej odidu od toho vsetkeho....A niektori sa dokonca nenaucia nic, len meditovat a spievat mantry.... Ale mimo civikizacie a bez erotiky.... Toto mame obdivovat ???! To je vysmech zivotu.... Taki ludia nemozu byt vzorom zivota..... Pasivita, utek z realneho sveta, ritualy..... MRTVY ZIVOT....


Naposledy upravil NOWOCAYN_2 dne stř črc 17, 2013 10:55 am, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: stř črc 17, 2013 9:53 am 
Offline

Registrován: pon říj 04, 2010 4:38 pm
Příspěvky: 1493
Jsi můj nový hrdina.

_________________
Fešák som, to je pravda, ale nie som narcis


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: ned črc 28, 2013 12:18 pm 
Offline

Registrován: ned úno 28, 2010 11:25 pm
Příspěvky: 218
Neexistuje zdravá duše a nemocné tělo, ani nemocná duše a zdravé tělo

Neexistuje zdravá duše a nemocné tělo, tak

jako neexistuje nemocná duše a zdravé tělo

AUTOR PRIATELIA NA NETE DÁTUM 15. MAREC 2013
ZÁVIST, NENÁVIST, KŘIVDA, ZLOBA, LÍTOST, STRACH, TRÁPENÍ SE PRO JINÉ…Jakmile některý z těchto pocitů lidé “pustí do svého nitra”,tak za všechny následky nesou sami zodpovědnost. UžSokrates říkal, že tělo je jen obalem duše. Jakmile onemocní duše, onemocní i tělo. Všechny z tisíce diagnóz, které známe, vznikají, když se poškodí lidská duše …
Co je to duše? Jak s ní spolupracujeme? Pokud ji nechápeme tak, že s ní můžeme spolupracovat, tak se dál nedostaneme.
Naše duše sídlí v oblasti Solar Plexu (sluneční pleteni) pod hrudní kostí uprostřed. Není v člověku většího bohatství, jako je jeho duše. S duší je třeba spolupracovat. Jak se o duši nestaráme, potom to vede k psychosomatickým chorobám, co už se dnes připouští, i když velmi opatrně. Pro každého je nejdůležitější jeho zdraví. Pro každého, komu je víc jak 18 roků, je nejdůležitějším člověkem v jeho životě on sám. Miluj sám sebe – v tom není pýcha nebo sobectví.

Kdosi moudrý řekl: Ať myšlenka neopustí místnost, v které jsme. Když si uvědomíte, že máte tendence řešit věci zpětně, bavit se o tom, co bylo nebo utíkáte do budoucnosti a co bude, když… tak vždy utíkáme dopředu nebo dozadu, a jen proto, neboť nechceme být tady a teď. Když utíkáme nazpět, tak tam užnejsme, jsou to tedy jenom vzpomínky. Když utíkáme dopředu, tak tam ještě nejsme. To je hypotéza. Ale když řeším TEĎ, tak jsem TADY. Když máme nepořádek v duši, tak nechceme řešit teď,neboť do toho bychom museli zahrnout sebe a uvědomit si svůj stav. Toto jsou kroky, kterými se člověk dostává k pravdě o sobě. Když se přinutíte tady a teď, zjistíte: jeden nevyřešený problém, druhý, třetí – a obecně to nazveme stres. Módní slovo, lidé se ho chytají, vytváří si antistresové programy, přičemž není možné zachraňovatčlověka, pokud se on sám zachraňovat nechce. Nemluvíce o tom, že stres je také všechno zahrnující a nic neříkající slovo.
Vytvářejme si takový vztah k sobě, abychom viděli především vstupní problém, který můžeme zvládnout a do problémů, do kterých ještě nemůžeme vstoupit, je třeba nechat na později. Tak se dostáváme k elementárnímu chápání sebe samého. Aby člověk měl motivaci, jak s tím zacházet a potom to posuneme dál. Jakmile se o to nebudeme starat, začne nám to přerůstat přes hlavu, dušička se začne lámat a začnou to odnášet orgány.
Neexistuje zdravá duše a nemocné tělo, tak jako neexistuje nemocná duše a zdravé tělo.
Nejlepší jsou na tom lidé, kteří vnímají stav duše. Tedy vnímají pohodu anebo nepohodu. Když člověk nechce vnímat stav nepohody anebo je nepohody příliš mnoho, musí dojít k něčemu, co ho posune do ji-ných zážitků.
Každý orgán v těle má mimo svého fyziologického poslání také svojí duchovní dimenzi. Např. žaludek a tlusté střevo jsou ovládány strachem. Např. se začínají objevovat nějaké problémy s tlustým střevem – hemoroidy, zácpy. Kdo ví něco o meridiánech, které kontrolují svaly nebo svalové skupiny a dávají informaci dříve, než se tento orgán začne rozpadat, ví, o čem hovoříme. Přes meridián tlustého střeva nás může bolet rameno. Půjdeme k lékaři a on poví, že je to léty a píchne nám injekci. Tím se sice otupí bolest, cožje řeč těla – tedy zatlačíme projev těla, ale vznikne následný problém – ledviny (podle pěti elementů tlusté střevo vyživuje ledviny a jeho párový orgán, močový měchýř).
Ledviny se energeticky oslabí kvůli neuspořádaným mezilidským vztahům. Nejde vždy o to, či jste s někým pohádaný. Jde o to, koho si nosíme v sobě, koho nemůžeme zpracovat, kdo nám vadí. Nevyrovnaný mezilidský vztah vede k vnitřní agresi, to vede k nadprodukci adrenalinu a ten se usazuje v ledvinách. Z toho jsou ledvinové kameny. To ale pokračuje přes meridián ledviny –otékají kotníky nebo je problém s dýcháním, bolest za hrudní kostí.
Co je to chřipka? Jsou to neuspořádané ledviny. A do toho přijde bacil. Normálně jsme schopní zpracovat kde co, ale v momentě, kdy je něco neuspořádané, stačí jakýkoliv závan a máme chřipku.
Po ledvinách pokračuje močový měchýř. Dráha močového měchýře začíná mezi očima, jde přes hlavu, tam se to rozchází a kontroluje zádové vzpřimovače a točí se. Zdvojená dráha se spojí pod kolenem a končí pod malíčkem na noze. Celá záda jsou problémem močového měchýře. Jeden problém ze sta je skutečný problém se zády. Jinak je to záležitost zádového svalstva, které na základě toho, že přes ně prochází dráhy močového měchýře a které paralyzují tyto svaly, nám znemožní pohyb /hexenšus, ústřel/. Je to záležitost svalstva. Záda nebolí. To jsou omyly, které medicína produkuje, aby nemusela akceptovat energetické souvislosti v těle. Jiné je, když jsou polámané obratle, dochází k jejich vydření, když je velký nedostatek vápníku nebo vzniká Bechtěrev. Ale to jsou výjimky.
Užjen to, že začínáme mít rýmu a já jsem prochladl. Podstatné je to, že mi teče z nosu, něco nebo někoho jsem někde nezvládl, scvrkly se mi ledviny. Já bych měl hledat, co kde mám něco nevyřešené a tím se zmizí problém s rýmou. Toto je hledání cesty k sobě. Když se “rozběhnou” ledviny a močový měchýř,u žen začnou gynekologické problémy, u mužů problémy s prostatou. Toto je též jedna z dvou příčin neplodnosti. Problém prostaty může např. spočívat v tom, že jsou nepořádky mezi nemocným a např. jeho tchýní. Neumí se domluvit, stále ho toštve …
K duši /Solar plexus/ patří 6 základních orgánů: žlučník,

Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: pon črc 29, 2013 3:07 pm 
Offline

Registrován: pon čer 03, 2013 9:09 pm
Příspěvky: 58
Sikoro, to je moc hezký a rozumný článeček.

A díky moc za něj \":)\" - některé informace z něj předám určitě dál a snad budou zajímavým podnětem pro jednoho člověka, který zrovna dnes se mnou řešil nějaké problémy, mj. v komunikaci s blízkou osobou.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: pon črc 29, 2013 3:41 pm 
Offline

Registrován: pon čer 10, 2013 2:26 pm
Příspěvky: 964
Já doplním jen to, co nebylo zmíněno, byť ta stať je velmi hezká a milá a obsažná. Zmíním to, co řešíme, s překvapením, s přítelkyněmi až ve středním věku. Všechny do jedné se diví tomu, co se má vědět už dávno.
Muži jsou mnohem citlivější a více emocionální než ženy. S racionalitou to nesouvisí, racionální jsme, Ale to se nepopírá. Jde o to, že ženy jsou tvrdší a muži měkčí. Navzájem se doplňujeme a je dobré si vyjít vstříc. Mužova racionalita slouží jen a jen ženám (jim by se svět rozsypal, po technické stránce je to svět mužský), my tak racionální být nemusíme, můžeme žít více "free".
Ale mužská emocionálnost slouží mužům, my se máme rádi a vydržíme spolu. Ženy ji povětšinou nerozumí a ani ji neuznávají. Ku vlastní škodě.
Ženský kolektiv je dlouhodobě neudržitelný. Právě pro tu citovou plochost a zbytečnou tvrdost.
Tož tak.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: pon črc 29, 2013 4:17 pm 
Offline

Registrován: pon čer 03, 2013 9:09 pm
Příspěvky: 58
Martino72, taky si to postupem času začínám myslet.

Bohužel mám pocit, že většina mužů si chce zachovat svou "chlapskou" tvář, nechce působit příliš citlivě, je zpracovaná a vychovaná tak, aby toto potlačovala, nebo aspoň nedávala moc najevo. Proto se se svými pochybnostmi a bolestmi, různými nejistotami jen málokdy svěří. Pak se samozřejmě nic nevyřeší - muž se s těmi pochybnostmi o čemkoliv uzavře a žena si to vysvětluje zase po svém.

A navíc to potom (možná i proto) u některých mužů přetransformuje do velmi nevkusné a zbabělé, i když různě vyjadřované podoby...

Ale to je můj ženský pohled, a třeba je to ve skutečnosti úplně jinak \":)\"


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: ned zář 08, 2013 11:23 am 
Offline
Administrátor
Administrátor

Registrován: sob kvě 17, 2008 1:53 pm
Příspěvky: 28398
Bydliště: Poděbrady
[quote="Sikora":3dlay5h8]Neexistuje zdravá duše a nemocné tělo, ani nemocná duše a zdravé tělo

Neexistuje zdravá duše a nemocné tělo, tak

jako neexistuje nemocná duše a zdravé tělo

AUTOR PRIATELIA NA NETE DÁTUM 15. MAREC 2013
ZÁVIST, NENÁVIST, KŘIVDA, ZLOBA, LÍTOST, STRACH, TRÁPENÍ SE PRO JINÉ…Jakmile některý z těchto pocitů lidé “pustí do svého nitra”,tak za všechny následky nesou sami zodpovědnost. UžSokrates říkal, že tělo je jen obalem duše. Jakmile onemocní duše, onemocní i tělo. Všechny z tisíce diagnóz, které známe, vznikají, když se poškodí lidská duše …
Co je to duše? Jak s ní spolupracujeme? Pokud ji nechápeme tak, že s ní můžeme spolupracovat, tak se dál nedostaneme.
Naše duše sídlí v oblasti Solar Plexu (sluneční pleteni) pod hrudní kostí uprostřed. Není v člověku většího bohatství, jako je jeho duše. S duší je třeba spolupracovat. Jak se o duši nestaráme, potom to vede k psychosomatickým chorobám, co už se dnes připouští, i když velmi opatrně. Pro každého je nejdůležitější jeho zdraví. Pro každého, komu je víc jak 18 roků, je nejdůležitějším člověkem v jeho životě on sám. Miluj sám sebe – v tom není pýcha nebo sobectví.

Kdosi moudrý řekl: Ať myšlenka neopustí místnost, v které jsme. Když si uvědomíte, že máte tendence řešit věci zpětně, bavit se o tom, co bylo nebo utíkáte do budoucnosti a co bude, když… tak vždy utíkáme dopředu nebo dozadu, a jen proto, neboť nechceme být tady a teď. Když utíkáme nazpět, tak tam užnejsme, jsou to tedy jenom vzpomínky. Když utíkáme dopředu, tak tam ještě nejsme. To je hypotéza. Ale když řeším TEĎ, tak jsem TADY. Když máme nepořádek v duši, tak nechceme řešit teď,neboť do toho bychom museli zahrnout sebe a uvědomit si svůj stav. Toto jsou kroky, kterými se člověk dostává k pravdě o sobě. Když se přinutíte tady a teď, zjistíte: jeden nevyřešený problém, druhý, třetí – a obecně to nazveme stres. Módní slovo, lidé se ho chytají, vytváří si antistresové programy, přičemž není možné zachraňovatčlověka, pokud se on sám zachraňovat nechce. Nemluvíce o tom, že stres je také všechno zahrnující a nic neříkající slovo.
Vytvářejme si takový vztah k sobě, abychom viděli především vstupní problém, který můžeme zvládnout a do problémů, do kterých ještě nemůžeme vstoupit, je třeba nechat na později. Tak se dostáváme k elementárnímu chápání sebe samého. Aby člověk měl motivaci, jak s tím zacházet a potom to posuneme dál. Jakmile se o to nebudeme starat, začne nám to přerůstat přes hlavu, dušička se začne lámat a začnou to odnášet orgány.
Neexistuje zdravá duše a nemocné tělo, tak jako neexistuje nemocná duše a zdravé tělo.
Nejlepší jsou na tom lidé, kteří vnímají stav duše. Tedy vnímají pohodu anebo nepohodu. Když člověk nechce vnímat stav nepohody anebo je nepohody příliš mnoho, musí dojít k něčemu, co ho posune do ji-ných zážitků.
Každý orgán v těle má mimo svého fyziologického poslání také svojí duchovní dimenzi. Např. žaludek a tlusté střevo jsou ovládány strachem. Např. se začínají objevovat nějaké problémy s tlustým střevem – hemoroidy, zácpy. Kdo ví něco o meridiánech, které kontrolují svaly nebo svalové skupiny a dávají informaci dříve, než se tento orgán začne rozpadat, ví, o čem hovoříme. Přes meridián tlustého střeva nás může bolet rameno. Půjdeme k lékaři a on poví, že je to léty a píchne nám injekci. Tím se sice otupí bolest, cožje řeč těla – tedy zatlačíme projev těla, ale vznikne následný problém – ledviny (podle pěti elementů tlusté střevo vyživuje ledviny a jeho párový orgán, močový měchýř).
Ledviny se energeticky oslabí kvůli neuspořádaným mezilidským vztahům. Nejde vždy o to, či jste s někým pohádaný. Jde o to, koho si nosíme v sobě, koho nemůžeme zpracovat, kdo nám vadí. Nevyrovnaný mezilidský vztah vede k vnitřní agresi, to vede k nadprodukci adrenalinu a ten se usazuje v ledvinách. Z toho jsou ledvinové kameny. To ale pokračuje přes meridián ledviny –otékají kotníky nebo je problém s dýcháním, bolest za hrudní kostí.
Co je to chřipka? Jsou to neuspořádané ledviny. A do toho přijde bacil. Normálně jsme schopní zpracovat kde co, ale v momentě, kdy je něco neuspořádané, stačí jakýkoliv závan a máme chřipku.
Po ledvinách pokračuje močový měchýř. Dráha močového měchýře začíná mezi očima, jde přes hlavu, tam se to rozchází a kontroluje zádové vzpřimovače a točí se. Zdvojená dráha se spojí pod kolenem a končí pod malíčkem na noze. Celá záda jsou problémem močového měchýře. Jeden problém ze sta je skutečný problém se zády. Jinak je to záležitost zádového svalstva, které na základě toho, že přes ně prochází dráhy močového měchýře a které paralyzují tyto svaly, nám znemožní pohyb /hexenšus, ústřel/. Je to záležitost svalstva. Záda nebolí. To jsou omyly, které medicína produkuje, aby nemusela akceptovat energetické souvislosti v těle. Jiné je, když jsou polámané obratle, dochází k jejich vydření, když je velký nedostatek vápníku nebo vzniká Bechtěrev. Ale to jsou výjimky.
Užjen to, že začínáme mít rýmu a já jsem prochladl. Podstatné je to, že mi teče z nosu, něco nebo někoho jsem někde nezvládl, scvrkly se mi ledviny. Já bych měl hledat, co kde mám něco nevyřešené a tím se zmizí problém s rýmou. Toto je hledání cesty k sobě. Když se “rozběhnou” ledviny a močový měchýř,u žen začnou gynekologické problémy, u mužů problémy s prostatou. Toto je též jedna z dvou příčin neplodnosti. Problém prostaty může např. spočívat v tom, že jsou nepořádky mezi nemocným a např. jeho tchýní. Neumí se domluvit, stále ho toštve …
K duši /Solar plexus/ patří 6 základních orgánů: žlučník,

Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: čtv zář 12, 2013 11:34 am 
Offline

Registrován: ned úno 28, 2010 11:25 pm
Příspěvky: 218
Karma. Jak pracují autoregulační mechanismy biopole lidí?

Když jsem tato fakta zkoumal důkladněji, dospěl jsem k závěru, že lidské zdraví, povaha, a dokonce i osud jsou určovány karmickými strukturami. Veškeré informace o člověku a stavu jeho těla jsou uloženy v poli, a přitom existuje dialektická souvislost struktur pole a fyzických struktur, projevující se jejich vzájemným ovlivňováním. Osud a charakter člověka jsou také zaznamenány ve strukturách pole a když je dokážeme pozměnit, můžeme mnohé zlepšit.
Léčil jsem asi rok a domníval se, že tyto struktury určují výhradně stav těla. Postupně se však
začala hromadit fakta, která z této základní představy vybočovala. V procesu léčení se mým
pacientům nápadně měnil charakter, a dokonce i osud. Když jsem tyto změny analyzoval, povšiml
jsem si, že charakter, osud a nemoc spolu navzájem nějak souvisejí, ale že ta souvislost má velmi
mnoho podob. Sledované deformace struktur pole se realizují rozmanitě: mohou to být různé
choroby, psychické úchylky, patologické deformace charakteru, úrazy i životní neúspěchy. Když
jsem tato fakta zkoumal důkladněji, dospěl jsem k závěru, že lidské zdraví, povaha, a dokonce i
osud jsou určovány karmickými strukturami. Veškeré informace o člověku a stavu jeho těla jsou
uloženy v poli, a přitom existuje dialektická souvislost struktur pole a fyzických struktur,
projevující se jejich vzájemným ovlivňováním. Osud a charakter člověka jsou také zaznamenány ve
strukturách pole a když je dokážeme pozměnit, můžeme mnohé zlepšit. Čím déle jsem tato fakta
studoval, tím podivuhodnější souvislosti jsem objevoval. Pokusím se teď poodhalit škálu možností
metody na příkladech léčení různých nemocí, korekce složitých životních situací, ukázat možnosti
metody testování události, objektů neživé přírody i výsledky dalších výzkumů.
Zpočátku jsem pracoval metodou klasického psychotronického energetického vlivu.
V nemocnici ležela žena s edémem plic a byla ve velmi těžkém stavu - lékaři už vůbec nedoufali
v její uzdravení. Na žádost její dcery jsem tuto pacientku začal léčit distančně. Za nějaký čas po
začátku vlivu pacientka odložila kyslíkový polštář. Lékaři nemohli pochopit, co se to děje. Ženě
bylo viditelně stále lépe, dostala znovu barvu, posadila se na posteli a požádala o jídlo, přestože
předtím potravu odmítala.
Další případ se stal s mým bratrem chirurgem. Operoval starší paní s velmi oslabeným
organismem a řízl se do ruky. Opuchla mu celá paže i lymfatické uzliny a vypukla otrava krve. Byl
ve velmi těžkém stavu a antibiotika nezabírala. Pokusil jsem se tedy bratrovi pomoci. Už po
několika minutách od začátku působení pocítil jehličkovité píchání v uzlinách, pak začal ustupovat
otok a asi po hodině teplota klesla na normál - bratr se začal uzdravovat.
Jak jsem vlastně začal léčit lidi? Asi deset let jsem prováděl výzkumy, studoval jsem východní
léčebné techniky a získal jsem globální představu o možnostech energetického působeni na lidský
organismus. Až jsem se jednou pokusil opravdu léčit. Inspiroval mě k tomu jeden okamžik z
Rasputinova životopisu, který mě ohromil již před lety. Autorka oněch řádků k němu přišla v
chmurné náladě, protože v Kyjevě umírala její přítelkyně. Jakmile se to Rasputin dověděl, slíbil, že
tu ženu zachrání. Postavil se doprostřed místnosti, vůčihledně začal blednout, zbělal jako vosk, asi
dvě minuty tak stál, pak znovu zrůžověl a řekl: "Je to v pořádku, tvoje přítelkyně bude žít." Za
několik dnů dorazil telegram, že přítelkyně je mimo nebezpečí.
Když známým onemocněla dcera - nejdřív prodělala spalničky a pak přišly ještě komplikace v
podobě meningitidy a oboustranného zápalu plic -‚ vzpomněl jsem si znovu na Rasputina a pokusil
se uplatnit svůj léčivý vliv. Moc jsem si přál pomoci, byla ve mně obrovská touha splnit svou
povinnost, a pokud by byla alespoň tisícina naděje, využít jí. V pondělí asi ve dvě odpoledne jsem
se zkoncentroval a vyslal jsem k té dívce své upřímné přání, aby se uzdravila. A hned ve mně
vyklíčila jistota, že jsem skutečně pomohl. Když jsem se ve středu setkal s jejím otcem, dověděl
jsem se, že dívence se ulevilo.
"Kdy přišlo to zlepšení?" zeptal jsem se.
"Před dvěma dny po obědě, tak kolem druhé," zněla odpověď.
V roce 1988 se na mě obrátila matka té dívky, jíž se mezitím začal prudce zhoršovat zrak. Dívka
se ocitla v péči Prvního lékařského ústavu, ale přes veškeré úsilí odborníků tu příčinu choroby
odhalit nedokázali - a zrak se neustále zhoršoval, dívka viděla hůř a hůř. Infekci neodhalili žádnou
a antibiotická léčba rovněž nepřinášela výsledky. Levé oko již vidělo jen na šest procent, pravé na
padesát a stav se dále komplikoval. Zahájil jsem distanční léčbu. Již po prvním sezení jsem
zaznamenal zlepšení a navrhl jsem ještě dvě až tři další seance. Za dva týdny se dívka uzdravila a
mohla nemocnici opustit se stoprocentním zrakem. Příčiny choroby jsem sice neodhalil, ale proces
jsem zastavil a dokázal dívce zrak vrátit.
Uplynul nějaký Čas. Děvče dál vidělo zcela normálně, ale nečekaně se dostavily bolesti ledvin.
S prudkou ledvinovou kolikou byla má pacientka převezena do nemocnice, kde jí nasadili
antibiotika, ovšem opět bez úspěchu. Po nepříliš úspěšné léčbě jí z nemocničního ošetřování
propustili - se špatnými laboratorními výsledky a neutichajícími bolestmi v ledvinách. Rozhodl
jsem se pro sérii čtyř seancí, a znovu přišlo úplné vyléčení. Byl jsem šťastný: medicína byla
bezmocná, žádné léky nepomohly, ani antibiotika nepřinesla očekávaný efekt - a já slavil úspěch.
Tehdy jsem ještě nechápal, jak spolu vzájemně souvisejí všechny orgány v těle, nevěděl jsem, že
choroba se může stěhovat z jednoho do druhého a už vůbec jsem netušil, že v tomto řetězci jsou
začleněny i charakter, osud, intelekt a další parametry lidské osobnosti.
Dívka tedy byla zdravá. Uplynuly další dva roky. Ve svých vědomostech jsem pokročil zase o
kus dál a zjistil jsem, že lidský organismus je ucelený systém, v němž jsou zdraví, osud, charakter a
psychika nerozlučně propojeny. Při jednom setkání s matkou dívky, o níž je tu řeč, jsem se
zármutkem vyslechl, že přestože je naprosto zdráva a fyzicky se cítí báječně, potýká se s velice
nepříznivým osudem. Při testech parametrů osudu jsem zaznamenal ostře záporné hodnoty, což
zpravidla může vést k velkým nepříjemnostem.
Tehdy jsem poprvé pochopil, že snahou napravovat fyzické zdraví se soustřeďuji jen na tělo, že
tak léčím jen jeden z uzlů soustavy člověka a zhoršuji tak stav těch ostatních. Vyléčil jsem člověka,
ale neodstranil jsem důvod jeho neduhu, a ten se přestěhoval do sféry osudu. Uvědomil jsem si, že
je třeba věnovat se léčbě organismu jako jednoho celku. To mí umožnilo nahlédnout skutečné
příčiny, které celou soustavu reálně ovlivňují.
Následné testy ukázaly, že prapříčinou všech nepříjemností mé pacientky byl pocit matky v době
těhotenství, že jí otec dítěte ukřivdil, což vyvolalo deformaci všech struktur pole, ovlivňujících
zdraví a osud dcery.
Po několik let jsem se věnoval distanční léčbě a pracoval jsem rukama. Poprvé jsem si
nedokonalost této metody uvědomil asi před pěti lety. Léčil jsem jedné rodině děti a při té
příležitosti jsem si povšiml, v jak špatném stavu je i jejich babička. Nabídl jsem pomoc. Babička
odmítla. Řekla, že kvůli záchvatům stenokardie k ní jezdí 5 až 6krát do týdne první pomoc, ale
smířila se s tím a nevěří, že by mohlo nastat nějaké rapidní zlepšení. Její pole mi naznačilo, že srdce
má naprosto zdravé. Provedl jsem tedy několik seancí a její stav se pokaždé zlepšil. Při třetí seanci
jsem rukou zachytil deformaci pole v oblasti srdce. Několikrát jsem rukou pohnul, anomálie
zmizely a pole se srovnalo. Po několika dnech se však záchvaty opakovaly.
V tomto okamžiku jsem pochopil, že ve hřeje nějaký mechanismus, který neznám. Bylo třeba
mu porozumět. Při analýze celkového stavu nemocné jsem pocítil, že je plně závislý na jedné zcela
konkrétní události v jejím životě.
"Co se vám přihodilo před dvěma lety?" zeptal jsem se.
"Zemřela mi sestra."
"A co jste pocítila tehdy?"
"Byla taková zdravá jako řípa, a zemřela, a já, stará churavá osoba, žiju dál."
A byl jsem doma - příčinou její nemoci byl obrovský podvědomý stres, který provokoval
neustálé záchvaty. Abych tento stres odstranil, musel jsem změnit její nazírání světa, její vztah k
životu a smrti. Vysvětlil jsem ji, že smrt je jen přechod do jiné dimenze a že nemá smysl vnímat ji
tak tragicky. Minulosti nesmíme litovat, protože lítostí nad minulem se člověk podvědomě snaží
měnit a pohnout z místa něčím, čím už se pohnout nedá. To vyvolává obrovské nekontrolované
plýtvání naši energií. Ve snaze zastavit únik energie, který by mohl vést k velmi vážným
důsledkům, organismus tento únik na fyzické úrovni blokuje chorobou. Provedl jsem se ženou
několik autogenních tréninků a záchvaty se víc neopakovaly.
Mocný stres, nesouhlas s něčím nebo lítost nad minulostí, znásobené emocemi, se ukládají v
podvědomí a vedou k velmi vážným chorobám, protože vytvářejí značné deformace struktur pole.
Při energetických korekcích může docházet k vyrovnání těchto struktur, ovšem zdaleka ne vždy se
tak děje, a co víc - sama příčina nemoci se přitom neodstraní a v kterémkoli okamžiku se může
projevit na docela jiném místě. Popsaný případ potvrdil, že bez spolehlivé a přesné diagnostické
metody a chápání příčin nemocí je jakékoli léčení naslepo bez perspektivy. Když nejsem s to říct,
jak léčím a čím léčím, je to jen tápání noční tmou.
Dalšímu zdokonalování své metody jsem se věnoval v Prvním lékařském ústavu, kde jsem léčil
a zároveň se pokoušel vyřešit otázky ochrany léčitele před vlivem negativních polí. Pracoval jsem
měsíc za měsícem, ale úspěchy byly zanedbatelné. Jednou jsem léčil ženu, která se zjevně stala
obětí uřknutí; zaznamenal jsem strukturu onoho uřknutí v poli a pochopil jsem, že když ji dokážu
odstranit, odstraním i uřknutí samo. Tehdy jsem ovšem ještě netušil, že jde o karmické struktury, a
považoval jsem je jen za výsledek negativního vlivu jiné osoby, za vpád do biopole postiženého.
Všechny své svěřence, u nichž jsem zjistil podobné deformace, jsem léčil mechanickým
odstraňováním těchto struktur, a jim se vždy ulevilo. Jenže pak přišli i pacienti, v jejíchž případě
deformace pole nemohla být důsledkem uřknutí.
Přišla ke mně kupříkladu žena s malým dítětem. Ihned jsem si povšiml, že jak v jejím poli, tak v
polí dítěte jsou přítomny stejné deformace struktur a že jsou vyvolány nějakým konkrétním
příběhem ze života té ženy. Deformace pole ženy byly prokazatelně o několik let starší než poruchy
pole dítěte. V té době už jsem věděl, že takové deformace souvisejí s etickými poruchami a že
vznikají tehdy, když se člověk na někoho urazí, nebo ho dokonce začne nenávidět. Tyto deformace
jsem uměl odstranit magickými prostředky typu zaklínadel, pohledem nebo rukama. Vědomí toho,
že jsem neměl co do činění s polem fyzického těla, ale s polem informačním, se dostavilo později,
proto metoda léčby zůstávala tradičně bioenergetická: soustřeďoval jsem se, pohyboval rukama nad
tělem pacienta - a deformace mizely.
Právě tehdy jsem se rozhodl vyzkoušet meze svých možností a stanovit pro sebe maximální
možnou zátěž, a začal jsem denně přijímat 30 až 40 pacientů. Opravdu mě zajímalo, co jsem
schopen vydržet. Pocity jsem měl neobyčejné a zvláštní. Asi po týdnu takovéto práce jsem začal
být unavený, domů jsem přicházel na pokraji vyčerpání, ve tváři jsem byl celý zelený. Pak jsem si
všiml, že se cosi děje i s mou vlastní vnitřní energetikou, a nemohl jsem se ubránit dojmu, že se mi
"van" mozek. Sám sebe jsem sledoval jako badatel, ale jinak jsem dál pracoval s maximálním
nasazením a pokus jsem nepřerušoval: zajímalo mě, jak si můj organismus v této situaci pomůže.
Organismus se ovšem nezachoval právě nejlépe... Chvíli mi trvalo, než jsem se zorientoval.
Do mé ordinace přišla mladá žena. Během dvou seancí jsem ji zbavil obtíží a řekl jsem, aby se
zastavila ještě jednou, víceméně jen pro kontrolu. Když přišla, zaznamenal jsem na ní velmi
zvláštní změny: nápadně pobledla a projevily se alergické reakce a výkyvy v psychice. Ničemu
jsme nerozuměl: požádal jsem ji o telefon, pokoušel seji léčit na vzdálenost, prosil jsem její matku,
aby mi podrobně popsala, co se s její dcerou děje. Byl to pro mě případ naprosto neobvyklý -
poprvé za celou mou praxi se stav léčeného nezlepšoval, ale naopak zhoršoval, a to nápadně. V
místech, nad nimiž jsem pohyboval rukou, naskočila dívce svědivá vyrážka. Když jsem si přečetl
matčiny poznámky, s hrůzou jsem pochopil, co se to odehrává. Uvědomil jsem si, že to, co dělám,
je vampyrismus. Připravoval jsem to děvče o energii. Tím, že jsem vlastni organismus přetížil, jsem
v sobě vyvolal podvědomý vampyrismus a začal jsem o energii připravovat své pacienty. Jakoukoli
léčbu bylo třeba neprodleně zastavit, protože teď by si můj organismus v kritické situaci počínal
právě takto - vysával by chybějící energii z někoho jiného. A protože pracují i na vzdálenost, jsem
schopen zbavovat energie kohokoli. Byla to situace, z níž jsem v první chvíli neviděl východiska.
Rozhodl jsem se s bioenergetikou skoncovat jednou provždy, protože jsem viděl, že další práce
v tomto směru by byla zcela bez vyhlídek. Klasické zásady práce psychotronika jsem nijak
neporušil, ale jakmile jsem vlastní organismus přetížil, během několika málo dní jsem zjistil, že
metody přelévání energie a bezkontaktních masáží ztrácejí smysl, protože nepřinášejí ten způsob
léčby, o jaký jsem po celý život usiloval. Jsem schopen léčit silou vůle na velkou vzdálenost,
ovládám všechny způsoby bodové masáže, dobře znám způsoby léčení dýchacími technikami a
dietami. Pochopil jsem ale, že všechny tyto způsoby přinášejí jen úlevu, nikoli skutečné uzdravení.
Morálně se mě snažila podpořit lékařka, s níž jsem tehdy spolupracoval; prosila mě, abych
nečinil unáhlené závěry, abych si odpočinul a vše řádně promyslel. Právě v té době nás pozval lékař
z venkovské nemocnice v obci Vozněsenje - abychom k němu přijeli na Velikonoce a prostě si
odpočinuli. Přišlo mi to velmi vhod a napadlo mě, že když si odpočinu a vše řádně a v klidu
promyslím, dokážu najít řešení. Podvědomě jsem doufal v nějaké znamení, zda mám ve své práci
pokračovat a dokážu-li najít z této krize spásná vrátka.
Vyjeli jsme si na Oněžské jezero a objevili starý kostelík ze 16. století. Velikonoční sváteční den
byl podivuhodný a počasí se měnilo s aprílovou rychlostí - sněžilo, pak se rozpršelo, potom svítilo
sluníčko a najednou se přímo nad našimi hlavami rozklenula duha. Vykoupal jsem se v jezeře a cítil
jsem se jako vyměněný. Vytušil jsem v sobě jistotu, že v práci je třeba pokračovat - ale musím najít
takovou metodu, která mi umožní léčit lidí, aniž bych na ně působil energeticky. A pustil jsem se
do hledání.
Pokusil jsem se karmické struktury, které jsem v lidech odhaloval, ovlivňovat přímo skrze jejich
nositele. Když jsem zjistil příčiny, které deformace karmických struktur vyvolávaly, pacientovi
jsem je nejdřív vysvětlil. Nadobro jsem se rozloučil s používáním psychotronických technik za
pomoci rukou. Bylo to mučivé období, protože zpočátku jsem novou metodu ovládal špatně a
výsledky byly mnohem slabší než při práci rukama. Několik měsíců jsem spotřeboval na
zdokonalování metody a postupně jsem se dopracoval výsledků, jakých bych jen za pomoci rukou
nikdy nedosáhl. Tehdy jsem pochopil, že budoucností je právě tato metoda, že v první řadě je třeba
odhalovat příčiny karmických poruch, zkoumat je, prostudovat veškeré informace a sdělit je
ostatním; protože vyléčit sice mohu stovky nemocných, kdežto příčiny nemoci a způsoby, jak jí
uniknout, mohu vysvětlit milionům. Od této chvíle jsem se stal badatelem, výhradně badatelem.
Upírská epizoda mě utvrdila v přesvědčení, že vznik nemoci souvisí s porušováním zákonů etiky,
proto i léčba se musí soustředit na osvětlování těchto poruch, na změnu vnitřního světa člověka.
Nemoc je jedním z mechanismů vývoje lidského ducha. Tato myšlenka je nám dávno známa, jen
jsme ji na nějaký čas pozapomněli - vyložena byla již před mnoha staletími ve svatých knihách.
Nejdůležitější je pochopit své chyby, uvědomit síje a skrze pokání harmonicky splynout s
vesmírem, s božským principem.
Při pohledu na karmické struktury člověka jsem schopen zvážit možnosti jakéhokoli léčebného
vlivu. Vidím, jak se mění fyzikální struktura člověka i struktura jeho pole v okamžiku, kdy si
uvědomuje dosah svých činů, protože tělo je na duchu závislé a zároveň ducha ovlivňuje. Proto
léčení musí zasahovat jak ducha, tak tělo. V první řadě ale duši a ducha, protože ty jsou prvotní.
Odstraňování deformací struktur pole skrze vědomí a pokání přináší skvělé výsledky při obnově
lidského zdraví na fyzické úrovni. A protože mezi počáteční deformací pole a nemocí na fyzické
úrovni existuje jistý časový interval, metoda je pro potřeby včasné diagnostiky nenahraditelná.
Každý léčebný proces byl pokusem proniknout k podstatě choroby, pokus porozumět tornu, co
je to nemoc, kde se vzala a jakou hraje v životě člověka úlohu. Zkoumal jsem lidské pole rukama,
virgulí i kyvadlem.
V roce 1986 jsem se seznámil s V. B. Poljakovem, který tehdy řídil laboratoř biodynamických
měření. Jednou z předností Poljakovovy školy je, že pro účely lékařské diagnostiky využíval
metody ponderomotorického písma a dosahoval vysokého stupně přesnosti jak v distanční, tak v
kontaktní diagnostice fyzických polí objektu. V Poljakovově pracovní metodě jsem našel to, co pro
mě bylo nejpodstatnější -- na prvním místě tu stála diagnostika, a teprve potom terapeutická akce.
Když jsem zvládl ponderomotonické písmo, nějaký čas jsem se přece jen ještě snažil zkoumat
nemoc jako takovou, nikoli její příčiny, a důsledně jsem se pídil po informačních polích. Koncem
roku 1990 jsem dospěl k závěru, že důvodem onemocnění je porucha struktur pole a že léčit je
třeba nikoli nemocný orgán, ale právě pole. Filosofická učení mi potvrzovala, že základem jsou
jemné struktury pole, které úzce souvisejí s naším duchem -v podvědomí jsem to vlastně odjakživa
věděl. Viděl jsem deformace pole, ovlivňující fyzický stav člověka, viděl jsem informační
struktury, vznikající při různých chorobách, a jejích ovlivňováním a korigováním jsem dosahoval
změny nejen fyzického stavu, ale i dalších parametrů informačně energetické soustavy člověka.
Postupně se tak formovaly prvky systému, který pomáhá vyvíjet značný vliv a léčit nejen již
existující, ale i příští nemoci, protože deformace struktur pole začíná zhruba 5 až 10 let před
vypuknutím choroby na fyzické úrovni.
Když jsem se přesvědčil, že deformace pole se stávají důvodem zhoubných změn na fyzické
úrovni, zakázal jsem si jakýkoli energetický vliv na pacienta. Má úloha spočívá v co nejpřesnější
diagnostice, v umění situaci řádně analyzovat a najít prapříčinu chorobného stavu. Nemoc, to je
varovné červené světýlko, kontrolka, která signalizuje, že člověk kráčí "nesprávným směrem".
Vždy jsme na ni pohlíželi jako na katastrofu, pokoušeli jsme se ji odstranit, ale nemoc je defakto
upozorněním na naše chyby a pracuje pro naši spásu. Člověk, jehož trápí choroba, si musí uvědomit
poklesky, jichž se dopustil, duchovně se zdokonalovat a hledat pro sebe nové cesty. To mě přimělo,
abych začal zkoumat i parametry lidské duchovností.
Své metodě zkoumání karmy bych nejraději říkal "grafické jasnozření". Spíš než že bych viděl
samotné události, vidím zákonitostí, které jsou porušeny, nazírám vše, co se odehrálo, v abstraktní
podobě. S vědomím závislosti člověka na struktuře pole jsem analyzoval souvislosti mezi
chováním, etickými principy a zdravím. Podle podoby deformací struktur jsem pak léčil především
podrobným komentářem k důvodům zjištěných poruch. Využíval jsem klasické interpretace pojmu
"karma" a konstatoval jsem, že v tomto či v některém z minulých životů dotyčný porušil její
zákony, a proto je teď nemocen. Protože zkoumání předešlých lidských životů je velice složité,
spokojoval jsem se s obezřením života jediného, současného - a efekt byl lepší než při práci
rukama. Pravda, i tady bylo třeba rozlišovat. Když mi přinesli třeba tříměsíční dítě, bylo
samozřejmě nejjednodušší říct, že ten človíček v minulém životě hřešil a teď za to pyká. Jenže já
jasně viděl, že deformace struktur pole dítěte odpovídá deformacím struktur matky, a hned se
nabízel závěr, že struktury pole se dědí z rodičů na dítě.
Odhalil jsem zkrátka nový mechanismus předávání dědičné informace. Když jsem napravil
deformace pole matky, dítě se uzdravovalo doslova před očima. Pochopil jsem, nakolik je zdraví
dítěte závislé na chování matky, zejména několik let před porodem. Silná zášť během těhotenství se
obvykle stává příčinou vážného úrazu dítěte nebo chorob orgánů uložených v hlavě -mohou se
dostavit například poruchy sluchu či zraku. Matčin všudypřítomný pocit nějaké křivdy zase činí z
dítěte velmi urážlivého člověka. Vlivům z otcovy strany jsem zpočátku velký význam nepřikládal,
ale pak jsem pochopil, že za fyzický stav dítěte jsou odpovědní jak matka, tak otec ve stejné míře.
Rodiče předávají svým dětem úplné informace o svém chování a chování svých předků; z těchto
informací se pak formuje osud dítěte, jeho tělo, povaha i duchovní podstata.
Výzkumy, které konám, s každým novým faktem stále názorněji potvrzují jednotu okolního
světa, živé a neživé přírody, vyšších a nižších organismů.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: ned pro 01, 2013 12:24 pm 
Offline
Administrátor
Administrátor

Registrován: sob kvě 17, 2008 1:53 pm
Příspěvky: 28398
Bydliště: Poděbrady
Sikora píše:
Karma. Jak pracují autoregulační mechanismy biopole lidí?

Když jsem tato fakta zkoumal důkladněji, dospěl jsem k závěru, že lidské zdraví, povaha, a dokonce i osud jsou určovány karmickými strukturami. Veškeré informace o člověku a stavu jeho těla jsou uloženy v poli, a přitom existuje dialektická souvislost struktur pole a fyzických struktur, projevující se jejich vzájemným ovlivňováním. Osud a charakter člověka jsou také zaznamenány ve strukturách pole a když je dokážeme pozměnit, můžeme mnohé zlepšit.
Léčil jsem asi rok a domníval se, že tyto struktury určují výhradně stav těla. Postupně se však
začala hromadit fakta, která z této základní představy vybočovala. V procesu léčení se mým
pacientům nápadně měnil charakter, a dokonce i osud. Když jsem tyto změny analyzoval, povšiml
jsem si, že charakter, osud a nemoc spolu navzájem nějak souvisejí, ale že ta souvislost má velmi
mnoho podob. Sledované deformace struktur pole se realizují rozmanitě: mohou to být různé
choroby, psychické úchylky, patologické deformace charakteru, úrazy i životní neúspěchy. Když
jsem tato fakta zkoumal důkladněji, dospěl jsem k závěru, že lidské zdraví, povaha, a dokonce i
osud jsou určovány karmickými strukturami. Veškeré informace o člověku a stavu jeho těla jsou
uloženy v poli, a přitom existuje dialektická souvislost struktur pole a fyzických struktur,
projevující se jejich vzájemným ovlivňováním. Osud a charakter člověka jsou také zaznamenány ve
strukturách pole a když je dokážeme pozměnit, můžeme mnohé zlepšit. Čím déle jsem tato fakta
studoval, tím podivuhodnější souvislosti jsem objevoval. Pokusím se teď poodhalit škálu možností
metody na příkladech léčení různých nemocí, korekce složitých životních situací, ukázat možnosti
metody testování události, objektů neživé přírody i výsledky dalších výzkumů.
Zpočátku jsem pracoval metodou klasického psychotronického energetického vlivu.
V nemocnici ležela žena s edémem plic a byla ve velmi těžkém stavu - lékaři už vůbec nedoufali
v její uzdravení. Na žádost její dcery jsem tuto pacientku začal léčit distančně. Za nějaký čas po
začátku vlivu pacientka odložila kyslíkový polštář. Lékaři nemohli pochopit, co se to děje. Ženě
bylo viditelně stále lépe, dostala znovu barvu, posadila se na posteli a požádala o jídlo, přestože
předtím potravu odmítala.
Další případ se stal s mým bratrem chirurgem. Operoval starší paní s velmi oslabeným
organismem a řízl se do ruky. Opuchla mu celá paže i lymfatické uzliny a vypukla otrava krve. Byl
ve velmi těžkém stavu a antibiotika nezabírala. Pokusil jsem se tedy bratrovi pomoci. Už po
několika minutách od začátku působení pocítil jehličkovité píchání v uzlinách, pak začal ustupovat
otok a asi po hodině teplota klesla na normál - bratr se začal uzdravovat.
Jak jsem vlastně začal léčit lidi? Asi deset let jsem prováděl výzkumy, studoval jsem východní
léčebné techniky a získal jsem globální představu o možnostech energetického působeni na lidský
organismus. Až jsem se jednou pokusil opravdu léčit. Inspiroval mě k tomu jeden okamžik z
Rasputinova životopisu, který mě ohromil již před lety. Autorka oněch řádků k němu přišla v
chmurné náladě, protože v Kyjevě umírala její přítelkyně. Jakmile se to Rasputin dověděl, slíbil, že
tu ženu zachrání. Postavil se doprostřed místnosti, vůčihledně začal blednout, zbělal jako vosk, asi
dvě minuty tak stál, pak znovu zrůžověl a řekl: "Je to v pořádku, tvoje přítelkyně bude žít." Za
několik dnů dorazil telegram, že přítelkyně je mimo nebezpečí.
Když známým onemocněla dcera - nejdřív prodělala spalničky a pak přišly ještě komplikace v
podobě meningitidy a oboustranného zápalu plic -‚ vzpomněl jsem si znovu na Rasputina a pokusil
se uplatnit svůj léčivý vliv. Moc jsem si přál pomoci, byla ve mně obrovská touha splnit svou
povinnost, a pokud by byla alespoň tisícina naděje, využít jí. V pondělí asi ve dvě odpoledne jsem
se zkoncentroval a vyslal jsem k té dívce své upřímné přání, aby se uzdravila. A hned ve mně
vyklíčila jistota, že jsem skutečně pomohl. Když jsem se ve středu setkal s jejím otcem, dověděl
jsem se, že dívence se ulevilo.
"Kdy přišlo to zlepšení?" zeptal jsem se.
"Před dvěma dny po obědě, tak kolem druhé," zněla odpověď.
V roce 1988 se na mě obrátila matka té dívky, jíž se mezitím začal prudce zhoršovat zrak. Dívka
se ocitla v péči Prvního lékařského ústavu, ale přes veškeré úsilí odborníků tu příčinu choroby
odhalit nedokázali - a zrak se neustále zhoršoval, dívka viděla hůř a hůř. Infekci neodhalili žádnou
a antibiotická léčba rovněž nepřinášela výsledky. Levé oko již vidělo jen na šest procent, pravé na
padesát a stav se dále komplikoval. Zahájil jsem distanční léčbu. Již po prvním sezení jsem
zaznamenal zlepšení a navrhl jsem ještě dvě až tři další seance. Za dva týdny se dívka uzdravila a
mohla nemocnici opustit se stoprocentním zrakem. Příčiny choroby jsem sice neodhalil, ale proces
jsem zastavil a dokázal dívce zrak vrátit.
Uplynul nějaký Čas. Děvče dál vidělo zcela normálně, ale nečekaně se dostavily bolesti ledvin.
S prudkou ledvinovou kolikou byla má pacientka převezena do nemocnice, kde jí nasadili
antibiotika, ovšem opět bez úspěchu. Po nepříliš úspěšné léčbě jí z nemocničního ošetřování
propustili - se špatnými laboratorními výsledky a neutichajícími bolestmi v ledvinách. Rozhodl
jsem se pro sérii čtyř seancí, a znovu přišlo úplné vyléčení. Byl jsem šťastný: medicína byla
bezmocná, žádné léky nepomohly, ani antibiotika nepřinesla očekávaný efekt - a já slavil úspěch.
Tehdy jsem ještě nechápal, jak spolu vzájemně souvisejí všechny orgány v těle, nevěděl jsem, že
choroba se může stěhovat z jednoho do druhého a už vůbec jsem netušil, že v tomto řetězci jsou
začleněny i charakter, osud, intelekt a další parametry lidské osobnosti.
Dívka tedy byla zdravá. Uplynuly další dva roky. Ve svých vědomostech jsem pokročil zase o
kus dál a zjistil jsem, že lidský organismus je ucelený systém, v němž jsou zdraví, osud, charakter a
psychika nerozlučně propojeny. Při jednom setkání s matkou dívky, o níž je tu řeč, jsem se
zármutkem vyslechl, že přestože je naprosto zdráva a fyzicky se cítí báječně, potýká se s velice
nepříznivým osudem. Při testech parametrů osudu jsem zaznamenal ostře záporné hodnoty, což
zpravidla může vést k velkým nepříjemnostem.
Tehdy jsem poprvé pochopil, že snahou napravovat fyzické zdraví se soustřeďuji jen na tělo, že
tak léčím jen jeden z uzlů soustavy člověka a zhoršuji tak stav těch ostatních. Vyléčil jsem člověka,
ale neodstranil jsem důvod jeho neduhu, a ten se přestěhoval do sféry osudu. Uvědomil jsem si, že
je třeba věnovat se léčbě organismu jako jednoho celku. To mí umožnilo nahlédnout skutečné
příčiny, které celou soustavu reálně ovlivňují.
Následné testy ukázaly, že prapříčinou všech nepříjemností mé pacientky byl pocit matky v době
těhotenství, že jí otec dítěte ukřivdil, což vyvolalo deformaci všech struktur pole, ovlivňujících
zdraví a osud dcery.
Po několik let jsem se věnoval distanční léčbě a pracoval jsem rukama. Poprvé jsem si
nedokonalost této metody uvědomil asi před pěti lety. Léčil jsem jedné rodině děti a při té
příležitosti jsem si povšiml, v jak špatném stavu je i jejich babička. Nabídl jsem pomoc. Babička
odmítla. Řekla, že kvůli záchvatům stenokardie k ní jezdí 5 až 6krát do týdne první pomoc, ale
smířila se s tím a nevěří, že by mohlo nastat nějaké rapidní zlepšení. Její pole mi naznačilo, že srdce
má naprosto zdravé. Provedl jsem tedy několik seancí a její stav se pokaždé zlepšil. Při třetí seanci
jsem rukou zachytil deformaci pole v oblasti srdce. Několikrát jsem rukou pohnul, anomálie
zmizely a pole se srovnalo. Po několika dnech se však záchvaty opakovaly.
V tomto okamžiku jsem pochopil, že ve hřeje nějaký mechanismus, který neznám. Bylo třeba
mu porozumět. Při analýze celkového stavu nemocné jsem pocítil, že je plně závislý na jedné zcela
konkrétní události v jejím životě.
"Co se vám přihodilo před dvěma lety?" zeptal jsem se.
"Zemřela mi sestra."
"A co jste pocítila tehdy?"
"Byla taková zdravá jako řípa, a zemřela, a já, stará churavá osoba, žiju dál."
A byl jsem doma - příčinou její nemoci byl obrovský podvědomý stres, který provokoval
neustálé záchvaty. Abych tento stres odstranil, musel jsem změnit její nazírání světa, její vztah k
životu a smrti. Vysvětlil jsem ji, že smrt je jen přechod do jiné dimenze a že nemá smysl vnímat ji
tak tragicky. Minulosti nesmíme litovat, protože lítostí nad minulem se člověk podvědomě snaží
měnit a pohnout z místa něčím, čím už se pohnout nedá. To vyvolává obrovské nekontrolované
plýtvání naši energií. Ve snaze zastavit únik energie, který by mohl vést k velmi vážným
důsledkům, organismus tento únik na fyzické úrovni blokuje chorobou. Provedl jsem se ženou
několik autogenních tréninků a záchvaty se víc neopakovaly.
Mocný stres, nesouhlas s něčím nebo lítost nad minulostí, znásobené emocemi, se ukládají v
podvědomí a vedou k velmi vážným chorobám, protože vytvářejí značné deformace struktur pole.
Při energetických korekcích může docházet k vyrovnání těchto struktur, ovšem zdaleka ne vždy se
tak děje, a co víc - sama příčina nemoci se přitom neodstraní a v kterémkoli okamžiku se může
projevit na docela jiném místě. Popsaný případ potvrdil, že bez spolehlivé a přesné diagnostické
metody a chápání příčin nemocí je jakékoli léčení naslepo bez perspektivy. Když nejsem s to říct,
jak léčím a čím léčím, je to jen tápání noční tmou.
Dalšímu zdokonalování své metody jsem se věnoval v Prvním lékařském ústavu, kde jsem léčil
a zároveň se pokoušel vyřešit otázky ochrany léčitele před vlivem negativních polí. Pracoval jsem
měsíc za měsícem, ale úspěchy byly zanedbatelné. Jednou jsem léčil ženu, která se zjevně stala
obětí uřknutí; zaznamenal jsem strukturu onoho uřknutí v poli a pochopil jsem, že když ji dokážu
odstranit, odstraním i uřknutí samo. Tehdy jsem ovšem ještě netušil, že jde o karmické struktury, a
považoval jsem je jen za výsledek negativního vlivu jiné osoby, za vpád do biopole postiženého.
Všechny své svěřence, u nichž jsem zjistil podobné deformace, jsem léčil mechanickým
odstraňováním těchto struktur, a jim se vždy ulevilo. Jenže pak přišli i pacienti, v jejíchž případě
deformace pole nemohla být důsledkem uřknutí.
Přišla ke mně kupříkladu žena s malým dítětem. Ihned jsem si povšiml, že jak v jejím poli, tak v
polí dítěte jsou přítomny stejné deformace struktur a že jsou vyvolány nějakým konkrétním
příběhem ze života té ženy. Deformace pole ženy byly prokazatelně o několik let starší než poruchy
pole dítěte. V té době už jsem věděl, že takové deformace souvisejí s etickými poruchami a že
vznikají tehdy, když se člověk na někoho urazí, nebo ho dokonce začne nenávidět. Tyto deformace
jsem uměl odstranit magickými prostředky typu zaklínadel, pohledem nebo rukama. Vědomí toho,
že jsem neměl co do činění s polem fyzického těla, ale s polem informačním, se dostavilo později,
proto metoda léčby zůstávala tradičně bioenergetická: soustřeďoval jsem se, pohyboval rukama nad
tělem pacienta - a deformace mizely.
Právě tehdy jsem se rozhodl vyzkoušet meze svých možností a stanovit pro sebe maximální
možnou zátěž, a začal jsem denně přijímat 30 až 40 pacientů. Opravdu mě zajímalo, co jsem
schopen vydržet. Pocity jsem měl neobyčejné a zvláštní. Asi po týdnu takovéto práce jsem začal
být unavený, domů jsem přicházel na pokraji vyčerpání, ve tváři jsem byl celý zelený. Pak jsem si
všiml, že se cosi děje i s mou vlastní vnitřní energetikou, a nemohl jsem se ubránit dojmu, že se mi
"van" mozek. Sám sebe jsem sledoval jako badatel, ale jinak jsem dál pracoval s maximálním
nasazením a pokus jsem nepřerušoval: zajímalo mě, jak si můj organismus v této situaci pomůže.
Organismus se ovšem nezachoval právě nejlépe... Chvíli mi trvalo, než jsem se zorientoval.
Do mé ordinace přišla mladá žena. Během dvou seancí jsem ji zbavil obtíží a řekl jsem, aby se
zastavila ještě jednou, víceméně jen pro kontrolu. Když přišla, zaznamenal jsem na ní velmi
zvláštní změny: nápadně pobledla a projevily se alergické reakce a výkyvy v psychice. Ničemu
jsme nerozuměl: požádal jsem ji o telefon, pokoušel seji léčit na vzdálenost, prosil jsem její matku,
aby mi podrobně popsala, co se s její dcerou děje. Byl to pro mě případ naprosto neobvyklý -
poprvé za celou mou praxi se stav léčeného nezlepšoval, ale naopak zhoršoval, a to nápadně. V
místech, nad nimiž jsem pohyboval rukou, naskočila dívce svědivá vyrážka. Když jsem si přečetl
matčiny poznámky, s hrůzou jsem pochopil, co se to odehrává. Uvědomil jsem si, že to, co dělám,
je vampyrismus. Připravoval jsem to děvče o energii. Tím, že jsem vlastni organismus přetížil, jsem
v sobě vyvolal podvědomý vampyrismus a začal jsem o energii připravovat své pacienty. Jakoukoli
léčbu bylo třeba neprodleně zastavit, protože teď by si můj organismus v kritické situaci počínal
právě takto - vysával by chybějící energii z někoho jiného. A protože pracují i na vzdálenost, jsem
schopen zbavovat energie kohokoli. Byla to situace, z níž jsem v první chvíli neviděl východiska.
Rozhodl jsem se s bioenergetikou skoncovat jednou provždy, protože jsem viděl, že další práce
v tomto směru by byla zcela bez vyhlídek. Klasické zásady práce psychotronika jsem nijak
neporušil, ale jakmile jsem vlastní organismus přetížil, během několika málo dní jsem zjistil, že
metody přelévání energie a bezkontaktních masáží ztrácejí smysl, protože nepřinášejí ten způsob
léčby, o jaký jsem po celý život usiloval. Jsem schopen léčit silou vůle na velkou vzdálenost,
ovládám všechny způsoby bodové masáže, dobře znám způsoby léčení dýchacími technikami a
dietami. Pochopil jsem ale, že všechny tyto způsoby přinášejí jen úlevu, nikoli skutečné uzdravení.
Morálně se mě snažila podpořit lékařka, s níž jsem tehdy spolupracoval; prosila mě, abych
nečinil unáhlené závěry, abych si odpočinul a vše řádně promyslel. Právě v té době nás pozval lékař
z venkovské nemocnice v obci Vozněsenje - abychom k němu přijeli na Velikonoce a prostě si
odpočinuli. Přišlo mi to velmi vhod a napadlo mě, že když si odpočinu a vše řádně a v klidu
promyslím, dokážu najít řešení. Podvědomě jsem doufal v nějaké znamení, zda mám ve své práci
pokračovat a dokážu-li najít z této krize spásná vrátka.
Vyjeli jsme si na Oněžské jezero a objevili starý kostelík ze 16. století. Velikonoční sváteční den
byl podivuhodný a počasí se měnilo s aprílovou rychlostí - sněžilo, pak se rozpršelo, potom svítilo
sluníčko a najednou se přímo nad našimi hlavami rozklenula duha. Vykoupal jsem se v jezeře a cítil
jsem se jako vyměněný. Vytušil jsem v sobě jistotu, že v práci je třeba pokračovat - ale musím najít
takovou metodu, která mi umožní léčit lidí, aniž bych na ně působil energeticky. A pustil jsem se
do hledání.
Pokusil jsem se karmické struktury, které jsem v lidech odhaloval, ovlivňovat přímo skrze jejich
nositele. Když jsem zjistil příčiny, které deformace karmických struktur vyvolávaly, pacientovi
jsem je nejdřív vysvětlil. Nadobro jsem se rozloučil s používáním psychotronických technik za
pomoci rukou. Bylo to mučivé období, protože zpočátku jsem novou metodu ovládal špatně a
výsledky byly mnohem slabší než při práci rukama. Několik měsíců jsem spotřeboval na
zdokonalování metody a postupně jsem se dopracoval výsledků, jakých bych jen za pomoci rukou
nikdy nedosáhl. Tehdy jsem pochopil, že budoucností je právě tato metoda, že v první řadě je třeba
odhalovat příčiny karmických poruch, zkoumat je, prostudovat veškeré informace a sdělit je
ostatním; protože vyléčit sice mohu stovky nemocných, kdežto příčiny nemoci a způsoby, jak jí
uniknout, mohu vysvětlit milionům. Od této chvíle jsem se stal badatelem, výhradně badatelem.
Upírská epizoda mě utvrdila v přesvědčení, že vznik nemoci souvisí s porušováním zákonů etiky,
proto i léčba se musí soustředit na osvětlování těchto poruch, na změnu vnitřního světa člověka.
Nemoc je jedním z mechanismů vývoje lidského ducha. Tato myšlenka je nám dávno známa, jen
jsme ji na nějaký čas pozapomněli - vyložena byla již před mnoha staletími ve svatých knihách.
Nejdůležitější je pochopit své chyby, uvědomit síje a skrze pokání harmonicky splynout s
vesmírem, s božským principem.
Při pohledu na karmické struktury člověka jsem schopen zvážit možnosti jakéhokoli léčebného
vlivu. Vidím, jak se mění fyzikální struktura člověka i struktura jeho pole v okamžiku, kdy si
uvědomuje dosah svých činů, protože tělo je na duchu závislé a zároveň ducha ovlivňuje. Proto
léčení musí zasahovat jak ducha, tak tělo. V první řadě ale duši a ducha, protože ty jsou prvotní.
Odstraňování deformací struktur pole skrze vědomí a pokání přináší skvělé výsledky při obnově
lidského zdraví na fyzické úrovni. A protože mezi počáteční deformací pole a nemocí na fyzické
úrovni existuje jistý časový interval, metoda je pro potřeby včasné diagnostiky nenahraditelná.
Každý léčebný proces byl pokusem proniknout k podstatě choroby, pokus porozumět tornu, co
je to nemoc, kde se vzala a jakou hraje v životě člověka úlohu. Zkoumal jsem lidské pole rukama,
virgulí i kyvadlem.
V roce 1986 jsem se seznámil s V. B. Poljakovem, který tehdy řídil laboratoř biodynamických
měření. Jednou z předností Poljakovovy školy je, že pro účely lékařské diagnostiky využíval
metody ponderomotorického písma a dosahoval vysokého stupně přesnosti jak v distanční, tak v
kontaktní diagnostice fyzických polí objektu. V Poljakovově pracovní metodě jsem našel to, co pro
mě bylo nejpodstatnější -- na prvním místě tu stála diagnostika, a teprve potom terapeutická akce.
Když jsem zvládl ponderomotonické písmo, nějaký čas jsem se přece jen ještě snažil zkoumat
nemoc jako takovou, nikoli její příčiny, a důsledně jsem se pídil po informačních polích. Koncem
roku 1990 jsem dospěl k závěru, že důvodem onemocnění je porucha struktur pole a že léčit je
třeba nikoli nemocný orgán, ale právě pole. Filosofická učení mi potvrzovala, že základem jsou
jemné struktury pole, které úzce souvisejí s naším duchem -v podvědomí jsem to vlastně odjakživa
věděl. Viděl jsem deformace pole, ovlivňující fyzický stav člověka, viděl jsem informační
struktury, vznikající při různých chorobách, a jejích ovlivňováním a korigováním jsem dosahoval
změny nejen fyzického stavu, ale i dalších parametrů informačně energetické soustavy člověka.
Postupně se tak formovaly prvky systému, který pomáhá vyvíjet značný vliv a léčit nejen již
existující, ale i příští nemoci, protože deformace struktur pole začíná zhruba 5 až 10 let před
vypuknutím choroby na fyzické úrovni.
Když jsem se přesvědčil, že deformace pole se stávají důvodem zhoubných změn na fyzické
úrovni, zakázal jsem si jakýkoli energetický vliv na pacienta. Má úloha spočívá v co nejpřesnější
diagnostice, v umění situaci řádně analyzovat a najít prapříčinu chorobného stavu. Nemoc, to je
varovné červené světýlko, kontrolka, která signalizuje, že člověk kráčí "nesprávným směrem".
Vždy jsme na ni pohlíželi jako na katastrofu, pokoušeli jsme se ji odstranit, ale nemoc je defakto
upozorněním na naše chyby a pracuje pro naši spásu. Člověk, jehož trápí choroba, si musí uvědomit
poklesky, jichž se dopustil, duchovně se zdokonalovat a hledat pro sebe nové cesty. To mě přimělo,
abych začal zkoumat i parametry lidské duchovností.
Své metodě zkoumání karmy bych nejraději říkal "grafické jasnozření". Spíš než že bych viděl
samotné události, vidím zákonitostí, které jsou porušeny, nazírám vše, co se odehrálo, v abstraktní
podobě. S vědomím závislosti člověka na struktuře pole jsem analyzoval souvislosti mezi
chováním, etickými principy a zdravím. Podle podoby deformací struktur jsem pak léčil především
podrobným komentářem k důvodům zjištěných poruch. Využíval jsem klasické interpretace pojmu
"karma" a konstatoval jsem, že v tomto či v některém z minulých životů dotyčný porušil její
zákony, a proto je teď nemocen. Protože zkoumání předešlých lidských životů je velice složité,
spokojoval jsem se s obezřením života jediného, současného - a efekt byl lepší než při práci
rukama. Pravda, i tady bylo třeba rozlišovat. Když mi přinesli třeba tříměsíční dítě, bylo
samozřejmě nejjednodušší říct, že ten človíček v minulém životě hřešil a teď za to pyká. Jenže já
jasně viděl, že deformace struktur pole dítěte odpovídá deformacím struktur matky, a hned se
nabízel závěr, že struktury pole se dědí z rodičů na dítě.
Odhalil jsem zkrátka nový mechanismus předávání dědičné informace. Když jsem napravil
deformace pole matky, dítě se uzdravovalo doslova před očima. Pochopil jsem, nakolik je zdraví
dítěte závislé na chování matky, zejména několik let před porodem. Silná zášť během těhotenství se
obvykle stává příčinou vážného úrazu dítěte nebo chorob orgánů uložených v hlavě -mohou se
dostavit například poruchy sluchu či zraku. Matčin všudypřítomný pocit nějaké křivdy zase činí z
dítěte velmi urážlivého člověka. Vlivům z otcovy strany jsem zpočátku velký význam nepřikládal,
ale pak jsem pochopil, že za fyzický stav dítěte jsou odpovědní jak matka, tak otec ve stejné míře.
Rodiče předávají svým dětem úplné informace o svém chování a chování svých předků; z těchto
informací se pak formuje osud dítěte, jeho tělo, povaha i duchovní podstata.
Výzkumy, které konám, s každým novým faktem stále názorněji potvrzují jednotu okolního
světa, živé a neživé přírody, vyšších a nižších organismů.

Mimořádně inspirativní příspěvek.


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 208 ]  Přejít na stránku Předchozí  1 ... 10, 11, 12, 13, 14  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 6 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
Založeno na phpBB® Forum Software © phpBB Group
Český překlad – phpBB.cz