Mirabelka píše:
Tak například maso, když ještě nebyly lednice, se obalovalo křenovými listy a pak nacpalo do kamenného hrnce a do sklepa. Nebo se zalévalo, resp. potíralo máslem, aby se zamezil přístup vzduchu, případně nakládalo do "láku". Ale pokud už vůbec nějaké maso bylo, tak ze zimní zabíjačky, a to se pak buď vyudilo, vyškvařilo, příp. zavařilo. A až se toto snědlo, tak pak občas hospodyně picla starou slepici, a tu hned uvařila. Nějaké zásoby čerstvého masa se prostě nevedly.....
Také se zavěšovaly potraviny do košů a spouštěly do studny, kde byla konstantní teplota. Kdysi jsem asi před 40ti lety četla návod, že se na podzim uřízla celé švestková větev se švestkami, a ta větev se pověsila do studně. Na vánoce pak měla hospodyně čerstvé švestky.
Základem byl prostě sklep, ve městech bývaly špajzky, často na pavlačích, ale ti obyvatelé pavlačáků si stejně asi nemohli moc vyskakovat a nakupovat rychle kazící se potraviny.....
V hospodách, statcích a bohatých domácnostech se pak zavážel do speciálního sklepa v zimě led - ten přivezly ledaři a vydrželo to až do příští zimy.
Určitě je o tomto psáno v moc pěkné knize Česká strava lidová, ale teď se mi to nechce hledat.
Kdo se zajímá o stravu našich předků, tak v 19. století a dříve, tomu doporučuji, aby si knihu sehnal. Občas bývá na Aukru. Já ji koupila za stovku.
Dobrý den,
skvělé, děkuji moc! Tohle téma je moc zajímavé a kniha bude, doufám, taktéž.
Th.