Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Obávám se, že to pak nebude nic chutného, ale minerály, vitamíny a enzymy by to mít celkem mělo. Nicméně musel by jste to stihnout jak zmrazit, tak rozmrazit celkem do 15 minut, což je čas kdy šťáva již oxiduje a to bude asi technický problém.

děkuji za odpověd

Dobrý den!

Máte někdo, prosím, zkušenosti se skladováním rozmixovaného / rozemletého obilí (kroupy, pohanka, rýže, žito...)?? (pro snadnější přípravu kaší)

Pokud to skladuji ve skříni při pokoj. teplotě (ve skle), jak dlouho to vydrží?

Pokud to dám do lednice, nezvlhne celá rozmixovaná směs a nezkazí se? Obiloviny přeci jenom např. od máku apod. obsahují velmi málo tuku...

Co se týče čajových lístků - viděl jsem, jak je někdy dává i do lednice. Nemůže to zplesnivět??
A co mleté koření, dalo by se skladovat v lednici??

A otázka na závěr: mají se do lednice dávat ještě TEPLÉ anebo jen přirozenou cestou vychladnuté a STUDENÉ potraviny??
Na tohle téma totiž na netu není jednozn. odpoved. Teplé udajne "kazí" lednici (vyšší spotřeba) a ohrožuje okolní studené potraviny tím, že zvýší jejich teplotu, "vychladnuté" potraviny jsou však již potencionálně napadnuty bakterií (např. rýže apod., zvl. v létě). Vařené a následně chlazené potraviny samozřejmě projdou opět varem, takže se bakterie snad zničí.

Celkem by mne zajímalo, jak se uchovávaly potraviny mnohem dříve. Možná, že by bylo zajímavé k tomuto tématu otevřít nové vlákno...

Děkuji za odpověd!!

Děkuji!

Tak například maso, když ještě nebyly lednice, se obalovalo křenovými listy a pak nacpalo do kamenného hrnce a do sklepa. Nebo se zalévalo, resp. potíralo máslem, aby se zamezil přístup vzduchu, případně nakládalo do "láku". Ale pokud už vůbec nějaké maso bylo, tak ze zimní zabíjačky, a to se pak buď vyudilo, vyškvařilo, příp. zavařilo. A až se toto snědlo, tak pak občas hospodyně picla starou slepici, a tu hned uvařila. Nějaké zásoby čerstvého masa se prostě nevedly.....
Také se zavěšovaly potraviny do košů a spouštěly do studny, kde byla konstantní teplota. Kdysi jsem asi před 40ti lety četla návod, že se na podzim uřízla celé švestková větev se švestkami, a ta větev se pověsila do studně. Na vánoce pak měla hospodyně čerstvé švestky.
Základem byl prostě sklep, ve městech bývaly špajzky, často na pavlačích, ale ti obyvatelé pavlačáků si stejně asi nemohli moc vyskakovat a nakupovat rychle kazící se potraviny.....
V hospodách, statcích a bohatých domácnostech se pak zavážel do speciálního sklepa v zimě led - ten přivezly ledaři a vydrželo to až do příští zimy.
Určitě je o tomto psáno v moc pěkné knize Česká strava lidová, ale teď se mi to nechce hledat.
Kdo se zajímá o stravu našich předků, tak v 19. století a dříve, tomu doporučuji, aby si knihu sehnal. Občas bývá na Aukru. Já ji koupila za stovku.

Dobrý den,
skvělé, děkuji moc! Tohle téma je moc zajímavé a kniha bude, doufám, taktéž.

Th.

Kniha je opravdu vynikající, je doslova narvaná historickými fakty, nejen jak a co se jedlo, ale také kdy - jak se slavily různé svátky, jak se jedlo na venkově, ve městech........Opravdu stojí za to.
Současně slouží jako inspirace pro vaření - přímo recepty tam nejsou, ale spíš popisy jídel, co v nich je a každá zručná kuchařka a kuchař si jistě poradí. Navíc se můžete dočíst, co se ve vašem kraji jídávalo a jaká ta jídla měla krajové názvy.

Dobrý den,

děkuji! Kniha je určitě skvělá, jen se obávám, že za 100 kč ji už neseženu.
Mimochodem, určitě je nejlepší pokud možno spotřebit vařenou stravu ihned. Opětovné ohřívání a změny teplot, obávám se, nejsou vůbec ku prospěchu (opětovná degradace tuků a tedy mastných kyselin, znehodnocení výživových látek i chuti apod.). Velmi by mne zajímalo, zdali se někdo tímto zabývá na profesionální úrovni (výzkumy atd.)...

Pěkný den!

Pane Jardo, dobrý den,

je vhodné vyhýbat se mletému koření anebo jej alespon skladovat jen krátkodobě? Mohou se v něm vytvořit plísně, podobně jako třeba v mouce?

Děkuji!

Pokud bude to mlete koreni uskladnovano ve spinavych nadobach, nebo ve vlhku, tak se tam ty plisne urcite udelat mohou, co by ne. Ale jinak snad ne.

Obecně je koření pochopitelně ideální naprosto čerstvě rozdrcené, proto byl dříve v každé domácnosti hmoždíř a dnes třeba tříštivý kávomlýnek. Obecně vzato rozdrcení tolik nevadí, pokud je pak skladováno v dobře uzavíratelné nádobě a plísně v mnoha případech moc šancí nemají, dost druhů koření má vysoké fungicidní a bakteriostatické schopnosti.

Dobrý den,

prosil bych o radu ohledně skladování, čištění a úpravy:

1) Pokud namočím přes noc celé, již propláchnuté, zrno (rýže, pohanka, kroupy, ječmen, oves...), je nutné druhý den vodu opět slít a před vařením dát novou? Anebo je lepší vodu ponechat a v ní zrno přímo vařit - zejm. kvůli vitaminům a dalším nutričním látkám, jež se mohly do vody přes noc vyluhovat?

2) Pokud mám v úmyslu vyrobit si domácí moučku z celého zrna (např. rýžová moučka, ovesná moučka - do kaší apod.), je nutné tato zrna omýt a řádně vysušit a pak teprve mixovat? Anebo lze celá zrna rozemlít bez omývání - jsou čistá již z výroby?

3) Jak dlouho lze rozemletá zrna skladovat a kde (spíž / lednice)?

Děkuji moc!
Th

1)Nejlepší je obilí vůbec nejíst, ale jinak lepší slít a vařit v další.
2)Omývání zrna je nesmysl, to vám hned vezme vodu a nic neumelete.
3)Ideálně neskladovat, ale dělat vždy čerstvá, pokud skladovat, tak v mrazáku.

Jak to v mrazáku vydrží dlouho?
Moc děkuji.

Jak je to prosím s oleji? Mám je dávat do mrazáku všechny (olilový, lněný, rakytníkový, rybí, z tresčík jater, atd.)? Po vyndání z mrazáku je mám spotřebovat ihned? Nevím, zdali některý z těchto olejů zmrzne, nebo jestli je možné je ihned použít?
Moc děkuji.

Oleje se tradičně skladují při nízké teplotě (pověstný "sedmý schod"), ovšem nikoliv zmrzlé, v tmavých či neprůsvitných nádobách - žádné sluneční záření, plných (co nejméně vzduchu - kyslíku).